(ES) č. 408/2002Nařízení Rady (ES) č. 408/2002 ze dne 28. února 2002, o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých oxidů zinečnatých pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

Nařízení Rady (ES) č. 408/2002

ze dne 28. února 2002,

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých oxidů zinečnatých pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

Volba porovnávané země

(1) Komise uložila nařízením (ES) č. 1827/2001 [2] (dále jen "prozatímní nařízení") prozatímní antidumpingové clo na dovozy některých oxidů zinečnatých pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen "ČLR").

(2) Kromě kontrolních návštěv vykonaných v provozovnách vyvážejících výrobců v ČLR, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 7 prozatímního nařízení, je třeba upozornit na to, že se kontrolní návštěvy též uskutečnily v provozovnách několika s nimi spojených vývozních odbytových společností, a sice:

jakož i ve s nimi spojené domácí společnosti:

Guangxi Liuzhou Nonferrous Metals Smelting Import & Export Co. Ltd, Liuzhou,

Rickeed Industries Ltd, Hong Kong,

Yinli Import and Export Co. Ltd, Liuzhou,

jakož i ve s nimi spojené domácí společnosti:

Gredmann Guangzhou Ltd, Guangzhou.

B. NÁSLEDNÝ POSTUP

Volba porovnávané země

(3) Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o zavedení prozatímních antidumpingových opatření, předložilo několik dotčených stran písemně své připomínky. V souladu s ustanoveními čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení") byla všem dotčeným stranám, které požádaly o slyšení, poskytnuta příležitost slyšení u Komise.

(4) Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací považovaných za nezbytné pro konečné závěry.

(5) Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě vznikl záměr doporučit uvalení konečných antidumpingových cel a konečný výběr částek získaných prostřednictvím prozatímních cel. Byla jim rovněž sdělena lhůta, v níž mohly po tomto zveřejnění podat stížnosti.

(6) Byly posouzeny ústní a písemné argumenty předložené stranami a tam, kde to bylo pokládáno za vhodné, byly závěry odpovídajícím způsobem změněny.

(7) Po přezkumu předběžných závěrů na základě informací, které byly od té doby získány, bylo vyvozeno, že se potvrzují hlavní závěry uvedené v prozatímním nařízení.

C. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

Volba porovnávané země

1. Dotyčný výrobek

Volba porovnávané země

(8) Po vyhlášení prozatímního nařízení několik dotčených stran tvrdilo, že definice dotyčného výrobku není správná. Strany argumentovaly tím, že na trhu existují různé kvality oxidu zinečnatého, které mají na základě své čistoty odlišné vlastnosti a použití. V důsledku toho by tyto různé kvality oxidu zinečnatého neměly být považovány za stejnorodý výrobek. Kromě toho se uvádělo, že různé kvality oxidu zinečnatého nejsou dostatečně vzájemně zaměnitelné. Zatímco bylo uznáno, že kvality s vyšší čistotou by mohly být teoreticky použity při všech druzích použití, totéž nelze říci o kvalitách s nižší čistotou vzhledem k úrovni nečistot, které obsahují.

(9) Skutečnost, že vzájemná zaměnitelnost může být kvůli rozdílům v úrovních čistoty mezi určitými kvalitami jen jednosměrná, se sama o sobě nepovažuje za dostatečný důkaz toho, že tytéž kvality představují různé výrobky, s nimiž je pro účely šetření nutné zacházet samostatně. Naproti tomu skutečnost, že kvality s vysokou čistotou mohou být použity při všech druzích použití oxidu zinečnatého, dokazuje, že všechny kvality je možné považovat za jeden výrobek. Jestliže se určití uživatelé smíří s vyšším obsahem nečistot, je tomu tak většinou z cenových důvodů.

(10) Proto připomínky předložené dotčenými stranami v žádném případě nepostačují k tomu, aby vedly ke změně dřívějších závěrů uvedených v bodu odůvodnění 11 prozatímního nařízení, že všechny kvality dotyčného výrobku by měly být považovány za jediný výrobek.

(11) Potvrzují se závěry, které jsou uvedeny v bodech odůvodnění 9 až 11 prozatímního nařízení, pokud jde o dotyčný výrobek.

2. Obdobný výrobek

Volba porovnávané země

(12) Určité dotčené strany tvrdily, že výrobci oxidu zinečnatého ve Společenství a ČLR používají odlišné výrobní postupy, které oxid zinečnatý vyrobený v ČLR značně cenově zvýhodňují, pokud jde o náklady na surovinu a ostatní materiálové náklady. Tvrdily, že čínští výrobci používají především "přímý" neboli americký postup, zatímco výrobci ve Společenství používají téměř výhradně "nepřímý" neboli francouzský postup. Přímý postup se tak nazývá z toho důvodu, že se při něm oxid zinečnatý získává přímo z oxidovaných zinkových materiálů. Strany tvrdily, že tyto suroviny jsou levnější než zušlechtěný kovový zinek a jiné zinkové zbytky, které se používají při nepřímém postupu.

(13) Nejprve je třeba poznamenat, že problém různých výrobních postupů se v rámci současného šetření nepovažuje za důležitý, protože různé druhy oxidu zinečnatého vyrobené kterýmkoli z postupů mají stejné základní chemické vlastnosti (ZnO) a vlastnosti. Kromě toho se významná část odbytu dosaženého daným výrobním odvětvím Společenství získává přímým postupem a při šetření byly zohledněny náklady, které se vztahují k oběma postupům.

(14) Komise nebyla upozorněna na žádné nové okolnosti, které by ji vedly ke změně závěrů, k nimž dospěla v prozatímním období, tj. že oxid zinečnatý vyrobený a prodávaný výrobci ze Společenství a ten, který byl vyroben v Číně a vyvezen do Společenství, jsou obdobnými výrobky.

(15) Potvrzují se prozatímní závěry ohledně obdobného výrobku uvedené v bodech odůvodnění 12 až 14 prozatímního nařízení.

D. DUMPING

Volba porovnávané země

1. Status tržního přístupu

Volba porovnávané země

(16) Někteří čínští výrobci zpochybnili soulad mezi přiznáním statutu tržního přístupu (dále jen "STP") (bod odůvodnění 18 prozatímního nařízení) a následným odmítnutím ze strany Komise použít ceny placené dotyčnou společností za zinkovou surovinu (bod odůvodnění 47 prozatímního nařízení). Podle těchto společností by STP neměl být přiznán vzhledem k tomu, že Komise zjistila, že ceny zinkové suroviny, hlavní nákladové složky, neodrážejí tržní ceny ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(17) Během druhého a podrobnějšího šetření na místě, prostřednictvím něhož byla ověřena odpověď na dotazník vývozců a po němž byl přiznánSTP, Komise zjistila, že určité nákladové složky, tj. ceny zaplacené za zinkovou surovinu, jsou nespolehlivé. Komise proto upravila náklady na základě kotací zinku na Londýnské burze kovů (dále jen "LBK"). Úprava nákladů je běžným postupem, jestliže se zjistí, že nejsou přesné, spolehlivé nebo neodpovídají obvyklým tržním podmínkám. Dané tvrzení se proto odmítá a potvrzují se závěry uvedené v bodech odůvodnění 15 až 24 prozatímního nařízení.

2. Status smluvního přístupu

Volba porovnávané země

(18) Protože k tomuto bodu nejsou žádné připomínky, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v bodech odůvodnění 25 až 27 prozatímního nařízení.

3. Běžná hodnota

Volba porovnávané země

Stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým nebyl přiznán STP

Volba porovnávané země

(19) Uživatelé oxidu zinečnatého ve Společenství zpochybnili volbu Spojených států amerických (dále jen "USA") jako vhodné porovnávané země pro účely stanovení běžné hodnoty a argumentovali přitom tím, že náklady v ČLR a USA jsou odlišné. Tímto konkrétním problémem se již podrobně zabývaly body odůvodnění 28 až 36 prozatímního nařízení, které se potvrzují.

(20) Protože k tomuto bodu nejsou žádné nové připomínky, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v bodech odůvodnění 37 až 39 prozatímního nařízení.

Stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým byl přiznán STP

(21) "Uživatelé", jakož i někteří čínští výrobci, tvrdili, že ceny čínské zinkové suroviny určuje čínský trh, a proto by měly být brány v úvahu bez úprav podle kotací zinku na LBK. Jak je vysvětleno v bodech odůvodnění 46 až 47 prozatímního nařízení, ceny pro nabídku a poptávku po zinku nebo zinkových výrobcích v zemích s tržní ekonomikou na celém světě vycházejí z kotací zinku na LBK. Kromě toho je třeba poznamenat, že při prodeji nebo nákupu zinkového koncentrátu na mezinárodním trhu se čínské společnosti, jako každý jiný podnikatel, opírají o LBK. Z důvodů spolehlivosti nákladů musely být čínské ceny zinkových surovin upraveny, protože tyto náklady plně neodrážely účinek kotací zinku na LBK. Daná tvrzení proto musí být odmítnuta a potvrzuje se postup použitý pro úpravu cen zinkové suroviny pomocí kotací zinku na LBK.

(22) Po vyhlášení prozatímního nařízení jeden z čínských výrobců požádal o to, aby výše uvedená úprava nákladů zinkové suroviny byla provedena na základě ceny zinkových koncentrátů namísto ceny praženého zinku, a to z toho důvodu, že na počátku jeho výroby jsou zinkové koncentráty. Tento problém byl znovu přezkoumán a bylo zjištěno, že dotyčný výrobce skutečně kupoval zinkové koncentráty, ale výrobu v další výrobní etapě, tj. výrobu praženého zinku ze zinkových koncentrátů, zajistil formou subdodávky třetí strany. Šetření též odhalilo, že společnost přinejmenším z části vyráběla z praženého zinku, který nakoupila na čínském trhu a jehož cena musela být upravena výše nastíněným způsobem. Vzhledem k úsilí dosáhnout tržní ceny surovin a vzhledem k tomu, že vlastní výrobní postup dotyčné společnosti skutečně začínal praženým zinkem, nebylo možné tvrzení společnosti přijmout a musel být potvrzen postup popsaný v prozatímním nařízení.

(23) Další čínský výrobce tvrdil, že při konstrukci jeho běžné hodnoty byly číselné údaje o prodeji a všeobecných a správních výdajích (dále jen "VSV") nesprávné a že předložené informace toto tvrzení podporují. Bylo zjištěno, že toto tvrzení je oprávněné, a číselné údaje byly odpovídajícícím způsobem opraveny.

(24) Jedna společnost tvrdila, že by měly být použity VSV na domácí odbyt všech výrobků namísto zvláštních VSV na domácí odbyt dotyčného výrobku. Toto tvrzení nebylo možné přijmout. Účelem konstrukce běžné hodnoty je vypočítat náhradu za domácí cenu obdobného výrobku. VSV použité v tomto výpočtu by se tedy měly vztahovat k výrobě a odbytu obdobného výrobku na trhu země původu, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Tvrzení společnosti proto musí být odmítnuto a potvrzují se původní závěry.

(25) Čínští výrobci, jímž byl přiznánSTP, tvrdili, že od výrobních nákladů oxidu zinečnatého by měl být odečten zisk dosažený odbytem vedlejších výrobků vzniklých při výrobě praženého zinku a/nebo oxidu zinečnatého. Šetření však odhalilo, že společnosti vedly ve svém účetnictví vedlejší výrobky odděleně. Zisk z těchto vedlejších výrobků značně kolísal v čase a byl na jejich účtech vykazován samostatně jako mimořádný příjem. Společnosti nikdy neuvažovaly o jakémkoli započtení odbytu vedlejších výrobků ve prospěch snížení nákladů na oxid zinečnatý. Tímto postupem se rovněž dospělo k prozatímním závěrům. Dané tvrzení bylo proto odmítnuto a potvrzují se prozatímní závěry.

(26) Kromě toho rovněž tvrdili, že za účelem stanovení úrovně zisku ve výpočtu konstruované běžné hodnoty by se Komise měla opírat o zisk výrobců ve Společenství, nikoli o zisk dosažený výrobcem v porovnávané zemi. V čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se stanoví, že se běžná hodnota stanovuje na základě ceny nebo konstruované hodnoty v tržní ekonomice třetí strany, v tomto případě USA. O jiných metodách stanovení běžné hodnoty se uvažuje jedině tehdy, pokud nejsou k dispozici údaje z příslušné porovnávané země. Použití ziskového rozpětí výrobců ze Společenství by proto mělo být odmítnuto.

(27) Jeden čínský výrobce tvrdil, že do VSV, které souvisejí s domácím odbytem, byly zahrnuty výdaje spojené s přímým prodejem, které souvisejí výhradně s vývozem. Toto tvrzení bylo řádně doloženo a bylo shledáno opodstatněným. Výpočty proto byly opraveny.

(28) Pokud jde o postup popsaný v bodech odůvodnění 40 až 47 prozatímního nařízení, tyto závěry se potvrzují.

4. Vývozní ceny

(29) Jeden čínský výrobce tvrdil, že při výpočtu vývozních cen byly určité náklady odečteny dvakrát. Toto tvrzení bylo ověřeno a uznáno a byly provedeny odpovídající opravy.

(30) Protože k tomuto bodu nejsou žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v bodu odůvodnění 48 prozatímního nařízení.

5. Srovnání

(31) Protože k tomuto bodu nejsou žádné připomínky, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v bodech odůvodnění 49 a 50 prozatímního nařízení.

6. Dumpingová rozpětí

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým byl přiznán STP a status smluvního přístupu (dále jen "SSP")

(32) Jeden čínský výrobce tvrdil, že jeho výpočet dumpingu by měl vycházet z vlastního odbytu a/nebo z nákladů na výrobky z vlastní výroby, jak pro případ běžné hodnoty, tak i pro vývozy, a že z nákladových výpočtů by měl být vyloučen objem oxidu zinečnatého nakoupený od jiných výrobců. Toto tvrzení bylo podrobněji ověřeno a dotyčnou transakci bylo možné oddělit. Tento argument byl proto uznán a byl proveden nový výpočet omezený na vlastní odbyt a/nebo náklady na oxid zinečnatý vyrobený samotnou společností.

(33) Konečné vážené průměry dumpingových rozpětí vyjádřené jako procento CIF ceny vyplaceně hranice Společenství cla nezaplaceného za výrobek vyrobený níže uvedenými výrobci jsou:

Liuzhou Nonferrous Metals Smelting Co. Ltd | 6,9 % |

Liuzhou Fuxin Chemical Industry Co. Ltd | 11,0 % |

Gredmann Guigang Chemical Ltd | 19,3 % |

Liuzhou Longcheng Chemical General Plant | 64,5 % |

Pro všechny ostatní vyvážející výrobce

(34) Potvrzuje se úroveň dumpingu původně stanovená jako 69,8 % CIF ceny vyplaceně hranice Společenství.

E. PRÚMYSL SPOLEČENSTVÍ

(35) Určité strany tvrdily, že na základě bodu odůvodnění 57 prozatímního nařízení se zdá, že 15 z 21 výrobců oxidu zinečnatého ze Společenství nespolupracovalo na šetření. Podle jejich názoru stížnost nesplňuje požadavky čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Je třeba připomenout, že šest výrobců, kteří spolupracovali na šetření, představovalo většinu výroby oxidu zinečnatého ve Společenství v období šetření, od 1. ledna do 31. prosince 2000 (dále jen "období šetření"), v tomto případě více než 75 % výroby 21 známých společností, a proto jsou požadavky čl. 5 odst. 4 splněny. Protože nebyly předloženy žádné nové informace, pokud jde o definici daného výrobního odvětví Společenství, potvrzují se závěry uvedené v bodech odůvodnění 57 až 59 prozatímního rozhodnutí.

F. ÚJMA

1. Úvodní poznámky

(36) Protože neexistují žádné argumenty svědčící o opaku, potvrzuje se postup použitý pro stanovení úrovně dovozů dotyčného výrobku do Společenství uvedený v bodu odůvodnění 60 prozatímního nařízení a použitý ke stanovení spotřeby oxidu zinečnatého ve Společenství (body odůvodnění 62 a 63).

2. Situace daného výrobního odvětví Společenství

(37) V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení bylo součástí zkoumání dopadu dumpingových dovozů na dané výrobní odvětví Společenství zhodnocení všech významných faktorů a ukazatelů, které mají vztah k danému výrobnímu odvětví Společenství.

(38) Určité dotčené strany zpochybnily závěry Komise ohledně újmy. Podle jejich názoru určité informace o provozní výkonnosti daného výrobního odvětví Společenství, například o výrobě, výrobních kapacitách a jejich využití, obsažené v neutajované verzi stížnosti a v odpovědích na dotazníky Společenství, ukazují buď rostoucí, nebo stabilní trendy. Jedna dotčená strana rovněž tvrdila, že závěry Komise jsou chybné, protože údaje použité v bodu odůvodnění 82 prozatímního nařízení ohledně hotovostního toku jsou neúplné. Tytéž dotčené strany rovněž upozornily na skutečnost, že některé z mateřských společností subjektů tvořících dané odvětví Společenství zaznamenaly během období šetření značné zisky a dané výrobní odvětví Společenství jako takový neutrpěl věcnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(39) Tyto argumenty nelze přijmout. Za prvé, tyto dotčené strany svá tvrzení opírají o dílčí informace, které se týkají jen určitých příslušníků daného výrobního odvětví Společenství. Neberou v úvahu výsledky šetření Komise uvedené v bodech odůvodnění 72 až 89 prozatímního nařízení, které znázorňují celkovou situaci daného výrobního odvětví Společenství. Za druhé, je třeba připomenout, že současné šetření se co do rozsahu omezuje na dotyčný výrobek, jak je definován v bodu odůvodnění 9 prozatímního nařízení. I když je pravda, že mateřské společnosti určitých příslušníků daného výrobního odvětví Společenství zaznamenaly během období šetření zisky, celková úroveň ziskovosti jejich aktivit v oblasti oxidu zinečnatého ve Společenství byla v tomto období záporná, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 77 prozatímního rozhodnutí.

(40) Pokud jde o informace podrobně rozvedené v bodu odůvodnění 82 prozatímního nařízení, potvrzuje se, že některé subjekty tvořící dané výrobní odvětví Společenství nebyly schopny dodat podrobné informace o svých aktivitách v oblasti oxidu zinečnatého. Avšak subjekty, které byly schopny toto učinit a jejichž ověřené informace použila Komise v rámci postupu, jímž dospěla k prozatímním závěrům, představovaly více než 80 % výroby daného výrobního odvětví Společenství v období šetření. Tyto ověřené údaje byly proto považovány za reprezentativní pro situaci celého daného výrobního odvětví Společenství.

3. Vývoj před a po období šetření

(41) Několik dotčených stran, zejména uživatelé dotyčného výrobku, požádalo Komisi, aby rozšířila rozsah své analýzy tak, aby vzala v úvahu vývoj, k němuž došlo jak před začátkem období analýzy (1. leden 1996 až 31. prosinec 2000), tak i po konci období šetření. Podle jejich názoru by měly být vzaty v úvahu roky 1993, 1994 a 1995 v zájmu lepšího porozumění danému trhu. Tyto strany rovněž tvrdily, že výrobci ve Společenství využívali klesající ceny kovového zinku po období šetření ke zvýšení ziskového rozpětí a že zavedení opatření jako takové bylo bezdůvodné.

(42) Je třeba připomenout, že čl. 6 odst. 1 základního nařízení stanoví, že informace z období po konci období šetření by se běžně neměly brát v úvahu. Informace poskytnuté dotčenými stranami ohledně událostí, k nimž došlo před obdobím šetření, které sestávají především z odkazů na pokles kotací zinku na LBK, neposkytují žádný důkaz, na jehož základě by mohlo být řečeno, že závěry, k nimž dospělo šetření, již neplatí. Šetření ve skutečnosti prokázalo, že za obvyklých tržních podmínek ceny na trhu oxidu zinečnatého sledovaly vývoj cen suroviny a ve většině případů kotaci zinku na LBK. Výkyvy cen a nákladů v oblasti podnikání s oxidem zinečnatým byly tudíž spojeny s kotací na LME a vývoj, k němuž došlo po období šetření, byl jednoduše projevem obvyklého fungování trhu, a nelze říci, že na trhu došlo k jakékoli změně strukturální povahy, která by jej učinila očividně nezpůsobilým podporovat závěry o údajích z období šetření. Žádost, aby byly vzaty v úvahu události, k nimž došlo po období šetření, se proto zamítá.

(43) Podobně je třeba připomenout, že k závěrům ohledně újmy se dospělo na základě informací z období šetření. Cílem předložení údajů z dřívějších let je lépe porozumět období šetření a dát je do souvislosti prostřednictvím znázornění vývoje trendů. Předložení údajů za čtyři roky předcházející období šetření (1996 až 1999) se pro tento účel považovalo za dostatečné. Žádost o rozšíření období analýzy tak, aby zahrnovalo léta 1993, 1994 a 1995, se proto zamítá.

4. Závěr ohledně újmy

(44) Vzhledem k tomu, že ohledně újmy, kterou utrpělo dané výrobní odvětví Společenství, nebyly předloženy žádné další argumenty, potvrzuje se závěr, že toto výrobní odvětví utrpělo věcnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení, podrobně popsanou v bodech odůvodnění 72 až 89 prozatímního nařízení.

G. PŘÍČINA

1. Obecné připomínky k závěrům Komise ohledně příčiny

(45) Jedna dotčená strana zastávala názor, že údajná újma, kterou utrpělo dané výrobní odvětví Společenství, je výsledkem jiných faktorů než dotyčných dovozů, ačkoli tyto jiné faktory nespecifikovala. Tvrdila, že dané výrobní odvětví Společenství dokázalo během období analýzy udržet úroveň své výroby a zvýšit ceny navzdory dumpingovým dovozům. Další dotčená strana zastávala názor, že prozatímní nařízení patřičně nezohledňuje pokles eura vůči americkému dolaru ve druhé polovině období analýzy a že tento faktor spíše než dovozy z ČLR způsobil újmu, kterou utrpělo dané výrobní odvětví Společenství.

(46) Vzhledem ke skutečnosti, že první dotčená strana neuvedla žádné další faktory, které považovala za možnou příčinu újmy, kterou utrpělo dané výrobní odvětví Společenství, nepřináší toto tvrzení nic nového k šetření, a mělo by proto být odmítnuto.

(47) Pokud jde o problém poklesu eura vůči dolaru zmíněný druhou dotčenou stranou, byl jako možná příčina zvýšeného růstu nákladů na zinek jakožto surovinu připuštěn v bodu odůvodnění 61 prozatímního nařízení. To mohlo mít negativní vliv na finanční výsledky určitých výrobců ve Společenství, protože kotace na LBK se provádí v dolarech, zatímco většina odbytu se uskutečňuje v eurech. Je však třeba připomenout, že dané výrobní odvětví Společenství bylo současně do určité míry schopno zvyšovat prodejní ceny, aby do ceny výroby promítlo růst nákladů. Skutečnost, že se do tohoto růstu plně nepromítl růst nákladů na zinek podle kotace na LBK, dokazuje potlačující účinek dumpingových dovozů na prodejní ceny dosahované daným výrobním odvětvím Společenství během období šetření. Objem dovozů během období šetření ve skutečnosti dosáhl rekordní úrovně a tyto dovozy dosáhly podílu na trhu 18,4 %, protože jejich ceny byly podstatně nižší než ceny dosahované daným výrobním odvětvím Společenství. Bylo též zaznamenáno, že během období analýzy poklesly dovozy z ostatních třetích zemí a v období šetření vykázaly podíl na trhu 7,3 %. Není bezdůvodné dospět k závěru, že bez dumpingových dovozů by dané výrobní odvětví Společenství zcela, nebo téměř zcela, promítlo zvýšené náklady. Tvrzení, že dumpingové dovozy nezpůsobily újmu, kterou utrpělo dané výrobní odvětví Společenství, se proto odmítá.

(48) Vzhledem k výše uvedeným úvahám a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další přesvědčivé argumenty ohledně možné příčiny újmy, kterou utrpělo dané výrobní odvětví Společenství, se potvrzuje, že dumpingové dovozy oxidu zinečnatého pocházejícího z ČLR způsobily újmu Společenství.

H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(49) Po vyhlášení prozatímního nařízení obdržela Komise mnoho dopisů se shodným textem od uživatelů oxidu zinečnatého ve španělském průmyslu keramických dlaždic, zejména od výrobců frit, smaltů a glazur a výrobců keramických dlaždic. Mnoho z těchto společností nedalo o sobě Komisi dříve vědět nebo nespolupracovalo na šetření, ačkoli je třeba připomenout, že jejich příslušné odborové organizace podaly stížnosti.

(50) Tito uživatelé upozornili na řadu bodů, které souvisejí s definicí dotyčného výrobku, výběrem porovnávané země a finančními výsledky daného výrobního odvětví Společenství, kterým již byla věnována pozornost výše.

(51) Jejich připomínky k těm aspektům šetření, které souvisejí se zájmem Společenství, je možné shrnout do dvou hlavních oblastí. První oblast se týká ztráty konkurenceschopnosti vyvolané růstem nákladů na oxid zinečnatý, která pravděpodobně ovlivnila jejich finanční výsledky, a důsledků pro pokračující investování do výroby frit a keramických dlaždic ve Společenství. Druhá oblast se týká způsobu, jakým Komise hodnotila vyváženost zájmů různých dotčených stran při posuzování celkového zájmu Společenství. Uživatelé zastávali názor, že se Komise nespravedlivě zaměřila na relativně malý počet ztracených pracovních příležitostí ve Společenství během období analýzy a nevzala v úvahu tisíce pracovních příležitostí, které ve stejném období vznikly v keramickém průmyslu. Na podporu výše uvedených tvrzení však nebyl předložen žádný důkaz.

(52) Stížnosti přijaté od těchto dotčených stran, jak před vyhlášením prozatímního nařízení, tak i po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo navrženo uvalení konečných antidumpingových cel, nepřinesly žádné nové okolnosti nebo důkazy, které ještě nebyly uváženy. Proto se potvrzuje závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro to, aby nebyla zavedena opatření uvedená v bodu odůvodnění 151 prozatímního nařízení.

I. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1. Úroveň odstranění újmy

(53) Několik dotčených stran tvrdilo, že Komise neprovedla spravedlivé cenové srovnání mezi oxidem zinečnatým pocházejícím z ČLR a oxidem zinečnatým vyrobeným daným výrobním odvětvím Společenství, protože čínský oxid byl vyroben americkým postupem a byl nižší kvality.

(54) Tento argument neodpovídá skutečnosti. Porovnání prodejních cen na trhu Společenství v průběhu období šetření mezi cenami Společenství a cenami spolupracujících vyvážejících výrobců bylo ve skutečnosti provedeno na základě srovnatelných kvalit a úrovně obchodu (ceny pro nezávislé obchodníky/dovozce). Takové spravedlivé porovnání bylo provedeno jak pro účely stanovení rozpětí újmy, tak i výpočtu podbízení.

(55) Tato srovnání mezi oxidem zinečnatým vyrobeným daným výrobním odvětvím Společenství a oxidem zinečnatým vyvezeným do Společenství čínskými vyvážejícími výrobci byla provedena na základě stejného druhu oxidu zinečnatého (tj. oxidu zinečnatého vyrobeného přímým postupem, s obsahem oxidu zinečnatého mezi 95 a 99,8 %).

(56) Vzhledem k tomu, že nebyly vyjádřeny žádné další námitky, se potvrzuje postup pro výpočet rozpětí újmy popsaný v bodech odůvodnění 154 a 155 prozatímního nařízení.

(57) Pokud jde o určení neškodlivé ceny, bylo zjištěno, že určité výrobky jednoho výrobce ze Společenství byly v tabulce výrobních nákladů chybně zařazeny jako vysoce kvalitní a zařazení těchto výrobků bylo odpovídajícím způsobem změněno. To mělo vliv na mírné snížení dříve zjištěné neškodlivé ceny a dříve zjištěných rozpětí.

2. Forma a výše cel

(58) Tři ze čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně vyvezli své vlastní výrobky buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných s nimi spojených obchodních společností. Šetření však odhalilo, že tyto s nimi spojené společnosti též vyvezly oxid zinečnatý, který nakoupily od výrobců, kteří na šetření nespolupracovali. Z konkrétního dumpingového rozpětí vypočteného pro každého dotyčného výrobce mohou mít prospěch jen ty výrobky z oboru oxidu zinečnatého, které byly vyrobeny výrobními společnostmi. Čtvrtý výrobce prodal část své výroby jinému výrobci dotčenému v řízení. Vzhledem ke značné míře odmítání spolupráce (35 %) a skutečnosti, že nespolupracující výrobci též vyváželi prostřednictvím týchž s nimi spojených obchodníků, se navíc výjimečně dospělo k názoru, že k zajištění řádného uplatnění antidumpingového cla jsou v tomto případě potřebná zvláštní ustanovení.

(59) Tato zvláštních ustanovení zahrnují předložení právoplatné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze nařízení, celním orgánům členských států. K proclení pod příslušným kódem Taric dotyčného výrobce se přihlašují pouze dovozy doprovázené takovou fakturou. Dovozy nedoprovázené takovou fakturou se stávají předmětem zbytkového antidumpingového cla použitelného na všechny ostatní vývozce. Dotyčné společnosti byly rovněž vyzvány, aby Komisi předkládaly pravidelné zprávy, s cílem zajistit řádné sledování jejich prodejů oxidu zinečnatého ve Společenství. V případech, kdy zprávy nejsou předloženy, nebo kdy tyto zprávy odhalují, že opatření nepostačují k dostatečnému odstranění účinků škodlivého dumpingu, může být nutné zahájit prozatímní přezkum v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(60) Provedené opravy dumpingových rozpětí a rozpětí újmy neměly žádný vliv na použití pravidla o nižším clu, a proto se potvrzuje postup použitý pro stanovení sazeb antidumpingového cla popsaný v bodech odůvodnění 156 až 159 prozatímního nařízení.

3. Konečný výběr prozatímních cel a jiná ustanovení

(61) Vzhledem k závažnosti dumpingu zjištěného u vyvážejících výrobců a ve světle vážnosti újmy způsobené danému výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby částky získané formou prozatímních antidumpingových cel byly vybrány v sazbě konečně uvaleného cla. Protože jsou konečná cla nižší než prozatímní cla, částky získané nad tuto úroveň by měly být uvolněny.

(62) Jakákoli žádost o použití těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo odbytových subjektů) by měla být neprodleně zaslána Komisi spolu se všemi důležitými informacemi, zejména o jakýchkoli změnách aktivit společnosti spojených s výrobou, domácím a zahraničním odbytem, které jsou důsledkem například změny názvu nebo vzniku nových výrobních nebo odbytových subjektů. Komise v případě potřeby po konzultaci s Poradním výborem odpovídajícícím způsobem změní nařízení prostřednictvím aktualizace seznamu společností, které využívají smluvních celních sazeb,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu oxidu zinečnatého (chemický vzorec: ZnO) s čistotou nejméně 93 %, kódu KN ex28170000 (kód Taric 2817000011), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, výrobků vyrobených níže uvedenými společnostmi jsou tyto, za předpokladu, že jsou výrobky dovezeny v souladu s odstavcem 3:

Společnost | Konečné clo (%) | Doplňkový kód Taric |

Liuzhou Nonferrous Metals Smelting Co. Ltd 17 Baiyun Road, Liuzhou City,545006 Guangxi Province,China | 6,9 | A277 |

Liuzhou Fuxin Chemical Industry Co. Ltd 16-90 Xihuan Road, Liuzhou, 545007 Guangxi Province,China | 11,0 | A278 |

Gredmann Guigang Chemical Ltd Development Zone for Enterprises with Foreign Investment (Batang Maijiupo) Guigang City, 537100 Guangxi Province,China | 19,3 | A279 |

Liuzhou Longcheng Chemical General Plant Luowei Horticultural Farm, Liuzhou Guangxi Province,China | 26,3 | A280 |

All other companies | 28,0 | A999 |

3. Použití smluvních celních sazeb stanovených pro čtyři společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením právoplatné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, používá se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla uloženého podle nařízení (ES) č. 1827/2001 se s konečnou platností vyberou ve výši konečně uložené celní sazby. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. února 2002.

Za Radu

Předseda

A. Acebes Paniagua

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 248, 18.9.2001, s. 17.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Právoplatná obchodní faktura musí obsahovat podepsané prohlášení v následující formě:

jméno představitele společnosti, která vydala obchodní fakturu a toto podepsané prohlášení:

"Já, níže podepsaný, potvrzuji, že zboží prodané za účelem vývozu do Evropského společenství, na které se vztahuje tato faktura:

1. bylo vyrobeno [název a adresa společnosti];

2. jeho obsah oxidu zinečnatého je (přesné %);

3. jeho množství je (tuny).

Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a pravdivé."

--------------------------------------------------