(EU) č. 206/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 206/2011 ze dne 28. února 2011 o změně nařízení (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (2) uložila Rada v prosinci 1999 konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu, v současnosti kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90, pocházejícího z Indie (dále jen „dotčený výrobek“). Opatření měla podobu valorického vyrovnávacího cla v rozmezí od 3,8 do 19,1 % uloženého na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 19,1 % uloženou na dovoz dotčeného výrobku od všech ostatních společností. Období šetření v rámci původního šetření trvalo od 1. října 1997 do 30. září 1998.

(2)

Nařízením (ES) č. 367/2006 (3) Rada v březnu 2006 zachovala konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 2597/1999 z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie, a to na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Období přezkumného šetření trvalo od 1. října 2003 do 30. září 2004.

(3)

V srpnu 2006 Rada na základě prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu změnila nařízením (ES) č. 1288/2006 (4) konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(4)

V září 2007 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování dalšího indického výrobce PET filmu změnila nařízením (ES) č. 1124/2007 (5) konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(5)

V lednu 2009 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování pěti indických výrobců PET filmu, který Komise zahájila z vlastního podnětu, změnila nařízením (ES) č. 15/2009 (6) konečné vyrovnávací clo uložené těmto společnostem nařízením (ES) č. 367/2006 a konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1292/2007 (7).

(6)

V červnu 2010 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu změnila prováděcím nařízením (EU) č. 579/2010 (8) konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(7)

Je třeba poznamenat, že na společnost Vacmet India Limited se v současné době na základě nařízení (ES) 367/2006 vztahuje vyrovnávací clo ve výši 19,1 %.

(8)

Je třeba poznamenat, že na společnost Vacmet India Limited se na základě nařízení (ES) 1292/2007 vztahuje zbytkové antidumpingové clo ve výši 17,3 %.

(9)

Dne 7. srpna 2009 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle článku 19 základního nařízení. Žádost omezená na posouzení subvencování byla podána společností Vacmet India Limited, indickým vyvážejícím výrobcem (dále jen „žadatel“). Ve své žádosti žadatel uvedl, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel poskytl zjevné důkazy o tom, že k vyrovnání účinků subvencování není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

(10)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, informovala prostřednictvím oznámení zveřejněného dne 14. ledna 2010 v Úředním věstníku Evropské unie  (9) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) o zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s článkem 19 základního nařízení, který se omezil na posouzení subvencování vzhledem k žadateli.

(11)

Šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu mělo také posoudit, zda je třeba v závislosti na zjištěních přezkumu změnit celní sazbu v současnosti platnou pro dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří nejsou jednotlivě vyjmenováni v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 367/2006, tj. celní sazbu platnou pro „všechny ostatní společnosti“ v Indii.

(12)

Komise rovněž prostřednictvím oznámení o zahájení přezkumu zveřejněného dne 14. ledna 2010 v Úředním věstníku Evropské unie  (10) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření omezeného na posouzení dumpingu vzhledem k žadateli.

(13)

Šetření míry subvencování se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)

Komise o zahájení částečného prozatímního šetření oficiálně informovala žadatele, indickou vládu a výrobní odvětví v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a být vyslechnuty.

(15)

K získání informací, které Komise považovala ke svému šetření za nezbytné, zaslala žadateli dotazník. Kromě toho zaslala dotazník také indické vládě.

(16)

Zatímco žadatel během šetření plně spolupracoval, příslušné orgány indické vlády odpovědi na dotazník ve stanovené lhůtě nepředložily. Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění subvencování. V provozovnách žadatele se uskutečnila inspekce na místě.

(17)

Výrobkem, jenž potvrdil tento přezkum, je výrobek vymezený v nařízení, kterým se ukládají platná opatření (nařízení Rady (ES) č. 367/2006), tedy polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

(18)

Jako v předchozích šetřeních se i během tohoto šetření ukázalo, že PET film vyráběný v Indii a vyvážený do Unie a PET film vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii a také PET film vyráběný a prodávaný v EU výrobci v Unii mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní využití.

(19)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(20)

Na základě informací předložených žadatelem a výrobním odvětvím Unie byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

(21)

Programy uvedené výše ve 20. bodě odůvodnění písm. a) až c) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. V tomto případě jsou během období přezkumného šetření důležité dva dokumenty zahraniční obchodní politiky: FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14. Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 řídí. Jsou uvedeny v publikaci „Příručka postupů, svazek I“ (dále jen „PP I 04-09“ a „PP I 09-14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(22)

Program výše uvedený pod písmenem d) spravují orgány státu Uttarpradéš.

(23)

Podrobný popis programu DEPB je uveden v bodě 4.3 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitole 4 příruček PP I 04-09 a PP I 09-14.

(24)

Pro tento program je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(25)

Vývozce může zažádat o úvěry v rámci programu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto programu. Tyto sazby programu DEPB byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli.

(26)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto programu, musí vyvážet. V době vývozní transakce musí vývozce podat indickým orgánům prohlášení, že probíhá vývoz v rámci programu DEPB. K tomu, aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru DEPB, který má být poskytnut pro tuto vývozní transakci. V tomto okamžiku zná vývozce výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB.

(27)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPB při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Takové úvěry mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv zboží s výjimkou kapitálového zboží a zboží, pro něž existují dovozní omezení. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry v rámci programu DEPB jsou volně přenosné a platné po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání.

(28)

Žádosti o úvěry DEPB se vyplňují elektronicky a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Fakticky neexistují striktní lhůty pro podání žádosti o úvěry DEPB. Elektronický systém používaný ke správě programu DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podání uvedené v kapitole 4.47 příručky PP I 04-09 a PP I 09-14. Jak je navíc jasně stanoveno v kapitole 9.3 příručky PP I 04-09 a PP I 09-14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout, s uložením menší pokuty (tj. 10 % nároku).

(29)

Bylo zjištěno, že žadatel tento program během období přezkumného šetření využíval.

(30)

Program DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci programu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by jinak bylo splatné. Nadto úvěr DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zvyšuje jeho likviditu.

(31)

Navíc DEPB právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4) prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(32)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu článku 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá zejména žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody programu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy nárok na výhodu z programu DEPB.

(33)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení a s metodikou výpočtu použitou pro tento program v nařízení (ES) č. 367/2006 byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto programu. V tom okamžiku se indická vláda zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné i výši úvěru DEPB, která bude pro tuto vývozní transakci poskytnuta, nemůže indická vláda rozhodovat o tom, zda subvenci udělí či nikoli. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z programu DEPB jako součet úvěrů získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto programu v období přezkumného šetření.

(34)

V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy v zájmu získání subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(35)

Sazba subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření pro žadatele činí 7,9 %.

(36)

Podrobný popis programu EPCG je uveden v kapitole 5 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitole 5 příruček PP I 04-09 a PP I 09-14.

(37)

Pro tento program jsou způsobilí vyvážející výrobci, vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatelé služeb.

(38)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti povoleno dovážet kapitálové zboží (nové a od dubna 2003 i použité kapitálové zboží staré až 10 let) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCG. Od dubna 2000 zajišťuje program sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na veškeré kapitálové zboží dovezené podle tohoto programu.

(39)

Držitel licence EPCG může také pořídit kapitálové zboží z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálového zboží využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto kapitálového zboží. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálového zboží držiteli licence EPCG.

(40)

Bylo zjištěno, že žadatel tohoto programu během období přezkumného šetření využíval.

(41)

Program EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla zakládá finanční příspěvek od indické vlády, protože tato úleva snižuje příjmy z cla indické vlády, které by bylo jinak splatné. Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozci, protože poplatky ušetřené při dovozu zvyšují jeho likviditu.

(42)

Navíc EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(43)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu článku 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové zboží není zahrnuto do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno ve výrobě vyvážených výrobků.

(44)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého kapitálového zboží na dobu odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v dotčeném výrobním odvětví. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii. V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, od této částky odečteny.

(45)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(46)

Pokud jde o dovoz uskutečněný v rámci tohoto programu, šetření odhalilo, že množství položek mohlo být využito jak pro výrobu dotčeného výrobku, tak pro výrobu jiných výrobků. Bylo však zjištěno, že některé položky byly využity v továrně, jež se používá výhradně pro výrobu PET filmu. Proto pokud jde o výpočet výhody žadatele, měl by se jako vhodný jmenovatel pro tyto položky použít obrat vývozu dotčeného výrobku, a nikoli celkový obrat vývozu.

(47)

Sazba subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření pro žadatele činí 2,4 %.

(48)

Podrobný popis tohoto programu je uveden v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příruček PP I 04-09 a PP I 09-14. Tento program se během předchozího šetření, jež vedlo k uložení nyní platného konečného vyrovnávacího cla podle nařízení (ES) č. 367/2006, nazýval program předběžných licencí.

(49)

Program předběžných povolení sestává z šesti podprogramů, jak je podrobněji popsáno v 50. bodě odůvodnění níže. Tyto podprogramy se mimo jiné liší v rozsahu způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na podpůrné výrobce, jsou způsobilí pro podprogram PP na fyzický vývoz a na roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro program PP na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 dokumentu FT 04-09, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz, jsou způsobilí pro podprogram PP na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podprogramů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(50)

Předběžná povolení mohou být vydávána na:

i)   Fyzický vývoz: Jedná se o hlavní podprogram. Umožňuje bezcelní dovoz vstupního materiálu potřebného k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. „Fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit indické území. Bezcelní dovozní množství a vývozní povinnost zahrnující typ výrobku určeného na vývoz jsou uvedeny v licenci.

ii)   Roční potřebu: Toto povolení není určeno pro konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž pro širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, až po určitý limit stanovený podle jeho exportní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě veškerých položek spadajících do dané skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla.

iii)   Dodávky meziproduktů: Tento podprogram se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a podílet se na procesu výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiál a pro tento účel může získat předběžné povolení na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt.

iv)   Domnělý vývoz: Tento podprogram umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelní dovoz vstupů, které jsou potřebné pro výrobu zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím odběratelů vyjmenovaným v odst. 8.2 písm. b) až f), g), i) a j) dokumentu FT-policy 04-09. Domnělý vývoz odkazuje na ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, jako např. dodávky zboží pro jednotky orientované na vývoz nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní ekonomické zóně.

v)   Předběžný příkaz k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“): Držitel předběžného povolení, který hodlá odebírat vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem použít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce v nich uvedených položek. Schválení ARO dává domácímu dodavateli nárok využívat výhod domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FT-policy 04-09 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V rámci mechanismu ARO jsou daně a cla vraceny dodavateli místo konečnému vývozci ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích vstupů i v případě dovezených vstupů.

vi)   Tuzemský back-to-back akreditiv: Tento podprogram se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Na povolení pro přímý dovoz bude banka započítávat pouze hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FT-policy 04-09 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(51)

Žadatel získal během období přezkumného šetření úlevy spadající pod program předběžných povolení vztahující se k dotčenému výrobku. Žadatel využil jednoho podprogramu, a sice fyzického vývozu v rámci programu PP. Tudíž není nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podprogramů.

(52)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26 a 4.30 a dodatek 23 PP I 04-09 a PP I 09-14), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(53)

Pokud jde o podprogram, kterého během období přezkumného šetření využíval žadatel, tj. fyzický vývoz, bezcelní dovozní množství a vývozní povinnost jsou pevně stanoveny indickou vládou, pokud jde o množství a hodnotu, a zaznamenány v povolení. Kromě toho mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce pro doložení zaznamenány státními úředníky přímo do povolení. Objem dovozu povolený v rámci programu PP je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(54)

V rámci tohoto prozatímního přezkumného šetření bylo zjištěno, že požadavky ohledně ověřování stanovené indickými orgány nebyly dodrženy a dosud nebyly testovány v praxi. Žadatel nevedl žádný systém, na jehož základě by se dalo ověřit, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství, jak stanoví dokument FT-policy (dodatek 23) a příloha II část II odst. 4 základního nařízení. Ve skutečnosti neexistovaly žádné záznamy o skutečné spotřebě.

(55)

Změny ve správě zahraniční obchodní politiky 04-09, které nabyly účinnosti na podzim roku 2005 (povinné zasílání registru spotřeby indickým orgánům v rámci procedury pro splacení licencí), nebyly prozatím v případě tohoto žadatele uplatněny. V této fázi proto nebylo možné ověřit faktické uplatňování tohoto ustanovení.

(56)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřenému vývozci.

(57)

Navíc program PP na fyzický vývoz jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4) prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto programu.

(58)

Podprogram použitý v rámci tohoto případu nemůže být považován za přípustný systém navracení cla či systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinně svůj nový ani starý ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programu navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Standardní normy vstupů a výstupů pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné. Samotné standardní normy vstupů a výstupů nelze pokládat za systém pro ověřování skutečné spotřeby, jelikož podoba těchto standardních norem neumožňuje indické vládě s dostatečnou přesností ověřovat objem vstupů spotřebovaných při výrobě na vývoz. Navíc indická vláda neprovedla další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení).

(59)

Uvedený podprogram je proto napadnutelný.

(60)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout nadměrné vrácení cla pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro program navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(61)

Výše subvencí pro žadatele, který využil programu PP, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci podprogramu během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(62)

Sazba subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření pro žadatele činí 0,2 %.

(63)

V předchozích šetřeních týkajících se PET filmu, včetně šetření, které vedlo k uložení v současné době platného konečného vyrovnávacího cla nařízením (ES) č. 367/2006, bylo prošetřeno několik indických státních programů zahrnujících pobídky poskytované místním společnostem. Státní programy spadají pod bod „Soustava programů pobídek“, jelikož sem mohou patřit pobídky různého druhu. Z předchozího šetření vyplynulo, že nárok společnosti na výhody by mohl být stanoven v certifikátu způsobilosti nebo v osvědčení o nároku. Nicméně pokud jde o stávající šetření, mohlo docházet k subvencím ad hoc, např. ke kapitálovým subvencím.

(64)

K tomu, aby byly pro tento program způsobilé, platí jako obecné pravidlo, že společnosti musí investovat do méně rozvinutých oblastí státu, kde buď založí nový průmyslový podnik, nebo umístí rozsáhlou investici nebo diverzifikují stávající průmyslový podnik.

(65)

Podle odpovědí na dotazník žadatel v roce 2009 obdržel od vlády státu Uttarpradéš značnou částku kapitálové subvence na založení nových výrobních zařízení. Bylo vysvětleno, že tato kapitálová subvence, kterou společnost obdržela, je spojená se založením nových výrobních zařízení, tzn. má pokrýt náklady na investice vynaložené žadatelem. Podle žadatele se jednalo o čistou subvenci ve formě grantu v zájmu zlepšení rovných podmínek.

(66)

Šetření rovněž odhalilo, že žadatel je vzhledem k dříve vynaloženým investicím způsobilý pro vrácení DPH a centrální daně z prodeje odborem obchodních daní státu Uttarpradéš. V certifikátu způsobilosti je uvedena maximální částka, o niž může společnost žádat. Tohoto programu společnost využívala čtyři roky. Žádala každý měsíc o navrácení DPH a centrální daně z prodeje naúčtované při vnitrostátním a mezistátním prodeji, a to rovněž během období přezkumného šetření.

(67)

Kapitálová subvence je přímý převod finančních prostředků, tj. grant žadateli. Jedná se o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jedná se o finanční příspěvek vlády státu Uttarpradéš, která dává žadateli přímou výhodu.

(68)

Vrácení DPH a centrální daně z prodeje představuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Vrácení daně představuje finanční příspěvek vlády státu Uttarpradéš, neboť tato úleva snižuje příjmy této vlády z daní, které by byly jinak splatné. Vrácení daně navíc žadateli poskytuje výhodu, protože ušetřené daně zvyšují jeho likviditu.

(69)

Subvence nejsou právně závislé na vývozní výkonnosti. Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany orgánů vlády státu Uttarpradéš však nebyla Komise schopna dospět k jasnému závěru o tomto programu, pokud jde o specificitu a praktické uplatňování tohoto zákona, jakož i o míru pravomocí, které má k dispozici orgán, který subvenci poskytuje, při rozhodování o žádostech. Skutečně nelze s jistotou rozhodnout, zda je splněno ustanovení čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. b), jelikož nebylo možné zjistit, zda vláda státu Uttarpradéš pro poskytnutí subvence uplatňovala objektivní kritéria nebo podmínky. Ačkoli bylo dokázáno, že program není právně specifický, není stále zřejmé, zda není specifický v praxi. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. c) a čl. 4 odst. 2 čtvrtého pododstavce základního nařízení.

(70)

Pokud jde o kapitálové subvence obdržené žadatelem na založení nových výrobních zařízení, byla v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení výše subvence vypočtena na základě kapitálové subvence rozložené na dobu odpovídající běžné době amortizace/době životnosti kapitálového zboží v tomto výrobním odvětví, neboť subvence může být spojena se získáním stálých aktiv. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat a domácí prodej v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(71)

Pokud jde o vrácení DPH a centrální daně z prodeje, byla výše subvence vypočtena na základě výše vrácených daní během období přezkumného šetření. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový vývozní obrat a domácí prodej v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(72)

Na základě výše uvedených skutečností činí míra subvence zjištěná v souvislosti s těmito kapitálovými subvencemi během období přezkumného šetření pro žadatele 0,5 %.

(73)

Na žadatele se v současné době vztahuje vyrovnávací clo ve výši 19,1 %.

(74)

Částka napadnutelných subvencí pro žadatele, vyjádřená valoricky, zjištěná v průběhu tohoto částečného prozatímního přezkumu, činí 11,0 %, jak je uvedeno níže:

(75)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že se míra subvencování dotčeného vyvážejícího výrobce snížila.

(76)

Rovněž se zkoumalo, zda lze změnu okolností, pokud jde o zkoumané programy, považovat za změnu trvalé povahy.

(77)

Šetření potvrdilo, že výše subvence pro žadatele se snížila na podstatně nižší úroveň, než kolik činí v současné době pro něj platné clo. Toto snížení celkové výše subvencí je způsobeno zejména značným poklesem výhod, jež jsou v rámci programu DEPB dostupné. Výše uvedené skutečnosti svědčí o tom, že žadatel bude i nadále příjemcem nižších subvencí, než je výše celní sazby, která se na něj nyní vztahuje.

(78)

Jelikož bylo prokázáno, že žadatel je příjemcem mnohem nižších subvencí než dříve a že bude pravděpodobně i nadále příjemcem subvencí nižších, než bylo určeno v rámci původního šetření, měla by být úroveň opatření změněna tak, aby zohlednila tato nová zjištění.

(79)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by změněné sazby vyrovnávacího cla měly být stanoveny novými sazbami subvencování, zjištěnými při tomto prozatímním částečném přezkumu, jelikož rozpětí újmy vypočtená při původním antisubvenčním šetření jsou i nadále vyšší.

(80)

Podle čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 597/2009 nesmí být na žádný výrobek současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence. Avšak vzhledem k tomu, že antidumpingové clo stanovené pro žadatele na základě paralelního prozatímního přezkumu antidumpingových opatření, pokud jde o dotčený výrobek, činí 0 %, v tomto případě k této situaci nedochází.

(81)

Pokud jde o celní sazbu v současnosti platnou pro dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců, kteří nejsou jednotlivě vyjmenováni v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 367/2006, tj. celní sazbu platnou pro „všechny ostatní společnosti“ v Indii, je třeba poznamenat, že faktické modality prošetřovaných programů a jejich napadnutelnost se od předchozího šetření nezměnily. Neexistuje tedy žádný důvod pro nový výpočet sazeb subvencí a celních sazeb těchto společností. Proto celní sazby platné pro všechny ostatní společnosti, kromě žadatele, zůstávají nezměněny.

(82)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zvažuje návrh změny celní sazby platné pro žadatele, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky.

(83)

Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a podle potřeby byla konečná zjištění odpovídajícím způsobem upravena,