(ES) č. 132/2001Nařízení Rady (ES) č. 132/2001 ze dne 22. ledna 2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Polska a Ukrajiny a o konenčém výběru uloženého prozatímního cla a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z Litvy

Nařízení Rady (ES) č. 132/2001

ze dne 22. ledna 2001

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Polska a Ukrajiny a o konenčém výběru uloženého prozatímního cla a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z Litvy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ

(1) Komise svým nařízením (ES) č. 1629/2000 [2] (dále jen "předběžné nařízení") uložila prozatímní antidumpingové clo na dovozy dusičnanu amonného kódů KN 31023090 a 31024090 pocházejícího z Polska a Ukrajiny.

(2) V uvedeném nařízení se dospělo k předběžnému závěru, že antidumpingové clo by nemělo být uloženo na dovozy zmíněného výrobku z Litvy, které jsou rovněž předmětem šetření, neboť bylo zjištěno, že tyto dovozy nejsou dumpingové.

B. DALŠÍ POSTUP

(3) Po sdělení podstatných faktů a důvodů, na jejichž základě bylo o zavedení předběžných opatření týkajících se dovozů dusičnanu amonného z Polska a Ukrajiny rozhodnuto, podaly některé dotčené strany své písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(4) Komise pokračovala ve vyhledávání a prověřování všech údajů, které považovala pro svůj konečný závěr za nezbytné.

(5) Všechny strany byly informovány o podstatných faktech a důvodech, na jejichž základě Komise zamýšlela doporučit uložení konečného antidumpingového cla a definitivně vybrat částky zajištěné ve formě předběžného cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které se mohly k těmto skutečnostem vyjádřit.

(6) Ústní a písemné připomínky stran byly posouzeny a v případech, kdy to bylo opodstatněné, byly předběžné závěry odpovídajícím způsobem upraveny.

C. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(7) Jelikož žádná dotčená strana nepředložila nové argumenty týkající se dotyčného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se fakta a závěry uvedené v bodech odůvodnění 7 a 8 předběžného nařízení.

D. DUMPING

1. Litva

a) Běžná hodnota

(8) Stěžovatel, European Fertiliser Manufacturers Association (EFMA), zaslal k předběžným závěrům následující připomínky:

- spolupracující vyvážející výrobce nedosáhl při tuzemském odbytu téměř žádný zisk, neboť ceny v Litvě klesly v důsledku ruských dumpingových dovozů realizovaných během větší části období šetření (OŠ);

- nejnižší běžná hodnota zjištěná na základě údajů stěžovatele byla vyšší než vývozní ceny, muselo se proto jednat o dumping;

- údaje litevského výrobce o nízké ziskovosti vyvolávají pochybnosti o jeho další existenci ve střednědobém horizontu. Jeho odbyt by proto neměl být považován za obchod v běžném obchodním styku.

(9) Všechny tyto připomínky byly pečlivě přezkoumány. Pokud jde o údaje týkající se nákladů výroby, byly prověřeny a nebylo zjištěno, že by byly nespolehlivé nebo podhodnocené. Úroveň ziskových prodejů byla podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 ("základní nařízení") stanovena na základě prodejních cen, které převyšovaly jednotkové výrobní náklady. Přesná úroveň ziskových obchodů nemohla být z důvodů utajení uvedena, ziskovost však byla značná a podle zmíněného ustanovení mohla být ke stanovení běžné hodnoty použita. Vliv ruských dovozů na ceny se odrazil v nižších prodejních cenách. Pokud nebyly ziskové, nebyly do výpočtu běžné hodnoty zahrnuty.

b) Vývozní cena, srovnání

(10) Při absenci připomínek k výše uvedenému tématu se potvrzují předběžné závěry uvedené v 11. a 12. bodu odůvodnění.

c) Dumpingové rozpětí

(11) Stěžovatel namítl, že pro stanovení dumpingového rozpětí měla být použita metoda srovnání jednotlivých transakcí, neboť metoda porovnání váženého průměru zastírá cenovou politiku litevských výrobců, (jež měla údajně zabránit antidumpingovým opatřením) a úroveň dumpingu plně neodráží.

(12) Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení se při zjišťování dumpingu používá srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženou hodnotou všech vývozních transakcí. Metoda porovnání jednotlivých transakcí nebyla použita z důvodu jejich velkého počtu (několik tisíc) a vzhledem k tomu, že porovnáváním jednotlivých běžných hodnot s jednotlivými vývozními cenami by vznikly nepřekonatelné potíže. Tato námitka byla proto odmítnuta. Je však třeba poznamenat, že i výsledek srovnání váženého průměru běžné hodnoty s jednotlivými vývozními cenami, které proběhlo u vývozních cen v rámci regionální struktury, ukázal dumpingové rozpětí pod úrovní stanoveného minima.

(13) Stěžovatel dále namítl, že vzhledem k velkému počtu transakcí měl být z vývozních zásilek namátkově vybrán vzorek o objemu 5000 t a ten měl být porovnán s podobným prodejem tuzemským odběratelům.

(14) Pro účely stanovení dumpingového rozpětí je výběr vzorkového objemu transakce možno považovat za opodstatněný v případech, kdy posuzované výrobky zahrnují velké množství typů/modelů nebo kdy se jedná o velký počet transakcí za předpokladu, že tento vzorek je podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení statisticky platný nebo představuje-li největší možný objem prodejů. V tomto případě šlo pouze o jeden typ výrobku a pouze o jednu vývozní transakci (nikoliv tuzemskou) v objemu 5000 t, zatímco celkový objem prodeje představoval statisíce tun. Z tohoto důvodu nebyl výběr vzorkového objemu považován za přiměřenou metodu.

(15) Dumpingové rozpětí (0 %) stanovené ve 13. bodě odůvodnění předběžného nařízení se proto potvrzuje.

2. Polsko

a) Běžná hodnota, vývozní cena

(16) Při absenci připomínek k tomuto tématu se potvrzují předběžné závěry uvedené v bodech odůvodnění 15 – 18 předběžného nařízení.

b) Srovnání

(17) Ve fázi předběžného šetření byl odmítnut návrh na porovnání úrovně obchodů z hlediska cenového rozdílu u přímých prodejů a prodejů prostřednictvím dealerů. Teprve potom byl dotyčný vyvážející výrobce schopen situaci objasnit. Vývozy byly realizovány přímo, zatímco tuzemský odbyt se (kromě jedné bezvýznamné výjimky) uskutečnil prostřednictvím dealerů. Na tomto základě byly ceny pro dealery sníženy. Za účelem vyčíslení této úpravy byla z běžné hodnoty odečtena paušální částka odpovídající 10 % hrubé marže (prodejní, režijní a správní náklady plus zisk z prodeje prostřednictvím dealerů). Tato paušální částka nahrazuje cenovou přirážku dealera. Rovněž bylo zjištěno, že stejná úprava byla provedena i u jiného vyvážejícího výrobce.

(18) Ve stádiu předběžného šetření byla odmítnuta sezónní a mimosezónní úprava cen. Výrobce poté namítl, že odmítnutí nebylo opodstatněné, neboť na trhu Společenství se u zmíněných výrobků sezónní dopad na jejich cenách projevuje, zatímco u cen dusičnanu amonného na domácím trhu v Polsku tomu tak není. Tento rozdíl měl proto na porovnání vývozní ceny a běžné hodnoty vliv a odůvodňuje úpravu podle čl. 2 odst. 10 k) základního nařízení. Toto tvrzení bylo znovu přezkoumáno, muselo však být odmítnuto, neboť bylo zjištěno, že sezónní účinek se na cenách dusičnanu amonného na polském trhu také projevil, jelikož v rozporu s tímto tvrzením byli zákazníci nuceni platit stejnou cenu bez ohledu na období sezóny. Tím tedy zůstává srovnatelnost cen ve smyslu čl. 2 odst. 10 k) základního nařízení nedotčena.

c) Dumpingové rozpětí

(19) Jeden svaz uživatelů namítl, že Komise nepřihlédla v OŠ ke snížení hodnoty zlotého vůči euru o cca 15 %. K tomu lze uvést, že k výpočtům byly použity průměrné měsíční směnné kurzy, a tím byl eliminován jakýkoli hmotný dopad na vývoj kurzu.

(20) Při absenci dalších připomínek k metodě použité pro výpočet dumpingového rozpětí se potvrzuje metoda popsaná ve 20. bodě odůvodnění předběžného nařízení. Na tomto základě a s přihlédnutím k poskytnuté úpravě úrovně obchodu byly konečné dumpingové rozpětí pro spolupracující vývozní výrobce a zbytkové dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento hodnoty CIF na hranice Společenství, stanoveny takto:

Anwil SA | 31,2 % |

Zaklady Azotowe Pulawy SA | 22,3 % |

Zbytkové dumpingové rozpětí | 41,6 % |

3. Ukrajina

a) Analogická země, běžná hodnota, vývozní cena

(21) Při absenci připomínek k výběru Polska jako třetí země s tržní ekonomikou se potvrzuje závěr uvedený v bodech odůvodnění 22-24 předběžného nařízení.

b) Srovnání

(22) V konečné fázi šetření byl základ srovnání z důvodu velké vzdálenosti závodů od hranic změněn z báze FOB na bázi ze závodu. Jelikož přepravní náklady tvoří velkou část prodejních cen sypkého zboží jako u dotčeného výrobku, bylo by porovnání na bázi FOB nepřiměřeně výhodné pro ukrajinské společnosti. Byla proto provedena příslušná úprava vývozní ceny týkající se nákladů na dopravu ze závodu do přístavu a služeb v přístavu. Současně byla i běžná hodnota stanovena na bázi "ze závodu". Spolupracující vyvážející výrobci neměli k této změně připomínky.

c) Dumpingové rozpětí

(23) Jeden svaz uživatelů namítl, že Komise nepřihlédla v OŠ k podstatnému snížení hodnoty ukrajinské měny a že se to na dumpingovém rozpětí projevilo. K tomu je třeba podotknout, že pro stanovení vývozní ceny byly použity statistické údaje Eurostatu. Údaje o vývozních cenách obsažené v Eurostatu jsou vyjádřené v euru a zjišťují se na základě měsíčních směnných kurzů. Jakýkoliv dopad snížení hodnoty na metodu, kterou Komise pro výpočet míry dumpingu použila, je proto vyloučen.

(24) Vzhledem ke změně báze srovnání z úrovně FOB na úroveň ze závodu činí celostátní dumpingové rozpětí vyjádřená jako procentuální sazba hodnoty CIF na hranice Společenství 67,6 %.

E. ÚJMA

1. Definice výrobního odvětví Společenství

(25) Při absenci dalších nových údajů se potvrzují předběžné závěry týkající se definice výrobního odvětví Společenství popsané ve 28. bodě odůvodnění předběžného nařízení.

2. Dovozy z Polska a Ukrajiny

a) Kumulativní posouzení

(26) Jeden polský vyvážející výrobce argumentoval tím, že dovozy dusičnanu amonného pocházející z Polska by neměly být kumulovány s dovozy pocházejícími z Ukrajiny, a to vzhledem k rozdílům v podmínkách hospodářské soutěže. Toto tvrzení odůvodnil tím, že zatímco ceny ukrajinských dovozů byly o 12,5 % nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, ceny polských dovozů byly nižší jen o 2,1 %.

(27) V tomto ohledu je nutno poznamenat, že cenové podtržení bylo zjištěno jak u dovozů z Polska tak z Ukrajiny. Navíc čl. 3 odst. 4 základního nařízení nevyžaduje, aby byla úroveň cenového podtržení na stejné úrovni. Dále bylo potvrzeno, že kumulativní posouzení je opodstatněné, neboť míra dumpingu je vyšší než úroveň stanoveného minima. Objemy dovozů a podíly na trhu jsou u obou zemí přibližně na stejné úrovni, v porovnání s rokem 1995 se zvýšily, a pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dovozy z Polska a z Ukrajiny, je klesající vývoj cen podobný. Vývozní ceny obou zemí jsou výrazně pod úrovní cen výrobního odvětví Společenství a obě země používají stejné nebo podobné obchodní cesty. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a k tomu, že nebyly předloženy žádné nové argumenty, potvrzují se závěry uvedené ve 30. bodě odůvodnění předběžného nařízení o podmínkách kumulativního posouzení dovozů z uvedených zemí.

b) Objem dovozů

(28) Dva ukrajinští výrobci, kteří v předběžném stádiu šetření uvedli, že v OŠ nedováželi do Společenství přímo, tvrdili, že údaje Eurostatu použité pro stanovení vývozní ceny se liší od údajů ukrajinského statistického ministerstva, které ve stejném období vykazuje podstatně nižší objemy. Toto tvrzení však nebylo nijak doloženo. Jelikož se u těchto statistik jedná o statistiky vývozů, což znamená, že ne každý prodej, který je zde uveden, je skutečně odeslán do místa určení, došla Komise k závěru, že statistiky dovozů Eurostatu poskytují přesnější obraz. Poslední údaje Eurostatu byly přezkoumány a žádné nesrovnalosti s údaji použitými v předběžné fázi šetření nebyly zjištěny.

c) Cenové podtržení

(29) V souvislosti s mírou cenového podbízení argumentoval jeden polský vyvážející výrobce tím, že průměrná míra zisku dovozců, použitá pro výpočet vývozní ceny procleně, franko přístav (DEQ) u vyvážejících výrobců ve Společenství, by měla být vyšší než cena použitá pro výpočet v předběžném šetření.

(30) Předběžné závěry Komise byly v tomto ohledu vyvozeny z ověřených údajů spolupracujících dovozců do Společenství. Jelikož zmíněný vyvážející výrobce nepředložil žádný nový nebo důležitý důkaz, míra zisku dovozců použitá pro předběžné stanovení cenového podtržení se potvrzuje.

(31) Stejný vyvážející výrobce dále tvrdil, že náklady na vykládku použité pro výpočet vývozní ceny DEQ by měly činit nejméně 8,5 EUR za 1 tunu a nikoliv 5,9 EUR, jak bylo použito v předběžném šetření.

(32) Důkaz, který vyvážející výrobce na podporu svého tvrzení předložil, obsahoval některé položky, které do nákladů za vykládku nepatří. Opravené znění předloženého důkazu ve skutečnosti podpořilo předběžné závěry Komise, které se proto potvrzují.

(33) Pokud jde o cenový rozdíl mezi granulovaným a prilovaným dusičnanem amonným, uvedl stěžovatel, že po OŠ a částečně v sezóně 2000/2001 došlo na určitých trzích k odstranění zjevného rozdílu mezi cenou granulovaného a prilovaného dusičnanu amonného a že tedy nemělo k žádné cenové úpravě dojít. Jeden polský vyvážející výrobce však tvrdil, že příspěvek na cenový rozdíl mezi granulovaným a prilovaným dusičnanem amonným by měl činit 10 EUR za tunu jako v předchozích antidumpingových případech týkajících se dusičnanu amonného a nikoliv 5,8 EUR za tunu, jak bylo použito k výpočtu v předběžném stádiu šetření.

(34) Zde je třeba poznamenat, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení by se k údajům vztahujícím se na dobu po OŠ nemělo přihlížet. Při úvaze, zda by měl být přezkoumán údajný vývoj cen po OŠ, dospěla Komise k závěru, že nebyl předložen jediný důkaz o trvalejším charakteru posledního vývoje cen, podle kterého by zavedení opatření v navrhovaném měřítku bylo prokazatelně nepřiměřené. Pokud jde o příspěvek na cenový rozdíl mezi granulovaným a prilovaným dusičnanem amonným, použila Komise na základě dostupných údajů ze svých předběžných závěrů průměrný cenový rozdíl, který výrobní odvětví Společenství účtovalo v OŠ.

(35) Při absenci dalších nových důkazů se potvrzují závěry 33. bodu odůvodnění předběžného nařízení týkající se výpočtů míry cenového podbízení.

d) Situace výrobního odvětví Společenství

(36) Kromě ekonomických faktorů analyzovaných již v předběžném šetření byly přezkoumány údaje týkající se účinků výše míry dumpingu, návratnosti investic, cash flow (příjmy a výdaje), mezd a možnosti navýšení kapitálu za období od roku 1995 a OŠ. Pokud jde o návratnost investic a cash flow byl vývoj velmi podobný vývoji ziskovosti uvedenému v 39. bodě odůvodnění předběžného nařízení. Vývoj cen v podstatě kopíroval trend snižování zaměstnanosti popsaný ve 40. bodě odůvodnění předběžného nařízení. Co se týká možností navýšení kapitálu, jsou výrobci hnojiv součástí větší skupiny podniků a dle jejich sdělení nemají v tomto ohledu žádné potíže. Vzhledem k danému objemu a cenám dovozů ze zmíněných zemí nelze dopad skutečné míry dumpingu na výrobní odvětví Společenství považovat za zanedbatelný.

(37) Vzhledem ke shora uvedenému se závěry ohledně hmotných škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství v OŠ potvrzují.

3. Příčina újmy

(38) Jeden ukrajinský výrobce namítl, že podle údajů Eurostatu činily dovozy uvedeného výrobku z Ukrajiny pouze 4 % celkové spotřeby ve Společenství a představují tedy nevýznamné množství, které nemůže výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu způsobit.

(39) V tomto ohledu byly účinky dovozů pocházejících z Ukrajiny posuzovány podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení kumulativně s dovozy pocházejícími z Polska. Při zkoumání, zda byly v tomto případě splněny podmínky kumulace (30. bod odůvodnění předběžného nařízení), bylo zjištěno, že podíl ukrajinských dovozů na trhu nebyl zanedbatelný. Tato námitka byla proto zamítnuta.

(40) Jeden polský výrobce tvrdil, že jednou z příčin hmotných škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství byla skutečnost, že od roku 1996 klesly ceny obilí, což mělo za následek určitý tlak zemědělců na prodejní ceny výrobců dusičnanu amonného.

(41) Ceny obilí se sice od roku 1996 snížily, dusičnan amonný je však druh výrobku, který je vystavený velké cenové konkurenci a v porovnání s takovými faktory, jakým je zjištěný negativní vliv poškozujícího dumpingu na ceny, nemůže mít cenový tlak ze strany zemědělců na tržní ceny rozhodující vliv a sám o sobě nemůže být jednou z příčin způsobené újmy. Tento argument vede proto k závěru, že příčinná souvislost mezi dumpingem a zjištěným poškozením nebyla narušena.

(42) Jeden svaz uživatelů argumentoval tím, že Komise podcenila určité faktory, které byly údajně příčinou poklesu cen dusičnanu amonného a následné újmy výrobního odvětví Společenství, např. klesající spotřebu a údajné nedostatečné úsilí výrobního odvětví Společenství o racionalizaci, které se kromě jiného projevilo v malém využití kapacit.

(43) Tento svaz dovozců navíc tvrdil, že příčinou újmy výrobního odvětví Společenství bylo celkové předimenzování kapacit ve výrobním odvětví.

(44) Otázka klesající spotřeby byla analyzována v předběžném nařízení a jelikož nebyly předány žádné nové údaje, závěry tohoto předběžného nařízení se potvrzují.

(45) Pokud jde o racionalizační úsilí výrobního odvětví Společenství, je třeba uvést, že byla realizována celá řada investic, které neměly souvislost s rozšířením výrobních kapacit uvedeného výrobku, a bylo uzavřeno mnoho závodů, což vedlo ke snížení výrobních kapacit i počtu zaměstnanců. Bylo tedy zjištěno, že pokud jde o racionalizaci, bylo vyvinuto dostatečné úsilí.

(46) V souvislosti s využitím kapacit a celkovým předimenzováním kapacit ve výrobním odvětví je třeba připomenout, že v předběžném stádiu šetření nebyl tento ukazatel považován za významný indikátor situace ve výrobním odvětví Společenství (viz 35. bod odůvodnění předběžného nařízení). Ačkoliv je možné, že uvedené odvětví průmyslu ještě vykazuje určité předimenzování kapacit, nebylo zjištěno, že by tento fakt ovlivnil prokázanou příčinnou souvislost mezi dumpingem a újmou, která výrobnímu odvětví Společenství vzniklo.

(47) Vzhledem ke shora uvedeným důvodům a při absenci dalších nových údajů se potvrzují závěry popsané ve 46. až 49. bodě odůvodnění předběžného nařízení.

4. Zájem Společenství

(48) Jeden svaz uživatelů namítl, že antidumpingová opatření by vedla ke snížení příjmů britských zemědělců, kteří by se dostali do velmi svízelné ekonomické situace.

(49) Na základě údajů předložených tímto svazem bylo zjištěno, že z veškerých výrobních nákladů zemědělců připadalo v OŠ na hnojiva v průměru 6 %.

(50) Vzhledem ke skutečnosti, že dovozy z dotčených zemí představovaly pouze 9 % spotřeby dusičnanu amonného na trhu Společenství (11 % ve VB), dále vzhledem k výši antidumpingového cla a faktu, že každé zvýšení ceny se zřejmě dotkne uživatelů pouze částečně, je zvýšení výrobních nákladů zemědělců pouze nepatrné. I kdyby výrobní odvětví Společenství muselo zvýšit nejen objem prodeje ale i jeho ceny, bylo by takové zvýšení vzhledem k existenci jiných zdrojů dodávek, např. dovozů z třetích zemí, na které se tato opatření nevztahují, pouze omezené.

(51) Na základě shora uvedených zjištění nebyl omezený dopad na zemědělce považován za přesvědčivý důvod proti zavedení antidumpingových opatření.

(52) Závěry 53. bodu odůvodnění předběžného nařízení se proto potvrzují.

F. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1. Zastavení řízení ohledně Litvy

(53) Vzhledem k závěrům o dovozech pocházejících z Litvy se řízení ohledně tohoto státu zastavuje.

2. Úroveň odstranění újmy

(54) Není-li rozsah poškození nižší, měla by být výše antidumpingového cla podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení shodná s mírou dumpingu. Pro účely stanovení výše opatření, které má být s konečnou platností zavedeno, byla stanovena úroveň odstranění újmy.

(55) Zde je třeba poukázat na to, že argumenty a příslušné závěry k cenovým úpravám mezi granulovaným a prilovaným dusičnanem amonným v rámci výpočtu cenového podbízení platí shodně i pro výpočet rozsahu újmy.

(56) Zejména při výpočtu rozsahu újmy opakoval stěžovatel své tvrzení, že zisková marže, kterou by výrobní odvětví Společenství mohlo bez zmíněného poškozujícího dumpingu dosáhnout, by činila nejméně10 %. V tomto ohledu však nebyl předložen žádný důkaz. Současně jeden polský výrobce konstatoval, že by měla být použita zisková marže ve výši 5 % tak, jak tomu bylo v předchozích antidumpingových případech s hnojivy. Jak bylo uvedeno v 56. bodě odůvodnění předběžného nařízení, dosahovalo výrobní odvětví Společenství v letech 1995 a 1996 u výrobku, který je předmětem tohoto řízení, vysoké zisky. Komise proto usoudila, že bez poškozujícího dumpingu by bylo možné dosáhnout ziskovou marži ve výši 8 %.

(57) Metoda použitá pro stanovení úrovně odstranění újmy popsaná v 56. bodě odůvodnění předběžného nařízení se proto potvrzuje.

3. Forma a rozsah konečných opatření

(58) Stěžovatel konstatoval, že se objevují náznaky výskytu nových forem dusičnanu amonného, tj. směsi dusičnanu amonného s jinými výrobky, jejichž jediným cílem je obejít možná antidumpingová opatření týkající se dusičnanu amonného. Celní orgány byly na tuto skutečnost upozorněny.

(59) Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním se má za to, že v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo ve výši zjištěné míry újmy s výjimkou jednoho polského vyvážejícího výrobce, u kterého by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo ve výši zjištěného dumpingovéhou rozpětí.

(60) Za účelem zajištění účinnosti opatření a ve snaze zabránit cenovým manipulacím, které se objevily v některých předchozích řízeních týkajících se hnojiv, se potvrzuje, že cla by měla být uložena ve formě zvláštní částky za tunu, a to v následující výši:

Země | Základ antidumping. cla v % | Výše cla (EUR za tunu) |

Polsko

Anwil SA | 25,2 | 23,13 |

Zaklady Azotowe Pulaway SA | 22,3 | 20,65 |

Všechny ostatní podniky | 30,5 | 26,91 |

Ukrajina

Všechny podniky | 43,4 | 33,25 |

(61) Antidumpingové celní sazby jednotlivých podniků specifikované v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Odrážejí proto situaci, která byla v těchto podnicích zjištěna v průběhu šetření. Tyto sazby (na rozdíl od celostátního cla platného pro "všechny ostatní podniky") se vztahují tedy výlučně na dovozy výrobků, které pocházejí z uvedené země a které byly vyrobeny zmíněnými právními subjekty. Na dovezené výrobky vyrobené jinými výrobci, jejichž jméno a adresa nejsou v operativní části tohoto nařízení zmíněny, včetně subjektů napojených na shora uvedené podniky, se tyto sazby nevztahují a platí pro ně celní sazby uplatňované pro "všechny ostatní podniky".

(62) Všechny návrhy požadující uplatnění jednotlivých celních sazeb uvedených podniků (např. při změně názvu subjektu nebo založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měly být zaslány Komisi [3] spolu s příslušnými údaji o činnosti podniku v oblasti výroby, tuzemského a zahraničního odbytu v souvislosti např. se zmíněnou změnou názvu nebo změnou výrobní či obchodní činnosti. Komise toto nařízení po konzultaci s poradním výborem případně změní a zaktualizuje seznam podniků, pro které tyto celní sazby platí.

4. Výběr prozatímního cla

(63) Vzhledem ke zjištěné míře dumpingu a výši újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nutné s konečnou platností vybrat částky zajištěné ve formě prozatímního antidumpingového cla, které bylo stanoveno předběžným nařízením, tj. nařízením (ES) č. 1629/2000, a to ve výši konečného cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného, jiného než ve vodném roztoku a směsí dusičnanu amonného s uhličitanem vápenatým nebo jinou anorganickou nehnojivou látkou, obsahující více než 28 % hmotnostních dusíku, kódů KN 31023090 a 31024090, pocházejícího z Polska a Ukrajiny.

2. U výrobků vyrobených následujícími podniky činí výše cla v EUR za tunu:

Země | Podnik | Výše cla (EUR za tunu) | Doplňkový kód TARIC |

Polsko | Anwil SA ul. Tourunska 222,87-805 Wloclawek Polsko | 23,13 | A174 |

Zaklady Azotowe Pulawy SA Al. Tysiaclecia P. P. 13,24-110 Pulawy Polsko | 20,65 | A175 |

Všechny ostatní podniky | 26,91 | A999 |

Ukrajina | Všechny podniky | 33,25 | |

3. V případech, kdy došlo k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu, takže skutečně zaplacená nebo splatná cena byla za účelem stanovení hodnoty cla podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 [4] stejnoměrně rozdělena, se výše antidumpingového cla vypočítaného na základě shora uvedených částek, snižuje o procento, které odpovídá rozdělení skutečně zaplacené nebo splatné ceny.

4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

5. Řízení o dovozech dusičnanu amonného pocházejícího z Litvy se zastavuje.

Článek 2

Částky zajištěné pomocí prozatímních antidumpingových cel podle nařízení (ES) č. 1629/2000 z dovozu dusičnanu amonného pocházející z Polska a Ukrajiny se vyberou ve výši konečně uložené celní sazby. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. ledna 2001.

Za Radu

předsedkyně

A. Lindh

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 187, 26.7.2000, s. 12.

[3] Evropská komiseGenerální ředitelství obchoduŘeditelství BTERV 0/10Rue de la Loi/Wetstraat 200B-1049 Brusel

[4] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 40.

--------------------------------------------------