2005/164/ES2005/164/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 8. září 2004 o státní podpoře, kterou Belgie zamýšlí poskytnout ve prospěch Stora Enso Langerbrugge (oznámeno pod číslem dokumentu K (2004) 3351) (Text s významem pro EHP)

(1)

Podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy a bodu 76 Obecných pokynů Společenství ke státním podporám na ochranu životního prostředí (2) (dále jen „obecné pokyny k podporám na životní prostředí“) oznámila Belgie dopisem ze dne 4. dubna 2003 státní podpory ve prospěch N.V. Stora Enso Langerbrugge (dále jen „SEL“). Věc byla zaregistrována pod číslem N 167/03. Komise si vyžádala od Belgie dodatečné informace dopisy ze dne 20. května 2003, 17. července 2003 a 20. října 2003. Belgie poskytla dodatečné informace dopisy ze dne 19. června 2003 a 15. září 2003. Schůzky mezi zástupci Komise, belgických orgánů a SEL se konaly ve dnech 9. července a 8. října 2003.

(2)

Dopisem ze dne 27. listopadu 2003 informovala Komise Belgii o svém rozhodnutí zahájit proti oznámeným podporám řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. ledna 2004 (3). Komise dostala připomínky od obou stran, z nichž jedna byla SEL. Předala je Belgii dopisem ze dne 1. října 2003. Tento dopis obsahoval také další otázky Komise.

(3)

Dopisem ze dne 18. prosince 2003 požádala Belgie spolu s připomínkami ke znění rozhodnutí o to, aby byly určité údaje uvedené v rozhodnutí považovány za důvěrné. Poté, co požádala dopisem ze dne 19. prosince 2003 o prodloužení lhůty, které jí bylo poskytnuto dopisem ze dne 12. ledna 2004, vyjádřila Belgie své připomínky k rozhodnutí Komise dopisem ze dne 29. ledna 2004. Komise položila dodatečné otázky dopisy ze dne 5. února a 5. dubna 2004. Belgie odpověděla na tyto otázky a připojila poznámky k připomínkám, které podaly třetí strany dopisy ze dne 8. března 2004, 2. dubna 2004, 10. června 2004 a 4. srpna 2004. Schůzky se konaly 28. dubna 2004 a 18. května 2004 a zástupce Komise navštívil zařízení 7. července 2004.

(4)

Příjemcem je N.V. Stora Enso Langerbrugge, dceřiná společnost Stora Enso Oyj, významného výrobce papíru pro tisk časopisů, novinového papíru, jemných papírů, balicí lepenky a výrobků ze dřeva. V roce 2001 dosáhla obratu 13,5 miliardy EUR a její výrobní kapacita byla přibližně 15 milionů tun papíru a lepenky. Společnost zaměstnává přibližně 43 000 osob. Podpory jsou určeny pro závod v Langerbrugge poblíž Gentu. V roce 2000 dosáhla společnost v Belgii obratu 55 milionů EUR (4).

(5)

Projekt se skládá z pěti částí:

(6)

Nyní jsou již investice z velké části uskutečněny. Projekt umožnil zvýšit počet pracovníků o 40 a zaručuje udržení 410 pracovních míst. Počet nepřímých pracovních míst by byl 1 350. Aby se vyloučilo zvýšení celkové kapacity nad úroveň růstu trhu, byl v závodu v Langerbrugge zavřen jeden starý papírenský stroj („PM2“ s kapacitou 120 000 tun ročně) a v některých zařízeních ve Finsku a Švédsku byla reorganizována výroba.

(7)

Jednotka PM4 má roční kapacitu 400 000 tun. Celkové investiční náklady na projekt PM4 dosahují 259 622 000 EUR. Vzhledem k tomu, že byl v Evropě v okamžiku žádosti o podporu průměrný obsah novinového papíru v recyklovaných vláknech pouze 49,8 %, předpokládala Belgie, že by investiční náklady na tento projekt mohly být považovány až do výše 50,2 % za „dodatečné náklady“. Projekt DIP2 představuje celkovou investici 90 111 000 EUR, která by byla způsobilá na 100 %. S ohledem na úspory dosažené za prvních pět let to představuje celkové způsobilé náklady 127 388 000 EUR.

(8)

Belgie také vysvětlila, že několik prvků investic uskutečněných na jednotkách PM4 a DIP2 by šlo nad rámec norem platných pro SEL. Jedná se zejména o systém oběhu chladicí vody, maximálního uzavření okruhu bílé vody, systémy rekuperace tepla, zvláštních lisů určených pro získání suššího papíru po sekci lisů, pokrokové technologie podepírání papíru v sušičce, inovativní technologie pro navíjení a manipulaci s hotovým papírem a zařízení pro dodatečné čištění. Podle Belgie představovaly tyto investice způsobilé dodatečné náklady na životní prostředí ve výši 19 106 000 EUR.

(9)

Jednotka PM4 je výrobek inovativní koncepce, který snižuje spotřebu energie, příměsí, chemikálií a provozní vody. Podstatnou vlastností této jednotky je větší šířka stroje oproti běžným strojům na výrobu papíru. Ta vyžaduje úpravy na celém stroji, zejména uzavřený a neotevřený přechod mezi lisem a sušárnou a poněkud nižší rychlost výroby. Na základě dvou podrobných studií nákladů bylo odhadnuto, že investiční náklady pro totožnou obvyklejší kapacitu by byly nižší o 14,1 milionů EUR. Nový stroj přinese úspory, ale vzhledem ke skutečnosti, že náklady na zprovoznění a optimalizaci stroje budou vyšší, nelze počítat v prvních pěti letech se žádným provozním ziskem.

(10)

Jednotka PM3 byla postavena v roce 1957 pro výrobu novinového papíru; byla renovována v roce 1989 a v letech 2000 a 2001 byla zvýšena její rychlost. Byla nyní přestavěna na výrobu papíru pro tisk časopisů z 80 % recyklovaných vláken (kvalita SC, […] (5) g/m2, nehlazený). Její kapacita bude 165 000 tun ročně. Investice mají za cíl přizpůsobit zásobování surovinami a jejich zpracování (zejména stávající jednotku DIP1), jakož i samotný papírenský stroj a jeho systémy dodávky plynu, topení a kontroly kvality atd. Celkové investiční náklady dosáhnou 39 555 000 EUR.

(11)

Jinou možností by pro SEL bylo pokračovat s výrobou na své jednotce pro papír pro tisk časopisů PM2, která byla postavena v roce 1937 a modernizována v roce 1985 a která má roční kapacitu 115 000 tun. V porovnání s touto jednotkou přináší upravená jednotka PM3 snížení nákladů na elektřinu, ale zvýšení nákladů na výrobu páry, ztráty produktů kondenzace a nákladů na zpracování popela. Čistá úspora za prvních pět let by byla 4 342 000 EUR, což by vedlo ke způsobilým nákladům 35 213 000 EUR.

(12)

SEL zkonstruovala systém KVTE používající jako palivo biomasu pocházející ze dvou odbarvovacích jednotek a z úpravny vody spoluzásobované zemním plynem. Zařízení spočívá na systému fluidního lože. Maximální instalovaný výkon je následující: 1. elektřina: hrubý Pe = 10,4 MWe a čistý 8 MWe; 2. vysokotlaká přehřátá pára 480° C, 80 bar, Pth = 53 MWth; 3. teplá voda, získaná při praní kouřových plynů, o teplotě přibližně 60° C, Pth = 5,6 MWth. Protitlakový kotel převádí vysokotlakou páru na nízkotlakou páru o tlaku přibližně 4 bar; tato pára se používá pro proces výroby papíru. Účinnost energetického převodu kotle bude přibližně 87,5 % v podmínkách částečného zatížení a přibližně 90 % v podmínkách plného zatížení. Předpokládaná kapacita zařízení je přibližně 250 000 tun kalů ročně s tím, že je v praxi maximální kapacita nižší. Při použití papírenských strojů na jejich maximální kapacitu by roční množství kalů mělo být 200 000 tun.

(13)

Celkové investiční náklady činí 55 147 000 EUR. Vzhledem k tomu, že systém spalování kalů KVTE vyžaduje více údržbářských prací a je méně spolehlivý než běžné zařízení KVTE, zahrnuje investice dva dodatečné parogenerátory. Náklady na projekt a náklady na technické řízení projektu jsou zapsány v rozvaze a pak amortizovány a jsou tedy také zahrnuty.

(14)

SEL bude používat povrchovou vodu pocházející z místního vodního toku „Kale“. Tato voda musí být před použitím v procesu výroby upravena a dezinfikována. Způsobilé investice by podle belgických orgánů dosáhly 7 429 000 EUR.

(15)

SEL předpokládá vypouštění velkého množství odpadních vod do mořského kanálu Gent-Terneuzen. Odpad je zpracováván v biologickém procesu ve dvou etapách. Podle Belgie by způsobilé náklady dosáhly 4 431 000 EUR.

(16)

Environmentální povolení vyžaduje provedení technicko-ekonomické studie určené pro vyhodnocení zátěže a koncentrace vyjádřené v chemické spotřebě kyslíku (CHSK) odpadních vod, které jsou vypouštěny do mořského kanálu. Analýza by mohla vést k dodatečným investicím ve výši přibližně 1 milion EUR ve stanici terciárního čištění vody. Tato případná investice je zahrnuta v oznámení, ale aby mohla obdržet podporu, musí podnik podat samostatnou žádost o podporu na ochranu životního prostředí. O této investici nebylo zatím přijato žádné rozhodnutí, vlámské orgány se zatím nevyjádřily k žádosti o výjimku z obecně platné normy CHSK, která byla zavedena.

(17)

Investiční projekt obsahuje velká zařízení pro skladování papírového odpadu a připojení na stávající železniční síť pro dopravu starého papíru a hotových výrobků. Veškerý tok přicházejících a odcházejících produktů by mohl být zvládnut silniční dopravou. Belgie se domnívá, že jsou způsobilé pouze dodatečné investice spojené se železniční dopravou, tj. železniční infrastrukturou, dodatečné investice do zařízení skladování papírového odpadu a dodatečné náklady na nakládací rampu a sklad hotového papíru. Na rozdíl od silniční dopravy je použitý papír dopravovaný po železnici zabalený v balících. V důsledku toho jsou také zahrnuty investiční náklady na přemístění, vyrovnání a odstranění drátu. Investice do kontejnerů a speciálních vozidel pro kombinovanou dopravu nejsou zahrnuty, pokud mohou být určeny pro více použití. Náklady na kanceláře, sociální zařízení a zařízení pro automatické hašení požáru, jakož i nepřímé náklady rovněž nejsou zahrnuty. Způsobilé náklady by takto dosáhly 8 864 000 EUR. Pokud by se následně ukázalo, že jsou skutečné investiční náklady nižší, přepočítaly by belgické orgány podporu na základě skutečných investičních nákladů. Investice do železniční infrastruktury nezpůsobí snížení provozních nákladů oproti silniční dopravě.

(18)

Podpora spočívá v:

(19)

Obě opatření jsou založena na vyhlášce ze dne 15. prosince 1993 o hospodářském rozvoji vlámského regionu, která byla schválena Komisí v roce 1993. Úpravy režimu podpor na ochranu životního prostředí založené na této vyhlášce byly schváleny Komisí v roce 2000 (6). Režim předpokládá velikost podpory od 8 do 12 % pro různé typy opatření. Režim byl nastaven podle obecných pokynů k podporám na životní prostředí v souladu s bodem 77 těchto obecných pokynů.

(20)

Ve svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy vyjádřila Komise své pochyby ohledně možnosti udělení podpor na základě obecných pokynů k podporám na životní prostředí na pokrytí investičních nákladů na projekt. Domnívala se zejména, že investice do výrobní jednotky novinového papíru ze 100 % recyklovaných vláken má být pro toto odvětví považováno za obvyklou vzhledem k současnému stavu techniky. Papír pro tisk časopisů z 80 % recyklovaných vláken je bezpochyby méně běžný, ale není jisté, zda by taková investice nebyla potřebná pro každého (velkého) výrobce, který si přeje dodržovat neustále se zpřísňující environmentální standardy a současně být dlouhodobě konkurenceschopný díky neustálým inovacím. Pokud se týká ostatních investic, není jisté, zda by byly způsobilé náklady omezeny na to, co je nezbytně nutné, aby se vyhovělo cílům ochrany životního prostředí.

(21)

Jeden z konkurentů SEL předal připomínky. Domnívá se, že podpory narušují hospodářskou soutěž na trhu s novinovým papírem, papírem pro tisk časopisů a sběrovým papírem. Na tomto posledním trhu existuje velká nouze v oblasti, kde SEL předpokládá nákup vláken. Pokud by ostatní výrobci, kteří jsou konkurenty SEL, nakupovali recyklovaná vlákna, nepředstavují investice do jednotek PM3 a PM4 jasnou výhodu v ochraně životního prostředí.

(22)

Modernizace závodu v Langerbrugge není nic víc než dosažení úrovně současného stavu techniky, odůvodněné cíli vázanými na trh a na hospodářskou soutěž, a investice určená na udržení nebo dokonce na zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti. Všechny investice do jednotek PM4 a PM3 představují uvedení technické úrovně do současného stavu technologie v papírenské oblasti, jak o tom svědčí nejnovější modernizace provedené v posledních letech různými výrobci papíru. Pokud se týká papíru pro tisk časopisů, je nutné rozlišovat mezi superkalandrem, papírem pro tisk časopisů a hlazeným papírem. Pouze v případě, že by SEL byla schopná vyrábět hlazený papír pro tisk časopisů s vysokým podílem recyklovaných vláken, mohla by být modernizace považována za jdoucí nad rámec současných průmyslových norem.

(23)

Jedná se o investici, kterou by potřeboval provést každý výrobce tiskařského papíru. Byla oznámena od roku 2001 a nezdá se, že by podpora měla váhu na rozhodnutí o investici. Toto rozhodnutí je v souladu s cílem SEL, kterým je získání výnosu z investovaného kapitálu ve výši 13 % a investování na úrovni stejné nebo nižší, než je úroveň amortizace. Kromě toho byl celý projekt financován z pohotových prostředků SEL. Potvrzuje to několik tiskových sdělení SEL. Investice do jednotky PM4, modernizace jednotky PM3 a uzavření jednotky PM2 představují kromě toho výhodu v tom, že stojí méně než stavba nového papírenského stroje na „zelené louce“, jak pokud jde o novinový papír, tak o papír pro tisk časopisů, a umožní SEL získat nové kapacity při postupném rušení starých kapacit, což je nezbytné z toho důvodu, aby nedocházelo ke ztrátám zaváděním nových kapacit bez odpovídající poptávky. Poptávka po papíru vysoké kvality roste a jak zákazníci, tak orgány vyžadují čím dál tím vyšší obsah recyklovaných vláken.

(24)

Stavba nových kapacit spalování kalů a investice do jednotky na úpravu vody a odpadních vod by mohly být potenciálně schválené na základě obecných pokynů k podporám na životní prostředí. Nicméně vzhledem k tomu, že je tato investice přímo vázána na výrobní kapacitu a není absolutně nutná pro plnění cílů ochrany životního prostředí, neměla by být způsobilá pro jakoukoliv podporu. Stavba železniční infrastruktury se zdá být nadbytečná, pokud by kamionová doprava představovala zřejmou možnost náhrady, která by nevyžadovala žádné dodatečné investice. Vlivy na životní prostředí by byly minimální.

(25)

Belgie a SEL se domnívají, že by podpora neovlivnila negativně obchod mezi členskými státy a neposkytla by SEL výhodu, která by měla charakter narušení hospodářské soutěže. Pro všechny části projektu existuje dostatečný podíl způsobilých nákladů, které opravňují podporu. Byly poskytnuty informace a podrobná zdůvodnění způsobilých nákladů. Vzhledem k tomu, že jsou již představeny v oddílech 2 a 5, nebudou opakovány v tomto oddílu.

(26)

Podíly recyklovaných materiálů jsou ve skutečnosti normy uložené členským státům, ale v situaci, jaká je v Belgii, existuje přímá vazba mezi těmito normami a činnostmi SEL.

(27)

Novinový papír ze 100 % recyklovaných vláken vůbec neodpovídá současnému stavu techniky. V západní Evropě nyní existuje pouze pět nebo šest jednotek na výrobu novinového papíru o stejné velikosti. Naprostá většina instalovaných výrobních zařízení vyrábí papír s podílem recyklovaných vláken mezi 40 a 80 %. Tato zařízení nejsou sériové výrobky a každé z nich bylo inovativní. Aby byla dosažena optimální produktivita, jsou obvykle potřeba dva roky, tj. mnohem déle než pro zařízení odpovídající současnému stavu techniky. Jednotky PM4 a DIP2 patří k tomu nejlepšímu, co se ve světě vyrábí.

(28)

Kromě argumentů, které již byly uvedeny v rozhodnutí o zahájení řízení, podtrhují Belgie a SEL inovativní a svého druhu jedinečné prvky PM3, jakož i výši nákladů týkajících se spuštění zařízení a křivku zaučení. To rovněž dokazuje, že investice nemůže být považována za odpovídající současnému stavu techniky. Má se za to, že trh se papírem pro tisk časopisů se vyvíjí k vyššímu obsahu recyklovaných vláken a nižší spotřebě energie, ale investice SEL nemůže být považována za odpovídající současnému stavu techniky.

(29)

Rekonstrukce jednotky PM3 byla podniknuta dříve, než to bylo technicky nebo ekonomicky potřebné. Tato jednotka musí být považována za prototyp pro skupinu Stora Enso. Investice plně odpovídá dlouhodobé strategii skupiny, což je neustálé zlepšování procesů, využití zdrojů a schopností personálu za účelem zajištění udržitelné výroby papíru.

(30)

Belgie ani SEL nesdělily připomínky ohledně investic LEIPA, kde se papír pro tisk časopisů také vyrábí hlavně na základě recyklovaných vláken (7).

(31)

Pokud se vezmou v úvahu celkové náklady na zařízení na spalování kalů KVTE, včetně amortizace, nevznikl by za prvních pět let existence zařízení žádný čistý zisk. Pokud by SEL neinvestovala do tohoto zařízení, mohla by nakupovat potřebnou páru a elektřinu od blízkého výrobce. V tomto případě by musela SEL investovat do dodatečného parního kotle o ceně 1 189 000 EUR. Proto by měly odpovídat náklady způsobilé pro podporu celkovým investičním nákladům minus 1 189 000 EUR.

(32)

V každém případě by běžné zařízení KVTE představovalo vhodnější náhradní řešení pro výrobu stejného množství páry a elektřiny než oddělené jednotky pro výrobu páry a elektřiny.

(33)

Pokud by měla SEL povolení pro odběr omezeného množství podzemní vody, bylo by realistické v tom pokračovat. Celková cena za m3 by byla v obou případech prakticky podobná, ale nebyly by nutné žádné investice. V praxi by nicméně nebylo realistické odebírat taková množství podzemní vody.

(34)

Belgie vysvětlila, že nebylo nutné zvyšovat kapacity stávajících zařízení na úpravu vody vzhledem k optimalizaci úpravy odpadních vod a výrobnímu procesu. Investice byla vložena především do zásobníkové cisterny určené k zajištění stabilní funkce úpravy a na technická zařízení potřebná pro zajištění spojení se zařízením stávající úpravy odpadních vod. Zařízení na úpravu odpadních vod má několik inovativních vlastností.

(35)

Úprava přesahuje rámec toho, co požadují normy VLAREM, ale také normy stanovené v povolení (pro téměř všechny látky). Tyto poslední jsou přísné a při jednání s orgány byly přizpůsobeny v závislosti na nejlepších možných výsledcích zařízení na úpravu odpadních vod. Šly by nad rámec úrovní založených na „nejlepší dostupné technice“. Zpráva odborníků soudí, že mez 260 mg/l určená na základě chemické potřeby kyslíku (CHSK) musí být považována za krajně ambiciózní. Environmentální povolení požaduje dodatečné snížení na 180 mg/l, což je v odvětví výroby papíru nebývalý případ.

(36)

S výjimkou CHSK jsou všechny koncentrace látek v odpadních vodách nižší než ve vodě pocházející z Kale.

(37)

Belgie se domnívá, že podpora určená na případnou terciární úpravu vody by byla slučitelná ze stejných důvodů jako podpory pro úpravu odpadních vod. Vzhledem ke zprávě odborníků, kterou má k dispozici, a v očekávání rozhodnutí vlámských orgánů o žádosti o výjimku z normy 180 mg/l pro CHSK, SEL zatím o této investici nerozhodla. Ani zatím nepožádala o subvenci.

(38)

Belgie a SEL podtrhují, že přechod ze silniční dopravy na dopravu železniční plně odpovídá Bílé knize Komise „Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout se“ (8). Investice do železniční infrastruktury nejsou potřebné pro fungování papírny, pokud by mohly být silniční infrastruktury přizpůsobeny nové situaci díky odchýlení hlavní silnice. Toto poslední řešení by představovalo některé nevýhody, ale ty by měly být považovány za minimální. Tuto analýzu potvrzuje studie provedená v rámci vyhodnocení dopadu na životní prostředí. Náklady na dopravu by se nezvýšily, kdyby se neuskutečnily investice do železniční infrastruktury.

(39)

Podpora by byla rovněž v souladu s pravidly o státních podporách v odvětví dopravy. Investice by mohly být způsobilé v rámci evropského programu Marco Polo, ale žádná žádost o podporu nebyla plánována. Podpora je nutná k vyrovnání dodatečných nákladů. Kromě toho je silniční doprava také subvencovaná, neboť nejsou stanoveny všechny náklady v souvislosti s dopravními zácpami a znečištěním životního prostředí.

(40)

Ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy stanoví, že podpory, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak. Zamýšlená subvence a osvobození od daní, pokud toto osvobození snižuje výši skutečně zaplacených daní, představují podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, neboť prostřednictvím státních prostředků zbavují SEL části investičních nákladů, kterém by musela normálně nést sama. Podpora posiluje postavení SEL vůči jejím konkurentům ve Společenství a musí se proto považovat za podporu, která narušuje hospodářskou soutěž. Vzhledem k sílícímu obchodu mezi členskými státy v odvětví novinového papíru a papíru pro tisk časopisů, jakož i odpadního papíru a papírenské buničiny má Komise za to, že podpora pro SEL ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(41)

Belgie splnila povinnost o oznámení podpory podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy a bodu 76 obecných pokynů k podporám na životní prostředí.

(42)

Komise zkoumala, zda platí výjimky podle čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy. Výjimky podle čl. 87 odst. 2 Smlouvy by mohly být použity jako základ pro zdůvodnění slučitelnosti podpory se společným trhem. Podpora nicméně a) není sociální povahy a není poskytována individuálním spotřebitelům, b) není určena k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami nebo jinými mimořádnými událostmi a c) není nutná pro vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených rozdělením Německa.

(43)

Výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. a), b) a d) Smlouvy týkající se podpor, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, jakož i podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, nejsou použitelné. Belgie se nepokusila odůvodnit podpory na základě těchto ustanovení.

(44)

Pokud jde o první část výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jmenovitě podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, Komise poznamenává, že podpora nemá za cíl výzkum ani vývoj, investice prováděné malými nebo středními podniky či záchranu nebo restrukturalizaci SEL. Podpora může být významná na podporu investic ve zvolené lokalitě. Langerbrugge nicméně neleží v regionu, kde se mohou na počáteční investice vztahovat regionální podpory. Proto nemůže být podpora považována za slučitelnou se společným trhem z důvodu, že by usnadní rozvoj určitých regionů.

(45)

Komise zkoumala, zda se na podporu mohla vztahovat výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy z jiných důvodů, a zejména, zda je v tomto případě možné použít obecné pokyny k podporám na životní prostředí. Podpora byla poskytnuta na základě režimu podpor, který byl schválen Komisí v roce 2000. K tomuto schválení nicméně došlo před uplatňováním nových obecných pokynů. Když Komise přijala tyto nové obecné pokyny, navrhla členským státům, jako odpovídající opatření, aby přijaly stávající režimy podpor tak, aby byly slučitelné s novým obecnými pokyny do 1. ledna 2002. Belgie přijala tento návrh odpovídajících opatření bezpodmínečně a musela tedy upravit režim schválený v roce 2000 (9). Proto Komise hodnotila slučitelnost podpory podle nových obecných pokynů. Část projektu týkající se železniční infrastruktury je nicméně hodnocena ve světle článku 73 Smlouvy, který se týká státních podpor, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu.

(46)

Podle bodu 29 obecných pokynů k podporám na životní prostředí mohou být investiční podpory, umožňující podnikům zvýšit platné standardy Společenství, povoleny do maximální výše 30 % způsobilých hrubých investičních nákladů. Tyto podmínky se rovněž vztahují na podpory poskytnuté podnikům, které uskutečňují investice, na něž se nevztahují omezující standardy Společenství, nebo které musejí investovat, aby dodržovaly vnitrostátní standardy, které jsou přísnější než platné standardy Společenství. Jak je řečeno v bodě 6 obecných pokynů k podporám na životní prostředí, jsou za standardy Společenství považovány standardy stanovené vnitrostátními orgány podle směrnice Rady 96/61/EHS ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a snížení znečišťování životního prostředí (10). Podle této směrnice musejí členské státy definovat standardy, které ukládají v environmentálních povoleních na základě výsledků, které mohou být dosaženy, pokud jsou používány nejlepší dostupné techniky.

(47)

Podle bodů 36 a 37 obecných pokynů k podporám na životní prostředí se za způsobilé náklady považují investice do pozemků, pokud jsou nezbytně nutné pro splnění cílů ochrany životního prostředí, do budov, zařízení a vybavení, které mají snížit nebo odstranit znečištění nebo škodlivé vlivy a přizpůsobit výrobní metody s cílem chránit životní prostředí. Způsobilé náklady musejí být přísně omezeny na dodatečné investiční náklady nutné ke splnění cílů ochrany životního prostředí.

(48)

Komise nezpochybňuje výhody, které představuje recyklace papírových odpadů pro životní prostředí. Má však za to, že není možné odůvodnit poskytnutou podporu pro jednotky DIP2, PM4 a PM3 na základě bodu 29 obecných pokynů k podporám na životní prostředí, protože zvýší podíl recyklace.

(49)

Komise nejprve připomíná, že podle obecných principů práva musí být každá výjimka vykládána restriktivně. Obecné pokyny k podporám na životní prostředí definují podmínky, za kterých může Komise považovat podporu za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a tvoří tedy výjimku z obecného zákazu uvedeného v čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Je také nutné připomenout, že obecné pokyny k podporám na životní prostředí vycházejí z obecné zásady, že znečišťovatel platí a že jakýkoliv výklad těchto pokynů musí povinně tuto zásadu dodržovat.

(50)

Investice do jednotek PM3, PM4 a DIP2 budou použity na výrobu novinového papíru a papíru pro tisk časopisů, které skončí jako papírový odpad. Zvýšení výrobní kapacity tedy způsobí zvýšení množství papírového odpadu, která budou recyklována pouze částečně. Z tohoto hlediska nelze brát v úvahu uzavření linky PM2 a snížení výroby ve Finsku a ve Švédsku, která vyrovnávají (částečně) zvýšení výrobní kapacity v jednotkách PM3 a PM4. Uzavřené kapacity jsou starší než nové kapacity, mají různé technické vlastnosti a nemají stejné postavení na trhu. Přímé srovnání není tedy možné.

(51)

Investice mohou způsobit zvýšení poptávky po papírovém odpadu. Není nicméně zaručeno, že vyústí skutečně ve zvýšení sběru papírového odpadu ani obecně, ani pokud se týká papírového odpadu pocházejícího z prodejů SEL. V důsledku toho investice nesníží znečištění, které způsobí sama SEL. Výhody pro životní prostředí budou vyplývat z nepřímých účinků na nabídku papírového odpadu a jeho poptávku, které ovlivňují všechny uživatele a dodavatele těchto výrobků a nejen SEL.

(52)

Kromě toho Komise poznamenává, že normy o poměru recyklovaného odpadu nejsou zákonné normy přímo použitelné na různé podniky, i když v případě Belgie by měly důležitý dopad na činnosti SEL. Jedná se spíše o normy uložené členským státům evropskými právními předpisy, zejména směrnicí o skládkách odpadů (11) a směrnicí o obalech a obalových odpadech (12). Podpora není poskytnuta na to, aby umožnila podniku zvýšit standardy, které jsou na něj přímo použitelné. První situace uvedená v bodě 29 obecných pokynů k podporám na životní prostředí, která povoluje poskytnutí podpor s cílem umožnit podnikům zvýšit platné standardy Společenství, se tedy v uvedeném případě nepoužije.

(53)

Belgie se oproti tomu domnívá, že druhá situace uvedená v bodě 29 obecných pokynů k podporám na životní prostředí, jmenovitě případ podpor poskytovaných podnikům, které investují při absenci standardů Společenství, by se použila. Komise nicméně došla k závěru, že tomu tak není. Podpory ve prospěch investic v jednotkách PM3, PM4 a DIP2 mají za celkový cíl podporovat recyklaci s cílem ulehčit skutečným znečišťovatelům od poplatků, které by museli obvykle platit. Podpora nemá za cíl snížit množství papírového odpadu vyplývající z prodejů SEL. Povzbuzuje spíše SEL, aby odebírala papírový odpad, který může pocházet z výrobků prodávaných kterýmkoliv výrobcem papíru. Komise se domnívá, že bod 29 obecných pokynů k podporám na životní prostředí se použije na případy, kdy podnik investuje do zlepšení své vlastní výkonnosti z hlediska ochrany životního prostředí a do snížení svého vlastního znečišťování. V takových případech mohou být podpory poskytnuty, aby povzbudily podnik zlepšit svou vlastní situaci z hlediska ochrany životního prostředí. Jinak by mohla být pravidla snadno obcházena poskytnutím podpor ne znečišťovatelům, ale společnostem, které se o znečišťování starají.

(54)

Tento výklad potvrzuje bod 18 b) obecných pokynů k podporám na životní prostředí, podle jehož znění „mohou podpory působit rovněž jako pobídka, aby podniky zvýšily standardy nebo aby dále investovaly do snižování znečištění ze svých závodů“.

(55)

Kromě toho by výklad navrhovaný Belgií umožnil členským státům, aby subvencovaly investice ve všech odvětvích, kde je možné využívání druhotných surovin. Tyto podpory by byly poskytnuty, aniž by podniky musely dodržovat pravidla o státních podporách, zejména o regionálních podporách a podporách investic MSP. Takové podpory by mohly vyvolat vážná narušení dotyčných trhů.

(56)

Proto se Komise domnívá, že bod 29 obecných pokynů k podporám na životní prostředí není použitelný na celkové investice do jednotek PM3, PM4 a DIP2. Komise nicméně zkoumala, zda by mohly být body 29 nebo 30 obecných pokynů životního podporám na životní prostředí použitelné na některé části investic.

(57)

Jak již bylo řečeno v bodu 9, Belgie se domnívá, že různé prvky investic v jednotkách PM4 a DIP2, které představují dodatečné náklady nejméně 19,1 milionů EUR, by mohly využít podporu na základě bodu 29 obecných pokynů k podporám na životní prostředí. Nicméně popis těchto prvků zdůrazňuje určité množství úspor nákladů. Dodatečné investice např. v chladicích věžích by snížily spotřebu energie v zimní sezóně o 10 MW. Uzavření okruhu bílé vody je určeno na snížení spotřeby vody. Použití patkových lisů místo běžných lisů umožňuje SEL, aby získala sušší papír, optimalizovala proces sušení a umožnila úsporu energie. Přes opakované žádosti Komise Belgie ani neprokázala, že by mohly být tyto náklady plně způsobilé jakožto dodatečné náklady, ani nenaznačila, jaké výhody SEL získá z těchto konkrétních prvků investic, jak to vyžadují body 36 a 37 obecných pokynů k podporám na životní prostředí. Není tedy možné vypočítat, jaká je částka podpory, která by mohla být povolena.

(58)

Jak bylo řečeno v bodu 10, Belgie zdůraznila, že na jednotku PM4 se budou moci vztahovat podpory na základě bodu 30 obecných pokynů k podporám na životní prostředí, pokud jednotka umožní snížit spotřebu energie. Místo investování do papírenského stroje o klasické šířce, se SEL rozhodla pro inovativní stroj, který používá méně energie. Investice tedy odpovídá definici úspor energie.

(59)

Podle bodů 36 a 37 obecných pokynů k podporám na životní prostředí jsou způsobilé pouze investice, které jsou nezbytně nutné pro splnění environmentálních cílů. Není to jen část jednotky PM4, která umožňuje snížit spotřebu energie. Rozhodujícím faktorem je větší šířka všech otočných prvků, jež ovlivňuje celou koncepci a konstrukci stroje a vyžaduje jak nižší rychlost, tak přizpůsobení sekce lisů. Nezávislý odborník provedl podrobné vyhodnocení nákladů konvečního stroje na výrobu novinového papíru. Poté bylo provedeno podrobné vyhodnocení skutečných investičních nákladů. Rozdíly vycházejí nejen z technických specifikací, ale také z přesnějších znalostí, odhadů potenciálních snížení cen atd. Způsobilé náklady odhadované na 14,1 milionů EUR se nicméně týkají pouze rozdílů nákladů týkajících se investic do zařízení (13). Toto hodnocení bylo provedeno na základě obezřetných hypotéz s vyloučením všech přehnaných odhadů.

(60)

Podle bodu 37 třetího pododstavce obecných pokynů k podporám na životní prostředí musí být způsobilé náklady vypočítány nehledě na výhody získané z případného zvýšení kapacity a nákladů vzniklých za prvních pět let životnosti investice. Nicméně vyšší náklady na spuštění v průběhu prvních pěti let životnosti investice přesahují výhody, jichž bylo dosaženo na základě úspor v oblasti energie, surovin a produktivity.

(61)

Na závěr se Komise u jednotky PM4 domnívá, že lze za přijatelné považovat podpory ve výši 40 % × 14,1 milionů EUR = 5,64 milionů EUR.

(62)

Neexistuje srovnání, na jehož základě by mohla být podpory pro jednotky PM3 a DIP2 považovány za slučitelné.

(63)

Podle bodu 31 obecných pokynů k podporám na životní prostředí mohou se podpory vztahovat na investice ve prospěch kombinované výroby elektřiny a tepla, pokud je účinnost konverze obzvláště vysoká. V tomto ohledu vezme Komise v úvahu zejména typ primární energie použité v procesu výroby. Tyto investice mohou v základní sazbě získat podporu ve výši 40 % způsobilých nákladů podle bodů 36 a 37 obecných pokynů k podporám na životní prostředí.

(64)

Zařízení bude používat biomasu (14) pocházející přímo ze závodu, jakož i zemní plyn a bude mít účinnost konverze 87,5–90 %. Vzhledem k ustanovením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS (15) se Komise domnívá, že tato investice spadá do oblasti působnosti bodu 31 obecných pokynů k podporám na životní prostředí.

(65)

Celkové dotyčné náklady se týkají budov, zařízení a vybavení potřebných pro výrobu a použití elektřiny a páry, které jsou vyráběny z biomasy pomocí zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Jsou tedy způsobilé podle bodu 36 obecných pokynů k podporám na životní prostředí.

(66)

Podle bodu 37 prvního pododstavce obecných pokynů k podporám na životní prostředí jsou způsobilé pouze dodatečné náklady. V tomto případě by nejhospodárnější řešení spočívalo v investování do běžného zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Jednalo by se o vysokotlaký parogenerátor 55 000 kW a dodatečnou parní turbínu 9 400 kW, což by představovalo celkovou investici ve výši 5 180 000 EUR.

(67)

Podle bodu 37 třetího pododstavce obecných pokynů k podporám na životní prostředí musí být způsobilé náklady vypočteny bez ohledu na úspory nákladů vzniklých za prvních pět let životnosti investice a přídavné podružné výroby za stejné období pěti let. Dotyčné úspory jsou tyto:

(68)

Dodatečné náklady jsou následující provozní náklady na zařízení KVTE na zpracování kalů: plyn na společné spalování, doprava a odstraňování popela, spotřeba demineralizované vody, mnohem vyšší náklady na personál, náklady na environmentální osvědčení, kontrola a čištění spalin. Náklady na vysoušení kalů před spalováním odečteny nebyly, pokud je sušení v každém případě nezbytné.

(69)

Po dobu pěti let od května 2003 do dubna 2008 by celkové čisté úspory dosáhly 16 343 000 EUR, což je čistá aktualizovaná hodnota k 1. lednu 2003.

(70)

Vzhledem k výše uvedenému dosahují způsobilé náklady 40 % x [55 147 000 EUR – 5 180 000 EUR – 16 343 000 EUR] = 13 449 600 EUR.

(71)

V některých případech může spalování kalů v zařízení KVTE podléhat bodu 29 obecných pokynů k podporám na životní prostředí, pokud si např. společnost zvolí technologii vyklízení kalu, která je příznivější pro životní prostředí, než je jiná technologie schválená na základě pravidel Společenství. SEL však takovou možnost k dispozici nemá. Kaly by byly v každém případě spalovány, ať již s rekuperací tepla nebo bez ní. Proto výhody zvolené možnosti spočívají z hlediska životního prostředí v rekuperaci energie díky kombinované výrobě elektřiny a tepla a podpora by tedy mohla být nakonec schválena pouze na základě bodu 31 obecných pokynů k podporám na životní prostředí.

(72)

Investice jsou nutné, aby bylo možné používat povrchové vody pocházející z potoka Kale. Belgie nicméně nepotvrdila, že by SEL mohla mít jinou levnější volbu, která by odpovídala právním předpisům Společenství. Belgie uznává, že „v praxi není realistické odebírat taková množství podzemních vod. Pokud by SEL měla povolení k odběrům (omezeným) podzemních vod, mohlo by být pokračování v těchto odběrech považováno za realistické“. SEL však v současné době nemá žádné povolení, které by jí umožňovalo odebírat podzemní vody, a na toto téma nebyla poskytnuta žádná podrobnost. S ohledem na problémy, které jsou v současné době ve Flandrech v oblasti podzemních vod a které narůstají, se zdá, že orgány nařizují omezení na vydávání nových povolení. Kromě toho, jak vysvětluje Belgie, skutečnost, že nebudou použity spodní vody, byla rozhodnuta s ohledem na ustanovení o udržitelném hospodaření s vodou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (16) (dále jen „rámcová směrnice o vodě“). Pokud se týká podzemních vod, ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) bod ii) uvedené směrnice ukládají členským státům, aby zajistily ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů podzemních vod a zajistily vyvážený stav mezi odběrem podzemních vod a jejich doplňováním s cílem dosáhnout dobrého stavu podzemních vod. Tento cíl má být dosažen do roku 2015 a byly stanoveny různé dílčí lhůty. Masa podzemní vody, kterou by musela Stora Enso používat je v současnosti přetěžována. Proto má konečné datum 2015 již nyní politické důsledky. Komise tudíž nemůže brát pro výpočet způsobilých nákladů v úvahu tuto druhou možnost a v souladu s bodem 40 obecných pokynů k podporám na životní prostředí nemůže být žádná podpora považována za slučitelnou, pokud jde o tento zvláštní prvek.

(73)

Belgie vysvětlila, že kvalita odpadních vod odpovídá vyšším normám, než je většina norem uvedených v příslušném povolení a norem VLAREM II, které podle ní vycházejí z lepších dostupných technologií, než vyžaduje směrnice 96/61/EHS. Kritickým bodem je nicméně koncentrace vyjádřená chemickou spotřebou kyslíku (CHSK) vody. V krátkodobě perspektivě nebude SEL schopná snížit CHSK pod 260 mg/l.

(74)

Referenční dokument „Nejlepší dostupné technologie“ pro papírenské odvětví počítá s CHSK 1 700–2 700 mg/l, ale vychází z mnohem vyšší spotřeby vody na tunu papíru, která byla uvažována jako nejlepší dostupná technologie v okamžiku sepsání tohoto referenčního dokumentu. Belgie zmiňuje studii odborníků, která uvádí, že norma 260 mg/l je krajně ambiciózní, a že v odvětví papírenského průmyslu neexistuje žádný obdobný případ. Vyhodnocení dopadů na životní prostředí se však odvolává, s poznámkou, že odpady budou činit 260 mg/l, na výsledky závodu Stora Enso v Sasku v Německu.

(75)

Environmentální povolení poskytnuté pro investici Stora Enso je ještě přísnější a ukládá maximální hodnotu CHSK 180 mg/l na základě platných vlámských právních předpisů. SEL požádala o výjimku, aby mohla vypouštět odpadní vody mající CHSK 260 mg/l. Povolení bylo uděleno s odkazem na tuto žádost a s ohledem na studii o budoucích zlepšeních, která by měla umožnit dosažení normy 180 mg/l.

(76)

Podle článku 10 směrnice 96/61/EHS, „Pokud určitá norma kvality životního prostředí vyžaduje dodržení přísnějších podmínek, než jakých lze dosáhnout použitím nejlepší dostupné techniky, je především nutno tato mimořádná opatření v povolení uvést, a to bez dotčení ostatních opatření, která mohou být v zájmu dosažení souladu s normami kvality životního prostředí učiněna“. Papírenský stroj ze Stora Enso bude vypouštět odpadní vody do kanálu Gent-Terneuzen, který je silně znečištěn. Podle vyhodnocení dopadů na životní prostředí celkové výpusti SEL s hodnotou CHSK 260 mg/l budou představovat 10 až 15 % celkové CHSK vypouštěné do kanálu, což bude mít významný dopad a překročí úrovně kvality stanovené pro kanál. Rámcová směrnice o vodě zavazuje členské státy, aby definovaly jakostní cíle pro veřejné toky v členských státech. I když by povinnosti, vyplývající z této směrnice, nemusely být zatím úplně omezující, zdá se, že cíle stanovené pro kanál Gent-Terneuzen nejsou vyšší, než požadavky uložené směrnicí.

(77)

Následkem toho, pokud bylo povoleno vypouštění odpadních vod majících CHSK 260 mg/l, by měla být tato norma považována za standard Společenství stanovený zejména podle článku 10 směrnice 96/61/EHS a podle obecných cílů rámcové směrnice o vodě. Belgie neprokázala, že by norma 260 mg/l šla nad rámec toho, co požadují právní předpisy Společenství. Závěr je, že investice je nutná pro splnění standardů Společenství podle bodu 6 obecných pokynů k podporám na životní prostředí, a proto nemůže obdržet podporu. I když investice převyšuje environmentální standardy, jiné než CHSK, zdá se, že neexistují žádné dodatečné způsobilé investiční náklady a že Komise nemůže považovat žádnou podporu za slučitelnou, pokud jde o tyto investice.

(78)

Doplňkové investice do zařízení na terciární úpravu vody se provedou, aby byly splněny normy o CHSK. Belgie nevysvětlila, zda tyto normy jdou za standardy Společenství. Belgie v každém případě neoznámila žádnou podporu ve prospěch těchto investic, pokud není situace zatím jasná a závisí na výsledku studie, kterou má SEL provést, aby bylo dosaženo souladu s environmentálním povolením. Komise tedy není povinná dojít v tomto bodu k závěru.

(79)

Tato část projektu se týká dopravní činnosti, a ne výroby papíru jako takové. Investice tedy ovlivní na prvním místě hospodářskou soutěž na trhu dopravy. Článek 73 Smlouvy stanoví, že se Smlouvou jsou slučitelné podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu. Nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 ze dne 4. června 1970 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (17) provádí článek 73 Smlouvy. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení přesněji stanoví, že do vstupu v platnost společné právní úpravy o rozdělení nákladů infrastruktury, mohou členské státy poskytovat podporu podnikům, které musí nést náklady infrastruktury, kterou využívají, zatímco jiné podniky tyto náklady nenesou. Komise má za to, že podle její předchozí praxe (18), náklady na manipulační koleje spadají do oblasti působnosti uvedeného článku vzhledem k tomu, že podniky nabízející konkurenční druhy dopravy, zejména dopravu silniční, nemusí nést stejné náklady na infrastrukturu. Provedení změny z jednoho druhu dopravy na jiný, jako v daném případě, je považováno za koordinační činnost ve smyslu článku 73 Smlouvy. V souladu s praxí Komise může být na tomto základě podpora až do výše 50 % považována za slučitelnou se společným trhem. SEL navíc prokázala, že železniční doprava nebyla pro pokračování operací nutná. Lze tedy předpokládat, že podpora může povzbudit podnik k uskutečnění investice. V důsledku toho může být podpora pro tuto část projektu odůvodněna na základě článku 73 Smlouvy až do výše 4 432 000 EUR.

(80)

Vzhledem k tomu, že obecné pokyny k podporám na životní prostředí nejsou použitelné na investice v jednotkách PM4 a DIP2 a na investice v jednotce PM3, Komise zkoumala, zda mohla být podpora poskytnutá na tyto investice považována za slučitelnou na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(81)

Investice SEL do výrobní kapacity novinového papíru ze 100 % recyklovaných vláken musí být považována za investici odpovídající aktuálnímu stavu techniky, kterou mnozí výrobci novinového papíru uskutečnili nebo uskuteční ve více méně blízké budoucnosti. Zdá se, že dostupnost dostatečných množství papírového odpadu představuje v tomto ohledu určující faktor, jak to potvrzují příklady výrobních jednotek novinového papíru ze 100 % recyklovaných vláken uvedené Belgií, z nichž se jedna nachází v jiném závodě Stora Enso. Technika „odpovídající současnému stavu techniky“ nesmí být směšována s neběžnější používanou technikou. Skutečnost, že výroba tohoto typu papírenských strojů není (zatím) sériová a že je nutné dvouleté optimalizační období, nemění nic na hodnocení ze strany Komise. Komise nemůže tudíž považovat podporu za slučitelnou z tohoto důvodu. Nedávno rozhodla obdobně ve věci podpory poskytnuté investici stejného typu pro společnost Shotton ve Spojeném království (19).

(82)

Výroba papíru pro tisk časopisů SC s obsahem 80 % recyklovaných vláken není bezpochyby běžná a je pravděpodobné, že je SEL Langerbrugge první výrobní jednotkou, v níž se používá kalandr o šířce 6 m na výrobu kvalitního papíru SC s obsahem recyklovaných vláken vyšším než 60 %. Je také bezpochyby pravda, že vysoce kvalitní výrobek, jako je např. papír pro tisk časopisů, má obvykle obsah recyklovaných vláken nižší. Nicméně z důvodů uvedených dále došla Komise k závěru, že na investice v jednotce PM3 nelze poskytnout podpory přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(83)

Za prvé zvýšení podílu recyklovaných vláken dnes představuje určitý směr v papírenském odvětví, nejen pokud jde o novinový papír, ale také pokud jde o papír pro tisk časopisů, zejména kvality SC. Je možné, že z čistě technického hlediska přesahuje investice rámec toho, co lze považovat za současný stav techniky, i když není zatím stanoveno, že by mohl být dosažen cíl, kterým je 80 % obsah recyklovaných vláken. V každém případě se tyto cíle nezdají podstatně odlišné od cílů, které by si mohli stanovit jiní výrobci papíru, a to buď již dnes nebo v blízké budoucnosti. Potvrzují to údaje poskytnuté třetími zúčastněnými stranami, ale též z jiných věcí zkoumaných Komisí dříve (20).

(84)

Za druhé je investice plně ve shodě s programem investic SEL, který je zaměřen na zlepšení aktiv bez vytváření nových kapacit, které by mohly narušovat trhy, a uzavření jednotky PM2 zapadá, podle vlastních slov SEL, „dokonale do programu neustálého vylepšování Stora Enso zaměřeného na uzavírání výrobních jednotek, které nejsou dlouhodobě rentabilní“: („dit past volledig in Stora Enso’s continue verbeteringsprogramma date er op gericht is productie-eenheden die op lange termijn niet rendabel zijn te laten uitlopen“). Jednotka PM4 je dokonalejší než stará jednotka PM3 a nová jednotka PM3 je dokonalejší než stará jednotka PM2 s tím, že uzavření jednotky PM2 a některých aktiv ve Švédsku a Finsku umožní vyloučit jakékoliv nadměrné kapacity. Tato řada investic přináší SEL významné výhody, pokud nebude muset nést náklady na investici do úplně nového a nákladného stroje na výrobu papíru pro tisk časopisů nebo pokud nedojde k nadměrnému rozšíření kapacit a nebo pokud bude moci rozvinout svou technologii, aniž by podstoupila příliš velká finanční nebo ekonomická rizika. Nebylo žádné jiné řešení než tato investice, které by umožnilo výrobu papíru o obsahu recyklovaných vláken ve výši 80 % s nižšími náklady. Úprava jednotky PM2 by např. umožnila maximální obsah recyklovaných vláken ve výši 55 %. Každý výrobce papíru, který si přeje zůstat dlouhodobě konkurenceschopný z hlediska technologie i životního prostředí, musí pravidelně souhlasit s takovými investicemi do inovativních výrobků. Povzbudivý účinek podpory zůstává tedy pochybný, i když se lze domnívat, že se investice týká techniky, která přesahují rámec současného stavu techniky.

(85)

Za třetí existuje na evropské úrovni závazek zaměřený na dosažení průměrného 56 % použití recyklovaných vláken do roku 2005. Současný průměr v Belgii je 49,8 %. I když má papír pro tisk časopisů obecně nižší obsah recyklovaného papíru, zdá se obtížné dosáhnout tyto cíle pouze zvýšením obsahu recyklovaných vláken v papírech jiných, než je papír pro tisk časopisů. Sama SEL podtrhuje, že vzhledem ke svému postavení na belgickém trhu s papírem mají normy přímý vliv na její činnosti. Novinový papír představuje pouze omezenou část veškerého vyrobeného papíru. Kromě toho nejsou všechny jednotky na výrobu novinového papíru umístěny dostatečně blízko u zdrojů recyklovaného papíru a může se ukázat, že není hospodářsky výhodné upravit některé z nich na vyšší použití recyklovaných vláken od roku 2005. Proto není překvapující, že zvýšení podílu recyklovaného papíru představuje rovněž směr v případě papíru pro tisk časopisů.

(86)

Za čtvrté Belgie ani SEL nevysvětlily, jaké by byly náklady na obdobnou investici do výrobní jednotky na papír pro tisk časopisů s „obvyklým“ (obvyklejším) obsahem recyklovaných vláken a jaké úspory by z této investice vznikly ve srovnání s touto volbou. Naproti tomu trvají na skutečnosti, že dodatečné náklady jsou nutné nejen na dosažení obsahu recyklovaných vláken ve výši 80 %, ale také na získání vysoké kvality papíru pro tisk časopisů na stroji vyrobeném původně pro výrobu novinového papíru. Investiční náklady tak obsahují položky, jako jsou např. zařízení na vysoušení (papír SC se obtížněji suší), třetí sušárna (neboť papír SC je těžší), kalandry v řadě se 2x4 měkkými uchopeními na získání dobrého lesku papíru a válce upravené na kvalitu SC, nové nástroje na vaření buničiny na získání drti v kvalitě SC. Přinejlepším pouze část investice by mohla být považována za výhradně určenou pro zvýšení podílu recyklace (21).

(87)

Za páté, jak bylo řečeno v pododdílu 5.3.1, nic nezaručuje, že by investice umožnila zvýšení využití recyklovaných vláken nebo zvýšení využití recyklovaných vláken pocházejících z prodejů SEL. Podpora není např. podmíněna převzetím dodatečného množství papírového odpadu pocházejícího z městského sběru, jak tomu bylo v případě podpory poskytnuté společnosti Shotton. Pokud neexistuje přímá výhoda pro životní prostředí, zdá se být cílem podpory na prvním místě inovace. Komise může nicméně pro schválení podpor určených výhradně pro fáze základního a průmyslového výzkumu a předkonkurenčního vývoje vycházet z rámce Společenství pro státní podpory na výzkum a vývoj (22). Čím je výzkum a vývoj blíže trhu, tím může podpora více narušit hospodářskou soutěž. Proto bod 2.3 tohoto rámce vylučuje podpory činností, které by mohly být považovány za inovativní, které však nespadají do rámce výše uvedených fází. Připomínky předané třetími zúčastněnými stranami potvrzují nebezpečí narušení hospodářské soutěže v této věci.

(88)

Belgie dodržela svou povinnost oznámit podporu v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy a bodem 76 obecných pokynů k podporám na životní prostředí.

(89)

Investice SEL v jednotce PM4 umožňují snížit spotřebu elektřiny, přísad a vody ve srovnání s běžným strojem na výrobu novinového papíru. Způsobilé investiční náklady dosahují 14 100 000 EUR a podpora ve výši 5 640 000 EUR tedy může být považována za slučitelnou se společným trhem. Pokud jde o investici do zařízení na spalování kalů KVTE, domnívá se Komise, že podpora ve výši 13 449 600 EUR je slučitelná se společným trhem. Pokud jde o investice do železniční infrastruktury a skladování papírového odpadu, domnívá se Komise, že maximální výše podpory slučitelné se společným trhem dosahuje 4 432 000 EUR. Celkem se jedná o částku 23 521 600 EUR, která je považována za slučitelnou.

(90)

Investice SEL do jednotek PM3 a DIP2, jakož i do zařízení na úpravu sladké vody a odpadních vod nejsou způsobilé,