2009/162/EUSměrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009 , kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

(1)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (3) by měla být pozměněna, aby do ní mohly být zapracovány různé změny, nejčastěji technického rázu.

(2)

Pokud jde o ustanovení týkající se dovozu a místa zdanění u dodání plynu a elektřiny, vyplývá z doslovného výkladu znění směrnice 2006/112/ES, že zvláštní režim zavedený podle směrnice Rady 2003/92/ES ze dne 7. října 2003, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o pravidla týkající se místa dodání u plynu a elektrické energie (4), se nevztahuje na dovoz nebo dodání plynu přepravovaného prostřednictvím plynovodů, které nejsou součástí distribuční soustavy; zejména se tento zvláštní režim nevztahuje na plynovody přepravní soustavy, kterými se nicméně uskutečňuje řada přeshraničních plnění prostřednictvím plynovodů. Účelem směrnice 2003/92/ES však bylo, aby se zvláštní režim vztahoval i na tato přeshraniční plnění. Aby byly účel a znění předpisu uvedeny do vzájemného souladu, je třeba upřesnit, že se zvláštní režim vztahuje na dovoz a dodání plynu prostřednictvím jakékoli soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo prostřednictvím jakékoli sítě k takové soustavě připojené.

(3)

Plyn dovezený plavidly má stejné vlastnosti jako plyn dovezený prostřednictvím plynovodů a po znovuzplynování je určen k přepravě prostřednictvím plynovodů. Z důvodu neutrality je proto třeba uplatnit osvobození u dovozu plynu plavidly, jestliže je tento plyn vpuštěn do soustavy zemního plynu nebo do těžební plynovodní sítě.

(4)

Do provozu již byly uvedeny první přeshraniční tepelné a chladicí sítě. Problematika týkající se dodání a dovozu tepelné nebo chladící energie je stejná jako problematika týkající se dodání a dovozu plynu a elektřiny. Podle stávajících pravidel je DPH u zemního plynu a elektřiny vybírána v místě, kde dochází k jejich skutečné spotřebě pořizovatelem, čímž tato pravidla brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Stejný režim jako na zemní plyn a elektřinu by se proto měl uplatnit také na tepelnou nebo chladící energii.

(5)

Pokud jde o místo výběru DPH u služeb, vyplývá z doslovného výkladu textu znění směrnice 2006/112/ES, že zvláštní režim zavedený na základě směrnice 2003/92/ES se uplatňuje pouze na poskytování přístupu do distribučních soustav zemního plynu a elektřiny, avšak s vyloučením poskytnutí služeb stejné povahy u přepravní nebo přenosové soustavy nebo u těžební plynovodní sítě. Účelem směrnice 2003/92/ES však bylo, aby se zvláštní režim vztahoval i na poskytnutí těchto služeb. Ve snaze uvést účel a znění předpisu do souladu je tudíž třeba upřesnit, že se zvláštní režim vztahuje na veškeré služby spojené s poskytováním přístupu do všech soustav nebo sítí zemního plynu a elektřiny a do tepelných a chladicích sítí.

(6)

Ze zkušeností získaných během nedávného provádění stávajícího postupu, podle něhož má Komise za úkol rozhodnout, zda existuje riziko narušení hospodářské soutěže v důsledku uplatnění snížené sazby DPH u zemního plynu, elektřiny a dálkového vytápění, vyplývá, že tento postup je zastaralý a zbytečný. Pravidla, podle nichž se určí místo zdanění, zaručují, že DPH je vybíraná v místě, kde pořizovatel zemní plyn, elektřinu, tepelnou nebo chladící energii skutečně spotřebovává, čímž tato pravidla brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Nicméně i nadále je důležité, aby byly Komise a ostatní členské státy řádně informovány o každém zavedení snížené sazby v této velmi citlivé oblasti některým členským státem. Proto je nutný postup předchozí konzultace se zapojením výboru pro DPH.

(7)

Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 jakožto právní základ pro osvobození od daně formou prominutí nebo vrácení nepřímých daní, jež je přiznáno Společenstvím a některým agenturám a jiným subjektům Společenství v případě nákupů pro své úřední potřeby, představuje zvláštní základ, který je třeba odlišit od právního základu pro osvobození od DPH, jehož v případě některých plnění požívají mezinárodní organizace obecně. Proto je vhodné zajistit větší jasnost směrnice 2006/112/ES a zahrnout zvláštní osvobození od daně, jež může mít podobu vrácení daně, čímž se zabrání některým problémům, které souvisejí s uplatňováním osvobození od daně v případě subjektů založených Společenstvími, zejména v případě některých společných podniků založených podle článku 187 Smlouvy.

(8)

Bulharsku a Rumunsku bylo v souvislosti s jejich přistoupením povoleno poskytnout výjimku malým podnikům a i nadále pokračovat v uplatňování výjimky u mezinárodní přepravy osob. V zájmu jasnosti a soudržnosti je třeba tyto výjimky zapracovat do samotné směrnice 2006/112/ES.

(9)

V případě nároku na odpočet daně základní pravidlo stanoví, že tento nárok vzniká pouze tehdy, pokud osoba povinná k dani využívá zboží a služby pro účely své podnikatelské činnosti.

(10)

Toto pravidlo je třeba přesněji vymezit ve vztahu k dodání nemovitosti a souvisejícím výdajům, aby bylo s osobami povinnými k dani zacházeno stejným způsobem, kdykoliv nemovitost, i když ji osoba povinná k dani používá pro svou podnikatelskou činnost, není používána výhradně pro účely související s touto činností.

(11)

Přestože nemovitosti a související výdaje představují nejvýznamnější případy, kdy je přesnější vymezení tohoto pravidla vhodné, a to s ohledem na hodnotu a životnost nemovitostí a na zcela běžné smíšené užívání tohoto druhu majetku, vzniká tento problém v méně významném rozsahu a v méně jednotné podobě i u movitého majetku trvalé povahy. V souladu se zásadou subsidiarity by proto měla být členským státům dána možnost přijmout ve vhodných případech stejná opatření i u tohoto movitého majetku, který tvoří součást obchodního majetku.

(12)

S cílem zajistit pro osoby povinné k dani v rámci nových pravidel spravedlivý systém odpočtů je třeba v souladu s ostatními pravidly pro opravy odpočtů stanovit opravný systém, který zohledňuje změny v užívání daného majetku pro podnikatelské a nepodnikatelské účely.

(13)

Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Za „výrobky podléhající spotřební dani“ se považují energetické výrobky, alkohol a alkoholické nápoje a zpracovaný tabák, vymezené platnými právními předpisy Společenství, avšak nepovažuje se za ně plyn dodávaný prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo prostřednictvím jakékoli sítě k takové soustavě připojené.“

2)

V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy mohou činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou osvobozeny od daně podle článků 132, 135, 136 a 371 a článků 374 až 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 nebo článků 380 až 390b, považovat za činnosti, které tyto subjekty vykonávají jako orgány veřejné moci.“

3)

V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Elektřina, plyn, tepelná nebo chladící energie a podobné se považují za hmotný majetek.“

4)

V čl. 17 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

5)

V hlavě V kapitole 1 se oddíl 4 nahrazuje tímto:

„Oddíl 4

Dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu, dodání elektřiny a dodání tepelné nebo chladící energie prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí

Článek 38

1.   V případě dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, v případě dodání elektřiny nebo v případě dodání tepelné nebo chladící energie tepelnými nebo chladicími sítěmi obchodníku povinnému k dani se za místo dodání považuje místo, kde má tento obchodník povinný k dani sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

2.   „Obchodníkem povinným k dani“ se pro účely odstavce 1 rozumí osoba povinná k dani, jejíž hlavní činností v souvislosti s nákupem plynu, elektřiny a tepelné nebo chladící energie je následný prodej těchto produktů a jejíž vlastní spotřeba těchto produktů je zanedbatelná.

Článek 39

V případě dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, v případě dodání elektřiny nebo v případě dodání tepelné nebo chladící energie tepelnými nebo chladicími sítěmi, na která se nevztahuje článek 38, se za místo dodání považuje místo, kde pořizovatel skutečně zboží využívá a spotřebovává.

Pokud pořizovatel skutečně nespotřebuje veškerý plyn, veškerou elektřinu, veškerou tepelnou nebo chladící energii nebo jejich část, považuje se toto nespotřebované zboží za využité a spotřebované v místě, kde má pořizovatel sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává. Nemá-li pořizovatel takové sídlo či provozovnu, má se za to, že zboží využil a spotřeboval v místě, kde má bydliště, nebo v místě, kde se obvykle zdržuje.“

6)

V čl. 59 odst. 1 se písmeno h), jak bylo zavedeno směrnicí Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby (5) nahrazuje tímto:

7)

V čl. 80 odst. 1 písm. b) se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

8)

Článek 102 se nahrazuje tímto:

„Článek 102

Po konzultaci výboru pro DPH může každý členský stát uplatňovat sníženou sazbu u dodání zemního plynu, elektřiny nebo dálkového vytápění.“

9)

V čl. 136 písm. a) se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

10)

Článek 143 se mění takto:

11)

V článku 151 se odstavec 1 mění takto:

12)

V hlavě X kapitole 1 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 168a

1.   V případě nemovitosti, která tvoří součást obchodního majetku osoby povinné k dani a která je užívána jak pro účely jejího podnikání, tak pro její soukromou potřebu nebo soukromou potřebu jejích zaměstnanců, či obecněji k jiným účelům než pro účely jejího podnikání, je DPH u výdajů souvisejících s touto nemovitostí odpočitatelná v souladu se zásadami stanovenými v článcích 167, 168, 169 a 173 pouze do výše podílu, v jakém je nemovitost užívána pro účely podnikání osoby povinné k dani.

Odchylně od článku 26 se změny podílu užívání nemovitosti podle prvního pododstavce zohlední v souladu se zásadami stanovenými v článcích 184 až 192, jak je uplatňuje příslušný členský stát.

2.   Členské státy mohou rovněž použít odstavec 1 ve vztahu k DPH u výdajů souvisejících s dalším zbožím, které členské státy vymezí a které tvoří součást obchodního majetku.“

13)

V čl. 221 odst. 2 se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

14)

V článku 287 se doplňují nové body 17) a 18), které znějí:

15)

V hlavě XIII kapitole 1 oddílu 2 se doplňují nové články 390a a 390b, které znějí:

„Článek 390a

Bulharsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 2006.

Článek 390b

Rumunsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 2006.“

16)

V článku 391 se slova „v článcích 380 až 390“ nahrazují slovy „v článcích 380 až 390b“.

17)

V příloze X se nadpis nahrazuje tímto: