(ES) č. 538/2005Nařízení Komise (ES) č. 538/2005 ze dne 7. dubna 2005 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovozy kyseliny trichlorisokyunarové pocházející z Čínské lidové republiky a ze Spojených států amerických

(1)

Komise dne 10. července 2004 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidumpingového řízení s ohledem na dovozy kyseliny trichlorisokyunarové (dále jen „TCCA“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět podaný dne 1. června 2004 Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl na výrobě, v tomto případě více než 50 % celkové výroby TCCA ve Společenství.

(3)

Po uveřejnění výše uvedeného oznámení o zahájení byly všem účastníkům řízení rozeslány dotazníky (viz bod odůvodnění 12 níže). Žadatel nadále poukázal na skutečnost, že dotazníky nezahrnovaly dotčený výrobek v plném rozsahu definovaném v oznámení o zahájení. S cílem objasnit tuto záležitost rozeslala Komise všem účastníkům řízení nové dotazníky a uveřejnila oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3), v němž byl vyjasněn rozsah zkoumaného výrobku.

(4)

Komise dne 13. října 2004 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidopingového řízení s ohledem na dovozy TCCA pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) do Společenství.

(5)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět podaný dne 30. srpna 2004 žadatelem jménem výrobců představujících více než 50 % celkové výroby TCCA ve Společenství.

(6)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala žadatele, ostatní výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v ČLR a USA, dovozce a uživatele, o nichž je známo, že se jich tato záležitost týká, a představitele vlády ČLR a USA. Účastníci řízení dostali příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(7)

Žadatel, ostatní výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci a uživatelé předložili svá stanoviska. Všichni účastníci řízení, kteří o to požádali, a kteří prokázali, že mají důvod ke slyšení, byli vyslyšeni.

(8)

S ohledem na velký počet vyvážejících výrobců zjištěných v ČLR se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro určení dumpingu předpokládá výběr vzorku.

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a, bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci a výrobci ze Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli v průběhu posuzovaného období (od 1. dubna 2003 do 31. března 2003) základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem.

(10)

Po posouzení údajů předložených vyvážejícími výrobci, a vzhledem k nízkému počtu odpovědí na dotazy určené pro výběr vzorku, bylo rozhodnuto, že výběr vzorků není pro vyvážející výrobce v ČLR nutný.

(11)

Aby se vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří měli zájem, umožnilo předložit žádost o přiznání statutu společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství (statut tržního hospodářství, STH) nebo o individuální zacházení („IZ“), zaslala Komise těm čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich to týká, tiskopisy žádosti. Šest společností požádalo v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení o STH nebo IZ, jestliže šetření prokáže, že nesplňují podmínky pro udělení STH.

(12)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž je známo, že se jich to týká, a všem dalším společnostem, které se samy přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Vyplněné formuláře došly od jednoho výrobce ve Společenství, 1 dovozce, 10 zpracovatelů, 6 vyvážejících výrobců v ČLR a 1 výrobce z analogické země (Japonsko) a 1 vyvážejícího výrobce v USA a jeho dovozce ve spojení ve Společenství. Částečně vyplněné dotazníky nebo informace přišly od 4 dovozců a 4 zpracovatelů. Kromě toho dva další výrobci ve Společenství poskytli obecné údaje a jeden písemné stanovisko.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství, a uskutečnila inspekce na místě v prostorách následujících společností:

(14)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nebylo možné přiznat STH, proběhla inspekce na místě cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z analogické země v provozovnách následující společnosti:

(15)

Šetření o dumpingu týkajícího se ČLR se uskutečnilo v období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období šetření ČLR“ nebo „OŠOŠ-ČLR“).

(16)

Šetření o dumpingu týkajícího se USA se uskutečnilo v období od 1. července 2003 do 30. června 2004 (dále jen „období šetření USA“ nebo „OŠOŠ-USOŠ-USA“).

(17)

U obou šetření se posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy týkalo období od ode dne 1. ledna 2000 do konce příslušného období šetření („uvažované období“).

(18)

Vzhledem k tomu, že se obě období šetření značně překrývají, posuzují se z důvodů administrativní účinnosti společně.

(19)

Výrobek dotčený tímto šetřením je TCCA a preparáty z ní pocházející z ČLR a USA. TCCA se také označuje podle mezinárodních nepatentovaných názvů „symclosene“. TCCA spadá obvykle pod kódy KN ex 2933 69 80 a ex 3808 40 20.

(20)

Žadatel prohlásil, že původní dotazníky, které Komise poslala účastníkům řízení v rámci šetření týkajícího se ČLR, nezahrnovaly dotčený výrobek v celém rozsahu definovaném v oznámení o zahájení. Popis dotčeného výrobku v původním dotazníku specifikoval, že výrobek musí obsahovat alespoň 88,5 % chloridu. Po diskusích s žadatelem a v souladu se zněním oznámení o zahájení se však považovalo za vhodné vyjasnit rozsah výrobku a zaslat účastníkům řízení v rámci šetření týkajícího se ČLR nové dotazníky s popisem výrobku, který nestanovuje minimální hranici obsahu chloridu.

(21)

Aby Komise zajistila, že získá veškeré informace, které považuje za nezbytné pro své šetření, zaslala nové dotazníky všem dotčeným stranám, které se přihlásily po zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (viz bod odůvodnění 3 výše).

(22)

Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a TCCA vyráběnou a prodávanou na domácím trhu v ČLR, v analogické zemi (Japonsku) a v USA. TCCA vyráběná a prodávaná v Japonsku má ve srovnání s TCCA vyváženou z ČLR do Společenství ve skutečnosti stejné fyzikální a chemické vlastnosti a užití.

(23)

Podobně nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a TCCA vyráběnou a prodávanou spolupracujícími výrobci ve Společenství na trhu Společenství. Obě mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti a užití jako TCCA vyvážená z ČLR a USA do Společenství.

(24)

V důsledku toho má TCCA vyráběná a prodávaná na domácím trhu v ČLR, USA a analogické zemi (Japonsku) a TCCA vyráběná a prodávaná výrobci ve Společenství na trhu Společenství stejné fyzikální a chemické vlastnosti a užití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Níže stanovená obecná metodika byla použita pro spolupracující vývozní výrobce v USA a vývozní výrobce v ČLR, jimž bylo uděleno STH. Proto následující prezentace závěrů o dumpingu v dotčených zemích popisuje pouze údaje, které jsou specifické pro každou vyvážející zemi.

(26)

Při stanovení běžné hodnoty Komise nejdříve u každého vyvážejícího výrobce zjišťovala, zda jeho celkový prodej dotčeného výrobku na domácím trhu výrobku byl reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení byl prodej na domácím trhu považován za reprezentativní, pokud celkový objem prodejů na domácím trhu každého vyvážejícího výrobce dosáhl alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(27)

Komise následně určila takové typy TCCA prodávané na domácím trhu společnostmi, které měly celkové reprezentativní domácí prodeje shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(28)

Pro každý typ prodávaný vyvážejícími výrobci na jejich domácích trzích, o kterém bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem TCCA prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda prodeje na domácím trhu jsou dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodeje určitého typu TCCA na domácím trhu byly považovány za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů na domácím trhu tohoto typu během OŠ-ČLR a OŠ-USA představoval 5 % a více celkového objemu prodejů srovnatelného typu TCCA vyváženého do Společenství.

(29)

Rovněž bylo zjišťováno, zda by bylo možné domácí prodeje každého typu TCCA prodávaného na domácím trhu v reprezentativních množstvích považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku tím, že se stanovil podíl ziskových prodejů uvažovaného typu TCCA nezávislým zákazníkům. V případech, kdy objem prodejů určitého typu TCCA prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující vypočtené výrobní náklady představoval 80 % nebo více celkového objemu prodejů tohoto typu a kdy cena tohoto typu stanovená jako vážený průměr byla stejná nebo vyšší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně vypočtené jako vážený průměr cen všech prodejů na domácím trhu tohoto typu uskutečněných během OŠ a to bez ohledu na to, zda tyto prodeje byly ziskové či nikoliv. V případech, kdy objem ziskových prodejů určitého typu TCCA představoval méně než 80 % celkového objemu prodejů tohoto typu, nebo kdy vážená průměrná cena tohoto typu byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr ziskových prodejů jenom pro tento typ za předpokladu, že tyto prodeje představovaly 10 % a více celkového objemu prodejů tohoto typu.

(30)

V případech, kdy objem ziskových prodejů jakéhokoli typu TCCA představoval méně než 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu, se uznalo, že tento konkrétní typ se za cenu na domácím trhu prodával v množství nepostačujícím pro to, aby bylo možné stanovit odpovídající základ pro stanovení běžná hodnoty.

(31)

Ve všech případech, kdy nebylo možné domácí ceny určitého typu TCCA prodávaného vyvážejícím výrobcem použít, předpokládalo se, že vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty je vytvořená hodnota tohoto určitého typu TCCA.

(32)

Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota určena jako součet výrobních nákladů vyvážených typů, jenž byl v případě potřeby upraven o přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady („PSR“) a přiměřeného ziskové rozpětí. Za tímto účelem Komise zkoumala, zda údaje o vynaložených PSR a zisku uskutečněném každým dotčeným vývozním výrobcem na domácím trhu jsou spolehlivé.

(33)

Skutečné domácí výdaje PSR byly považovány za spolehlivé, když bylo možné celkový objem domácích prodejů dotčené společnosti pokládat ve srovnání s objemem vývozu do Společenství za reprezentativní. Ziskové rozpětí na domácím trhu bylo určeno na základě prodejů na domácím trhu těch typů, které se prodaly v běžném obchodním styku. K tomu se použila metodika stanovená v bodě odůvodnění 29 výše.

(34)

Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství přímo, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných. V ostatních případech se použil čl. 2 odst. 9.

(35)

Běžná hodnota a vývozní ceny se porovnávaly na základě ceny ze závodu. Aby bylo možné zajistit, že porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bude spravedlivé, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Vhodné úpravy byly provedeny všude tam, kde se ukázaly jako odůvodněné, přesné a podpořené ověřeným důkazem.

(36)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo pro každého vyvážejícího výrobce provedeno porovnání váženého průměru běžné hodnoty a váženého průměru vývozní ceny.

(37)

Pro nespolupracující společnosti bylo „zbytkové“ dumpingové rozpětí stanoveno v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných skutečnosti.

(38)

Vzhledem k tomu, že objemy vývozu spolupracujících vývozců v ČLR představovaly během OŠ kolem 70 % celkového dovozu z ČLR do Společenství a že je třeba zajistit účinnost jakýchkoliv opatření, bylo rozhodnuto nastavit zbytkové dumpingové rozpětí na úroveň dumpingového rozpětí stanoveného pro ty reprezentativní typy dotčeného výrobku, které mají nejvyšší dumpingové rozpětí odvozené od dvou spolupracujících vývozců, kterým nebylo uděleno ani IZ, ani STH.

(39)

Vzhledem k tomu, že objemy vývozu spolupracujících vývozců v USA představovaly během OŠ méně než 40 % celkových dovozů ze Spojených států amerických do Společenství a že je třeba zajistit účinnost jakýchkoliv opatření, bylo rozhodnuto stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni dumpingového rozpětí stanoveného pro ty reprezentativní typy dotčeného výrobku, které mají nejvyšší dumpingové rozpětí odvozené od dvou spolupracujících vývozců.

(40)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota při antidopingovém šetření, které se týká dovozů pocházejících z ČLR, určuje v souladu s odst. 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, kteří byli vyhodnoceni jako výrobci splňující kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(41)

Tyto podmínky jsou ve zkrácené podobě a pouze pro usnadnění odvolání se na ně uvedeny v následujícím souhrnném seznamu:

(42)

Šest vyvážejících výrobců v ČLR požádalo o udělení STH podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a poslalo vyplněný formulář žádosti o udělení STH pro vývozní výrobce. Komise vyhledala a ověřila všechny údaje uvedené v žádosti a požadované pro udělení STH přímo v provozovnách těchto šesti společností.

(43)

Šetření zjistilo, že tři z šesti čínských vyvážejících výrobců splňují všechny podmínky pro udělení STH. Tito tři vývozní výrobci v ČLR, kterým byl STH udělen, jsou:

(44)

Zbývající tři žádosti musely být zamítnuty. Následující tabulka obsahuje přehled splnění nebo nesplnění ze strany těchto tří společností, kterým nebyl STH udělen, pro každou z pěti podmínek stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(45)

Dotčené společnosti a žadatel dostali příležitost se k výše uvedeným nálezům vyjádřit. Tři vývozní výrobci, kterým nebyl STH udělen prohlásili, že rozhodnutí nebylo správné a že by jim měl být STH udělen.

(46)

Společnost 1 tvrdila, že hlavním důvodem odmítnutí její žádosti o udělení STH byla skutečnost, že stát nepřímo vlastní většinový podíl (60 %) společnosti. Společnost však zdůraznila, že zasahování státu do rozhodování společnosti nebylo možné prokázat. Kromě toho tvrdila, že vzhledem k tomu, že je uvedena na seznamu společností obchodujících na Šanghajské burze cenných papírů a splnila podmínky, které burza požaduje pro společnosti, je tak chráněna proti nepřípustnému zasahování státu.

(47)

Účelem šetření je mezi jiným posouzení v jakém rozsahu by stát mohl zasahovat do podnikatelských rozhodnutí a jaká opatření společnost přijala, aby takovému zasahování zabránila.

(48)

V tomto ohledu bylo zjištěno, že stát obsadil většinu pozic v přestavenstvu a že neexistují žádná omezení hlasovacích práv státem jmenovaných členů představenstva (menšinová ochrana). Společnosti se nepodařilo prokázat, že přijala příslušná opatření, která by zabránila takovému zasahování ze strany státu v budoucnosti.

(49)

A konečně uvedení na seznamu Šanghajské burzy cenných papírů sice mezi jiným znamená, že valné shromáždění akcionářů musí jmenovat nejméně 3 „nezávislé ředitele“ (jednotlivce, kteří nereprezentují akcionáře a jejichž odborná kvalifikace odpovídá podnikatelské činnosti společnosti), ale samo o sobě nechrání proti nepřípustnému zasahování ze strany státu. Jak již bylo řečeno, nejsou účinná žádná volební omezení, která by zabránila státem dosazené většině ředitelů rozhodovat proti vůli nezávislých ředitelů, kteří jsou v menšině.

(50)

Společnost 2 tvrdila, že hlavní důvod pro odmítnutí její žádosti o udělení STH a to, že společnost 2 prostřednictvím přímého a nepřímého vlastnictví tří ostatních společností, které zase drží většinový podíl ve společnosti 2, je řízena státem, byl nesprávný. Přesněji společnost zpochybnila důvod, že společnost „ABC“, která vlastní 48 % podílu ve společnosti 2, je ovládána státem, protože 80 % akcií společnosti ABC je vlastněno zaměstnanci reprezentovanými výborem zaměstnanců. Společnost 2 zpochybnila tvrzení, že je výbor zaměstnanců v ABC řízen státem.

(51)

Pokud se týká vlastnictví a řízení společnosti ABC je třeba zdůraznit, že společnost ABC nebyla předmětem vyšetřování za účelem možného udělení MET. Protože však stát vlastní 20 % společnosti ABC a zbývajících 80 % je rozděleno mezi více než 1 000 zaměstnanců, není neopodstatněné dojít k závěru, že je stát jediným a největším akcionářem a že jako takový de facto společnost ABC kontroluje.

(52)

Společnost 2 se také stavěla proti závěru vyplývajícímu ze zjištění, že je de facto úzce spojena s další společností – „DEF“. Základem pro tento závěr učiněný Komisí byla skutečnost, že společnost 2 i) používá stejné provozovny jako společnost DEF (společnost DEF „pronajala“ společnosti právo užívání pozemku); ii)nakupuje některé nejdůležitější suroviny od společnosti DEF a iii) půjčila společnosti DEF značnou peněžní částku. Společnost 2 tvrdila, že lze všechna tato zjištění komerčně vysvětlit a že v žádném případě ani jedno z nich nedokazuje spojení se společností DEF.

(53)

Za prvé je třeba vzít na vědomí, že je společnost DEF nepřímo řízena státem. Za druhé, i když mohou být za každým zjištěním uvedeným dříve nějaké důvody, které lze komerčně vysvětlit, není to v rozporu se závěrem, že je společnost 2 úzce spojena se společností DEF. Ve skutečnosti nejsou samotná spojení hlavním argumentem proti udělení STH pod touto podmínkou, nýbrž skutečnost, že má společnost 2 taková spojení se společností, která je de facto kontrolována státem.

(54)

Ve skutečnosti byla společnost shledána de jure jako řízená státem prostřednictvím 3 různých státem kontrolovaných akcionářů a de facto pod významnou kontrolou ze strany státu prostřednictvím spojení se státem řízeným akcionářem DEF. Vzhledem k tomu, co již bylo řečeno dříve, a ke skutečnosti, že neexistují žádná opatření přijatá společností k tomu, aby se zabránilo takovému zasahování, existuje jasně zřetelné riziko zasahování ze strany státu.

(55)

Společnost 2 rovněž namítala, že skutečnost, že peněžní prostředky půjčené společnosti DEF, o kterých připustila, že nebyly zaúčtovány v souladu s Mezinárodními účetními standardy („IAS“), nemá žádný vliv na výpočet běžná hodnoty, a proto ji nelze použít proti ní s ohledem na to, zda splňuje podmínky pro udělení STH.

(56)

Půjčka peněz z banky a jejich půjčení jednomu z akcionářů společnosti 2 (kontrolovaného státem), nehledě na všechny ostatní právní aspekty jako je ochrana zájmů ostatních menšinových akcionářů a ostatních věřitelů, nebyla zaúčtována podle IAS. S ohledem na předchozí rozbor, na značnou zapůjčenou částku a na skutečnost, že se auditoři touto záležitostí nezabývali, je jasné, že tato společnost nesplnila podmínku 2.

(57)

Společnost 3 namítala, že důvod, pro který jí nebyl STH udělen, zvláště to, že účetnictví nebylo vedeno v souladu s IAS, nemá žádný vliv na výpočet běžné hodnoty a nemůže proto být důvodem odmítnutí udělení STH.

(58)

Důvod pro to, že tato společnost byla považována za nesplňující podmínku 2, byla skutečnost, že v jejím účetnictví byla uvedena chybná položka o nabytí užívacích práv k pozemku. Jednalo se o značnou částku a chybná položka se rovněž objevila v roční výkazu společnosti. Auditoři na tuto položku nevzali ohled. Na základě předchozích zjištění je jasné, že tato společnost podmínku 2 nesplňuje.

(59)

Žadatel měl námitky proti udělení STH kterékoliv ze společností. Žadatel kromě jiného tvrdil, že čínské společnosti používají čínské účtovací standardy (a jsou auditovány čínskými auditorskými firmami), které nejsou nutně totožné s IAS, což je porušení podmínky 2. Kromě toho měl námitku, že tím, že je čínská měna rozhodnutím čínské vlády navázána na americký dolar (USD), nejsou měny konvertovány tržními kursy žádným ze spolupracujících vývozců, což je porušení podmínky 5. Na základě „kumulativního posouzení podmínek“ došel žadatel k závěru, že žádný ze spolupracujících vývozců v ČLR nesplňuje podmínky pro udělení STH.

(60)

Čínské společnosti jsou podle zákona povinny vést své účetní záznamy podle zákona o účetnictví ČLR a rovněž musí mít čínského auditora. To nelze použít jako argument proti žádné společnosti žádající o udělení STH. Ve skutečnosti byl zákon o účetnictví schválen proto, aby do ČLR zavedl mezinárodní účetní standardy. Jak odpovídající praxe institucí ukázala, nepředstavuje zákon sám o sobě žádnou překážku pro získání STH.

(61)

Je proto hlavním účelem ověření podmínky 2 zjistit, zda je zákon o účetnictví ČLR správně nastaven tak, aby byl v souladu s mezinárodními účetními standardy. Současně se také ověřuje, zda jsou účetní záznamy auditovány nezávisle a v souladu s IAS.

(62)

Za skutečnost, že čínská měna RMB je navázána na USD rozhodnutím čínské vlády, nelze žádného z žadatelů o udělení STH činit odpovědným. Podobná rozhodnutí byla učiněna v minulosti i jinými zeměmi zvláště v Latinské Americe. A opět je to odpovídající praxe institucí, která dovoluje považovat tuto podmínku za splněnou, jestliže společnost používá oficiální směnné kursy pro všechny své transakce, jež zahrnují cizí měny. Tím je zajištěno, že nelze použít žádné praktiky černého trhu. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že všichni ze spolupracujících vývozců zahrnutých do tohoto vyšetřování byli schopni nakupovat a prodávat cizí měny získané svými podnikatelskými operacemi navzdory tomu, že směnný kurs RMB je navázán na USD.

(63)

Proto byly argumenty předložené žadatelem zamítnuty.

(64)

Clo platné pro celou zemi, je-li nějaké, se stanoví pro země, které spadají pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení, s výjimkou případů, kdy společnost obdrží STH podle čl. 2 odst. 7 písm. c) nebo je schopna prokázat v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že

(65)

Šest vyvážejících výrobců kromě žádosti o udělení STH rovněž žádalo o udělení individuálního zacházení (IZ) v případě, že neobdrží STH. Na základě údajů, které byly k dispozici, bylo zjištěno, že jedna ze společností, které nebylo možné STH udělit, splnila všechny požadavky nutné pro udělení IZ stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(66)

O dvou zbývajících společnostech, kterým nebylo STH uděleno, bylo zjištěno, že jsou z větší části vlastněny státem. Nebezpečí zasahování ze strany státu bylo u těchto společností považováno za velké. Podle povahy dotčeného výrobku, který nelze označit jako produkt vyráběný určitým výrobcem ve spojení s vlastnictvím státu, bylo také nebezpečí obcházení opatření cestou vývozu přes společnost s nižší úrovní daní považováno za velké. Důsledkem toho bylo, že podmínky stanovené čl. 9 odst. 5 písm. c) a e) základního nařízení nebyly splněny. Proto bylo rozhodnuto jim IZ neudělit.

(67)

Bylo proto rozhodnuto udělit IZ následujícímu vývoznímu výrobci v ČLR:

(68)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se běžná hodnota pro země s netržním hospodářstvím a v rozsahu, v němž není možné STH udělit, pro země v přechodném stadiu stanoví na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty v analogické zemi.

(69)

V oznámení o zahájení Komise naznačila svůj úmysl použít Mexiko jako vhodnou analogickou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(70)

Jeden dovozce ze Společenství měl k tomuto návrhu výhrady spočívající v tom, že Mexiko není reprezentativní, protože dne 20. prosince 2002 uvalilo antidumpingová opatření na dovozy TCCA pocházející z ČLR, a tím odstranilo z mexického trhu konkurenci. Vzhledem k tomu, že známý výrobce TCCA v Mexiku odmítl spolupracovat při šetření, musela Komise v každém případě hledat alternativní analogickou zemi, kterou by bylo možné považovat za reprezentativní. Dále ve vztahu k žadateli a spolupracujícím vyvážejícím výrobcům bylo jasné, že jedinými dvěmi jinými zeměmi, které by bylo možné považovat za reprezentativní, jsou Spojené státy americké a Japonsko.

(71)

Protože Spojené státy americké zahájily dne 4. června 2004 antidumpingové vyšetřování dovozů TCCA pocházející kromě jiného ze Španělska a Komise dne 13. října 2004 oznámila zahájení antidumpingových vyšetřování s ohledem na dovozy TCCA do Společenství pocházející ze Spojených států amerických (viz bod odůvodnění 4), bylo celkem nepravděpodobné, že bude kterýkoliv vyvážející výrobce ve Spojených státech amerických chtít spolupracovat.

(72)

Konečně po kontaktech s výrobci TCCA v Japonsku byl jeden japonský výrobce ochoten v šetření spolupracovat.

(73)

Žádná ze spolupracujících stran neměla námitky proti návrhu založit výpočet běžná hodnoty na údajích obdržených od onoho japonského výrobce.

(74)

Na základě výše uvedených skutečností bylo rozhodnuto, že je Japonsko vhodnou analogickou zemí ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(75)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebyl STH udělen, určena na základě ověřených údajů obdržených od výrobce v analogické zemi, tj. na základě početně zjištěné hodnoty poskytnuté japonským výrobcem srovnatelných typů výrobku. Částky SG&A byly stanoveny na základě obratu dotčeného výrobku ve vztahu k obratu společnosti, kdežto rozpětí zisku bylo odvozeno z rozpětí zisku společnosti jako celku.

(76)

Společnosti, kterým byl STH udělen, byly vyzvány, aby jako odpověď předložily vyplněné dotazníky obsahující údaje o prodejích na domácích trzích a údaje o výrobních nákladech dotčeného výrobku. Odpovědi byly ověřovány přímo v provozovnách dotčených společností.

(77)

Pokud se týká určení běžné hodnoty, postupovala Komise podle stejné metodiky popsané ve 25. až 30. bodu odůvodnění.

(78)

Protože nebyly k dispozici dostatečné údaje o prodejích na domácích trzích v běžném obchodním styku každé ze společností, jimž byl STH udělen, stanovila Komise běžnou hodnotu pro každou společnost sečtením výrobních nákladů vývozních typů, přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady („SG&A“) na základě obratu a přiměřeného rozpětí zisku (založeného na prodejích na domácím trhu v běžném obchodním styku).

(79)

Všechny vývozní prodeje do Společenství vývozců, jimž byl STH udělen, se uskutečnily přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní cena proto byla stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(80)

Když dotčený výrobek vyvážejí čínské společnosti, jsou oprávněny pro náhradu VAT ve výši 13 % obratu na základě celkové konečné ceny (FOB). VAT, kterou jsou společnosti povinny účtovat ve svém účetnictví, je ale 17 % obratu na základě celkové konečné ceny (FOB). Při výpočtu vývozní ceny byl proto uvažován příjem daný tímto rozdílem, tj. 4 %.

(81)

Porovnání bylo provedeno na základě výrobních cen a na stejné obchodní úrovni. Aby bylo porovnání nestranné, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení vzaty v úvahu rozdíly ve faktorech, které byly označeny a prokázány jako faktory ovlivňující ceny a porovnatelnost cen. Na tomto základě byly stanoveny příjmy plynoucí z rozdílů provizí, dopravného, pojistného, manipulačních poplatků, nákladů na balení, úvěrových nákladů, bankovních poplatků a inspekčních nákladů.

(82)

Pro tři společnosti, jimž byl udělen STH, byla běžná hodnota stanovena váženým průměrem pro každý typ dotčeného výrobku vyvezeného do Společenství porovnána s vývozní cenou stanovenou váženým průměrem odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je umožněno čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(83)

Pro každý produkt vyvážený do Společenství společností, které bylo uděleno individuální zacházení (IZ), byl vážený průměr běžné hodnoty pro analogickou zemi porovnán s váženým průměrem vývozní ceny odpovídající typ vyvážený do Společenství, jak je umožněno čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(84)

Dočasná dumpingová rozpětí stanovená jako vážený průměr procentuálního vyjádření ceny při opuštění hranice Společenství zahrnující náklady, pojistné a dopravné (CIF) a bez zaplaceného cla jsou:

(85)

Aby bylo možné vypočítat clo použitelné pro všechny vývozce v ČLR, stanovila Komise nejprve úroveň spolupráce. Bylo provedeno porovnání mezi celkovými dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR vypočtenými na základě údajů ve stížnosti a skutečných odpovědí v dotaznících, které přišly od vývozců v ČLR. Na tomto základě byla stanoveno, že úroveň spolupráce je asi 70 %.

(86)

Dumpingové rozpětí pro dva spolupracující vývozce, kterým nebylo uděleno ani MET ani IT, bylo vypočteno na základě váženého průměru jednotlivých dumpingových rozpětí vypočítaných pro každého z těchto dvou vývozců porovnáním běžná hodnoty určené jako vážený průměr pro obdobnou zemi a vývozní ceny určené jako vážený průměr cen oznámených oběma dotčenými vývozci.

(87)

Prozatímní vážená dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před clem představují:

(88)

Dumpingové rozpětí platné pro celou zemi použitelné pro všechny ostatní vývozce v ČLR, tj. pro vývozce, kteří v šetření nespolupracovali, bylo nastaveno na úroveň dumpingového rozpětí stanoveného pro ty reprezentativní typy dotčeného výrobku, které mají pro dva vývozce, jimž nebyl udělen STH, nejvyšší dumpingová rozpětí (bod odůvodnění 86).

(89)

Na tomto základě byla úroveň dumpingu platná pro celou zemi dočasně stanovena na 40,3 % ceny CIF při opuštění hranice Společenství.

(90)

V USA jsou tři vývozní výrobci, o kterých je známo, že vyrábějí TCCA. Odpovědi na dotazníky došly od dvou vyvážejících výrobců a pěti dovozců ve spojení s těmito vývozci.

(91)

Inspekce na místě se uskutečnily pouze v provozovnách spolupracujících vývozců. Údaje vztahující se na dovozce do Společenství nebyly ještě ověřeny a zjištění pro tyto společnosti v této fázi vyšetřování jsou tudíž založeny na ručním rozboru.

(92)

Pro určité typy TCCA vyvážené americkými vyvážejícími vývozci Komise stanovila běžnou hodnotu na základě cen zaplacených nebo splatných v běžné výměně zboží nezávislými odběrateli na domácím trhu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Pro určité typy TCCA se běžná hodnota konstruuje jako součet nákladů každého vývozce na výrobu vyvážených typů, přiměřené částky („SG&A“) a přiměřeného rozpětí zisku v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Za tímto účelem se zkoumalo, zda údaje o vzniklých nákladech SG&A a zisku dosaženého každým dotčeným vývozním výrobcem na domácím trhu jsou spolehlivé. Tam, kde domácí prodeje nebyly uskutečněny v běžné výměně zboží, se použily výdaje SG&A stanovené váženým průměrem a rozpětí zisku odvozené z celkových výdajů společnosti, která své reprezentativní prodeje uskutečnila v běžném obchodním styku.

(93)

Jeden z amerických vyvážejících výrobců uskutečnil vývozní prodeje do Společenství jak přímo nezávislým odběratelům, tak prostřednictvím dovozců ve Společenství, s nimiž je v obchodním vztahu. Jiný americký vývozní výrobce uskutečnil své vývozní prodeje do Společenství pouze prostřednictvím dovozců ve Společenství, s nimiž je v obchodním vztahu. Pro prodeje uskutečněné přímo nezávislým odběratelům ve Společenství se podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoví vývozní cena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných. Pro prodeje uskutečněné prostřednictvím dovozců ve Společenství v obchodním vztahu se zkonstruované vývozní ceny stanovují podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(94)

Aby bylo porovnání spravedlivé, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení vzaty v úvahu rozdíly ve faktorech, které byly označeny a prokázány jako faktory ovlivňující ceny a porovnatelnost cen. Na tomto základě byly dočasně povoleny příjmy plynoucí z rozdílů dopravného, pojistného, manipulačních poplatků, provizí, nákladů na balení, úvěrových nákladů a bankovních poplatků.

(95)

Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl vážený průměr běžné hodnoty pro každý typ dotčeného výrobku vyváženého do Společenství porovnán s váženým průměrem vývozní ceny každého odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(96)

Porovnání ukázalo, že existuje dumping ve vztahu ke spolupracujícím vyvážejícím výrobcům. Dočasná dumpingová rozpětí stanovená jako procentuálního vyjádření dovozní ceny CIF při překročení hranice Společenství bez zaplaceného cla jsou:

Na základě dostupných údajů se ukazuje, že nespolupracující společnost je největším výrobcem TCCA v USA. Zbytkové prozatímní rozpětí bylo proto nastaveno na úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného na základě nejvyššího ztrátového a reprezentativního typu pro jednu ze spolupracujícího společností. Tím je zaručena účinnost jakéhokoliv opatření.

(97)

V průběhu OŠ-ČLR a OŠ-US („OŠ“) vyráběly TCCA tři společnosti:

(98)

Na základě informací uvedených výše se předpokládá, že TCCA vyrobená všemi výše uvedenými společnostmi tvoří výrobu Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(99)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 97 výše, jenom jeden výrobce ve Společenství, který podporoval podnět, plně při šetření spolupracoval. Tento výrobce představoval největší podíl celkové výroby TCCA ve Společenství v průběhu OŠ a to více než 50 %. Na tomto základě bylo stanoveno ve smyslu čl. 4 odst.1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení odvětví.

(100)

Údaje Eurostatu týkající se objemů a hodnot kódů KN včetně TCCA (ex 2933 69 80 a ex 3808 40 20) není možné pro stanovení úrovně dovozu na trh Společenství použít, protože také zahrnují výrobky, které jsou mimo vyšetřování. Byla však zkontrolována celková úroveň spotřeby ve Společenství stanovená výpočtem popsaným dále a bylo zjištěno, že je v souladu se spotřebou uvedenou v návrzích ostatních zúčastněných stran.

(101)

Šest čínských vyvážejících výrobců z 12, o nichž bylo známo, že TCCA v Číně vyrábějí, spolupracovalo při vyšetřování a oznámilo své vývozní objemy, které představovaly méně než 70 % objemů vývozu uvedených v podnětu pro rok 2003. Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla nízká a jiné informace nebyly k dispozici, bylo rozhodnuto, že se pro určení údajů o objemech v letech 2000 až 2003 použijí údaje ve stížnosti. Pokud se týká OŠ, byly provedeny na základě údajů v podnětech odhady pro rok 2003 a první čtvrtletí roku 2004 a náležitě upraveny s ohledem na vývoj vývozů spolupracujících vývozců mezi rokem 2003 a OŠ.

(102)

Dva američtí vyvážející výrobci ze 3, o nichž je známo, že TCCA v USA vyrábějí, spolupracovali při vyšetřování a oznámili svoje vývozní objemy, které představovaly méně než 40 % objemů vývozu uvedených ve stížnosti pro rok 2003. Proto bylo rozhodnuto, že se pro určení údajů o objemech od roku 2000 až po rok 2003 použijí údaje v podnětu. Pokud se týká OŠ, byly provedeny na základě údajů ve stížnostech odhady pro rok 2003 a první čtvrtletí roku 2004 a náležitě upraveny s ohledem na vývoj vývozů spolupracujících vyvážejících výrobců mezi rokem 2003 a OŠ.

(103)

Dva výrobci ve Společenství, kteří se na podnětu nepodíleli, poskytli údaje týkající se pouze OS-ČLR. Tím byl také dán odůvodněný odhad pro OŠ-US, protože se v období mezi OS situace obou těchto společností žádným významným způsobem nezměnila. Pro společnosti ve Společenství, které si stěžovaly, se použily jejich vlastní údaje.

(104)

Zřejmá spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě:

(105)

Spotřeba ve Společenství dosáhla 42 528 tun během OŠ-ČLR a 43 397 tun během OŠ-US, což je 74 % a 78 % nad úroveň spotřeby v roce 2000. Významné zvýšení spotřeby TCCA bylo způsobeno rozvojem trhu s bazény.

(106)

Nejprve se zjišťovalo, zda je možné dovozy z ČLR a USA posuzovat kumulativně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(107)

Bylo zjištěno, že:

(108)

Z toho důvodu se došlo k dočasnému závěru, že všechny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněny a že dovozy pocházející z ČLR a USA lze posuzovat kumulativně.

(109)

Objem dovozů z dotyčných zemí se dramaticky zvýšil mezi rokem 2000 a OŠ, protože se zvýšily více než třikrát. Zatímco objem těchto dovozů dosáhl v roce 2000 hodnoty menší než 8 200 tun, jejich úroveň se v průběhu OŠ-ČLR zvýšila na 24 809 tun a během OŠ-US na 26 483 tun. Vzrůst dovozů byl zvlášť výrazný mezi rokem 2000 a 2001, kdy vzrostly téměř o 60 %. Růst byl stále značný, protože průměrný roční nárůst mezi rokem 2001 a OŠ byl 25 %. Takový růst byl způsoben hlavně čínskými dovozy, které byly ve OŠ-ČLR sedmkrát vyšší než v roce 2000, zatímco ve stejném období klesly dovozy z USA o 38 %, načež se do konce OŠ-US opět zvýšily. Důsledkem toho bylo, že se v roce 2001 stala ČLR největší vývozní zemí dotyčného výrobku do Společenství.

(110)

Podíl dotyčných zemí na trhu se v základě zdvojnásobil, tj. vzrostl ze 33 % na cca 60 % mezi rokem 2000 a OŠ, tedy o + 27 procentních bodů. Tento vzrůst byl zvláště patrný mezi rokem 2000 a 2001, kdy se zvýšil až o 13 procentních bodů.

(111)

Na růst podílu dotčených zemí na trhu je třeba se dívat ve vztahu k vývoji růstu podílu na trhu odvětví ve Společenství v období od roku 2000 do OŠ. Zatímco dotčené země zvýšily svůj podíl na trhu o 27 procentních bodů, podíl odvětví ve Společenství klesl ve stejném období o 11 procentních bodů, a to i přes rostoucí spotřebu.

(112)

V období 2000 až 2003 se ceny dovozů z dotčených zemí neustále snižovaly (o 40 % za toto období). Čínské dovozy klesly mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR o 29 % a americké dovozy klesly v období mezi rokem 2000 a OŠ-US o 38 %.

(113)

Pro určení prodejů pod cenou analyzovala Komise údaje o cenách ve vztahu k OŠ. Odpovídající prodejní ceny v odvětví Společenství jsou čisté ceny po všech srážkách a slevách. Tam, kde bylo třeba, se ceny upravily na úroveň výrobních cen. Porovnané dovozní ceny dotčených zemí jsou rovněž čisté bez srážek a slev, a v případě potřeby upravené na ceny CIF při překročení hranice Společenství.

(114)

Ceny odvětví Společenství a dovozní ceny dotyčných zemí byly porovnány na stejné obchodní úrovni zvláště nezávislých odběratelů uvnitř trhu Společenství.

(115)

Během OŠ-ČLR se vážený průměr rozpětí snížení cen vyjádřený jako procentuální hodnota prodejních cen odvětví Společenství se u čínských vývozců pohyboval v rozmezí od 38,3 % až po 44,3 %. Vážený průměr rozpětí snížení cen byl 39,4 %.

(116)

Během OŠ-US se vážený průměr rozpětí snížení cen vyjádřený jako procentuální hodnota prodejních cen odvětví Společenství se u amerických vývozců pohyboval v rozmezí od 19,7 % až po 50,6 %. Vážený průměr rozpětí snížení cen byl 29 %.

(117)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání vlivu dumpingových dovozů na odvětví Společenství vyhodnocení všech ekonomických faktorů a indexů, které mají vztah na stav odvětví počínaje rokem 2000 (základní rok) do OŠ.

(118)

Jak je patrno z výše uvedené tabulky, zvýšila se výroba v období 2000 až OŠ-ČLR o 15 %, ale vzápětí se během OŠ-US snížila na stejnou úroveň jako v roce 2000. Vzhledem ke skutečnosti, že se poptávka na trhu Společenství slibně rozvíjí, protože mezi rokem 2000 a 2001 vzrostla o 14 %, a potom o dalších 13 % mezi rokem 2001 a 2002, a protože se také zavádějí nejnovější technologie šetrné k životnímu prostředí, se odvětví ve Společenství rozhodlo postavit v letech 2001/02 novou továrnu, která zahájila výrobu v polovině roku 2003, a stará továrna se zavřela. Proto se výrobní kapacita mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR zvýšila o 30 %, protože během OŠ-ČLR pracovaly, i když jenom částečně, dva výrobní podniky, zatímco během OŠ-US jenom nový výrobní podnik, který umožnil nastavit výrobní kapacitu na novou úroveň, aby vyhověl rostoucí poptávce na trhu Společenství. Úroveň výrobní kapacity během OŠ-US odpovídala kapacitě po definitivním uzavření staré výrobní továrny. V důsledku toho se mohla výrobní kapacita mezi rokem 2000 a OŠ-US zvýšit o 16 %. Zvyšující se kapacitou a zhoršením výrobní úrovně z roku 2003 se využití výrobní kapacity mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR snížilo o 12 procentních bodů a o 13 procentních bodů mezi rokem 2000 a OŠ-US. To ukazuje na skutečnost, že i když bylo odvětví ve Společenství po technické stránce schopno účastnit se růstu trhu, zabránily mu v tom rostoucí dovozy za nízké ceny.

(119)

Čísla v následující tabulce představují objem zásob na konci každého období.

(120)

Úroveň zásob se mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR zvýšila o 4 % a opět snížila mezi oběma OŠ. To bylo výsledkem sezónnosti výrobku, jehož se nejvíce prodalo v prvních dvou měsících každého kalendářního roku. Úroveň zásob na konci OŠ-ČLR ukazovala na přípravu takových prodejů, zatímco ze stejného důvodu nízká úroveň zásob na konci OŠ-US svědčila o konci prodejní sezony. Z těchto důvodů nelze zásoby považovat za vhodné ukazatele.

(121)

Následující tabulka ukazuje produkci odvětví Společenství ve vztahu k jejím prodejům nezávislým odběratelům ve Společenství.

(122)

Objemy prodejů odvětví ve Společenství klesly mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR o 9 %. Nejprve mezi rokem 2000 a 2001 vzrostly o 7 % a potom pravidelně klesaly až do konce OŠ-ČLR a pak zase vzrostly, aby nakonec ve OŠ-US dosáhly téměř stejné úrovně jako v roce 2000. Na tento vzrůst objemů prodeje mezi OŠ-ČLR a OŠ-US je třeba se dívat prizmatem vývoje spotřeby ve Společenství, která vzrostla mezi OŠ-ČLR a OŠ-US o 2 %, a také vývoje prodejních cen, který klesl o téměř 4 % v obou VO.

(123)

Podíl odvětví Společenství na trhu se mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR snížil a mezi oběma OŠ poněkud vzrostl. Od roku 2000 se však podíl odvětví Společenství na trhu celkově dramaticky snížil o více než 10 procentních bodů. Tento pokles byl zvláště výrazný mezi rokem 2002 a 2003, kdy odvětví Společenství ztratilo 5 procentních bodů spotřeby Společenství.

(124)

Zatímco odvětví Společenství mohlo mít zpočátku ze zvýšené spotřeby a ze zvýšení průměrných prodejních cen prospěch, tento vzrůst se v roce 2001 náhle zastavil, protože dumpingové dovozy z dotčených zemí donutily odvětví Společenství snížit průměrné prodejní ceny mezi rokem 2001 a 2002 o 12 %. Celkově se ceny odvětví Společenství mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR snížily o 8 % a mezi rokem 2000 a OŠ-US o 12 %.

(125)

Rentabilita se podstatně snížila mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR, protože poklesla o 8 procentních bodů a do konce OŠ-US klesla ještě více, protože se snížila o dalších 0,8 procentního bodu. Rentabilita odvětví Společenství nejprve vzrostla o 4 procentní body, protože bylo možné zvýšit objemy prodejů a prodejní ceny. Přestože se výrobní náklady snížily, snížila se pak rentabilita mezi rokem 2001 a OŠ-ČLR o 12 procentních bodů a mezi rokem 2001 a OŠ-US, kdy měly prodejní ceny sestupnou tendenci, o 13 procentních bodů.

(126)

Úroveň zisku dosažená během obou OŠ byla více než o polovinu nižší než úroveň dosažená v roce 2000. Jak návratnost celkových aktiv, tak i příjem, vykazovaly stejnou tendenci jako rentabilita, zvláště zlepšení od roku 2000 do roku 2001, za nímž následovalo zhoršení od roku 2001 do obou OŠ. Jelikož nebyly k dispozici žádné údaje umožňující odděleně určit výrobu obdobného výrobku, pokud se týká aktiv, byly návratnost celkových aktiv a příjem v souladu s čl. 3 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě nejužší skupiny produktů, která obdobný produkt obsahovala a pro nějž údaje k dispozici byly, např. chlorované isokyanuráty.

(127)

Jak je vysvětleno v bodu odůvodnění 118, investovalo odvětví Společenství do nových zařízení v roce 2001 a 2002. To vysvětluje, proč se investice v roce 2001 zvýšily, aby dosáhly svého maxima v roce 2002, tj. v roce, kdy byla vybudována nová továrna, a pak klesaly až do obou OŠ.

(128)

Schopnost odvětví Společenství zvýšit základní jmění nebyla během uvažovaného období nijak vážně narušena.

(129)

Jak bylo řečeno dříve, zvýšilo odvětví Společenství svou výrobu mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR o 15 %. Navzdory tomuto zvýšení se počet zaměstnanců ve výrobě zmenšil, aby ve OŠ-US dosáhl stejné úrovně výroby jako v roce 2000, ale s počtem zaměstnanců o 26 % menším.

(130)

To je způsobenou skutečností, že odvětví Společenství investovalo do nových zařízení, která nevyžadují velké zvýšení pracovní síly. Důsledkem toho je, že produktivita vzrostla mezi rokem 2000 a oběma VO asi o 40 %, zatímco současný nárůst mzdových nákladů mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR byl 10 %, ale mezi oběma VO se mzdové náklady snížily.

(131)

Během obou OŠ se neukázalo, že by se odvětví Společenství vzpamatovávalo z následků minulého dumpingu nebo státních dotací.

(132)

Dumpingová rozpětí stanovená v části o dumpingu jsou jasně nad minimálními hodnotami definovanými v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Navíc při daném objemu a ceně dumpingových dovozů nelze skutečná rozpětí dumpingu považovat za zanedbatelná.

(133)

Mezi rokem 2000 a oběma OŠ se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku podstatně zvýšil (trojnásobně) a jejich podíl na trhu Společenství vzrostl z 33 % na 58 % v OŠ-ČLR a 61 % v OŠ-US. Průměrné ceny dumpingových dovozů byly ve stejných obdobích trvale nižší než ceny odvětví Společenství. V průběhu obou VO ceny dovozů z dotčených zemí nuceně snížily ceny odvětví Společenství o více než 36 %.

(134)

Zhoršení situace odvětví Společenství bylo zjištěno mezi rokem 2000 a vyšetřovacími obdobími: objemy odvětví Společenství se zmenšily nebo zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2000, využití výrobní kapacity se snížilo o více než 10 %, podíl na trhu ztratil více než 10 procentních bodů, jednotkové prodejní ceny klesly o více než 7 % a rentabilita se snížila o více než 8 procentních bodů, zatímco návratnost investic a příjem vykazovaly stejnou negativní tendenci. Přestože se některé ukazatele poškození neměnily nebo vykazovaly positivní vývoj, jak např. výrobní kapacita a investice, je třeba zdůraznit, že k tomuto zřejmému zlepšení došlo v době, kdy poptávka rostla vysokým tempem, nebylo odvětví Společenství z tohoto růstu poptávky, který se mezi rokem 2000 a oběma OŠ zvýšil o více než 70 %, schopno opravdu těžit.

(135)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše se dočasně dospělo k závěru, že odvětví Společenství utrpělo materiální újmy ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(136)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení se zkoumalo, zda materiální újmy, které utrpělo odvětví Společenství, bylo způsobeno dumpingovými dovozy z dotčených zemí. V souladu s čl. 3 odst.7 základního nařízení se také zkoumaly ostatní faktory, které by mohly odvětví Společenství poškodit, aby se zajistilo, že jakékoliv újmy způsobené těmito faktory nejsou nesprávně přisuzovány na vrub dumpingovým dovozům.

(137)

Během uvažovaného období se objem TCCA pocházející z dotčených zemí dramaticky zvýšil. Jak je uvedeno v tabulce v bodu odůvodnění 109, byly dotčené dovozy v průběhu obou OŠ třikrát vyšší než v roce 2000, tj. vzrostly z 8 200 tun v roce 2000 na asi 25 000 tun v obou OŠ. Ve stejném období se jejich podíl na trhu významně zvýšil o 27 procentních bodů, tj. z 33 % na 60 %.

(138)

K nejvýznamnějšímu nárůstu objemu došlo mezi rokem 2000 a 2001, kdy dovozní objemy vzrostly o téměř 60 %.

(139)

Podstatný nárůst dovozních objemů pocházejících z dotčených zemí a od roku 2001 trvalý pokles jejich cen, které zůstaly hluboko pod cenami odvětví Společenství, nastaly v době, která se shoduje s obdobím, kdy se situace odvětví Společenství začala zhoršovat.

(140)

Je docela zřejmé (viz body odůvodnění 115 a 116 výše), že dotyčné dovozy, jejichž množství byla značná, způsobily podstatný pokles prodejních cen odvětví Společenství, tj. asi o 36,6 %.

(141)

Proto se dočasně došlo k závěru, že tlaky ze strany dotčených dovozů, jejichž důsledkem bylo podstatné zvýšení jejich objemu a podílu na trhu počínaje rokem 2000 dále a které se uskutečňovaly za nízké dumpingové ceny, hrály rozhodující roli ve snižování cen a ztrátě podílu na trhu odvětví Společenství a ve zhoršování jeho finanční situace jako důsledek.

(142)

Mezi rokem 2000 a oběma OŠ se spotřeba ve Společenství zvýšila o více než 70 %. Vývoj spotřeby neměl na újmy, které odvětví Společenství utrpělo, žádný vliv. Naopak by za normálních podmínek na trhu mohlo odvětví Společenství očekávat zvýšení svých prodejních objemů.

(143)

Dovozy z třetích zemí, které do tohoto vyšetřování nebyly zahrnuty, se během uvažovaného období vyvíjely následovně:

(144)

Hlavní vývozní zemí nezahrnutou do tohoto vyšetřování je Japonsko. Dovozy z Japonska mezi rokem 2000 a oběma OŠ trvale klesaly, aby dosáhly 5 % podílu na trhu v obou OŠ. Není žádný důvod k tomu se domnívat, že měly japonské ceny nepříznivý vliv na pokles cen odvětví Společenství.

(145)

Některé ze zainteresovaných stran namítaly, že cenový vývoj dovozů byl ovlivněn vývojem poměru mezi eurem, USD a juanem (Yuan Renminbi stabilizovaný vůči americkému dolaru). Je pravda, že mezi rokem 2001 a OŠ-US se americký dolar neustále zhoršoval, tj. klesl z 1,12 EUR na 0,84 EUR, neboli o – 25 %. Je však třeba zdůraznit, že se dotčené dovozy v USD rovněž snížily, tj. o 28 % mezi rokem 2000 a 2003. Přesněji řečeno se čínská, jednotková vývozní cena v USD mezi rokem 2000 a OŠ-ČLR snížila o 11 % a americká, jednotková vývozní cena se mezi rokem 2000 a OŠ-US snížila o 21 %. Proto se nedá pokles cen v dotčených vývozech vysvětlovat změnami poměru mezi měnami, protože byl podstatný pokles i v USD.

(146)

Kromě toho je důležité uvést, že vývoj měn neměl na obě dotčené země stejný vliv. Dovozy z ČLR se v tomto období zvýšily více než šestkrát, zatímco objem dovozů z USA se mezi rokem 2000 a 2003 snížil. Skutečnost, že výkyvy v měnách neměly na obě země stejný vliv a ani neměly vliv na dovozy z ostatních zemí, naznačuje, že to nelze považovat za příčinný faktor pro prudký vzestup dumpingových dovozů z ČLR, jak zainteresované strany namítají.

(147)

Důsledkem výše uvedených skutečností je, že i když mohl mít vývoj poměru Euro vůči americkému dolaru USD vliv na cenu dotyčných vývozů, určitě není tento vliv tak velký, aby eliminoval příčinné spojení dumpingu a jím způsobených škod.

(148)

Jedna ze zainteresovaných stran tvrdila, že pokles ceny dotyčného výrobku způsobila životností výrobku, který se vyvinul ve zboží. Namítala, že současně s bouřlivým vývojem trhu s bazény v ES trh s TCCA uzrál, a proto se produkt nyní v rozsáhlém měřítku prodává přímo v supermarketech, což má nepříznivý vliv na cenu.

(149)

Zatímco samotný produkt dosáhl určité úrovně zralosti, nelze totéž říci o jemu odpovídajícím trhu. Trh s TCCA se naopak vyvinul velice dynamickým způsobem. Na úrovni dotčených dovozů, jak pokud se týká cen, tak i množství, však vývoj nebyl vůbec dynamický, ale náhlý. Je také třeba poznamenat, že poptávka po TCCA je dána počtem instalovaných bazénů, a že je proto TCCA součástí nebo doplňkem. Na základě toho, co bylo dosud řečeno, nelze tvrzení, že současné újmy jsou výsledkem zralosti dotčeného výrobku, přijmout.

(150)

Jeden zpracovatel namítal, že odvětví Společenství špatně odhadlo vývoj trhu, investovalo do nové výrobní kapacity a zvýšenými odpisy a tím i zvýšenými výrobními náklady zhoršilo svou finanční situaci.

(151)

Především je třeba uvést, že spotřeba Společenství vzrostla mezi rokem 2000 a oběma OŠ o více než 70 % a že kapacita odvětví Společenství vzrostla ve stejném období jenom o 16 %. Takové investice jsou proto rozumné a v souladu s očekávaným vývojem trhu.

(152)

Navíc, jak bylo uvedeno v bodu odůvodnění 125, zůstaly výrobní náklady odvětví Společenství v obou OŠ na stejné úrovni jako v roce 2000, což ukazuje na to, že jakýkoliv nárůst nákladů způsobený investicemi byl vyrovnán ostatními úsporami na nákladech a nárůstem efektivnosti.

(153)

Několik zainteresovaných stran, které při čínském vyšetřování spolupracovaly, zastávaly názor, že jeden z ostatních evropských výrobců měl jako první snížit své ceny na trhu Společenství, aby získal další podíl na trhu.

(154)

Bylo však zjištěno, že tento jiný evropský výrobce, který nepatřil k odvětví Společenství, mezi rokem 2000 a oběma OŠ vždy účtoval vyšší ceny než ceny čínského dovozu. Jeho ceny mezi rokem 2000 a 2002 trvale rostly, a potom začaly klesat jenom v období mezi rokem 2002 a 2003, tedy v době, kdy čínské prodejní ceny už ve stejném období klesly o 30 %.

(155)

Na základě výše uvedeného byl učiněn dočasný závěr, že existuje přímý příčinný vztah mezi dumpingovými dovozy a škodami, které utrpělo odvětví Společenství. Tento závěr je založen na jedné straně na významných změnách v objemech a podílech dotčených dovozů na trhu doprovázených podstatným snížením cen a prodejem pod cenou a na druhé straně na snížení cen odvětví Společenství, ztrátě podílu na trhu a následném zhoršením finanční situace. Veškerý tento vývoj se uskutečnil ve stejném období. Žádný z jiných zkoumaných faktorů nelze pro vysvětlení zhoršující se situace odvětví Společenství použít.

(156)

Bylo zkoumáno, zda existují nějaké přesvědčivé důkazy, který by vedly k závěru, že není v zájmu odvětví Společenství zavést antidumpingová cla proti dovozům z dotčených zemí. Za tím účelem a v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení bylo stanovení zájmu Společenství založeno na posouzení závažnosti zájmu všech různých účastníků, kterých se to týká, tj. odvětví Společenství, dovozců a prodejců, jakož i uživatelů dotčeného výrobku.

(157)

Aby bylo možné posoudit pravděpodobný vliv uvalení nebo neuvalení ochranných opatření, byly všechny zainteresované strany požádány o informace. Dotazníky byly poslány třem výrobcům Společenství, 9 dovozcům, 17 zpracovatelům a 11 sdružením, která patří do souvisejících odvětví („zpracovatelé/uživatelé“).

(158)

Úplně vyplněné dotazníky se vrátily od jednoho výrobce Společenství (žadatel), 1 dovozce a 10 zpracovatelů. Částečně vyplněné dotazníky nebo návrhy přišly od 4 dovozců a 4 zpracovatelů. Kromě toho, jak již bylo uvedeno dříve v bodu odůvodnění 97, dva ostatní výrobci ve Společenství poskytli obecné údaje pouze v rámci vyšetřování týkajícího se ČLR. Mezi spolupracujícími zpracovateli byli 2, kteří byli pro ochranná opatření, jeden oznámil, že by opatření neměla pro něj žádný význam, zatímco ostatní spolupracující zpracovatelé a spolupracující dovozce byli proti opatřením.

(159)

Kromě toho byla s některými stranami, o nichž byla zmínka výše, uspořádána přímá jednání.

(160)

S ohledem na závěry o situaci odvětví Společenství uvedené v bodu odůvodnění 134, zvláště v souvislosti s podílem na trhu, prodejními cenami a klesající rentability, se dá předpokládat, že bez ochranných opatření proti škodlivým dumpingovým dovozům se bude finanční situace odvětví Společenství zhoršovat. Je zřejmé, že se výroba ve Společenství bude pravděpodobně snižovat a že zpracovatelé a uživatelé se budou stávat značně závislými na dovozu. Stejně negativní vliv lze s přiměřenou mírou pravděpodobnosti očekávat i na dva ostatní výrobce ve Společenství.

(161)

I když byly dotazníky poslány 9 dovozcům, vrátil se vyplněný jenom jeden. Tento dovozce však nebyl schopen poskytnout přesné informace týkající se rentability svých prodejů dotčeného výrobku. Proto nebylo možné pravděpodobný vliv navrhovaných antidumpingových opatření na rentabilitu spolupracujícího dovozce posoudit. Nicméně tato společnost neměla větší investice spojené přímo s dotyčným produktem a její prodeje dotčeného výrobku představovaly méně než 1 % celkového obratu.

(162)

Na základě výše uvedených skutečností a faktu, že velký počet dovozců při vyšetřování nespolupracoval, dospělo se k dočasnému závěru, že antidumpingová opatření nebudou mít tak velký negativní vliv na dovozce jako celek, že by převážil potřebu odstranit obchod deformující vlivy škodlivého dumpingu a obnovit účinnou schopnost konkurence.

(163)

Zpracovatelský sektor se skládá z řady společností, které jsou schopny měnit granule TCCA na tablety a/nebo dotčený výrobek přebalovat a dále distribuovat.

(164)

Hlavní námitka proti uvalení ochranných opatření spočívá v tom, že kapacita evropských výrobců nestačí pokrýt poptávku ve Společenství.

(165)

Na tomto místě je třeba znovu připomenout, že uvalení antidumpingových cel nemá za cíl uzavřít tento trh pro dotčené země, nýbrž obnovit spravedlivé obchodní podmínky a účinnou schopnost konkurence na trhu Společenství. V tomto smyslu budou dotčené dovozy pokračovat a uplatní se na trhu Společenství, ale s cenami, které již nebudou škodlivě ztrátové. Navíc dovozy z třetích zemí, kterých se ochranná opatření netýkají, se pravděpodobně stanou významnějšími, jakmile se škodlivý dumping z dotyčných zemí odstraní. Také je třeba poznamenat, že jeden z evropských výrobců má nový výrobní závod, který však nezačal vyrábět právě proto, že je úroveň cen na trhu Společenství nízká. Jestliže se obnoví účinná schopnost konkurence, je pravděpodobné, že výroba začne a zvýší se dodávky na trh Společenství. Nakonec stojí za zmínku skutečnost, že na jedné straně zpracovatelé namítají, že výrobní kapacita nestačí pokrýt poptávku ve Společenství, a na druhé straně vyčítají odvětví Společenství, že investovalo do nové kapacity, která byla údajně příčinou poškození.

(166)

Na tomto základě byl přijat dočasný závěr, že nebezpečí nedostatku dotčeného výrobku na trhu neexistuje. Naopak, jestliže by se odvětví Společenství dostalo do nejisté situace a případně zavřelo výrobní zařízeni ve Společenství, byli by uživatelé zbaveni důležitého zdroje dodávek, které zajišťují rychlé služby a čas dodávky zvláště v plné sezóně.

(167)

Spolupracující zpracovatelé také tvrdili, že jakákoliv antidumpingová celní opatření budou mít negativní vliv na jejich výrobní náklady a rozpětí zisku.

(168)

TCCA představuje více než 40 % celkových výrobních nákladů na produkty, které dotčený výrobek obsahují, což znamená, že uvalení cla by mělo vliv na jejich výrobní náklady. Protože ale zpracovatelé nemají jenom jednoho dodavatele, je třeba vliv cel posuzovat váženě, jak podle proporce každého dodavatele v nákupu surovin, tak podle jednotlivých cel uvalených na každého z těchto dodavatelů. Je proto pravděpodobné, že cla neovlivní 40 % výrobních nákladů, ale jenom jejich část. V každém případě je pro řadu společností v distribuční síti pravděpodobné, že se vliv cla rozloží po celé distribuční síti a že jakékoliv zvýšení ceny se v nejhorším případě uskuteční jenom částečně.

(169)

Kromě toho je třeba uvést, že dodávky na trh Společenství od nedumpingových společností nebo zemí nedotčených tímto vyšetřováním se staly méně atraktivní v důsledku silného cenového tlaku vyvíjeného dotčenými zeměmi. Je proto vysoce pravděpodobné, že jestliže se obnoví spravedlivá konkurence, zvýší nedumpingové společnosti svou přítomnost na trhu Společenství. Vzhledem k tomu, že má odvětví Společenství stále volnou výrobní kapacitu a jestliže navíc existuje možnost dodávek ze zemí nebo od společností, které nejsou předmětem antidumpingového celního zatížení, očekává se, že zvýšení cen, když k němu dojde, bude jenom mírné.

(170)

Kromě toho je třeba vliv cel na zpracovatele posuzovat na širší bázi. TCCA samozřejmě dovoluje zpracovatelům prodávat produkty přinášející větší zisk a generovat zisk v jiných sortimentních segmentech. Mezi dotčeným produktem a ostatními produkty prodávanými zpracovateli, např. ostatní chemické látky a/nebo zařízení, ovšem existuje spojitost. Z tohoto důvodu byl dotčený výrobek označován některými zpracovateli jako „hlavní ztrátový produkt“, který i když je produktem s malým ziskovým rozpětím nelze opustit, protože to je žádaný produkt, který musí být součástí katalogu.

(171)

Není bez zajímavosti, že nízké zisky zpracovatelů v segmentu TCCA byly generovány navzdory dovozům hluboko pod cenou. To působí značné pochybnosti o životaschopnosti segmentu TCCA zpracovatelského odvětví.

(172)

Zavedení antidumpingových opatření a obnovení účinné konkurence by však mohlo zpracovatelům dokonce pomoci obnovit zisková rozpětí umožňující růst. Na tomto místě je třeba říci, že zákazníci obecně neznají původ výrobku, který jim zpracovatelé prodávají. Zpracovatelé obecně nakupují dotčený výrobek od několika dodavatelů a prodávají jej za jednu průměrnou cenu bez ohledu odkud pochází. Proto bude zavedení jakéhokoliv ochranného opatření na jedné straně pro takové zpracovatele příležitostí jak upravit své ceny poněkud nahoru, a na druhé straně spojovat nejvhodnější zdroje dodávky tak, aby jim výsledné průměrné náklady dovolovaly dosáhnout lepších úrovní zisku. Tak mohou mít opatření určitý stabilizační účinek na trh na dalších zpracovatelských úrovních, který se v posledních letech rychle vyvíjí a v němž nyní působí mnoho společností, jež si navzájem konkurují.

(173)

Zákazníky pro TCCA jsou buď vlastníci veřejných nebo soukromých bazénů, kteří dotčený výrobek používají jako dezinfekční prostředek.

(174)

Podle odborného tisku se roční náklad na údržbu bazénu odhaduje kolem 834 EUR, z čehož 30 % činí náklad na chemikálie (tj. 587 EUR na doplňky a 247 EUR na chemikálie). TCCA představuje jenom část z těchto 247 EUR, protože se chemické látky také používají pro regulaci pH (kyselosti vody), dezinfekci, zamezení vzniku řas a tvoření vloček.

(175)

Jeden zpracovatel poskytl některé nepodložené údaje týkající se vlivu jakéhokoliv opatření na koncového zákazníka. Na základě těchto údajů se zdá, že 77 % clo na dotčený výrobek by zvýšilo náklady vlastníka soukromého bazénu o 2,5 EUR za měsíc. Protože žádné podrobnosti o tomto výpočtu nebyly předloženy, dá se přiměřeně předpokládat, že tento výpočet vychází z nejhorší situace, tj. soukromý vlastník bazénu, který pro desinfekci používá pouze produkty na bázi chloru a TCCA kupuje v obchodě, který je zásobován jenom vývozními dodavateli platícími 77 % clo. Nicméně je třeba zdůraznit, že tento údaj 2,5 EUR je velice blízko spekulaci. Navíc při navrhovaných skutečných úrovních proclení a možnosti dovozců, zpracovatelů a maloobchodníků změnit dodavatele nebo měnit složení zdrojů dodávek se dá předpokládat, že takový nárůst (2,5 EUR) je značně přehnaný.

(176)

Při daném počtu zprostředkovatelů z dovozu TCCA ke koncovým zákazníkům se však předpokládá, že vliv jakéhokoliv antidumpingového opatření na zákazníky nebude významný. Bouřlivý rozvoj sektoru plaveckých bazénů dal opravdu vzniknout sektoru dalších doplňkových služeb související s bazény mezi nimiž jsou dovozci/obchodníci, výrobci tablet, obalů a visaček, jakož i distributoři. Proto za předpokladu, že zvýšení nákladů dané ochranným clem bude částečně absorbováno každým krokem v distribuční síti a případně se vůbec ke koncovému zákazníkovi nedostane, potom zvýšení nákladů bude jistě nižší než 2,5 EUR za měsíc.

(177)

Na základě toho, co bylo řečeno výše, se předpokládá, že pravděpodobný vliv na zákazníky nebude závažným důvodem proti uvalení dočasných opatření, protože se zdá, že zákazníci nebudou uvalením opatření nadměrně nepříznivě ovlivněni a že možný nepříznivý vliv na zákazníky pravděpodobně nevyloučí pozitivní účinek opatření v odvětví Společenství.

(178)

Na základě všeho, co bylo řečeno výše, se došlo k dočasnému závěru, že neexistuje žádný závažný důvod, aby se dočasná, ochranná antidumpingová opatření nepoužila.

(179)

S ohledem na dočasné závěry, k nimž se došlo v souvislosti s dumpingem, škodami, příčinami a zájmem Společenství, je třeba použít dočasná ochranná opatření, aby se zabránilo dalším škodám způsobeným odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(180)

Pro účely stanovení úrovně dočasných opatření se použilo jak zjištěné dumpingové rozpětí, tak i úhrn cla nezbytného pro odstranění škod, které odvětví Společenství utrpělo.

(181)

Dočasná opatření je třeba uvalit na dostatečně vysoké úrovni, kterou se odstraní újmy způsobené těmito dovozy, aniž se překročí zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu úhrnu cla nutného k odstranění důsledků a účinků škodlivého dumpingu se předpokládalo, že jakákoliv opatření musí odvětví Společenství dovolit pokrýt jeho výrobní náklady a získat takový hrubý zisk před zdaněním, který lze v odvětví tohoto typu v sektoru získat přiměřenou cestou za normálních konkurenčních podmínek, tj. bez dumpingových dovozů, prodejem podobného výrobku ve Společenství. Rozpětí zisku před zdaněním použité pro tento výpočet je 10 % obratu. V porovnání s úrovní zisku v odvětví Společenství předtím než se dotčené dovozy začaly významně zvyšovat lze 10 % zisk považovat za velice konzervativní a přiměřeně dosažitelný, jestliže se škodlivý dumping odstraní.

(182)

Na tomto základě byla pro odvětví Společenství a obdobný výrobek vypočtena nepoškozující cena jako součet výše uvedeného rozpětí zisku a výrobních nákladů.

(183)

Nezbytné zvýšení ceny se pak určilo na základě porovnání váženého průměru dovozní ceny tak, jak byla stanovena pro výpočty týkající se prodejů pod cenou, s průměrnou nepoškozující cenou. Rozdíl, který porovnáním vznikl, se pak vyjádřil jako procentuální hodnota průměrné hodnoty dovozu zahrnující náklady, pojistné a dopravné (CIF).

(184)

S ohledem na předchozí úvahy a závěry se předpokládá, že dočasné antidumpingové clo je třeba uvalit na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, které ale nesmí být vyšší než škodové rozpětí vypočtené výše v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(185)

Antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti stanovené v tomto Nařízení byly určeny na základě zjištění v současných vyšetřováních. Proto odrážejí situaci zjištěnou během těchto vyšetřování s ohledem na spolupracující společnosti. Tyto celní sazby (na rozdíl od cla platného pro celou zemi a použitelného pro „všechny společnosti“) se tedy dají výlučně použít pro dovozy pocházející z dotčené země a vyrobené dotčenými společnostmi a tím zmíněnými právnickými osobami. Dovezené produkty vyrobené kteroukoliv jinou společností, o níž není v operativní části tohoto nařízení zvláštní zmínka s jejím jménem a adresou, včetně těch, které mají vztah k těm společnostem, jež jsou výslovně uvedeny, nemohou výhod těchto sazeb využívat a musí použít sazby použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(186)

Jakákoliv žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně jména subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být adresována bezodkladně Komisi (5) se všemi náležitými údaji, zvláště všechny změny v podnikatelských činnostech společnosti spojených s výrobou, domácími nebo vývozními prodeji, např. změna jména nebo změna ve výrobním nebo prodejním programu subjektu. Podle potřeby se bude v nařízení příslušně aktualizovat seznam společností, které požívají výhod individuálních celních sazeb.

(187)

Navrhované antidumpingové celní sazby jsou následující:

(188)

V zájmu řádného správního postupu se stanoví lhůta, během které zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, mohou písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba upřesnit, že závěry o zavedení cel učiněné pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být přezkoumány za účelem zavedení jakéhokoliv Konečného cla,

Evropská unie

Generální ředitelství pro obchod

Ředitelství B

kancelář J-79 5/16

B-1049 Brusel.