2009/100/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 259, 2.10.2009, s. 8-13 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 16. září 2009 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 22. října 2009 | Nabývá účinnosti: | 22. října 2009 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (kodifikované znění) (Úř. věst. L 259 2.10.2009, s. 8) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, |
L 252 |
118 |
16.9.2016 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/100/ES
ze dne 16. září 2009
o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby
(kodifikované znění)
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Tato směrnice se vztahuje na plavidla používaná pro přepravu zboží na vnitrozemských vodních cestách s nosností 20 tun a více:
a) o délce nejvýše 20 m, a
b) jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje nejvýše 100 krychlových metrů.
Touto směrnicí nejsou dotčena Pravidla pro inspekci plavby na Rýně ani Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN).
Článek 2
1. Členské státy v potřebném rozsahu stanoví postupy nezbytné pro vydání lodních osvědčení.
Členský stát však může vyjmout z oblasti působnosti této směrnice plavidla, která neopouštějí vnitrozemské vodní cesty na jeho území.
2. Lodní osvědčení vydává členský stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž se nachází jeho domovský přístav, a v ostatních případech členský stát, kde má vlastník plavidla bydliště nebo sídlo. Členský stát může požádat jiný členský stát o vydání lodního osvědčení pro plavidla provozovaná jeho státními příslušníky. Členské státy mohou přenést své pravomoci na schválené subjekty.
3. Lodní osvědčení se vyhotovují v úředních jazycích orgánů Evropské unie; obsahují přinejmenším údaje uvedené v příloze a používají systém číslování uvedený v příloze I.
Článek 3
1. S výhradou odstavců 3 až 6 uznává každý členský stát lodní osvědčení vydaná jiným členským státem, pokud jde o plavbu po jeho vnitrostátních vodních cestách, v souladu s článkem 2 na stejném základě, jako by je vydal sám.
2. Odstavec 1 se použije, pouze pokud bylo lodní osvědčení vydáno nebo naposledy prodlouženo před méně než 5 lety a je dosud platné.
Lodní osvědčení vydané na základě nařízení o kontrole plavby na Rýně je přijímáno jako důkaz ve smyslu odstavců 3 a 5 po celou dobu jeho platnosti.
3. Členské státy mohou požadovat splnění technických požadavků stanovených v nařízení o kontrole plavby na Rýně. Jako důkaz splnění mohou požadovat lodní osvědčení uvedené v odst. 2 druhém pododstavci.
4. Členské státy mohou požadovat, aby plavidla, která přepravují nebezpečné látky ve smyslu ADN, splňovala požadavky stanovené v uvedené dohodě. Jako důkaz mohou požadovat, aby bylo vydáno povolení podle uvedené dohody.
5. Plavidla, která splňují požadavky stanovené v nařízení o kontrole plavby na Rýně, se mohou plavit po všech vnitrozemských vodních cestách Společenství. Důkazem splnění těchto požadavků může být lodní osvědčení uvedené v pododstavci 2 odstavce 2.
Zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečných látek jsou na všech vodních cestách Společenství považovány za splněné, pokud plavidla splňují požadavky ADN. Důkazem může být povolení uvedené v odstavci 4.
6. Členské státy mohou na námořních plavebních cestách požadovat splnění dalších podmínek rovnocenných těm, které musí splňovat jejich vlastní plavidla. Členské státy o svých námořních plavebních cestách informují Komisi, která na základě informací dodaných členskými státy vyhotoví jejich seznam.
Článek 4
1. Každý členský stát může pozastavit platnost lodního osvědčení, které vydal.
2. Každý členský stát může na svém území přerušit průjezd plavidla, pokud při jeho kontrole zjistí, že je v takovém stavu, že ohrožuje své okolí, a to do odstranění zjištěných závad. Průjezd plavidla může také přerušit, pokud při jeho kontrole zjistí, že plavidlo nebo jeho vybavení nesplňují podmínky stanovené v lodním osvědčení nebo případně v dalších dokumentech uvedených v článku 3.
3. Členský stát, který přeruší průjezd plavidla nebo naznačí úmysl to udělat, nedojde-li k odstranění zjištěných závad, informuje o důvodech svého rozhodnutí příslušné orgány členského státu, které vydaly lodní osvědčení nebo jiné dokumenty uvedené v článku 3.
4. Veškerá rozhodnutí přerušit průjezd plavidla přijatá na základě předpisů provádějících tuto směrnici musí být podrobně odůvodněna. Rozhodnutí se oznámí zúčastněné straně s uvedením informace o opravných prostředcích podle právních předpisů platných ve členských státech a o lhůtách pro jejich uplatnění.
Článek 5
Směrnice 76/135/EHS, ve znění směrnice uvedené v části A přílohy II, se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení zmíněné směrnice ve vnitrostátním právu uvedené v části B přílohy II.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.
Článek 6
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 7
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ MUSÍ LODNÍ OSVĚDČENÍ OBSAHOVAT
(uvedené v čl. 2 odst. 3)
Údaje se dělí do tří kategorií:
povinné |
: |
žádný zvláštní znak |
požadované v případě potřeby |
: |
(×) |
užitečné, ale nepovinné |
: |
(+) |
1. Název orgánu nebo subjektu vydávajícího dokument
2.
a) Název dokumentu
b) (+) Číslo dokumentu
3. Stát vydávající lodní osvědčení
4. Jméno a bydliště nebo sídlo vlastníka plavidla
5. Název plavidla
6. (×) Místo a číslo registrace
7. (×) Domovský přístav
8. (+) Konstrukční typ
9. (+) Použití
10. Hlavní charakteristiky:
a) celková délka v metrech
b) celková šířka v metrech
c) hloubka pod čarou ponoru při maximálním ponoru v metrech
11. (×) Nosnost v tunách nebo výtlak v metrech krychlových při maximálním ponoru
12. (×) Vyznačení plavebního ponoru
13. (×) Nejvyšší povolený počet cestujících
14. (×) Celkový výkon motorů v HP nebo kW
15. Nejnižší možný volný bok v centimetrech
16.
a) Prohlášení: Výše uvedené plavidlo je způsobilé k plavbě
b) (×) Za těchto podmínek
c) (×) Vyznačení případných omezení
17.
a) Platnost do
b) Datum vydání
18. Razítko a podpis orgánu nebo subjektu vydávajícího lodní osvědčení
PŘÍLOHA II
ČÁST A
Zrušená směrnice a směrnice, kterou se uvedená směrnice mění
(uvedené v článku 5)
Směrnice Rady 76/135/EHS |
(Úř. věst. L 21, 29.1.1976, s. 10) |
Směrnice Rady 78/1016/EHS |
(Úř. věst. L 349, 13.12.1978, s. 31) |
ČÁST B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu
(uvedené v článku 5)
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
76/135/EHS |
19. ledna 1977 |
78/1016/EHS |
— |
PŘÍLOHA III
Srovnávací tabulka
Směrnice 76/135/EHS |
Tato směrnice |
Čl. 1 návětí a písm. a) |
Čl. 1 první pododstavec návětí |
Čl. 1 písm. b) |
— |
— |
Čl. 1 první pododstavec písm. a) a b) |
Čl. 1 poslední věta |
Čl. 1 druhý pododstavec |
Články 2 až 4 |
Články 2 až 4 |
Článek 5 |
— |
Článek 6 |
— |
Článek 7 |
— |
— |
Článek 5 |
— |
Článek 6 |
Článek 8 |
Článek 7 |
Příloha |
Příloha I |
— |
Příloha II |
— |
Příloha III |