(EU) č. 248/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 248/2011 ze dne 9. března 2011 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Nařízením (EU) č. 812/2010 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 3. listopadu 2009 podalo Evropské sdružení výrobců skleněných vláken (APFE, nyní přejmenováno na „GlassFibreEurope“) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii.

(3)

Připomíná se, že, jak je stanoveno ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2008 do 30. září 2009 (dále jen „období šetření“). Šetření vývojových tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních opatření (dále jen „zveřejnění prozatímních zjištění“), předložily některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(5)

Komise pokračovala ve zjišťování informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Kromě ověření uvedených v 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo provedeno další ověření v prostorách společnosti Saertex v Saerbecku v Německu, tedy u jednoho z uživatelů skleněných vláken, který spolupracoval tím, že odpověděl na uživatelský dotazník.

(6)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla, zrevidovaných v souladu s tímto nařízením (dále jen „zveřejnění konečných zjištění“). Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vznést vůči tomuto oznámení námitku.

(7)

Byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny ústní a písemné připomínky zúčastněných stran.

(8)

Jeden vyvážející výrobce prohlásil, že by do rozsahu tohoto šetření měl být zařazen dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Malajsie, Tchaj-wanu a Turecka. Tvrdil, že vyloučení těchto zemí je diskriminační, jelikož podle prozatímních zjištění nejsou objemy z těchto tří zemí zanedbatelné a existují zjevné důkazy o podbízení.

(9)

V tomto ohledu je nejprve třeba poznamenat, že v počáteční fázi nebyly k dispozici zjevné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti, jak vyžaduje čl. 5 odst. 2 základního nařízení, které by ospravedlnily zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z těchto zemí. Naopak, pokud jde o objemy dovozu, žadatelé předložili informace, podle nichž dovoz z těchto zemí a podíl těchto zemí na trhu od roku 2004 klesl.

(10)

Pokud jde o Malajsii, Tchaj-wan a Turecko, analýza v prozatímní fázi potvrdila, že dovoz jak z Tchaj-wanu, tak z Turecka v průběhu posuzovaného období klesl (ze 2,0 % na 1,5 % v případě Tchaj-wanu a z 2,9 % na 2,5 % v případě Turecka), zatímco dovoz z Malajsie mírně vzrostl z 1,0 % na 1,7 %. Ačkoli tyto úrovně dovozu převyšují minimální úroveň dovozu požadovanou podle čl. 5 odst. 7 základního nařízení, ostatní požadavky pro zařazení těchto zemí do šetření splněny nebyly. Zejména nebyly obdrženy žádné informace, které by poukazovaly na dumping z některé z těchto zemí. Tvrzení, aby byly Malajsie, Tchaj-wan a Turecko zařazeny do šetření, se tudíž zamítá.

(11)

Připomíná se, že, jak je stanoveno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčeným výrobkem popsaným v oznámení o zahájení je střiž (chopped strands) ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm, pramence (rovings) skleněných vláken, lunta a příze z nekonečných skleněných vláken a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken s výjimkou rohoží ze skleněné vlny, v současnosti kódů KN 7019 11 00 , 7019 12 00 , 7019 19 10 a ex 7019 31 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(12)

Navíc, jak je stanoveno v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo rozhodnuto, že příze bude prozatímně považována za součást dotčeného výrobku, třebaže tato otázka byla v konečné fázi podrobena dalšímu šetření a úvahám.

(13)

Po zveřejnění prozatímních opatření bylo důkladněji šetřeno tvrzení, aby byla příze vyloučena z definice výrobku. V tomto ohledu se připomíná, že před uložením prozatímních opatření byl obdržen velký počet podání, v nichž se tvrdí, že by příze měla být vyloučena z definice výrobku (viz 18. a 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Kromě toho bylo po uložení prozatímních opatření od zúčastněných stran obdrženo značné množství dodatečných a podrobnějších informací. Všechny tyto připomínky byly podrobně analyzovány, jak je vysvětleno níže.

(14)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by příze měla být odlišována od ostatních tří základních typů výrobku zmíněných v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jelikož: i) příze má odlišné fyzikální a chemické vlastnosti, ii) postup výroby příze se liší od postupu výroby ostatních tří základních typů výrobku a iii) příze se používá k jiným účelům.

(15)

Pokud jde o tvrzení i) a ii), byly předloženy důkazy, které poukazují na odlišné vlastnosti pramenců, střiže a rohoží na jedné straně a příze na straně druhé. Konkrétně z informací vyplývá, že rohože a střiž jsou zpravidla vyráběny z pramenců, a nikoli z příze. Po zveřejnění konečných zjištění výrobní odvětví Unie toto oddělení zpochybnilo s tím, že určitá speciální střiž se ve skutečnosti vyrábí z příze. Třebaže existuje určitá speciální střiž vyrobená z příze, neznamená to, že by se mělo mít za to, že příze spadá do definice dotčeného výrobku (viz rovněž 20. bod odůvodnění níže).

(16)

Pokud jde o první tvrzení týkající se rozdílů v základních chemických a fyzikálních vlastnostech, jedna zúčastněná strana předložila studii vypracovanou čelním výzkumným ústavem. Tato studie srovnává mimo jiné fyzikální a chemické vlastnosti pramenců a příze. Po zveřejnění konečných zjištění byly ke zjištěním vyplývajícím z tohoto srovnání vzneseny určité výhrady, které následně vyvolaly určité důležité připomínky od některých uživatelů příze. Z těchto informací lze vyvodit závěr, že základní chemickou složkou pramenců, rohoží a střiže je „silan“, chemické spojovací činidlo usnadňující vstřebávání pryskyřice pro formy. Příze se zpravidla nevyrábí pomocí takového chemického činidla, ale spíše za využití chemické látky na bázi škrobového oleje („klih“), která je dodána jako mazivo a ochranné činidlo, aby příze vydržela náročné vysokorychlostní tkaní. Na rozdíl od pramenců, u nichž spojovací činidlo pomáhá pryskyřici vstřebat, „klih“ pryskyřici odpuzuje. Pokud jde o základní chemické vlastnosti, bylo rovněž stanoveno, že skelná surovina pro přízi má stálejší složení a vyšší jednotnost velikosti částic než surovina pro jiné typy výrobku.

(17)

Z hlediska fyzikálních vlastností se zdá, že příze nemá tytéž základní fyzikální vlastnosti jako jiné typy výrobku. Zaprvé, obecně se uznává, že příze je obecně jemnější materiál s mnohem menším průměrem vlákna a délkovou hmotností než pramence. Zadruhé, příze je jediný typ výrobku, který se svíjí (ačkoli existuje také příze nevinutá).

(18)

Pokud jde o druhé tvrzení, které se týká odlišných postupů výroby, i když všechny strany uznávají, že se čtyři základní typy výrobku vyrábějí ze skloviny obsahující křemičitý písek, kalcinovou sodu, vápenec, kaolín a dolomit, která se protáhne skrz děrované žárovzdorné platinovo-rhodiové pláty („průchodky“), existují mezi postupy výroby příze a ostatních výrobků určité důležité rozdíly, které jsou předmětem šetření. Zaprvé, k výrobě příze je nutná přesnější a stálejší kontrola teploty a vstupní energie a jsou při ní uplatňovány přísnější kontrolní parametry (výstup z průchodky atd.). Jelikož jsou otvory v průchodkách menší, výrobní výstup je ve srovnání s jinými výrobky podstatně nižší. Proto jsou k výrobě příze nebo pramenců zpravidla používány pece – samozřejmě že z ekonomických důvodů výrobci skleněných vláken nestřídají výrobu těchto dvou výrobků v téže peci. Další rozdíl ve výrobním postupu spočívá v tom, že po použití průchodek je příze podrobena svíjení.

(19)

Pokud jde o argument iii), který se týká odlišností v uplatnění, bylo zjištěno, že odlišné chemické vlastnosti příze a pramenců, střiže a rohoží souvisejí s odlišným využitím příze. Ačkoli byl prozatímně vyvozen závěr, že „téměř všechny tyto různé typy dotčeného výrobku (…) se používají v podstatě ke stejným účelům“, byla tato problematika na základě připomínek obdržených po zveřejnění prozatímních zjištění dále šetřena a bylo zjištěno, že zatímco pramence, střiž a rohože se používají k posílení plastů v kompozitech, příze se v první řadě používá k výrobě mnohem lehčích technických materiálů pro aplikace z technické tkaniny, např. vysoce účinných izolačních, ochranných a filtračních aplikací. V některých případech může být příze vhodná také pro účely posílení, ale pouze ve velice omezeném počtu případů, avšak i tehdy je takové využití vzhledem k poměrně značně vysoké výrobní ceně příze ve srovnání s pramenci velice nepravděpodobné.

(20)

Vzhledem k výše uvedeným rozdílům není překvapivé, že také trh vnímá přízi jinak než ostatní tři výrobky. Jak uživatelé, tak výrobní odvětví Unie samozřejmě předložili zprávu o trhu zveřejněnou v nezávislém časopise, který se specializuje na kompozitní výrobky. Tato zpráva, která nijak nesouvisí s tímto antidumpingovým řízením, nejprve vysvětluje, že z důvodů výroby a využití by měl být učiněn rozdíl mezi přízí a pramenci. Následně podrobně analyzuje globální kapacitu výroby skleněných vláken u dvou skupin: i) pramenců, střiže a rohoží společně; a ii) příze ( 3 ).

(21)

Pokud jde o možnou nahraditelnost příze jinými základními typy výrobku, je třeba poznamenat, že, jak již stanoví 19. bod odůvodnění základního nařízení, teoreticky by možné bylo, jelikož přízi lze v omezeném počtu případů použít místo jiných typů. Po další analýze však Komise zjistila, že by se v praxi vůbec nejednalo o životaschopnou možnost kvůli značným rozdílům v nákladech na výrobu příze a jiných typů výrobku, což lze vysvětlit rozdíly mezi postupy výroby popsanými výše v 18. bodě odůvodnění.

(22)

V podnětu, na jehož základě bylo šetření zahájeno, se výslovně uvádí, že dotčený výrobek má jednu jedinečnou funkci, a tudíž také účel nebo využití, konkrétně posílení plastů v kompozitech. Při výše uvedené analýze však bylo zjištěno, že rozdíly mezi postupy výroby příze a pramenců (a střiže a rohoží) vedou k zásadním odlišnostem v základních fyzikálních a chemických vlastnostech, a tudíž k odlišnému uplatnění příze včetně různých jiných použití než v kompozitním materiálu. Připomínky, které byly v tomto ohledu po zveřejnění konečných zjištění obdržely, tento závěr nemění.

(23)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se tvrzení, podle nějž má být příze vyloučena kvůli odlišným fyzikálním a chemickým vlastnostem a jinému použití než v případě pramenců, střiže a rohoží, přijímá. Je tudíž vyvozen závěr, že by příze měla být vyloučena z definice dotčeného výrobku stanovené v prozatímním nařízení. Příze se tudíž s konečnou platností vylučuje z řízení.

(24)

Rovněž je třeba poznamenat, že jedna zúčastněná strana předložila tvrzení ohledně vyloučení tenké příze, ale vzhledem k vyloučení veškeré příze z definice výrobku již toto tvrzení nemá žádný význam.

(25)

Jedna zúčastněná strana požadovala vyloučení strukturovaných pramenců. Toto tvrzení vycházelo z argumentu, že by se strukturovanými pramenci mělo být zacházeno podle stejné zásady jako s impregnovanými pramenci, protože výrobkem již není pramenec, ale do větší míry následný výrobek.

(26)

V tomto ohledu je důležité zopakovat důvod vyloučení některých impregnovaných pramenců. Určité pramence a příze byly samozřejmě vyloučeny, protože tyto typy jsou speciálně ošetřeny povrstvením a impregnací a mají ztrátu žíháním více než 3 %, což jim propůjčuje odlišné fyzikální a chemické vlastnosti.

(27)

Pokud jde o strukturované pramence, má se za to, že takové pramence nejsou povrstveny ani impregnovány a mají ztrátu žíháním o hodnotě mezi 0,3 % a 0,13 %. Z toho důvodu se jednoznačně jedná výrobky odlišné od impregnovaných pramenců, které byly vyloučeny v prozatímní fázi. Zadruhé, bylo zjištěno, že stejně jako ostatní pramence, střiž a rohože jsou strukturované pramence v první řadě používány pro posílení plastů v kompozitech. Proto se na ně zcela jasně vztahuje definice výrobku jak v podnětu, tak v oznámení o zahájení tohoto řízení a zdá se, že neexistují žádné důvody, proč by měly být vyloučeny.

(28)

Z toho důvodu je formulován závěr, že strukturované pramence jednoznačně a nepopiratelně spadají do definice výrobku v rámci tohoto řízení a tvrzení, že by z ní měly být vyloučeny, nemá dostatečný věcný základ a musí být zamítnuto.

(29)

Nebyla vznesena žádná další tvrzení, pokud jde o definici výrobku.

(30)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo považováno za vhodné revidovat definici výrobku stanovenou v prozatímním nařízení. Z toho důvodu je dotčený výrobek s konečnou platností definován jako střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm, pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887), a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny.

(31)

Jelikož nebyla vznesena žádná související tvrzení ani připomínky a s ohledem na zjištění uvedená výše v 13. až 23. bodě odůvodnění, se závěry 20. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(32)

Po zveřejnění prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce/skupina, jemuž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, zopakoval svůj nesouhlas se zamítnutím žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Dotčený vyvážející výrobce/skupina však pouze zopakoval tvrzení, která již vznesl dříve v řízení, aniž by předložil nové argumenty. Připomíná se, že jak je vysvětleno v prozatímním nařízení, tyto argumenty již byly podrobně řešeny při individuální komunikaci s dotčeným vyvážejícím výrobcem/skupinou.

(33)

Dotčený vyvážející výrobce/skupina navíc po zveřejnění konečných zjištění uvedl, že Komise opominula nové důkazy, které předložil. V tomto ohledu se podotýká, že zmíněné důkazy spočívaly v pouhém předložení určitých dokumentů, jež podporují argument týkající se složení správní rady společnosti, který již byl vznesen a zodpovězen. Nebyly tudíž předloženy žádné nové důkazy, které by zpochybnily rozhodnutí odmítnout žádost dotčeného vyvážejícího výrobce/skupiny o zacházení jako v tržním hospodářství.

(34)

Z toho důvodu se prozatímní zjištění ohledně žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství dotčeného vyvážejícího výrobce/skupiny s konečnou platností potvrzují.

(35)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, závěry 21. až 29. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství se s konečnou platností potvrzují.

(36)

Po zveřejnění prozatímních zjištění tentýž vyvážející výrobce/skupina, který vznesl připomínky k rozhodnutí o jeho zacházení jako v tržním hospodářství, nesouhlasil s tím, že mu bylo odepřeno individuální zacházení. Prohlásil, že Komise zamítnutí žádosti o individuální zacházení dostatečně nezdůvodnila.

(37)

V tomto ohledu je třeba zopakovat, že, jak je uvedeno ve 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení v části týkající se analýzy zacházení jako v tržním hospodářství, většina členů ve správní radě této společnosti byla jmenována společností ve většinovém vlastnictví státu. Z toho důvodu nelze vyloučit, že stát bude významným způsobem zasahovat do rozhodování tohoto vyvážejícího výrobce.

(38)

Z toho důvodu bylo tomuto vyvážejícímu výrobci potvrzeno, že vzhledem k tomu, že neprokázal, že je dostatečně nezávislý na státu, nesplnil kritéria čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a jeho žádost o individuální zacházení tudíž musí být zamítnuta.

(39)

Po zveřejnění konečných zjištění výše zmíněný vyvážející výrobce a další vyvážející výrobci, jimž nebylo přiznáno individuální zacházení, prohlásili, že rozhodnutí o zamítnutí individuálního zacházení není v souladu se zprávou panelu WTO ve sporu DS 397 o konečných antidumpingových opatřeních uložených na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli pocházející z Čínské lidové republiky. V tomto ohledu je třeba podotknout, že výše zmíněná zpráva panelu WTO ještě není v konečném znění, jelikož nebyla přijata orgánem WTO pro řešení sporů. Kromě toho ještě neuplynula lhůta pro odvolání proti této zprávě panelu WTO. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(40)

Z toho důvodu a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky k individuálnímu zacházení, se tudíž obsah 30. až 33. bodu odůvodnění prozatímního nařízení s konečnou platností potvrzuje a je s konečnou platností vyvozen závěr, že by žádnému vyvážejícímu výrobci/skupině, kteří jsou zařazeni do vzorku a jimž bylo odepřeno zacházení jako v tržním hospodářství, nemělo být přiznáno individuální zacházení.

(41)

Po zveřejnění prozatímních zjištění vyvážející výrobce/skupina, jemuž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, uvedl, že u typů výrobku, které nejsou na domácím trhu prodávány v reprezentativních množstvích (nebo nejsou prodávány vůbec), by běžná hodnota obdobného výrobku měla být vypočtena na základě početně zjištěné běžné hodnoty, a nikoli způsobem, jaký Komise použila v prozatímní fázi – tj. tím, že jako běžnou hodnotu použila reprezentativní domácí ceny velmi podobných typů (řádně upravené).

(42)

Tvrzení bylo přijato a následně byla běžná hodnota pro nereprezentativní typy (tj. ty, jejichž domácí prodej představoval méně než 5 % vývozního prodeje do Unie, nebo ty, jež nebyly na domácím trhu prodávány vůbec) vypočtena na základě výrobních nákladů na typ výrobku, k nimž byla přičtena částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. V případě stávajících domácích prodejů byl u dotčených typů výrobku použit zisk ze všech transakcí na domácím trhu na typ výrobku (vzhledem k tomu, že všechny transakce domácího prodeje těchto typů výrobků byly ziskové, jsou splněny podmínky čl. 2 odst. 4 základního nařízení). V případě, že k domácímu prodeji nedochází, byl použit průměrný zisk. U jednoho typu výrobku, u nějž nebyly poskytnuty výrobní náklady, byla použita početně zjištěná běžná hodnota velmi podobného typu.

(43)

U zbývajících typů výrobku bylo následně zkoumáno, zda by bylo možné domácí prodej každého typu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení, jak je popsáno ve 37. až 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Z dalšího šetření vyplynulo, že ziskový prodej pouze několika srovnatelných typů výrobku dosahoval více než 80 % celkového domácího prodeje, a proto by bylo možné použít pro výpočet průměrné ceny pro běžnou hodnotu těchto typů výrobku celý objem domácího prodeje. U zbývajících typů výrobku byl použit pouze ziskový prodej.

(45)

Po zveřejnění konečných informací vyvážející výrobce/skupina, jemuž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, prohlásil, že metodika použitá pro početní zjištění běžné hodnoty nereprezentativních typů výrobku, popsaná výše ve 42. bodě odůvodnění, tzn. použití zisku ze ziskových transakcí s dotčenými typy výrobku, je v rozporu s ustanoveními čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Dále tvrdil, že je standardní praxí, aby byl při početním zjišťování běžné hodnoty pro konkrétní typ výrobku použit průměrný zisk ze všech ziskových transakcí se všemi typy výrobku a že by změna této praxe porušila zásadu právní jistoty.

(46)

Je třeba poznamenat, že metodika popsaná ve 42. bodě odůvodnění je v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení, podle nějž by se částky pro zisk měly stanovit na základě skutečných údajů, které vývozce nebo výrobce skutečně zaznamená při prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Použití pojmu „obdobný výrobek“ nevylučuje v případě potřeby rozdělení šetřeného výrobku na typy výrobků. Kromě toho platná judikatura WTO ( 4 ) stanoví, že je třeba přihlédnout ke skutečnému ziskovému rozpětí stanovenému pro transakce s příslušnými typy výrobku, pro něž musela být běžná hodnota početně zjištěna, v běžném obchodním styku. Je také třeba uvést, že dotčený vyvážející výrobce/skupina neprokázal, že by transakce s typy výrobku, pro něž musela být běžná hodnota početně zjištěna, měly být považovány za transakce, k nimž nedošlo v běžného obchodním styku. Dále je třeba poznamenat, že metodika popsaná výše je spravedlivá. V případech, kdy je ziskové rozpětí z prodeje dotčeného typu výrobku v běžném obchodním styku nižší než vážený průměrný zisk z prodeje všech typů výrobků v běžném obchodním styku, pro výpočet běžné hodnoty se použije nižší ziskové rozpětí dotčeného typu výrobků. Tvrzení se proto zamítá.

(47)

Po zveřejnění prozatímních zjištění jedna zúčastněná strana poznamenala, že by Turecko nemělo být použito jako srovnatelná země, a navrhla, aby byla v tomto ohledu použita Malajsie. Tato připomínka nebyla důkladněji zdůvodněna, a tudíž nebyla vzata v úvahu.

(48)

Podotýká se, že po vyloučení příze z definice výrobku, který je předmětem šetření (viz výše) již skutečnost, že příze není vyráběna v Turecku, nepředstavuje překážku, která by bránila tomu, aby bylo Turecko vybráno jako srovnatelná země, jelikož nebude nutné početně zjišťovat běžnou hodnotu žádných typů výrobku, které jsou předmětem šetření (viz rovněž 50. a 51. bod odůvodnění níže).

(49)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je s konečnou platností vyvozen závěr, že by Turecko mělo být v tomto řízení použito jako srovnatelná země.

(50)

Po poskytnutí prozatímních zjištění vyjádřila jedna strana názor, že běžná hodnota obdobného výrobku v Turecku nemusí být přesná, jelikož struktura nákladů v turecké spolupracující společnosti je narušená. Při šetření bylo opravdu zjištěno, že spolupracující turecká společnost má značné finanční náklady, které mohou narušovat výpočet běžné hodnoty, zejména v případě, že je zjišťována početně.

(51)

Aby se tudíž zabránilo možnému narušení výpočtu, bylo rozhodnuto seskupit typy výrobku a odlišovat pouze hlavní vlastnosti výrobků. Toto seskupení zvýšilo srovnatelnost dotčeného výrobku a tureckého obdobného výrobku z hlediska objemů prodeje a umožnilo použít skutečné ceny, nikoli početně stanovenou běžnou hodnotu, u níž by musely být použity prodejní, obecné a správní náklady (které by mohly být narušeny finančními náklady).

(52)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, obsah 48. až 50. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, které se týkají stanovení vývozní ceny a srovnání vývozních cen s příslušnou běžnou hodnotou, se s konečnou platností potvrzuje.

(53)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, obsah 51. až 54. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, které se týkají se obecné metodiky výpočtu dumpingových rozpětí, se s konečnou platností potvrzuje.

(54)

Ve světle výše uvedených změn ve výpočtu běžné hodnoty a po opravě některých chyb ve výpočtu byla výše dumpingu nakonec stanovena a vyjádřena jako procentní podíl čisté ceny CIF na hranice Unie před proclením takto:

(55)

Je třeba poznamenat, že po vyloučení příze z definice výrobku (viz 13. až 23. bod odůvodnění výše) musela být analýza újmy přizpůsobena zbývajícím třem hlavním typům výrobku: pramencům, střiži a rohožím. Proto bylo nutné provést revizi některých ukazatelů újmy, objemu dumpingového dovozu a výpočtu cenového podbízení a úrovně pro odstranění újmy.

(56)

Pokud jde o definici výrobního odvětví Unie a reprezentativnost vzorku výrobců Unie, nebyly obdrženy žádné nové připomínky ani tvrzení. Vzhledem k tomu a ke skutečnosti, že typ výrobku vyloučený z definice výrobku, tedy příze, představoval omezený podíl objemu výroby a prodeje výrobců Unie, závěry 56. až 58. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(57)

V souvislosti se spotřebou v Unii je třeba poznamenat, že, jak je uvedeno výše v 55. bodě odůvodnění, vyloučení jednoho ze čtyř hlavních typů výrobku, tedy příze, z definice výrobku bylo podnětem k revizi objemů spotřeby v Unii.

(58)

Vzhledem k výše zmíněné revizi se celková spotřeba v Unii během posuzovaného období vyvíjela takto:

(59)

Výše popsaná vývojová tendence spotřeby je podobná tendenci zaznamenané u výrobku, který je předmětem šetření, definovanému v prozatímním nařízení, tj. v letech 2007–2008 došlo ke zvýšení přibližně o 5 % a poté během období šetření k velmi výraznému poklesu o 23 % oproti roku 2006.

(60)

Vzhledem k vyloučení příze z definice výrobku musely být přepracovány údaje o dovozu.

(61)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že by z dotčeného dovozu měl být vyloučen dovoz z ČLR, který pochází od výrobců ve spojení s výrobním odvětvím Unie.

(62)

V tomto ohledu se nejprve připomíná, že, jak již bylo uvedeno v 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, během období šetření představoval objem dovozu z ČLR od výrobců zařazených do vzorku méně než 4 % celkového dovozu z Číny. Tato situace se po vyloučení příze z definice výrobku nezměnila.

(63)

Vzhledem k tomu, že pouze dva výrobci v Unii dováželi během období šetření z ČLR dotčený výrobek, nelze přesný objem tohoto dovozu z důvodů důvěrnosti zveřejnit. V každém případě, i kdyby byl objem tohoto dovozu odečten za každý rok posuzovaného období, vývojová tendence dovozních objemů a podílů na trhu by zůstala více méně beze změn. Podíl dumpingového dovozu na trhu by byl nižší, ačkoli pouze o méně než jeden procentní bod v každém roce posuzovaného období, a tudíž by celkovou vývojovou tendenci během posuzovaného období nijak neovlivnil.

(64)

Zrevidované údaje o dovozu po vyloučení příze jsou uvedeny v následující tabulce:

(65)

Po těchto změnách se vývojové tendence objemů dovozu dotčeného výrobku, které byly zaznamenány v prozatímní fázi, do určité míry změnily. Nárůst objemu dovozu jak v absolutních, tak relativních hodnotách však zůstává značný. Tento dovoz velice rychle rostl během posuzovaného období, zejména mezi roky 2006 a 2008 (o 86 %), poté dovoz z Číny poklesl kvůli celkovému propadu poptávky. Podíl tohoto dovozu na trhu však od roku 2008 do období šetření nadále rostl a v průběhu celého období vzrostl o 6,3 procentního bodu.

(66)

Po vyloučení příze průměrná dovozní cena CIF dotčeného výrobku výrazně klesla (přibližně o 3 %):

(67)

Z výše uvedené tabulky nicméně vyplývá, že se vývojová tendence, kdy ceny byly během posuzovaného období výrazně stabilní, nezměnila, a tudíž lze závěr ohledně cenového vývoje tohoto dovozu, který je vymezen v prozatímním nařízení, potvrdit.

(68)

Pokud jde o výpočet cenového podbízení, musela být zrevidována prozatímní rozpětí, jelikož v důsledku vyloučení příze z definice výrobku bylo nezbytné vyjmout z výpočtů újmy odpovídající prodeje.

(69)

Navíc, stejně jako tomu bylo v části šetření týkající se dumpingu (viz 50. a 51. bod odůvodnění výše), bylo rozhodnuto seskupit typy výrobku a odlišovat pouze hlavní vlastnosti výrobku. V důsledku toho se zvýšil objem čínského dovozu zařazený do srovnání s prodejem obdobného výrobku vyrobeného výrobním odvětví Unie, a tím se zaručila lepší reprezentativnost výpočtů cenového podbízení.

(70)

Byla rovněž uplatněna úprava nákladů vynaložených po dovozu, neboť tyto náklady jsou nezbytné pro prodej dotčeného výrobku.

(71)

Po změnách ve výpočtu cenového podbízení v důsledku i) vyloučení příze, ii) seskupení typů výrobků a iii) úpravy nákladů vynaložených po dovozu dosahují zrevidovaná rozpětí podbízení 18,2 %, přičemž průměr cenového podbízení činí 10,9 %. Výše uvedené změny byly uplatněny také na výpočet úrovně pro odstranění újmy – viz 134. bod odůvodnění tohoto nařízení.

(72)

Kromě výše zmíněných změn a vzhledem k tomu, že nebyla vznesena žádná jiná tvrzení či připomínky, se závěry 61. až 65. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(73)

V důsledku vyloučení příze z definice výrobku bylo nutné upravit určité tabulky v oddíle D.4 prozatímního nařízení. Kromě toho bylo nutné provést menší opravu údajů o prodeji poskytnutých jedním z výrobců zařazených do vzorku. Je třeba poznamenat, že u výrobců zařazených do vzorku představovala příze poměrně omezený podíl výroby a prodeje. Z toho důvodu byly těmito úpravami nejvíce ovlivněny ukazatele určené na základě všech výrobců v Unii (objemy prodeje a podíl na trhu). V omezeném rozsahu byly rovněž ovlivněny průměrné prodejní ceny výrobců zařazených do vzorku. Zaznamenané vývojové tendence však i u těchto ukazatelů zůstávají ve srovnání se zjištěními v prozatímním nařízení v podstatě beze změn, jak vyplývá z níže uvedených tabulek. Vzhledem k omezenému výskytu příze ve vzorku výrobců nebyly vyloučením příze z definice výrobku ovlivněny finanční ukazatele (ziskovost, návratnost investic, peněžní tok a investice). V zájmu transparentnosti jsou níže uvedeny všechny tabulky týkající se ukazatelů újmy vyjmenovaných v oddíle D.4 prozatímního nařízení včetně těch, které zůstaly beze změn.

(74)

Jelikož byl vývoj objemů výroby výrobců zařazených do vzorku ve srovnání s údaji poskytnutými v prozatímním nařízení v důsledku vyloučení příze z definice výrobku ovlivněn jen ve velmi omezeném rozsahu (1 % zvýšení za rok 2008 a období šetření), závěr 67. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(75)

Údaje o výrobní kapacitě výrobního odvětví Unie v důsledku vyloučení příze celkově klesly, to však nemělo žádný vliv na vývojovou tendenci a využití kapacity. Proto se závěr 69. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(76)

Jelikož vývoj zásob výrobců zařazených do vzorku byl ve srovnání s údaji poskytnutými v prozatímním nařízení v důsledku vyloučení příze z definice výrobku ovlivněn jen ve velmi omezeném rozsahu (1 % zvýšení za roky 2007, 2008 a období šetření), závěr 70. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(77)

Ačkoli je pokles objemů prodeje od roku 2006 ve srovnání s objemy prodeje, které byly oznámeny v prozatímním nařízení, v letech 2007 a 2008 o 1 % silnější a o 3 % méně zřetelný v období šetření, objemy prodeje přesto během posuzovaného období klesly o 27 %, a závěry 71. a 72. bodu odůvodnění se tudíž potvrzují.

(78)

Po vyloučení příze z definice výrobku klesl podíl výrobního odvětví Unie na trhu EU ze 76,3 % na 71,9 % (na rozdíl od poklesu ze 75,1 % na 69,5 %). Závěry 73. bodu odůvodnění prozatímního nařízení ohledně podílu výrobního odvětví Unie na trhu se tudíž potvrzují.

(79)

Pokud jde o průměrné prodejní ceny, vyloučení příze z definice výrobku bylo podnětem k celkově mírně nižším průměrných prodejním cenám. Tato tendence je nicméně totožná s tendencí prodejních cen popsanou v prozatímním nařízení (pouze o 1 % vyšší údaje za rok 2008 a období šetření), a závěry 74. bodu odůvodnění uvedeného nařízení se tudíž potvrzují.

(80)

Údaje výrobců v Unii o zaměstnanosti byly upraveny tak, aby byla vyloučena výroba příze. Poměrně malé snížení tendenci nijak nezměnilo (údaje za rok 2008 a období šetření byly pouze o 1 % vyšší), a závěry 75. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují.

(81)

Produktivita výrobního odvětví Unie nebyla vyloučením příze nijak ovlivněna, a závěry 76. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je tudíž možné potvrdit.

(82)

Jak je již zmíněno výše v 73. bodě odůvodnění, vzhledem k omezenému výskytu příze ve vzorku výrobců nebyly vyloučením příze z definice výrobku níže uvedené finanční ukazatele ovlivněny.

(83)

Vyloučení příze z definice výrobku se nijak nedotklo nákladů na pracovní sílu ve smyslu ročních průměrných mezd, a závěry 77. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují.

(84)

Vyloučení příze z definice výrobku se nijak nedotklo ziskovosti ani návratnosti investic, a závěry 78. až 81. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují.

(85)

Vyloučení příze z definice výrobku nijak neovlivnilo stav peněžního toku výrobního odvětví Unie, a závěr 83. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzuje.

(86)

Vyloučení příze z definice výrobku nijak neovlivnilo úroveň investic výrobního odvětví Unie, a závěry 85. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují.

(87)

Jedna zúčastněná strana prohlásila, že Komise měla analyzovat újmu (a také příčinné souvislosti) u jednotlivých segmentů, tj. u každého hlavního typu výrobku samostatně. Tato strana se domnívala, že hlavní typy výrobku se od sebe příliš lišily na to, aby bylo možné analyzovat je jako celek.

(88)

Nejprve je třeba připomenout, že závěry ohledně dumpingu a újmy lze vyvodit pouze pro dotčený výrobek a obdobný výrobek jako celek. Pokud existují určitá tvrzení o definici dotčeného výrobku, měla by být analyzována v daném kontextu a neměla by být podnětem k samostatné analýze újmy podle různých typů výrobku, které jsou předmětem šetření. Jak je zmíněno výše ve 13. až 23. bodě odůvodnění, definice výrobku v tomto šetření byla v závěrečné fázi šetření změněna v důsledku vyloučení příze. Závěr o dumpingu a újmě u tohoto nově definovaného dotčeného výrobku a obdobného výrobku lze učinit pouze jako u celku. Z těchto důvodů nelze výše uvedené tvrzení přijmout.

(89)

Tatáž zúčastněná strana tvrdila, že předložené údaje o výrobním odvětví Unie nejsou soudržné. Zejména se domnívala, že Komise pochybila tím, že v některých případech poskytla údaje od celého výrobního odvětví Unie, při jiných příležitostech používala pouze ověřené údaje od výrobců zařazených do vzorku.

(90)

Pokud jde o toto tvrzení, nejprve je nutné podotknout, že výběr vzorku je postup výslovně stanovený článkem 17 základního nařízení pro případy, kdy není možné podrobně vyšetřit určité skupiny hospodářských subjektů. Vybraný vzorek výrobců v Unii je považován za reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie a zúčastněné strany nepředložily žádná opodstatněná tvrzení, která by prokazovala opak. Z toho důvodu, jak již bylo zmíněno v 66. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly všechny ukazatele újmy vyjma těch, které se týkají objemu prodeje a podílu na trhu, stanoveny na základě informací, jež byly získány od výrobců v Unii zařazených do vzorku a ověřeny v jejich prostorách. Základním předpokladem pro výpočet spotřeby v Unii byl objem prodeje výrobního odvětví Unie tvořený všemi výrobci Unie a jak objem prodeje, tak spotřeba Unie byly nezbytné pro stanovení podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(91)

Jiná zúčastněná strana prohlásila, že k prodejům uskutečněným dotčenými výrobci měl být přidán dovoz z ČLR od výrobců, kteří jsou ve spojení s výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(92)

Vzhledem k tomu, že dotčené výrobky jsou pouze znovu prodávány dotčenými výrobci v Unii, tvrzení, že by přidání těchto dovozů k jejich objemu prodeje narušilo celkovou situaci, se tudíž nezdá být opodstatněné. V každém případě, jak již bylo zmíněno výše v 62. a 63. bodě odůvodnění, objem tohoto dovozu je omezený. Jak bylo zmíněno ve stejných bodech odůvodnění, i podíly na trhu by byly ovlivněny pouze minimálně, aniž by změnily tendence souvisejících ukazatelů újmy.

(93)

Jedna ze zúčastněných stran prohlásila, že Komise nevysvětlila, proč byly do údajů výrobního odvětví Unie o prodeji začleněny prodeje za účelem interního použití. Tvrdila, že Komise měla provést analýzu trhu vlastní spotřeby nezávisle na analýze volného trhu.

(94)

V tomto ohledu je důležité zdůraznit, že prodeje za účelem interního použití byly zařazeny do objemů prodeje výrobního odvětví Unie a analýzy podílu na trhu, jelikož bylo zjištěno, že tento prodej nijak nekonkuruje dovozu. Při šetření bylo samozřejmě stanoveno, že množství, která dotčené společnosti v Unii použily pro interní účely, bylo možné v zásadě nahradit koupenými skleněnými vlákny, např. pokud by tržní okolnosti a/nebo finanční úvahy daly k takovéto změně podnět. Z toho důvodu byly zařazeny do analýzy trhu Unie. V každém případě, pokud by byl prodej za účelem interního použití z analýzy vyloučen, prodejní tendence by se nijak výrazně nezměnily.

(95)

Výrobní odvětví Unie zpochybnilo průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie shrnuté v tabulce 10 prozatímního nařízení. Mělo podezření, že došlo k chybě ve výpočtu, a tvrdilo, že ve skutečnosti byl pokles prodejních cen během posuzovaného období výraznější než uváděná 2 %. S ohledem na tuto domněnku byl zrevidován výpočet průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku. Výpočet byl založen na ověřených prodejních cenách a byl shledán přesným. Nicméně vzhledem k vyloučení příze z definice výrobku bylo nezbytné přepočítat průměrné prodejní ceny vyloučením příze a zrevidované průměrné prodejní ceny jsou uvedeny výše v tabulce 11.

(96)

Dva výrobci zařazení do vzorku zpochybnili některé úpravy provedené u údajů o ziskovosti, které předložili. Zpochybněné úpravy odkazují na transfery v rámci společnosti, změny v účetnictví a určité mimořádné složky, které podle Komise zbytečně narušují výsledné údaje o zisku. Úpravy byly zpochybněny, jelikož dotčení výroby měli za to, že se následně neprojevily důležité náklady, třebaže skutečně vznikly, a v některých případech mohly dokonce souviset s dumpingovými dovozy. Byly přezkoumány úpravy, které byly provedeny u údajů o ziskovosti dvou společností, a znovu bylo zjištěno, že jsou odůvodněné. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(97)

Jelikož nebyla vznesena žádná jiná tvrzení ani připomínky, závěry 66. až 86. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se změnami popsanými výše v 55. až 80. bodě odůvodnění se tudíž potvrzují.

(98)

Jelikož nebyla vznesena žádná jiná tvrzení ani připomínky, závěry 87. až 89. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(99)

Některé strany znovu zopakovaly tvrzení, že vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR neexistuje žádná příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dotčeným dovozem. Strany zejména znovu tvrdily, že průměrná dovozní cena u tohoto dovozu zůstala během posuzovaného období výrazně stabilní a že si výrobní odvětví Unie dokázalo udržet ziskovost na úrovních, které se blížily zmíněnému cílovému zisku v letech 2007 a 2008, kdy došlo k nejvýraznějšímu nárůstu objemu dovozu z Číny.

(100)

Odpověď na tato tvrzení je již popsána v 94. a 95. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které se tudíž potvrzují. Navíc, jak je již uvedeno ve 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, není možné pouze na základě vývoje omezeného počtu ukazatelů újmy sledovaných po omezenou část posuzovaného období dospět k závěru, že je narušena příčinná souvislost; naopak, měl by být posouzen celkový vývoj všech ukazatelů újmy během celého posuzovaného období. Z prozatímní analýzy již vyšlo najevo, že dovoz dotčeného výrobku byl příčinou poklesu cen na trhu Unie během celého posuzovaného období a do značné míry při něm během období šetření docházelo k podbízení prodejních cen výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie tudíž nebylo v takovém postavení, aby dosáhlo nezbytných úrovní ziskovosti, a to i v obdobích poměrně silné poptávky, jako např. v letech 2007 a 2008. Dovoz z ČLR navíc soustavně získával podíl na trhu, nejvíce v roce 2007, kdy trh EU se skleněnými vlákny výrazně vzrostl. Tato agresivní strategie získávání podílů na trhu soustavným prodejem za ceny, které podbízejí ceny výrobního odvětví Unie, nevedl k závažnému zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie před obdobím šetření jen díky poměrně vysokým úrovním spotřeby v Unii, která zmírnila účinek újmu působícího dumpingu. Vývojové změny během období šetření nicméně potvrzují, že jakmile se tržní podmínky zhoršily, projevila se podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem ve všech ohledech. Tvrzení zmíněná v 99. bodě odůvodnění se tudíž zamítají.

(101)

Vzhledem k vyloučení příze z definice výrobku musely být následujícím způsobem přepracovány údaje o dovozu:

(102)

Kromě objemu dovozu z USA a Tchaj-wanu, který oproti objemu uvedenému v tabulce 17 prozatímního nařízení poklesl přibližně o 35 % (období šetření), je dovoz z ostatních zemí vyloučením příze podle všeho ovlivněn jen velmi mírně.

(103)

Několik zúčastněných stran zopakovalo tvrzení, že újmu způsobila výrobnímu odvětví Unie spíše hospodářská krize než dumpingový dovoz – nebo jinými slovy, že hlavní příčinou újmy byla hospodářská krize a že dovoz z ČLR představoval nanejvýš druhořadý, dodatečný faktor. V tomto ohledu strany tvrdily, že existuje vzájemný vztah mezi spotřebou a ziskovostí a že se ziskovost zhoršila pouze tehdy, když poklesla poptávka. Zároveň bylo vzneseno tvrzení, že neexistuje žádný vzájemný vztah mezi podílem na trhu EU, prodejními cenami a ziskovostí výrobního odvětví Unie na jedné straně a podílem na trhu EU a prodejními cenami čínského dovozu na straně druhé. Strany rovněž tvrdily, že Komise řádně neposoudila škodlivé účinky poklesu spotřeby v EU, a tudíž jednala v rozporu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení.

(104)

První částí výše uvedeného tvrzení se důkladně zabývají 99. až 102. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Byl samozřejmě zkoumán dopad hospodářské krize na újmu a ve 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se uznává, že hospodářský útlum a snížení poptávky nepříznivě ovlivnily situaci výrobního odvětví Unie a že jako takové přispěly k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. To nicméně nijak nezmenšuje škodlivý účinek levného a dumpingového dovozu z ČLR na trh Unie během celého posuzovaného období. Jinými slovy, hospodářská krize během posuzovaného období zhoršila újmu výrobního odvětví Unie, ale dovoz z ČLR jednoznačně způsobil újmu, která je ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení považována za podstatnou. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(105)

Žádný argument předložený zúčastněnými stranami neprokazuje, že by dopad jiných faktorů než dumpingového dovozu z ČLR byl natolik významný, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou újmou. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že neexistují žádné jiné připomínky, které dosud nebyly řešeny, je vyvozen závěr, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(106)

Závěry o příčinných souvislostech v prozatímní nařízení, které jsou shrnuty ve 117. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se tudíž potvrzují.

(107)

S ohledem na připomínky stran provedla Komise další analýzu všech tvrzení týkajících se zájmu Unie.

(108)

Žadatelé zopakovali, že uložení antidumpingových opatření má zásadní význam, má-li si výrobní odvětví Unie udržet životaschopnost a má-li v budoucnosti fungovat, jelikož eroze cen způsobená dumpingovým dovozem z ČLR závažně ovlivnila prodej, ziskovost a schopnost výrobního odvětví Unie investovat. Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné jiné konkrétní připomínky, 122. až 126. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(109)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné konkrétní připomínky, 127. a 128. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(110)

Po uložení prozatímních opatření se přihlásilo několik uživatelů a sdružení uživatelů, kteří v prozatímní fázi nevystoupili, a vznesli připomínky.

(111)

Mnoho uživatelů zopakovalo obecné připomínky k některým záležitostem, které již byly analyzovány v prozatímním nařízení, aniž by v tomto ohledu poskytli nové informace nebo další důkazy, které by tato tvrzení opodstatňovaly. K určitým otázkám však nové informace získány byly a následně byly analyzovány.

(112)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že spolupráce ze strany uživatelů dostatečně nereprezentuje složitost odvětví a že většina uživatelů jsou malé a střední společnosti, jejichž situace a názory byly v analýze zájmu Unie opomenuty.

(113)

V tomto ohledu je nejprve třeba připomenou, že 13 uživatelů poskytlo odpověď na dotazník a několik dalších uživatelů navíc vyjádřilo připomínky. Kromě toho připomínky předložilo také několik sdružení jednacích jménem uživatelů. Mnoho z těchto zúčastněných stran rovněž dalo své názory najevo během slyšení. Po úpravě počtu s ohledem na vyloučení příze z definice výrobku představovali spolupracující uživatelé přibližně 24 % dovozu dotčeného výrobku. Takováto spolupráce je považována za reprezentativní.

(114)

Uznává se nicméně, že většina uživatelů, kteří vyplnili uživatelský dotazník, byly spíše velké společnosti. Komise je v tomto ohledu závislá na spolupráci, kterou se jí nakonec podařilo získat. Má se však za to, že prostřednictvím spolupráce s několika sdruženími (PlasticsEurope, EuCIA, EuPC, Plastindustrien, BPF) byly v podstatě vyjádřeny obavy malých a středních společností a následně byly tyto obavy vzaty v úvahu.

(115)

Řada uživatelů a sdružení zpochybnila posouzení provedené Komisí, které se týká počtu lidí zaměstnaných v odvětví uživatelů skleněných vláken a je uvedeno ve 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V tomto ohledu je třeba připomenout, že ve 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise odhadla celkový počet lidí, kteří pracují ve všech společnostech využívajících výrobky ze skleněných vláken v navazujícím výrobním odvětví v Unii včetně výroby dalších navazujících výrobků, přibližně na 50 000 až 75 000 lidí. Výše uvedené zúčastněné strany tvrdily, že by tento počet mohl celkem dosáhnout 200 000 až 250 000 lidí, a byly požádány, aby tyto odhady zdůvodnily. I když jedno sdružení, European Boating Industry (evropský loďařský průmysl), poskytlo určité podpůrné údaje o loďařskému průmyslu, nebyly předloženy žádné přesvědčivé důkazy, které by tyto údaje o zaměstnanosti spojovaly s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem.

(116)

Stanovení zájmu uživatelů skleněných vláken na základě těchto obecných údajů, které sestávají z celkového počtu lidí zaměstnaných ve všech navazujících úrovních výrobního odvětví Unie včetně divizí nadnárodních společností, které nemají s výrobky ze skleněných vláken vůbec nic společného, by v každém případě vážně ovlivnilo důvěryhodnost analýzy zájmu Unie.

(117)

Je také třeba připomenout, že jak je uvedeno ve 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise rovněž odhadla počet zaměstnanců v divizích využívajících skleněná vlákna v rámci společností, které během období šetření využívaly čínská skleněná vlákna, přibližně na 27 000 osob. Tento odhad vycházel z podrobných údajů předložených uživateli v odpovědích na dotazník týkajících se konkrétně zaměstnanosti Unie v těchto divizích. Odhad byl proveden součtem těchto údajů a jejich následnou extrapolací k veškerému dovozu dotčeného výrobku z Číny během období šetření. Extrapolace byla založena na podílu spolupracujících uživatelů na celkovém čínském dovozu dotčeného výrobku během období šetření.

(118)

Na závěr je v tomto ohledu rovněž nutno poznamenat, že po vyloučení příze z definice výrobku musel být výše uvedený odhad zrevidován. V důsledku revize činí zaměstnanost podle odhadů přibližně 22 000 osob.

(119)

Několik uživatelů prohlásilo, že Komise ve 132. až 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení podcenila dopad prozatímního antidumpingového cla na ziskovost, a tím i na životaschopnost evropského uživatelského odvětví. Tvrdili, že skutečný dopad je mnohem silnější a že úroveň prozatímního cla ohrožuje existenci mnoha těchto podniků v Unii.

(120)

V tomto ohledu je důležité poznamenat, že ekonomické posouzení provedené v prozatímním nařízení bylo založeno na hospodářských údajích poskytnutých uživateli, kteří spolupracovali při šetření. To byly ve skutečnosti jediné ověřitelné informace, které byly v tomto ohledu k dispozici. Ačkoli bylo toto posouzení kritizováno velkým počtem uživatelů, pouze jeden z nich poskytl dodatečné informace, které bylo možné použít ke zvýšení přesnosti analýzy. Dotčená strana je v každém případě uživatelem příze, a její podání tudíž nakonec nebylo při analýze vlivu na náklady zohledněno.

(121)

Byla vznesena dodatečná tvrzení, v nichž se uvádí, že dopad na malé a střední podniky je větší, než jak bylo stanoveno. V tomto ohledu však bylo poskytnuto málo konkrétních důkazů, jelikož tito uživatelé plně nespolupracovali. Mezi spolupracující uživatele samozřejmě patří některé nadnárodní společnosti a účinek cel na ně je zpravidla omezenější. Aby byl nicméně tento narušující dopad na výpočet vyloučen, Komise v závěrečné fázi stanovila průměrný vliv na náklady spolupracujících uživatelů pouze u divize využívající skleněná vlákna, nikoli u celých společností – viz 123. bod odůvodnění níže.

(122)

Po vyloučení příze z definice výrobku muselo být zrevidováno posouzení provedené v prozatímní fázi tím, že z analýzy byly vyňaty společnosti využívající přízi. Kromě toho bylo v důsledku posouzení nutné provést další úpravy ohledně úrovní cel, která mají být uplatněna (viz 139. bod odůvodnění níže).

(123)

Vzhledem k výše uvedeným revizím bude vypočtený dopad cla na uživatelské odvětví činit v průměru přibližně pouze 0,5 procentních bodů a až 2,3 procentních bodů na zisk divizí uživatelů, které využívají skleněná vlákna. Dopad bude tudíž mnohem menší, než se očekávalo v prozatímní fázi, pokud vůbec k nějakém významnému dopadu dojde, jelikož je nepravděpodobné, že by malé zvýšení výrobní ceny, jako například zvýšení, které mohlo být způsobeno stávajícími celními sazbami, nebylo možné zcela nebo alespoň zčásti přenést na odběratele.

(124)

Samozřejmě že pokud jde o schopnost přenést zvýšení výrobní ceny na odběratele, byly od žadatele obdrženy informace o vývoji výrobní ceny pryskyřice, což je pro uživatele další klíčový náklad a někdy dokonce představuje převážnou část výrobní ceny kompozitních konečných výrobků. Toto podání uvádí, že zatímco prodejní cena skleněných vláken (výrobní cena pro uživatele) zůstala po velmi dlouhou dobu stabilní, výrobní cena pryskyřice se během téhož období zdvojnásobila. Zvýšení ceny pryskyřice bylo od konce roku 2009 opět zřetelné. Navzdory tomuto velice výraznému nárůstu cen uživatelé tuto klíčovou surovinu nadále kupovali a prodávali své konečné výrobky a udrželi si konkurenceschopnost. Proto je pravděpodobné, že se jim podařilo přenést alespoň část zvýšení výrobní ceny na odběratele. Pokud lze takto výrazný nárůst výrobní ceny (zčásti) přenést na odběratele, není žádný důvod, proč by tomu tak nemohlo být u antidumpingového cla ze skleněných vláken, a to na úrovni pro odstranění újmy.

(125)

Některé strany tvrdily, že určití uživatelé včetně globálních skupin přesouvají a/nebo přesunou výrobu mimo Unii, čímž může dojít ke ztrátě pracovních míst u uživatelů v Unii; navíc to rovněž může mít dopad na zákazníky uživatelů, jakož i na výrobce plastů, kteří rovněž dodávají materiály uživatelům skleněných vláken vyrábějícím kompozitní materiál. To je však možný důsledek uložení cel na jakýkoli meziprodukt, a nikoli pouze na skleněná vlákna. Uživatelé na navazujících trzích mohou také požádat o ochranu v rámci antidumpingového řízení, jak k tomu již došlo u otevřených síťovin ze skleněných vláken. Takové účinky, které podle tvrzení vznikly, by nyní byly v každém případě podle všeho velice omezené v důsledku úrovní cel, která se mají uplatnit (viz 139. bod odůvodnění níže).

(126)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze vyvodit závěr, že v důsledku zvýšení cen způsobeného navrhovanými opatřeními nebylo ohroženo přežití žádného z uživatelů, kteří spolupracovali při šetření a předložili hospodářské údaje, které Komise mohla vyšetřit.

(127)

Několik uživatelů zopakovalo tvrzení, že je ohroženo zabezpečení dodávek na trh Unie a že antidumpingová opatření tuto situaci ještě zhoršují. Své tvrzení doložili určitými důkazy, které poukazují na neschopnost výrobního odvětví Unie zabezpečit dodávku skleněných vláken pro uživatelské odvětví v požadovaném objemu a za požadované ceny. Ve stejném smyslu bylo tvrzení Komise, že nevyužitá kapacita v Unii byla dostatečně velká na to, aby nahradila dovoz z ČLR, považováno za zjednodušené a neodůvodněné.

(128)

Tato otázka byla podrobena další analýze. Od žadatele byly rovněž získány nové informace o výrobním objemu, využití kapacity a poptávce. Takto získané a analyzované informace potvrdily, že v prvním pololetí roku 2010 skutečně došlo k omezení dodávek některých výrobků vyrobených výrobním odvětvím Unie, a to v důsledku nedostatku zásob vzniklého na základě zotavení trhu po ekonomické krizi. Mezitím se však podle očekávání, která jsou v tomto ohledu obsažena v prozatímním nařízení (145. až 149. bod odůvodnění), nárůst poptávky podle všeho ustálil a byly poskytnuty důkazy, že dodavatelé v EU během roku 2010 výrazně zvýšili svoji produkci, která je bezprostředně k dispozici. Bylo rovněž ohlášeno, že v krátkodobém a střednědobém výhledu dojde k dalšímu zvýšení výrobní kapacity výrobního odvětví Unie. Kromě toho byly rovněž předloženy důkazy výrazného zvýšení výrobní kapacity v několika dalších vyrábějících zemích mimo Unii.

(129)

Aktualizované údaje o výrobě a výrobní kapacitě příze byly méně uklidňující a také nezávislá studie trhu poukázala na jednoznačně méně příznivou situaci týkající se dodávky příze. Jelikož však příze byla vyloučena z definice výrobku, nemá již tato záležitost význam.

(130)

Několik uživatelů rovněž tvrdilo, že někteří výrobci v Unii bezprostředně před zveřejněním prozatímního nařízení výrazně zvýšili ceny některý výrobků a začali požadovat zvýšení cen, když uživatelé vyjádřili zájem o další množství. Rovněž bylo vzneseno tvrzení, že někteří výrobci v Unii byli na rozdíl od předchozí praxe ochotní přistoupit pouze na krátkodobé smlouvy (kratší než 1 rok). Toto tvrzení bylo doloženo určitými důkazy a uživatelé se domnívali, že poukazují na skutečnost, že by výrobní odvětví Unie nebylo schopné zajistit dodávku množství požadovaných trhem za přiměřené ceny.

(131)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že po uložení antidumpingových opatření lze očekávat určité zvýšení cen na trhu v Unii. Proto není neobvyklé, že bylo také zaznamenáno určité zvýšení cen ze strany výrobců v Unii. Pokud jde o krátkodobé smlouvy, jde o záležitost mezi kupujícím a prodejcem, která nemusí nutně souviset s krátkodobým nedostatkem nabídky, ale lze ji vysvětlit mnoha jinými faktory, které ovlivňují trh. Jak již bylo zmíněno výše ve 128. bodě odůvodnění, v každém případě se zdá, že se situace týkající se nabídky skleněných vláken v průběhu roku 2010 vrátila k normálnímu stavu. Z těchto důvodů se výše uvedená tvrzení zamítají.

(132)

Na základě výše uvedených skutečností se závěry 150. až 151. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují a je s konečnou platností vyvozen závěr, že celkově neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení konečných antidumpingových cel na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(133)

Žadatel tvrdil, že 5 % cílový zisk stanovený v prozatímní fázi je příliš nízký, a zopakoval svůj názor, že by úroveň mezi 12 % a 15 % byla odůvodněnější vzhledem k tomu, že odvětví skleněných vláken je velice náročné na kapitál. Tvrdil, že tato mnohem vyšší úroveň ziskovosti je nutná k tomu, aby byla zajištěna zdravá návratnost kapitálu a umožněny nové investice. Výše uvedené tvrzení však nebylo přesvědčivě doloženo, a tudíž je vyvozen závěr, že by 5 % ziskové rozpětí stanovené v prozatímní fázi mělo být zachováno.

(134)

Pokud jde o stanovení úrovně pro odstranění újmy, jak je již uvedeno výše v 71. bodě odůvodnění, při výpočtu úrovně pro odstranění újmy byly rovněž uplatněny změny metodiky, které ovlivňují výpočet cenového podbízení – tj. i) vyloučení příze, ii) seskupení typů výrobku a iii) úprava nákladů vynaložených po dovozu.

(135)

S cílem vyloučit přízi a zohlednit v analýze újmy zvláštní vlastnosti každé skupiny výrobků (pramenců, střiže a rohoží) Komise využila podrobné finanční informace, které jí poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku samostatně pro jednotlivé typy výrobku. V tomto ohledu byly místo celkových údajů, které byly použity při prozatímních výpočtech a zahrnovaly přízi (viz 155. bod odůvodnění prozatímního nařízení), použity samostatné finanční údaje o hlavní skupině výrobků (pramencích, střiži a rohožích). Výsledný výpočet lépe odráží situaci na trhu a pokud možno zohledňuje zrevidovanou definici výrobku, jakož i zvláštní vlastnosti hlavních typů výrobku.

(136)

Výše popsané změny byly podnětem k rozsáhlé revizi prozatímních úrovní pro odstranění újmy.

(137)

S přihlédnutím k výše popsaným skutečnostem se má za to, že v souladu s článkem 9 základního nařízení by na dovoz dotčeného výrobku mělo být uloženo konečné antidumpingové clo.

(138)

Jelikož jsou nyní úrovně pro odstranění újmy nižší než stanovená dumpingová rozpětí, měla by konečná opatření vycházet z úrovně pro odstranění újmy.

(139)

Na základě výše uvedeného je sazba cla, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF na hranice Unie před proclením, tato:

(140)

Individuální sazba cla pro jednu společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění vyplývajících ze současného šetření. Proto odráží situaci dotčené společnosti zjištěnou při tomto šetření. Tato celní sazba (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) je proto použitelná výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenou společností. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tato sazba nevztahuje a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(141)

Každou žádost o použití této individuální antidumpingové celní sazby pro dotčenou společnost (například poté, co se změnil název subjektu, nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba neprodleně zaslat Komisi ( 5 ) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména informacemi o změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení odpovídajícím způsobem změněno aktualizací odkazu na společnost, na kterou se vztahuje individuální celní sazba.

(142)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se celostátního celní sazba neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(143)

Vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu cel, která byla s konečnou platností uložena. Jelikož je příze nyní vyloučena z definice výrobku (viz 13. až 24. bod odůvodnění), měly by být částky prozatímně zajištěné z dovozu příze uvolněny. Jelikož jsou konečné celní sazby nižší než prozatímní celní sazby, měly by být uvolněny částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla,