(ES) č. 381/2001Nařízení Rady (ES) č. 381/2001 ze dne 26. února 2001 o vytvoření mechanismu rychlé reakce

Nařízení Rady (ES) č. 381/2001

ze dne 26. února 2001

o vytvoření mechanismu rychlé reakce

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Politika Společenství v různých oblastech světa zahrnuje rozvojovou pomoc, makrofinanční pomoc, pomoc v rámci hospodářské, oblastní a technické spolupráce, pomoc při obnově, pomoc pro uprchlíky a vysídlené osoby a pomoc při opatřeních na podporu demokracie a právního státu, respektování lidských práv a základních svobod.

(2) Cíle programů pomoci a spolupráce nebo podmínky jejich uskutečňování mohou být ohroženy nebo přímo ovlivněny mimo jiné vznikem krize nebo konfliktu, hrozícím nebo pokračujícím ohrožením práva a pořádku a bezpečnosti jednotlivců.

(3) Aby mohla Evropská unie zvládat krize nevojenskými prostředky, byla na zasedání Evropské rady v Helsinkách konaném ve dnech 10. a 11. prosince 1999 přijata zpráva, v níž se zdůrazňuje, že by měly být vytvořeny mechanismy rychlého financování, například tím, že Komise v případě potřeby vytvoří Fond rychlé reakce, aby se urychlilo finanční zajištění opatření EU, bylo možné se podílet na operacích jiných mezinárodních organizací a financovat akce nevládních organizací.

(4) Je tedy důležité, že byl vytvořen mechanismus, který podchytí stávající politiku a programy Společenství a umožní Společenství rychle reagovat a pomoci tak znovu nastolit nebo udržet normální podmínky pro uplatňování zvolených postupů, čímž bude zachována jejich účinnost.

(5) Tento mechanismus musí zvláště v souladu s urychlením rozhodovacích postupů usnadnit shromažďování a rychlé rozmístění zvláštních finančních prostředků.

(6) Rada a Komise zodpovídají za to, že zahraniční opatření prováděná Evropskou unií jsou v souladu se zahraniční, bezpečnostní, hospodářskou, sociální a rozvojovou politikou Unie. Ve výše uvedené zprávě Evropská rada rovněž zdůrazňuje potřebu posílit účelnost, součinnost a účinnost vynakládaných prostředků a používaných nástrojů, aby bylo možné v krizových situacích rychleji, účinněji a koordinovaněji zareagovat.

(7) Opatření konaná na základě nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci [3] nelze financovat podle tohoto nařízení.

(8) Je třeba, aby veškeré záležitosti týkající se provádění finanční pomoci Společenství, jakož i vlastní kontrola užití rozpočtových prostředků, byly co nejprůhlednější.

(9) Toto nařízení bere v úvahu ochranu finančních zájmů Společenství a boj proti podvodům a nesrovnalostem.

(10) Smlouva nestanoví k přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci než uvedené v článku 308,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vytváří se mechanismus (dále jen "mechanismus rychlé reakce"), který má umožnit Společenství, aby v naléhavých případech a v krizových situacích mohlo rychle, účinně a pružně reagovat za podmínek stanovených tímto nařízením.

Článek 2

1. Mechanismus rychlé reakce je založen na veškerých stávajících právních předpisech Společenství uvedených v příloze tohoto nařízení.

2. Opatření, na která se za běžných okolností vztahují nařízení a programy uvedené v příloze, lze provést podle tohoto nařízení za těchto podmínek:

a) opatření musí být provedeno ihned a stávající právní předpisy je v přiměřené době provést neumožňují; je tedy třeba rychle jednat;

b) oaptření je časově omezeno v souladu s článkem 8.

3. Odchylně od odstavce 2 jsou činnosti, na které se vztahuje nařízení o humanitární pomoci, také podle uvedeného nařízení financovány a nelze je financovat podle tohoto nařízení.

Za určitých okolností týkajících se bezpečnosti nebo řešení krizí však může Komise rozhodnout, že zásah prostřednictvím mechanismu rychlé reakce bude účinnější, proběhne-li spolu s opatřením v rámci humanitární pomoci. V takových případech je nezbytná úzká koordinace, aby bylo dosaženo optimální provázanosti.

4. Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise přílohu změnit.

Článek 3

1. Mechanismus rychlé reakce může být použit tehdy, pokud v zemích, které jsou příjemci pomoci, vypukne nebo začne vznikat krize, nastane situace, kdy jsou ohroženy právo, pořádek a bezpečnost jednotlivců, nebo situace, která by mohla přerůst v ozbrojený konflikt či destabilizaci země, a pokud hrozí, že by daný stav mohl ohrozit účinky politik a programů pomoci a spolupráce, jejich účinnost nebo podmínky jejich správného provádění.

2. V rámci mechanismu rychlé reakce lze provést opatření civilní povahy prováděná v rámci právních předpisů uvedených v příloze, aby byly v případě stávající nebo začínající krize zachovány nebo znovu nastoleny stabilní podmínky potřebné ke správnému provádění a úspěchu této pomoci, politik a programů pomoci a spolupráce.

Článek 4

1. O opatřeních v rámci mechanismu rychlé reakce rozhoduje Společenství v souladu s tímto nařízením.

Komise postupuje v souladu s rozpočtovými a dalšími platnými postupy, včetně postupů uvedených v článcích 116 a 118 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [4].

2. Než Komise rozhodne o opatření podle tohoto nařízení, předem o svém úmyslu informuje Radu. V zájmu provázanosti vnějších činností EU bere Komise při následném provádění opatření náležitě v úvahu postoj přijatý Radou.

Článek 5

1. Financování v rámci tohoto nařízení má formu grantů.

2. Zásahy uskutečňované na základě tohoto nařízení jsou osvobozeny od daní, poplatků a cel.

Článek 6

1. Provádějícími partnery oprávněnými podle tohoto nařízení mohou být orgány členských států nebo přijímajících zemí a jejich agentury, místní a mezinárodní organizace a jejich agentury, nevládní organizace, veřejné a soukromé hospodářské subjekty s odpovídajícími specializovanými znalostmi a zkušenostmi.

2. Komise může uzavřít finanční nebo rámcové dohody s příslušnými vládními agenturami, mezinárodními organizacemi, nevládními organizacemi a veřejnými a soukromými hospodářskými subjekty na základě jejich schopnosti rychlého zásahu v rámci řešení krizí. Jsou-li zapotřebí konkrétní osobní znalosti nebo je-li důvěryhodnost operace a důvěra stran svázána s konkrétní osobou nebo organizací, může Komise podepsat smlouvy s jednotlivými organizacemi nebo hospodářskými subjekty, aniž by předcházelo uzavření rámcové dohody.

3. Jakmile Komise přijme rozhodnutí o způsobu financování v souladu s článkem 4 a jakmile je to prakticky možné, je na základě odpovídajících rámcových dohod uzavřena finanční dohoda s nevládními organizacemi a veřejnými nebo soukromými hospodářskými subjekty, které byly vybrány k provedení zásahu.

4. Finanční dohodu související se zásahy provedenými na základě tohoto rozhodnutí lze uzavřít s nevládní organizací, která splňuje tyto podmínky:

a) je nezávislou neziskovou organizací,

b) její ústředí se nachází v členském státě Společenství nebo v zemi, která je příjemcem pomoci Společenství.

Ve výjimečných případech se může její ústředí nacházet v jiné třetí zemi.

5. Při určování, které soukromé hospodářské subjekty nebo nevládní organizace mohou být financovány Společenstvím, je třeba vzít v úvahu tyto faktory:

a) jejich správní a finanční kapacitu,

b) jejich technickou a logistickou kapacitu ve vztahu k naléhavosti plánovaných operací,

c) jejich zkušenost v dané oblasti,

d) jejich připravenost stát se v případě potřeby součástí zvláštního koordinačního systému zřízeného pro vedení zásahu,

e) jejich pověst a záruku nestrannosti při plnění svěřených úkolů.

Článek 7

1. Všechny smlouvy a dohody o financování uzavřené na základě tohoto nařízení jsou podle platných pravidel kontrolovány na místě Komisí a Účetním dvorem.

2. Komise může provádět kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem [5]. Za účelem odpovídající ochrany finančních zájmů Společenství Komise přijme opatření v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství [6].

Článek 8

1. Rozpočtový orgán každý rok určí v rámci finančního výhledu celkový roční limit pro financování zásahů podle tohoto nařízení.

2. Doba trvání kteréhokoli opatření prováděného na základě tohoto nařízení je omezena a nesmí překročit šest měsíců.

3. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li to zvláštní povaha nebo intenzita krize, se může Komise rozhodnout pro doplňkové opatření. Toto doplňkové opatření musí splňovat stejné požadavky jako opatření původní.

Článek 9

1. Jakmile Komise přijme rozhodnutí, okamžitě uvědomí Radu o schválených opatřeních a projektech, přičemž výslovně uvede, o jaké částky se jedná, na co jsou určeny a kdo bude jejími partnery. Dále Komise informuje Radu o průběhu opatření a projektů a v případě nutnosti o jejich důsledcích.

2. Na konci šestiměsíčního období uvedeného v čl. 8 odst. 2 a ihned po ukončení opatření Komise opatření vyhodnotí, určí, zda bylo dosaženo vytyčených cílů, a v případě potřeby vyvodí závěry za účelem zlepšení účinnosti příštího zásahu. Je-li to nezbytné, zahrnuje hodnocení i důsledky opatření v souvislosti se stávajícími nařízeními a programy Společenství. O výsledcích hodnocení Komise neprodleně informuje Radu.

Článek 10

1. Komise za účelem zvýšení provázanosti, doplňkovosti a účinnosti zásahů zajistí, aby byly opatření prováděná na základě mechanismu rychlé reakce účinně koordinována s opatřeními členských států, včetně koordinace na místě. Za tímto účelem si Komise a členské státy navzájem sdělují důležité informace o prováděných nebo zamýšlených opatřeních.

2. Komise podporuje koordinaci a spolupráci s mezinárodními a regionálními organizacemi. Zajišťuje, aby byly opatření prováděná na základě mechanismu rychlé reakce koordinována a provázána s opatřeními mezinárodních a regionálních organizací a agentur.

3. Budou přijata nezbytná opatření, aby příspěvek Společenství vešel ve známost.

Článek 11

Rada přezkoumá toto nařízení do 31. prosince 2005. Za tímto účelem předá Komise Radě nejméně šest měsíců předem zprávu, která bude obsahovat celkové zhodnocení jeho používání a návrhy, jak by v případě potřeby mělo vypadat budoucí nařízení, popřípadě návrhy na změnu stávajícího.

Článek 12

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se do 31. prosince 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. února 2001.

Za Radu

předsedkyně

A. Lindh

[1] Úř. věst. C 311 E, 31.10.2000, s. 213.

[2] Stanovisko ze dne 17. ledna 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.

[4] Úř. věst. L 356, 31.12.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, ESUO, Euratom) č. 2673/1999 (Úř. věst. L 326, 18.12.1999, s. 1).

[5] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[6] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Nařízení/rozhodnutí ve vztahu k zeměpisným oblastem

- nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 o hospodářské pomoci Maďarské republice a Polské lidové republice [1],

- nařízení Rady (EHS) č. 443/92 ze dne 25. února 1992 o finanční a technické pomoci asijským a latinskoamerickým rozvojovým zemím a o hospodářské spolupráci s nimi [2],

- nařízení Rady (ES) č. 1734/94 ze dne 11. července 1994 o finanční a technické spolupráci s okupovanými územími [3],

- nařízení Rady (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických opatřeních (MEDA) doprovázejících reformu hospodářských a sociálních struktur v rámci spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří [4],

- nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 99/2000 ze dne 29. prosince 1999 o poskytnutí pomoci partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii [5],

- nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1726/2000 ze dne 29. června 2000 o rozvojové spolupráci s Jihoafrickou republikou [6],

- nařízení Rady č. 2666/2000 o pomoci Albánii, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Federální republice Jugoslávii a bývalé jugoslávské republice Makedonii a o zrušení nařízení (ES) č. 1628/96 a změně nařízení (EHS) č. 3906/89 a (EHS) č. 1360/90 a rozhodnutí č. 97/256/ES a 1999/311/ES [7],

- dohoda o spolupráci s AKT podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 (v průběhu ratifikace),

- čtvrtá úmluva AKT-EHS [8]: (text dohody, finančního protokolu, protokolů 1 až 9 a prohlášení).

Nařízení/rozhodnutí ve vztahu k různým odvětvím (potravinová pomoc, obnova, nevládní organizace, apod.)

- nařízení Rady (ES) č. 1292/96 ze dne 27. června 1996 o politice potravinové pomoci, jejím řízení a zvláštních opatřeních na podporu zajišťování potravin [9],

- nařízení Rady (ES) č. 2258/96 ze dne 22. listopadu 1996 o akcích obnovy a rekonstrukce v rozvojových zemích [10],

- nařízení Rady (ES) č. 443/97 ze dne 3. března 1997 o akcích na pomoc vykořeněným skupinám obyvatel v rozvojových zemích Asie a Latinské Ameriky [11],

- nařízení Rady (ES) č. 1658/98 ze dne 17. července 1998 o společném financování akcí na pomoc rozvojovým zemím s evropskými nevládními organizacemi [12],

- nařízení Rady (ES) č. 1659/98 ze dne 17. července 1998 o decentralizované spolupráci [13],

- rozhodnutí Rady 1999/25/Euratom ze dne 14. prosince 1998, kterým se přijímá víceletý program činnosti (1998 až 2002) v jaderné oblasti týkající se bezpečné dopravy radioaktivních materiálů, bezpečnostních opatření a průmyslové spolupráce vedoucí k zajištění určitých aspektů bezpečnosti jaderných zařízení v zemích sdružených v programu Tacis [14],

- nařízení Rady (ES) č. 975/99 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví požadavky pro provádění rozvojové spolupráce, která přispívá k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod [15],

- nařízení Rady (ES) č. 976/99 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví požadavky pro provádění opatření Společenství jiných než opatření týkajících se rozvojové spolupráce, která v rámci politiky spolupráce Společenství přispívají k obecnému cíli rozvoje a upevnění demokracie a právního státu, jakož i k dodržování lidských práv a základních svobod ve třetích zemích [16],

- nařízení Rady (ES) č. 1080/2000 ze dne 22. května 2000 o podpoře prozatímní mise Spojených národů v Kosovu a úřadu vysokého zástupce v Bosně a Hercegovině [17],

- rozhodnutí Rady č. 2000/474/ES ze dne 17. července 2000 o přispění Společenství do mezinárodního fondu "Vyčištění splavné části Dunaje" [18],

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2493/2000 ze dne 7. listopadu 2000 o opatřeních zajišťujících plnou integraci problematiky životního prostředí do procesu rozvoje v rozvojových zemích [19].

[1] Úř. věst. L 375, 23. 12. 1989. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2666/2000 (Úř. věst. L 306, 7.2.2000, s. 1).

[2] Úř. věst. L 52, 27.2.1999, s. 1.

[3] Úř. věst. L 182, 16.7.1994, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2840/98 (Úř. věst. L 354, 30.12.1998, s. 14).

[4] Úř. věst. L 189, 30.7.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2698/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 1).

[5] Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 1.

[6] Úř. věst. L 198, 4.8.2000, s. 1.

[7] Úř. věst. L 306, 7.12.2000, s. 1.

[8] Úř. věst. L 229, 17.8.1991, s. 3. Úmluva naposledy pozměněná dohodou podepsanou na Mauriciu dne 4. listopadu 1995 (Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 3).

[9] Úř. věst L 166, 5.7.1996, s. 1.

[10] Úř. věst L 306, 28.11.1996, s. 1.

[11] Úř. věst L 68, 8.3.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1880/2000 (Úř. věst L 227, 7.9.2000, s. 1).

[12] Úř. věst L 213, 30.7.1998, s. 1.

[13] Úř. věst L 213, 30.7.1998, s. 6.

[14] Úř. věst L 7, 13.1.1999, s. 31.

[15] Úř. věst L 120, 8.5.1999, s. 1.

[16] Úř. věst L 120, 8.5.1999, s. 8.

[17] Úř. věst L 122, 24.5.2000, s. 27.

[18] Úř. věst L 187, 26.7.2000, s. 45.

[19] Úř. věst L 288, 15.11.2000, s. 1.

--------------------------------------------------