2012/343/EU2012/343/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 27. června 2012 , kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu určitých výrobků z koncentrovaných sójových bílkovin pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 168, 28.6.2012, s. 38-54 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 27. června 2012 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 29. června 2012 Nabývá účinnosti: 29. června 2012
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 27. června 2012,

kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu určitých výrobků z koncentrovaných sójových bílkovin pocházejících z Čínské lidové republiky

(2012/343/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   ZAHÁJENÍ

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) Komise dne 19. dubna 2011 informovala o zahájení antidumpingového řízení (dále jen „oznámení o zahájení“), pokud jde o dovoz určitých výrobků z koncentrovaných sójových bílkovin pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 7. března 2011 podala společnost Solae Europe S.A. („dále jen žadatel“) představující podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby určitých výrobků z koncentrovaných sójových bílkovin v Unii (3). Podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

2.   STRANY DOTČENÉ ŘÍZENÍM

(3)

Komise oficiálně informovala o zahájení řízení žadatele, dalšího známého výrobce v Unii, vyvážející výrobce a představitele ČLR, dovozce, dodavatele a uživatele, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i jejich sdružení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(4)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny veškeré ústní a písemné připomínky zúčastněných stran.

(6)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v oznámení o zahájení v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1225/2009 uvažovalo o výběru vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci a dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 (dále jen „období šetření“). Ohledně výběru vzorku vyvážejících výrobců byly konzultovány i orgány ČLR.

2.1   VÝBĚR VZORKU VYVÁŽEJÍCÍCH VÝROBCŮ

(7)

Požadované informace pro výběr vzorku v příslušných lhůtách poskytlo a spolupráci nabídlo dvacet vyvážejících výrobců. Objem prodeje v EU, jejž tito vyvážející výrobci (případně jejich skupiny) oznámili, představoval přibližně 90 % dotčeného dovozu během období šetření. Spolupráce byla tudíž považována za vysokou.

(8)

Vzhledem k velkému počtu (skupin) vyvážejících výrobců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě vyvážejících výrobců bude nutné provádět výběr vzorku.

(9)

Komise vybrala v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Takto vybraný vzorek původně sestával ze dvou skupin společností ve spojení představujících mimo jiné pět jednotlivých výrobců a 40 % až 50 % objemu vývozu dotčeného výrobku z ČLR do EU během období šetření. Po získání určitých indicií, že tyto dvě skupiny by se možná měly považovat za jediný subjekt pro účely uložení antidumpingového cla (viz 41. bod odůvodnění), byl vzorek rozšířen zahrnutím třetí skupiny vyvážejících výrobců, což představuje 45 % až 60 % čínského dovozu. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení Komise původní výběr vzorku i jeho pozdější rozšíření projednávala s dotčenými stranami a čínskými orgány. Dva vyvážející výrobci ve spojení vznesli námitky k rozšíření vzorku, přičemž tvrdili, že pokud by vzorek měl být rozšířen, pak by oni lépe splňovali podmínky na zařazení do vzorku jako třetí skupina vyvážejících výrobců. Je třeba zdůraznit, že v souladu s ustanoveními čl. 17 odst. 1 základního nařízení navrhovaný nový vzorek sestával ze tří skupin vyvážejících výrobců s největším objemem prodeje dotčeného výrobku v EU během období šetření. Kromě toho objem prodeje dotčeného výrobku v EU během období šetření od obou výrobců ve spojení, kteří tvrdili, že by měli být vybráni do třetí skupiny, byl velmi malý, přičemž představoval méně než 10 % příslušného objemu vybrané třetí skupiny. Proto bylo potvrzeno, že reprezentativnost rozšířeného vzorku byla nejlepší při rozšíření na navrhované tři skupiny. Žádné další námitky nebyly obdrženy.

2.2   VÝBĚR VZORKU DOVOZCŮ

(10)

Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k velkému počtu dovozců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě dovozců, kteří nejsou ve spojení, je třeba provést výběr vzorku.

(11)

Se zařazením do vzorku souhlasilo sedm dovozců, kteří nejsou ve spojení, podílejících se 20 % na celkovém dovozu dotčeného výrobku do Unie. Do vzorku byli vybráni tři dovozci představující přibližně 17 % celkového dovozu z ČLR a téměř 90 % dovozu spolupracujících dovozců. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení dostaly dotčené strany možnost, aby se vyjádřily k výběru vzorku. Žádné námitky nebyly obdrženy. Jeden z dovozců zařazených do vzorku přerušil svou spolupráci a neposkytl odpověď na dotazník.

2.3   ODPOVĚDI NA DOTAZNÍK A OVĚŘOVÁNÍ

(12)

Aby bylo skupinám vyvážejících výrobců v ČLR zařazeným do vzorku, pokud o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala jim Komise za tímto účelem příslušné formuláře. V této souvislosti lze zmínit, že dvě skupiny společností zařazených do vzorku požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, zatímco zbývající skupina společností zařazených do vzorku požádala o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(13)

Formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení byly zaslány rovněž vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku (jejich skupinám), kteří uvedli, že mají v úmyslu žádat o individuální zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(14)

Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jakož i vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří uvedli, že mají v úmyslu žádat o individuální zjišťování, žadateli a dalšímu známému výrobci v Unii, dovozcům zařazeným do vzorku a všem známým uživatelům.

(15)

Po vyžádání informací od výrobců v možných srovnatelných zemích Brazílii, Izraeli a ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“) byly zaslány dotazníky rovněž výrobcům, kteří nabídli spolupráci, v Brazílii a Izraeli pro účely stanovení běžné hodnoty pro společnosti, jimž nemohlo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství (viz níže 60. až 64. bod odůvodnění).

(16)

Úplné odpovědi na dotazníky byly obdrženy od tří skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v ČLR, od jednoho brazilského výrobce, jednoho izraelského výrobce, jednoho výrobce v Unii (s jedním výrobním zařízením v Belgii a jedním v Dánsku), od dvou (ze tří) dovozců zařazených do vzorku a čtyř uživatelů v EU. Další brazilský výrobce předložil neúplnou odpověď.

(17)

Kromě toho byly obdrženy žádosti o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení od jednoho vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku (dále jen „žadatel A“) a od jedné skupiny vyvážejících výrobců ve spojení nezařazených do vzorku (společně dále jako „žadatel B“) (4). Po analýze informací, jež předložily strany zařazené do vzorku, jakož i žádostí zahrnujících řádně vyplněné dotazníky bylo shledáno, že počet (skupin) vyvážejících výrobců, kteří mají být prošetřeni v samotném vzorku, je tak vysoký, že další individuální zjišťování by znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření. Žadatelům bylo tudíž sděleno, že jejich žádosti o individuální zjišťování byly zamítnuty.

(18)

Žadatel B zpochybnil toto rozhodnutí nezohlednit jeho žádost o individuální zjišťování. Namítal, že podle nedávného výkladu Orgánu WTO pro řešení sporů ve věci týkající se spojovacích prostředků (5) by toto zamítnutí bylo v rozporu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení a s čl. 6 odst. 10 antidumpingové dohody. Za druhé by takové zamítnutí bylo v rozporu se základní zásadou proporcionality.

(19)

Pokud jde o první argument, čl. 17 odst. 3 základního nařízení, jakož i čl. 6 odst. 10 antidumpingové dohody výslovně připouštějí, aby prošetřující orgán nebral v úvahu žádosti o individuální zjišťování, je-li počet vývozců a/nebo výrobců tak vysoký, že by takovéto zjišťování bylo neproveditelné. Zpráva Odvolacího orgánu WTO ve věci týkající se spojovacích prostředků objasnila, že včasné žádosti o individuální zjišťování by měly být „zpravidla“ akceptovány, pokud by to neznamenalo „příliš velké zatížení“ (6). V tomto případě by ověření odpovědí na dotazníky a odpovědí na formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství žadatelů o individuální zjišťování znamenalo šetření na místě v jedné společnosti (žadatel A) a dvou dalších společnostech (těch, které jsou součástí žadatele B). Během těchto šetření na místě by bylo třeba ověřit soulad s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. c), jakož i vykazovanou strukturu, náklady (včetně výrobních nákladů a nákupů), prodej a ziskovost všech těchto subjektů. Vzhledem k velkému počtu subjektů, které již byly v rámci vzorku přezkoumány, by zahrnutí dalšího žadatele skutečně znamenalo příliš velké zatížení a vážně by ohrozilo včasné ukončení šetření. Rozhodnutí nepřijmout tyto žádosti o individuální zjišťování je proto oprávněné a není v rozporu se zásadou proporcionality.

(20)

Žadatel B poté, co byl informován, že individuální zjišťování by představovalo příliš velké zatížení, později navrhl, aby byla jeho žádost o zacházení jako v tržním hospodářství stažena, pokud bude dohodnuto její přezkoumání v rámci individuálního zacházení. Jelikož tvrdil, že během období šetření uskutečnil pouze jednu malou vývozní transakci a již nebude žádat o zacházení jako v tržním hospodářství, argumentoval, že Komise nebude muset provést inspekce na místě v ČLR ke zjištění dumpingu a že bude stačit, aby při ověřování odpovědi na dotazník žadatele v EU ověřila onu jednu vývozní transakci. Na tomto základě vývozce tvrdil, že přiznání individuálního zjišťování nebude představovat zátěž.

(21)

Pokud by však individuální zjišťování bylo přiznáno, byla by inspekce na místě u žadatele B nezbytná, protože bez inspekce na místě v ČLR u obou výrobců v této skupině by nemohla být vyloučena existence jiného prodeje do EU během období šetření. Tato inspekce by vzhledem k velikosti vzorku s třemi velkými skupinami společností byla nepřiměřeně zatěžující. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(22)

Rozhodnutí nepřijmout žádosti o individuální zacházení bylo zachováno. S ohledem na výše uvedené důvody bylo s konečnou platností rozhodnuto, že žádostem o individuální zjišťování nelze vyhovět, jelikož by při šetření znamenaly příliš velké zatížení a bránily by včasnému ukončení šetření.

(23)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke zjištění dumpingu, výsledné újmy nebo hrozící újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a)

Vyvážející výrobci v ČLR:

Gushen Biological Technology Group Co., Ltd. a společnosti ve spojení, Dezhou

Shandong Crown Soya Protein Co., Ltd. a společnosti ve spojení, Shenxian, Qingdao, Yucheng

Shandong Sinoglory Health Food Co., Ltd. a společnosti ve spojení, Liaocheng, Qingdao

b)

Výrobce v Unii:

Solae Europe, s výrobními zařízeními v:

Belgii, Ieper (Solae Belgium) a

Dánsku, Aarhus (Solae Denmark)

c)

Výrobci ve srovnatelné zemi:

Bremil Industria De Produtos Alimenticios Ltda., Arroio do Meio

Solae do Brasil Ind. Com. Alimentos Ltda., Esteio, Sao Paulo

3.   OBDOBÍ ŠETŘENÍ

(24)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od roku 2007 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

4.   ZJIŠTĚNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI

(25)

V prozatímní fázi se mělo za to, že uložení prozatímních opatření by nebylo vhodné zejména s ohledem na potřebu dále analyzovat příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem určitých výrobků z koncentrovaných sójových bílkovin pocházejících z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.   NÁSLEDNÝ POSTUP

(26)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o neuložení prozatímních opatření (dále jen „zveřejnění prozatímních zjištění“), předložila řada zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(27)

Komise nadále shromažďovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Kromě inspekcí uvedených výše ve 23. bodě odůvodnění byla uskutečněna další inspekce v prostorách společnosti Kerry v Bristolu ve Spojeném království, jednoho z dovozců a uživatelů sójových bílkovin, kteří při šetření spolupracovali.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   DOTČENÝ VÝROBEK

(28)

Dotčený výrobek byl definován v oznámení o zahájení řízení jako výrobky z koncentrovaných sójových bílkovin obsahující 65 % hmotnostních nebo více bílkovin (N × 6,25), počítáno v sušině s vyloučením přidaných vitaminů, minerálů, aminokyselin a potravinářských přídatných látek pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 2106 10 20, ex 2106 90 92, ex 2309 90 10, ex 2309 90 99 (ex 2309 90 96 od 1. ledna 2012) a ex 3504 00 90.

(29)

V rámci výše uvedené definice výrobku lze rozlišit dvě hlavní skupiny výrobků: i) sójové bílkovinné koncentráty (dále jen „koncentráty“, včetně jednoduchých/základních koncentrátů a dále zpracovávaných koncentrátů), u nichž činí obsah bílkovin více než 65 %, avšak méně než 90 %; a ii) izolované sójové bílkoviny („izoláty“), u nichž činí obsah bílkovin 90 % nebo více.

(30)

Bylo rovněž konstatováno, že zatímco jednoduchý koncentrát je poměrně základním produktem s nízkou přidanou hodnotou, izoláty a dále zpracovávané koncentráty vyžadují podstatně více zpracování, a proto se jedná o produkty s vyšší přidanou hodnotou.

(31)

Výše uvedená definice výrobku zahrnuje rovněž jednoduché (dále nezpracovávané) koncentráty určené pro krmiva. Ty v posuzovaném období v EU vyráběl jeden závod žadatele se sídlem ve Francii a další společnost, ADM, se sídlem v Nizozemsku.

(32)

Po zveřejnění prozatímních zjištění žadatel požádal o změnu rozsahu definice výrobku odstraněním koncentrátů používaných pro krmiva. Žadatel vznesl námitky vůči přístupu navrženému v pozatímním dokumentu a tvrdil, že vyloučení údajů vztahujících se k francouzskému závodu, jenž byl uzavřen v roce 2009 (tj. v polovině posuzovaného období), vedlo k nesouladu ve zbývajících údajích (se stále zahrnutými údaji o ADM). Údaje o prodeji a podílu výrobců výrobku, který je předmětem šetření, na trhu EU byly tudíž uměle nadsazeny.

(33)

Žadatel tvrdil, že vzhledem k poměrně stabilní poptávce převzal některé dodávky zajišťované francouzským závodem společnosti Solae před jeho uzavřením v roce 2009 jeho konkurent v EU, společnost ADM. Odhlédnutí od údajů vztahujících se k francouzskému závodu proto vedlo k zavádějícímu srovnání údajů za rok 2008, kdy společnost ADM měla pouze menší podíl na trhu s koncentráty určenými pro krmiva, s údaji za období šetření, kdy společnost AMD měla na uvedeném trhu mnohem větší podíl.

(34)

Žadatel zejména poskytl informace o technických a chemických rozdílech mezi koncentráty určenými pro krmiva na jedné straně a ostatními koncentráty a izoláty na straně druhé. Pro tyto podskupiny se rovněž používají různé distribuční kanály. Kromě toho koncentráty určené pro krmiva jsou zařazeny do jiného kódu KN než ostatní koncentráty (pro potraviny) a izoláty.

(35)

Na základě tvrzení žadatele jeden vývozce nesouhlasil s žádostí o omezení rozsahu definice výrobku. Tento vývozce si však žádost špatně vyložil a měl za to, že žádostí se měly vyloučit veškeré sójové bílkovinné koncentráty, zatímco ve skutečnosti se žádost vztahuje pouze na jednoduché sójové bílkovinné koncentráty určené pro krmiva. Vývozce navíc neuvedl žádné konkrétní důvody, proč by žádost měla být neodůvodněná.

(36)

Je třeba rovněž poznamenat, že na základě údajů shromážděných během šetření představuje dovoz sójových bílkovinných koncentrátů určených pro krmiva méně než 1 % celkového čínského dovozu výrobku, který je předmětem šetření (dle původní definice), do Unie.

(37)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a zejména k jasným technickým a chemickým rozdílům a rozdílům souvisejícím s trhem se považuje za vhodné omezit rozsah definice výrobku vyloučením jednoduchých sójových bílkovinných koncentrátů používaných k výživě zvířat. V důsledku toho jsou dotčeným výrobkem výrobky z koncentrovaných sójových bílkovin s výjimkou přípravků používaných k výživě zvířat a obsahující 65 % hmotnostních nebo více bílkovin (N × 6,25), počítáno v sušině s vyloučením přidaných vitaminů, minerálů, aminokyselin a potravinářských přídatných látek pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 2106 10 20, ex 2106 90 92 a ex 3504 00 90.

(38)

Dotčený výrobek se používá hlavně v potravinářském průmyslu v masných přípravcích a v masových náhražkách. Mezi další potravinářská využití patří využití v salátových dresincích, polévkách, nápojích v prášku, energetických tyčinkách, náhražkách sušeného mléka, zmrazených dezertech, šlehaných polevách, kojenecké výživě, pečivu, snídaňových cereáliích, těstovinách atd. Vzhledem ke svým funkčním vlastnostem má dotčený výrobek také některá specifická použití při výrobě lepidel, asfaltů, pryskyřic, čisticích prostředků, kosmetiky, inkoustů, usně, nátěrů, prostředků k povrchové úpravě papíru, pesticidů/fungicidů, plastů, polyesterů a textilních vláken.

(39)

I přes některé rozdíly v možném konečném využití mají různé typy dotčeného výrobku, koncentráty a izoláty, všechny stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti. Proto jsou považovány za jeden výrobek.

2.   OBDOBNÝ VÝROBEK

(40)

Dotčený výrobek a určité výrobky z koncentrovaných sójových bílkovin vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v Brazílii, která sloužila jako srovnatelná země, jakož i určité výrobky z koncentrovaných sójových bílkovin vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie mají v podstatě stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti a užití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

1.   VZTAH MEZI SKUPINOU SINOGLORY A SKUPINOU GUSHEN

(41)

Mezi vyvážející výrobce zařazené do vzorku patřily společnost Shandong Crown Soya Protein Co. Ltd. a společnosti, které jsou s ní ve spojení (dále jen „skupina Crown“), Gushen Biological Technology Group Co. a společnosti, které jsou s ní ve spojení (dále jen „skupina Gushen“), a Sinoglory Health Food Co. Ltd. a společnosti, které jsou s ní ve spojení (dále jen „skupina Sinoglory“). V rané fázi šetření se uvažovalo o tom, že skupina Gushen a skupina Sinoglory by mohly být považovány za vývozce ve spojení. V návaznosti na vysvětlení, jež poskytli dotčení vývozci, však bylo nakonec rozhodnuto, že skupina Gushen a skupina Sinoglory budou pro účely tohoto šetření považovány za samostatné subjekty.

2.   ZACHÁZENÍ JAKO V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

(42)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingového šetření dovozu z ČLR běžná hodnota určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku u těch výrobců, kteří splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(43)

Tato kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

1)

podnikatelská rozhodnutí a rozhodnutí o nákladech jsou přijímána na základě tržních signálů a bez podstatných zásahů státu;

2)

účetní záznamy procházejí nezávislým auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a používají se pro všechny účely;

3)

nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství;

4)

právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zajišťují právní jistotu a stabilitu; a

5)

převod měn se provádí podle tržních kurzů.

(44)

O zacházení jako v tržním hospodářství žádala skupina Crown i skupina Sinoglory.

(45)

U skupiny Crown i u skupiny Sinoglory si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách těchto společností ověřila informace předložené v jejich žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství a všechny ostatní informace, jež pokládala za nezbytné.

(46)

Šetřením se zjistilo, že obě skupiny nesplňují požadavky kritérií stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení pro to, aby jim mohlo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(47)

Společnosti z obou skupin nesplnily zejména kritéria 1, 2, a 3.

(48)

V případě jedné skupiny jeden výrobce ze skupiny nesplnil kritérium 1 z důvodu existence povinnosti prodávat všechny své výrobky na mezinárodním trhu. I když společnost tvrdila, že toto ustanovení není závazné, společnost ve skutečnosti nikdy neprodávala na domácím trhu (s výjimkou menšího prodeje v roce 2007). Pokud jde o kritérium 2, u obou výrobců ve skupině bylo zjištěno několik účetních problémů. Jedna ze společností ve skupině kromě toho nepředložila žádný formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Jedna ze společností ve skupině dále pronajímala část svých pozemků bez jakéhokoliv záznamu o příjmech z pronájmu ve svých účtech, neboť k těmto platbám nebyly vydány žádné faktury nebo doklady o zaplacení. Když se přestěhovala do nového výrobního závodu a část jejího zařízení přestala být užívána, nebyl uskutečněn žádný test na snížení hodnoty. A když jedna ze společností ve skupině koupila nový pozemek, obdržela vládní transfer, který se měl použít jako odškodnění pro obyvatele, kteří se museli odstěhovat. Tato platba však nebyla použita k uvedenému účelu, nýbrž ke snížení nákladů spojených s právem k užívání pozemku. Pokud jde o kritérium 3, dva výrobci ve skupině získávali výměnou suroviny od společného dodavatele bez řádné dokumentace nebo záznamů na základě velmi neformálních ujednání bez jakékoli úpravy pro rozdíly v cenách nebo poplatcích: to představuje formu barterového obchodu. Kromě toho jeden výrobce mohl využívat pozemek patřící jeho většinovému akcionáři bez jakékoli platby několik let. Podle této společnosti to bylo možné, protože související práva k užívání pozemku získala mateřská společnost za velmi nízkou cenu v rámci své privatizace.

(49)

Po zveřejnění podrobných zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství a po zveřejnění prozatímních zjištění skupina znovu zopakovala dřívější tvrzení, podle kterého jeden ze dvou výrobců by neměl být právně považován ve spojení se zbytkem skupiny. Nicméně pokud jde o toto tvrzení, zjistilo se, že tito dva výrobci uskutečňovali koordinovanou obchodní a průmyslovou strategii společně se zbývající částí skupiny, včetně praktik barterového obchodu, jak bylo uvedeno výše ve 48. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(50)

Skupina rovněž tvrdila, že omezení prodeje pro jednoho z jejích výrobců bylo zmíněno pouze v jejích stanovách a nikoli v obchodní licenci nebo osvědčení o schválení. Podle společnosti proto omezení nebylo závazné. Dále se objevilo tvrzení, že společnost, která nepředložila formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, nebyla výrobní nebo obchodní společností, ale spíše platebním zprostředkovatelem, a že skupina vyvinula maximální úsilí, aby poskytla všechny dostupné informace.

(51)

Jak bylo však uvedeno výše, dotyčný výrobce jasně splňoval kritéria omezení prodeje. Navíc stanovy jsou součástí dokumentů, které se předkládají ke schválení orgánům při založení společnosti, a proto je zřejmé, že obsah těchto dokumentů je základem skutečných operací společnosti. Pokud jde o společnost, která nepředložila formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, zjistilo se, že tato společnost byla skutečně v určitých aspektech zapojena do prodeje dotčeného výrobku na vývoz, a proto měla předložit formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Obě tvrzení proto byla odmítnuta.

(52)

V případě druhé skupiny se na jednoho z vyvážejících výrobců rovněž vztahovalo omezení prodeje, přičemž 70 % jeho výroby mělo být určeno na vývoz, a proto nebylo splněno kritérium 1. Pokud jde o kritérium 2, byla zjištěna řada problémů týkajících se odpisů aktiv a změn v účetních pravidlech. Pokud jde o kritérium 3, hodnota dvou pozemků v účetnictví jedné ze společností se výrazně liší a má se za to, že nákupem pozemku za cenu zjevně nižší, než je jeho tržní hodnota, společnost obdržela skrytou dotaci. Navíc jiná společnost ve skupině měla prospěch z bezplatného pronájmu pozemku na jeden rok a nabyla práva k užívání pozemku za cenu nižší, než je tržní hodnota. Kromě toho nebyla v poznámkách k účetní závěrce uvedena řada záruk uvnitř skupiny, což je v rozporu se standardem IAS 24.

(53)

Po zveřejnění podrobných zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství a po zveřejnění prozatímních zjištění skupina tvrdila, že prodej uskutečňovaný těmito dvěma výrobci de facto nepodléhal žádným omezením prodeje. Podle společností byla skutečnost, že příslušný objem jejich vývozu byl v souladu s omezeními v jejich stanovách, pouze důsledkem rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu se sójovými bílkovinami. Zdůrazňovaly, že tato omezující ustanovení byla odstraněna z těchto textů krátce po uplynutí období šetření. Kromě toho, pokud jde o kritérium 2, skupina tvrdila, že nehledě na drobnější účetní chyby plně splňovala čínské obecně uznávané účetní zásady, jež je povinna uplatňovat spíše než mezinárodní účetní standard (IAS). Pokud jde o práva k užívání pozemku, skupina tvrdila, že rozdíly v hodnotě dvou pozemků byly způsobeny náklady na vyrovnání jednoho ze dvou pozemků. Rovněž bylo zdůrazněno, že bezplatný pronájem jiného pozemku byl zapříčiněn některými administrativními průtahy před tím, než bylo možné skutečně nabýt práv k užívání pozemku, a že v každém případě hodnota osvobození byla v porovnání s provozními výnosy společnosti nevýznamná.

(54)

Pokud jde o kritérium 1, stanovy jsou součástí dokumentů, které se předkládají příslušným orgánům a schvalují při založení společnosti. Má se za to, že příčinou skutečnosti, že společnost splňovala omezení prodeje, je požadavek se touto povinností řídit, a je zřejmé, že obsah těchto dokumentů je základem skutečných operací společnosti. Kromě toho je třeba zdůraznit, že odstranění omezení ze stanov proběhlo po skončení období šetření, a pro toto šetření je tudíž irelevantní. Pokud jde o kritérium 2, bylo zřejmé, že přesnost a spolehlivost záznamů nelze potvrdit. Účetní záznamy společnosti by kromě toho měly být podrobeny auditu v souladu s mezinárodními účetními standardy, což nebylo možné během inspekce potvrdit. Pokud jde o kritérium 3, v průběhu inspekce na místě nemohly být předloženy žádné důkazy, které by podložily náklady na vyrovnání dotyčného pozemku. Nezávisle na podaných vysvětleních zůstává skutečností, že jedna ze společností měla v průběhu určitého období v bezplatném nájmu své pozemky, a proto měla prospěch z dotace. Připomínky tudíž nebyly takové povahy, aby změnily zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Tato zjištění se potvrzují.

3.   INDIVIDUÁLNÍ ZACHÁZENÍ

(55)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisky,

vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny,

většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby a buď jsou státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce v menšině, nebo je společnost dostatečně nezávislá na státních zásazích,

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů a

státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(56)

O individuální zacházení žádala pouze skupina Gushen. Tato žádost byla prošetřena a nebyl zjištěn žádný prvek naznačující, že společnost nesplňovala výše uvedená kritéria. V důsledku toho byl učiněn závěr, že skupině Gushen lze přiznat individuální zacházení.

(57)

Bylo rovněž vypracováno hodnocení pro skupiny Crown a Sinoglory, jelikož těmto společnostem nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství. V obou případech nebyl zjištěn žádný prvek naznačující, že společnosti nesplňovaly výše uvedená kritéria. V důsledku toho byl učiněn závěr, že oběma skupinám společností lze přiznat individuální zacházení.

(58)

Po poskytnutí konečných informací žadatel vyjádřil nesouhlas s přiznáním individuálního zacházení skupinám vývozců zařazeným do vzorku. Avšak vzhledem k neuložení opatření nebylo nutné další zkoumání.

4.   BĚŽNÁ HODNOTA

(59)

Jak je vysvětleno v 46. bodě odůvodnění, zacházení jako v tržním hospodářství nebylo přiznáno oběma skupinám zařazeným do vzorku, které o ně požádaly. Třetí skupina zařazená do vzorku o zacházení jako v tržním hospodářství nežádala. Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení běžná hodnota pro všechny skupiny stanovena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

a)    Srovnatelná země

(60)

V oznámení o zahájení řízení naznačila Komise svůj úmysl použít USA jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(61)

Byla předložena řada připomínek a jako alternativa byly navrženy další země, konkrétně Brazílie a Izrael. Hlavní argument proti USA jako srovnatelné zemi byla skutečnost, že v USA by se dotčený výrobek mohl vyrábět z geneticky modifikovaných sójových bobů, zatímco v ČLR by tomu tak nebylo. Použití geneticky modifikovaných sójových bobů by potenciálně mohlo vést k tomu, že by výrobek používali různí uživatelé a/nebo odvětví zpracovatelského průmyslu. Jeden vyvážející výrobce rovněž uvedl, že dceřiná společnost žadatele v USA by měla dominantní postavení na trhu USA, což by vedlo k nadsazení prodejních cen na domácím trhu.

(62)

S ohledem na tyto připomínky se Komise snažila navázat spolupráci se všemi známými výrobci dotčeného výrobku v Brazílii, Izraeli a USA, přičemž jim položila řadu klíčových otázek týkajících se jejich výroby, prodeje a místních trhů a požádala je, zda by v případě, že by jejich země byla vybrána jako srovnatelná země, byli ochotni poskytnout podrobnější informace o svých nákladech a cenách. Odpověděli pouze jeden výrobce v USA a dva brazilští výrobci, kteří poskytli požadované informace a nabídli další spolupráci. Později předložil úplnou odpověď na dotazník rovněž jeden izraelský výrobce. Komise se rovněž snažila získat informace o výše uvedených a dalších potenciálních trzích jinými prostředky.

(63)

Takto získané informace byly pečlivě analyzovány. Bylo potvrzeno, že výrobky z USA se na rozdíl od dotčeného výrobku z ČLR, Brazílie, nebo Izraele vyrábějí převážně z geneticky modifikovaných sójových bobů. Nemohly však být vyvozeny žádné závěry, pokud jde o vliv tohoto rozdílu v hlavních surovinách na vlastnosti výrobku a jeho použití, na náklady nebo cenu. Kromě toho, ačkoli se na brazilském trhu uplatňovalo 14 % dovozní clo, byl v Brazílii zaznamenán významný objem dovozu dotčeného výrobku, který konkuroval místně vyráběnému výrobku. Ve skutečnosti na dva brazilské výrobce, kteří nabídli spolupráci, připadaly zhruba tři čtvrtiny spotřeby v Brazílii, zatímco se zdálo, že trh USA zřetelně ovládají dva velmi velcí domácí výrobci, z nichž pouze jeden nabídl spolupráci. Proto se zdálo, že i přes větší celkovou velikost trhu USA byly v Brazílii silnější podmínky hospodářské soutěže se dvěma velkými domácími výrobci a významným dovozem. Kromě toho se celkově zdálo, že objem domácího prodeje spolupracujících brazilských výrobců dosahuje řádově stejného rozsahu jako objem prodeje do EU od čínských výrobců zařazených do vzorku a srovnatelné škály výrobků. Zjistilo se též, že brazilský domácí trh je značně větší než izraelský.

(64)

Na základě výše uvedených skutečností byla Brazílie vybrána jako srovnatelná země. Tento výběr se potvrzuje.

b)    Určení běžné hodnoty

(65)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobců ve srovnatelné zemi. V případě, že jednotlivé typy výrobků na domácím trhu srovnatelné země nebyly prodány v běžném obchodním styku, nebo v případě, že nebyly prodány žádné podobné typy, byla běžná hodnota zjištěna početně podle čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(66)

Po zveřejnění prozatímních zjištění byly výpočty dále upraveny s cílem zohlednit rovněž připomínky předložené stranami.

5.   VÝVOZNÍ CENA

(67)

Vyvážející výrobci uskutečňovali prodej na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem v ČLR. Vývozní cena tedy byla ve všech případech stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen.

(68)

Po zveřejnění prozatímních zjištění byly výpočty dále upraveny s cílem zohlednit rovněž připomínky předložené stranami.

6.   SROVNÁNÍ

(69)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Příslušné úpravy o slevy z cen, náklady na dopravu, pojištění, nakládku, manipulační a vedlejší náklady, náklady na balení, úvěrové náklady a nepřímé daně byly provedeny ve všech případech, kdy byly přiměřené, přesné a podložené ověřenými podklady.

7.   DUMPINGOVÁ ROZPĚTÍ

(70)

Konečná dumpingová rozpětí byla vyjádřena jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(71)

Pro každou ze tří spolupracujících skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení stanoveno dumpingové rozpětí na základě porovnání váženého průměru běžné hodnoty ve srovnatelné zemi s váženým průměrem vývozní ceny.

(72)

Pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku bylo dumpingové rozpětí vypočteno jako průměr tří skupin společností zařazených do vzorku.

(73)

Vzhledem k vysoké míře spolupráce při šetření (s tím, že spolupracující společnosti představovaly téměř 90 % veškerého dovozu z ČLR v období šetření) bylo celostátně použitelné dumpingové rozpětí pro jakékoli nespolupracující společnosti vypočteno na základě nejvyššího rozpětí zjištěného u skupin společností zařazených do vzorku.

(74)

Na tomto základě byla prozatímní dumpingová rozpětí stanovena takto:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Skupina Crown

59,4 %

Skupina Gushen

55,8 %

Skupina Sinoglory

67,0 %

Spolupracující společnosti nezařazené do vzorku

61,3 %

Ostatní společnosti

67,0 %

D.   ÚJMA

1.   ÚVODNÍ POZNÁMKY

(75)

Po revizi definice výrobku (vyloučení koncentrátů určených pro krmiva) se jedna společnost – ADM, se sídlem v Nizozemsku, jejíž výroba je omezena na koncentráty určené pro krmiva – již nepovažuje za součást výrobního odvětví Unie. V důsledku toho během období šetření vyráběl obdobný výrobek v Unii pouze žadatel (společnost Solae). Společnost Solae má v současné době dva výrobní provozy v EU – jeden v Belgii, kde se vyrábí izolované sójové bílkoviny (izoláty), a druhý v Dánsku, kde se vyrábí sójové bílkovinné koncentráty (základní sójové bílkovinné koncentráty a dále zpracovávané koncentráty s vyšší hodnotou, pro které základní sójové bílkovinné koncentráty slouží jako meziprodukt). Další výrobní provoz společnosti Solae nacházející se ve Francii ve městě Boudreaux, který se zabýval výrobou a uváděním na trh pouze jednoduchých koncentrátů určených pro krmiva, byl uzavřen začátkem roku 2009.

(76)

Pokud jde o výrobu v EU, z šetření vyplynulo, že výrobní proces společnosti Solae je založen výhradně na dohodě o poplatcích za zpracování, kterou společnost uzavřela se svou švýcarskou mateřskou společností Solae Europe. Podle této dohody zpracovávají společnosti Solae Belgium a Solae Denmark suroviny poskytnuté společností Solae Europe za poplatek. Po celou dobu procesu společnost Solae Europe zůstává jediným vlastníkem surovin, meziproduktů a konečných výrobků.

(77)

Vzhledem k tomu, že vlastníkem surovin a konečných výrobků zůstává mateřská společnost, jsou ujednání o poplatcích za zpracování po právní stránce odlišná od jiných možných ujednání o výrobě. Ve stávajícím případě však přidaná hodnota vytvořená uvedenými společnostmi v EU dosahuje více než 50 % nákladů na výrobu. Tento podíl přidané hodnoty také odráží technologické a kapitálové investice založené v Unii. Čistá hodnota těchto investic v EU je značná a výrobní odvětví zaměstnává velký počet osob v Unii.

(78)

Je rovněž třeba poznamenat, že operace zpracování za poplatek v EU představují „poslední podstatné zpracování“ a jako takové dodávají výrobkům původ v EU.

(79)

V důsledku výše uvedených skutečností se proto dospělo k závěru, že hospodářská činnost, jako je činnost uskutečňovaná společností Solae Belgium a Solae Denmark v EU, by mohla být potenciálně ohrožena dumpingovými praktikami, a mohla by si tak zasluhovat ochranu bez ohledu na právní povahu této činnosti (ujednání o poplatcích za zpracování nebo jiné ujednání o výrobě). S ohledem na výše uvedené byl učiněn závěr, že společnosti Solae Belgium a Solae Denmark se považují za výrobce v Unii, kteří jsou součástí výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(80)

Po zveřejnění prozatímních zjištění jeden vývozce uvedl, že společnosti, jež provádějí svou činnost na základě ujednání o poplatcích za zpracování, nejsou způsobilé jako výrobci v Unii a nemají žádný vliv na antidumpingová šetření. Vývozce tvrdil, že vzhledem k tomu, že vlastníkem surovin a konečných výrobků zůstává společnost Solae Europe registrovaná ve Švýcarsku (tj. mimo EU), nelze společnosti Solae Belgium a Solae Denmark považovat za výrobce v Unii, kteří by si mohli zasluhovat ochranu před dumpingovými praktikami.

(81)

Vývozce poukázal na skutečnost, že v předchozích případech, například v případě, jenž se týkal dovozu plastových pytlů a sáčků pocházejících z ČLR (7), se orgány rozhodly vyloučit dvě čínské společnosti ze vzorku vyvážejících výrobců, neboť tyto společnosti samy nevyráběly velké množství deklarovaných vyvážených výrobků, ale ve skutečnosti je pouze zpracovávaly pro jiné vyvážející výrobce.

(82)

Je třeba poznamenat, že situace, o kterou se vývozce opírá, není srovnatelná se situací v daném případě. Za prvé, čínské společnosti ve výše uvedeném případě týkajícím se plastových pytlů a sáčků měly vlastní výrobu (bez ujednání o poplatcích za zpracování) (avšak prodej vlastních výrobků vyráběných společnostmi byl příliš malý na to, aby společnosti byly zahrnuty do vzorku), zatímco za současné situace společnosti Solae Belgium a Solae Denmark fungují výhradně na základě ujednání o poplatcích.

(83)

Kromě toho zatímco společnosti Solae Belgium a Solae Denmark jsou plně vlastněné společností Solae Europe, šetření týkající se čínských společností vyloučených ze vzorku nezjistila žádný vlastnický vztah s jinými vyvážejícími výrobci, pro které tyto společnosti zpracovávaly výrobky.

(84)

Vývozce se ve svém tvrzení rovněž odvolává na jiné minulé šetření, konkrétně na šetření, jež se týká dovozu glycinu pocházejícího z ČLR (8), ve kterém Komise považovala některé čínské společnosti za obchodníky spíš než za výrobce, jelikož činnost, kterou tyto společnosti vyvíjely, nebylo možné posuzovat jako výrobu.

(85)

V této souvislosti je třeba uvést, že případ týkající se glycinu ani nepodporuje argument vývozce, protože v uvedeném případě vyvážející čínské společnosti jednoduše uskutečňovaly některé zušlechťovací operace, kterými se neměnilo chemické složení nebo fyzikální vlastnosti posuzovaného výrobku. To je zcela odlišná situace, jež se liší od daného případu, kdy se operacemi prováděnými společnostmi v EU přeměňují sójové boby nebo sójové vločky v sójové bílkoviny, přičemž nejen že se mění chemické složení nebo fyzikální vlastnosti suroviny, ale rovněž se přidává značná hodnota konečnému výrobku.

(86)

Vývozce také tvrdil, že ve středu rozhodovacího procesu pro celou výrobu založenou na ujednání o poplatcích za zpracování v Unii je výhradně společnost mimo EU a že celý osud společností, jež provádějí svou činnost na základě ujednání o poplatcích za zpracování, závisí zcela a výlučně na jejich švýcarské mateřské společnosti. Vývozce dále uvedl, že v jiném případě, jenž se týkal dovozu vinylacetátu pocházejícího z USA (9), Komise vyloučila výrobce v EU z definice výrobního odvětví Unie kvůli jeho vztahu se společností v cílené zemi.

(87)

Jiná strana rovněž uvedla, že při analýze otázky ujednání o poplatcích za zpracování a jeho kvalifikace jako výroby by měly být analyzovány otázky, jako je umístění ústředí, střed zájmu a závazek pro trh EU podobným způsobem, jako je analýza společností ve spojení při vymezování výrobního odvětví Unie.

(88)

Solae jako skupina má totiž strukturální vazby se svou švýcarskou mateřskou společností a další podnikové vazby se společnostmi v USA. Není novinkou v antidumpingovém řízení, že společnosti se silnou přítomností v EU mají takové strukturální, kapitálové a podnikové vazby mimo EU. Tyto strukturální a podnikové vazby mimo EU však nemohou zpochybnit závěr, že žadatelé splňují podmínky jako výrobci v EU.

(89)

Je třeba poznamenat, že tyto argumenty by měly význam pro účely čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení a definici výrobního odvětví Unie pouze v případě, že Solae Europe by byla společností v cílené zemi, tj. v tomto případě ČLR. Je zřejmé, že tomu tak není, a proto argument vývozce je irelevantní.

(90)

Kromě toho je třeba zopakovat, že vlastnictví surovin a/nebo hotového výrobku není rozhodujícím kritériem pro vymezení výrobce v Unii. Zatímco ujednání o poplatcích se právně liší od jiných ujednání o výrobě, výrobní společnosti, jež provádějí svou činnost na základě ujednání o poplatcích za zpracování, mohou být považovány za výrobce v Unii.

(91)

Tento přístup je v souladu s předchozí praxí orgánů, jako například v rámci přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se dovozu furfurylalkoholu pocházejícího z ČLR (10).

(92)

Připomíná se, že ve stávajícím případě přidaná hodnota vytvořená společnostmi v EU dosahuje více než 50 % nákladů na výrobu. Tento podíl přidané hodnoty odráží technologické a kapitálové investice umístěné v Unii. Čistá hodnota těchto investic v EU je značná a výrobní odvětví zaměstnává velký počet osob v Unii.

(93)

Společnosti Solae Belgium a Solae Denmark se tedy považují za výrobce v Unii, kteří jsou součástí výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“.

(94)

Celková výroba v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení byla stanovena na základě odpovědi na dotazník poskytnuté žadatelem.

(95)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie tvoří pouze jeden výrobce, jsou níže uvedené údaje s ohledem na zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení uvedeny v podobě indexů.

2.   SPOTŘEBA V UNII

(96)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobků vytvořených výrobním odvětvím Unie v rámci ujednání o poplatcích za zpracování určených pro trh Unie, údajů o objemu dovozu na trh Unie získaných od Eurostatu a odhadů žadatele.

(97)

Kódy KN týkající se určitých výrobků z koncentrovaných sójových bílkovin zahrnují širší škálu výrobků, a nikoli pouze výrobek, který je předmětem šetření. Na základě rozsáhlého výzkumu a znalostí o trhu žadatel předložil odhady hodnoty a objemu dovozu výrobku, který je předmětem šetření, na trh Unie. Tyto odhady byly v průběhu šetření přezkoumány a jsou považovány za spolehlivé. Útvary Komise neobdržely žádné připomínky s alternativním návrhem, který by mohl zpochybnit použití těchto odhadů pro účely tohoto šetření.

(98)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že metodika výpočtu dovozu nebyla dostatečně vysvětlena. Tato kritika však není dále odůvodněná. Dotčená strana kritizovala přístup Komise, aniž by však navrhla vhodnější nebo spolehlivější alternativu. Kritika se týkala zejména skutečnosti, že se daná strana neměla možnost vyjádřit. Je třeba připomenout, že nedůvěrné znění podnětu, které stanoví metodiku vyloučení, bylo k dispozici v nedůvěrném spisu již od zahájení řízení.

(99)

Je třeba připomenout, že útvary Komise zkontrolovaly údaje poskytnuté v podnětu a nezjistily nic, co by zpochybnilo přiměřenost zvolené metody. Dále vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nenavrhly alternativní metodu vyloučení, byly jejich připomínky shledány nepodloženými.

(100)

Během posuzovaného období poptávka na trhu Unie poklesla o 8 %. Konkrétně mezi lety 2007 a 2008 zůstala spotřeba Unie stálá, v roce 2009 se snížila o 8 % a v období šetření zůstala stálá.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

2007

2008

2009

Období šetření

Objem (v tunách)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

100

92

92

Zdroj:

Odpovědi na dotazník poskytnuté výrobním odvětvím Unie a odhady žadatele vycházející z údajů Eurostatu

3.   DOVOZ Z DOTČENÉ ZEMĚ

a)    Objem

(101)

Objem dovozu dotčeného výrobku vzrostl během posuzovaného období o 15 % a v období šetření dosáhl 20 117 tun. Konkrétně mezi lety 2007 a 2008 zůstal dovoz z ČLR stálý před tím, než v roce 2009 vzrostl o 26 procentních bodů, kdy dosáhl svého maxima. Je třeba poznamenat, že dovoz z ČLR se v období šetření snížil přibližně o 9 procentních bodů.

Tabulka 2

 

2007

2008

2009

Období šetření

Objem dumpingového dovozu z dotčené země (v tunách)

17 495

17 557

22 017

20 117

Index (2007 = 100)

100

100

126

115

Podíl dumpingového dovozu z dotčené země na trhu – v podobě indexů

100

100

136

125

Zdroj:

Odhady žadatele vycházející z údajů Eurostatu

b)    Podíl dotčeného dovozu na trhu

(102)

Index, který odráží vývoj podílu dumpingového dovozu z ČLR na trhu, se během posuzovaného období zvýšil o 25 %. Zůstal stálý mezi lety 2007 a 2008, avšak v roce 2009 se zvýšil o 36 %. V období šetření se snížil o 11 procentních bodů.

c)    Ceny

i)   Vývoj cen

(103)

Průměrná dovozní cena se za posuzované období zvýšila celkem o 37 %. Konkrétně mezi lety 2007 a 2008 původně vzrostla o 48 %, pak se v roce 2009 snížila o 11 procentních bodů a na této úrovni zůstala v období šetření. Průměrná cena dovozu z ČLR v období šetření činila 1 569 EUR za tunu.

Tabulka 3

 

2007

2008

2009

Období šetření

Cena CIF dovozu z ČLR (v EUR/t)

1 149

1 704

1 570

1 569

Index (2007 = 100)

100

148

137

137

Zdroj:

Odhady žadatele vycházející z údajů Eurostatu

ii)   Cenové podbízení

(104)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly porovnány vážené průměry prodejních cen výrobce v Unii pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, jež byly upraveny zejména o úvěrové náklady, dodací náklady, náklady na balení a provize na úroveň ceny ze závodu, s odpovídajícími váženými průměry cen CIF spolupracujících vývozců z ČLR pro prvního nezávislého odběratele na trhu Unie, které byly upraveny tak, aby pokrývaly veškeré příslušné náklady na celní odbavení, tj. cla a náklady po dovozu (cenu franko přístav určení).

(105)

Ze srovnání vyplynulo, že v období šetření docházelo u dovozu dotčeného výrobku k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie přibližně o 12 %.

Společnost

Cenové podbízení

Skupina Crown

11,1 %

Skupina Gushen

9,6 %

Skupina Sinoglory

15,0 %

(106)

Jedna strana uvedla, že úroveň cenového podbízení byla samozřejmě vypočtena pouze pro období šetření a že předchozí úrovně cenového podbízení nejsou známy. Strana však tvrdila, že vzhledem k tomu, že mezi rokem 2007 a obdobím šetření ceny čínského dovozu vzrostly podstatně více než ceny výrobního odvětví Unie, je možné usuzovat, že cenové podbízení se snižuje.

(107)

Uznává se, že zatímco mezi rokem 2007 a obdobím šetření se čínské dovozní ceny zvýšily o 37 %, ceny výrobního odvětví Unie se zvýšily pouze o 15 % (viz níže 119. bod odůvodnění). Proto je zřejmé, že s ohledem na průměrné ceny se rozdíly mezi čínskými cenami a cenami v EU mezi rokem 2007 a obdobím šetření snížily.

4.   SITUACE VE VÝROBNÍM ODVĚTVÍ UNIE

(108)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje přezkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(109)

Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na základě informací získaných z řádně ověřených úplných odpovědí žadatele na dotazník.

a)    Výroba

(110)

Výroba Unie se mezi rokem 2007 a obdobím šetření snížila o 14 %. Konkrétně klesla o 8 % v roce 2008 a o dalších 15 procentních bodů v roce 2009. Došlo však k jednoznačnému zlepšení mezi rokem 2009 a obdobím šetření, kdy výroba vzrostla o 9 procentních bodů.

Tabulka 4

 

2007

2008

2009

Období šetření

Výroba (v tunách)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

92

77

86

Zdroj:

odpovědi na dotazník

b)    Výrobní kapacita a využití kapacity

(111)

Výrobní kapacita výrobce v Unii zůstala v posuzovaném období stálá.

Tabulka 5

 

2007

2008

2009

Období šetření

Výrobní kapacita (v tunách)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

100

100

100

Index využití kapacity

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

92

77

86

Zdroj:

odpovědi na dotazník

(112)

Index, který odráží vývoj využití kapacity, v posuzovaném období klesl o 14 %. Mezi lety 2007 a 2008 se snížil o 8 % a v roce 2009 o dalších 15 procentních bodů. V období šetření se pak zvýšil o 9 procentních bodů. Trend míry využití vzhledem k tomu, že výrobní kapacita zůstala stálá, odráží vývoj výroby v posuzovaném období.

(113)

Je třeba poznamenat, že navzdory celkovému poklesu zůstalo využití kapacity poměrně vysoké a v období šetření bylo vyšší než 80 %.

c)    Objem prodeje

(114)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu EU poklesl v průběhu posuzovaného období o 8 %. Prodej klesl o 9 % mezi lety 2007 a 2008 a o dalších 5 procentních bodů v roce 2009. Došlo však k jednoznačnému zlepšení mezi rokem 2009 a obdobím šetření, kdy prodej vzrostl přibližně o 6 procentních bodů.

Tabulka 6

 

2007

2008

2009

Období šetření

Prodej EU (v tunách)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

91

86

92

Zdroj:

odpovědi na dotazník

d)    Podíl na trhu

(115)

Celkově si během posuzovaného období výrobní odvětví Unie zachovalo podíl na trhu. Konkrétně se index snížil mezi lety 2007 a 2008 o 9 %, ale již v roce 2009 se znovu zvýšil o 1 procentní bod a v období šetření vzrostl o dalších 7 procentních bodů.

Tabulka 7

 

2007

2008

2009

Období šetření

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

91

92

99

Zdroj:

Odpovědi na dotazník poskytnuté výrobním odvětvím Unie a odhady žadatele založené na údajích Eurostatu

e)    Růst

(116)

Mezi rokem 2007 a obdobím šetření, kdy spotřeba Unie klesla o 8 %, se objem prodeje snížil také o 8 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal stálý.

f)    Zaměstnanost

(117)

Zaměstnanost se snížila mezi rokem 2007 a obdobím šetření o 7 %. Mezi rokem 2007 a 2008 se mírně zvýšila před prudkým 10 % poklesem v roce 2009. V období šetření však zaměstnanost opět vzrostla o 2 procentní body.

Tabulka 8

 

2007

2008

2009

Období šetření

Zaměstnanost (osoby)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

101

91

93

Zdroj:

odpovědi na dotazník

g)    Produktivita

(118)

Produktivita, měřená jako objem výroby (v tunách) na jednoho zaměstnance za rok, poklesla v posuzovaném období o 7 %. Tento pokles odráží skutečnost, že výroba se snížila rychleji než zaměstnanost. Je však třeba poznamenat, že mezi rokem 2009 a obdobím šetření se produktivita zvýšila o 8 procentních bodů, což odráží ještě rychlejší zvýšení výroby než zvýšení zaměstnanosti.

Tabulka 9

 

2007

2008

2009

Období šetření

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

91

85

93

Zdroj:

odpovědi na dotazník

h)    Činitele ovlivňující prodejní ceny

(119)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii v posuzovaném období vzrostly přibližně o 15 %. Průměrná cena se v letech 2008 a 2009 zvýšila (o 8 % a 10 % v uvedeném pořadí) před tím, než v období šetření mírně poklesla o 3 procentní body. Ceny dotčeného výrobku obecně do značné míry závisí na nákladech na hlavní suroviny (tj. sójové boby nebo sójové vločky) a energii. Společně tvoří převážnou část výrobních nákladů. Je třeba poznamenat, že trh se sójovými boby je nestabilní a vyznačuje se významnými ročními nebo dokonce měsíčními výkyvy.

(120)

Vzhledem k významným rozdílům v prodejních cenách mezi různými typy výrobku, který je předmětem šetření, by se mělo na vývoj průměrných prodejních cen pohlížet opatrně, jelikož jakákoli změna průměrné ceny je značně ovlivněna jakoukoli změnou ve skladbě sortimentu.

Tabulka 10

 

2007

2008

2009

Období šetření

Jednotková cena pro trh EU (EUR/t)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

108

118

115

Zdroj:

odpovědi na dotazník

i)    Velikost dumpingového rozpětí

(121)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z ČLR nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

j)    Stav zásob

(122)

Úroveň konečných zásob zůstala mezi rokem 2007 a obdobím šetření celkově stálá. Je třeba uvést, že zásoby představují poměrně malou část roční produkce, a že je proto význam tohoto ukazatele pro analýzu újmy omezený.

Tabulka 11

 

2007

2008

2009

Období šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

90

110

99

Zdroj:

odpovědi na dotazník

k)    Mzdy

(123)

Roční mzdové náklady vzrostly mezi rokem 2007 a obdobím šetření o 7 %. Mezi lety 2007 a 2008 se zvýšily o 5 %, v roce 2009 klesly o 2 procentní body a poté se v období šetření zvýšily o 4 procentní body.

Tabulka 12

 

2007

2008

2009

Období šetření

Roční mzdové náklady (v EUR)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

105

103

107

Zdroj:

odpovědi na dotazník

l)    Ziskovost a návratnost investic

(124)

V průběhu posuzovaného období ziskovost prodeje obdobného výrobku na trhu EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vyjádřená jako podíl čistého prodeje, značně kolísala. Zatímco v letech 2007 a 2009 výrobní odvětví Unie dosahovalo zisku, v roce 2008 a v období šetření utrpělo ztráty. Výkyvy ve výnosnosti mohou být odrazem výkyvů na trhu se sójovými boby.

Tabulka 13

 

2007

2008

2009

Období šetření

Ziskovost EU (% čistého prodeje)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

–89

10

–45

Návratnost investic (zisk v % čisté účetní hodnoty investic)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

– 160

–9

– 109

Zdroj:

odpovědi na dotazník

(125)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti.

m)    Peněžní tok a schopnost získat kapitál

(126)

Čistý peněžní tok z provozních činností v posuzovaném období značně kolísal. V roce 2007 začal kladnými hodnotami, v roce 2008 poklesl na negativní hodnotu, avšak v roce 2009 dosáhl opět kladné hodnoty, přičemž v období šetření poklesl znovu na negativní číslo. Celkově peněžní tok v zásadě sledoval uvedenou tendenci ziskovosti.

(127)

Nebyly zaznamenány žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu, zejména díky tomu, že je tvořeno větší skupinou.

Tabulka 14

 

2007

2008

2009

Období šetření

Peněžní tok (v EUR)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

–93

24

–7

Zdroj:

odpovědi na dotazník

n)    Investice

(128)

Roční investice do výroby obdobného výrobku vzrostly mezi lety 2007 a 2008 o 4 % a v roce 2009 se zvýšily o dalších 29 procentních bodů. V období šetření mírně poklesly o 5 procentních bodů. Celkově investice v posuzovaném období vzrostly o 28 %.

Tabulka 15

 

2007

2008

2009

Období šetření

Čisté investice (v EUR)

Důvěrné obchodní údaje

Index (2007 = 100)

100

104

133

128

Zdroj:

odpovědi na dotazník

5.   ZÁVĚR OHLEDNĚ ÚJMY

(129)

Z analýzy údajů vyplývá, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období celkově snížilo svou výrobu, využití kapacity, prodej, zaměstnanost a produktivitu. Rovněž vzrostly mzdové náklady.

(130)

Tento negativní obraz je současně zmírněn skutečností, že většina těchto ukazatelů zaznamenala pozitivní vývoj mezi rokem 2009 a obdobím šetření (2010). Zejména mezi roky 2009 a 2010 (období šetření) vzrostla výroba a využití kapacity o 9 procentních bodů; prodej v EU a podíl na trhu vzrostly o 6 a 7 procentních bodů (v uvedeném pořadí); zaměstnanost vzrostla o 2 procentní body, zatímco produktivita vzrostla až o 8 procentních bodů.

(131)

Rovněž podíl výrobního odvětví Unie na trhu celkově zůstal v posuzovaném období stálý. Zatímco v roce 2008 poklesl, již v roce 2009 se zvýšil. V roce 2010 dosáhl úrovně velmi podobné stavu z roku 2007.

(132)

Ziskovost, jakož i návratnost investic a peněžní tok (které úzce souvisejí se ziskovostí) podávají smíšený pohled na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. Zatímco celkově (mezi rokem 2007 a obdobím šetření) vykazovaly pokles, rovněž významně kolísaly a poukazovaly na nestálou povahu trhu.

(133)

Čisté investice se jednoznačně zvýšily mezi lety 2007 a 2009 (o 33 %) a zaznamenaly pouze malý pokles (o 5 procentních bodů) v roce 2010 (období šetření).

(134)

Rovněž skutečná úroveň ztráty způsobené výrobnímu odvětví Unie v období šetření je poměrně nízká.

(135)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo určitou újmu. Avšak vzhledem k poměrně nevýznamné úrovni skutečných ztrát způsobených výrobnímu odvětví Unie v období šetření a ke známkám oživení na konci posuzovaného období se dospělo k závěru, že újmu nelze charakterizovat jako podstatnou ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(136)

Po zveřejnění konečných zjištění žadatel tvrdil, že újma by se v tomto případě měla považovat za podstatnou, protože v některých jiných případech vyznačujících se údajně podobnými okolnostmi (tj. s pozitivními tendencemi pozorovanými na konci posuzovaného období) (11) zjištění byla odlišná. Žadatel rovněž tvrdil, že přihlížení k pozdější části posuzovaného období a vyvozování závěrů ze známek oživení v tomto období není slučitelné s právem WTO (12).

(137)

V této souvislosti je třeba uvést, že každý případ musí být posuzován individuálně. V tomto konkrétním případě šetření nejen zjistilo jasné známky oživení výrobního odvětví Unie na konci posuzovaného období, ale také že rozsah negativních tendencí byl poměrně omezený. Například podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal stálý a celkově relativně vysoký, využití kapacity sice mírně pokleslo, avšak zůstalo na úrovni vyšší než 80 % a investice se zvýšily. Oproti tomu v případě týkajícím se kyseliny šťavelové  (13) došlo například ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 9 % v období šetření v porovnání s prvním rokem období šetření újmy (14). V případě týkajícím se kyseliny citronové  (15) došlo k podobné ztrátě podílu na trhu a k poklesu investic (16).

(138)

S ohledem na závazky v rámci WTO citovaná zpráva skupiny odborníků odkazuje na zcela odlišnou situaci, kdy orgán provádějící šetření analyzoval pouze dílčí údaje za pouhých 6 měsíců každého ze tří po sobě následujících let a svá zjištění zakládal na této neúplné analýze. Situace se v daném případě zjevně liší, jelikož analýza újmy zahrnuje údaje za celý rok za čtyři po sobě následující roky a dále je kladen určitý důraz na skutečnost, že před koncem uvedeného čtyřletého období došlo ve srovnání s rokem před obdobím šetření k pozitivnímu vývoji u mnoha z analyzovaných tendencí.

(139)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se s konečnou platností dospělo k závěru, že žádnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie nelze považovat za podstatnou ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

E.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1.   ÚVOD

(140)

Aniž by bylo dotčeno určení s ohledem na neexistenci podstatné újmy, a na základě hypotézy, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie by mohla být charakterizována jako podstatná, Komise přezkoumala potenciální příčinnou souvislost.

(141)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie nějakou újmu. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu výrobnímu odvětví Unie současně způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

2.   ÚČINKY DUMPINGOVÉHO DOVOZU

(142)

Navzdory klesající poptávce na trhu Unie se dovoz dotčeného výrobku mezi rokem 2007 a obdobím šetření zvýšil celkově o 15 % a jeho odpovídající podíl na trhu se zvýšil o 25 %. Tento vývoj se obecně časově shodoval se zhoršenou hospodářskou situací výrobního odvětví Unie. Zatímco výrobnímu odvětví Unie se podařilo udržet si svůj podíl na trhu, čínský dovoz zaznamenal nárůst o více než 5 procentních bodů.

(143)

Na tomto základě by se na první pohled mohlo zdát, že existuje příčinná souvislost mezi dovozem z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(144)

Z podrobnější analýzy účinků dumpingového dovozu na situaci výrobního odvětví Unie však zjevně nevyplývá jednoznačný vzájemný vztah. Zatímco například dovoz z ČLR se v letech 2007 a 2008 (101. bod odůvodnění) jen nepatrně zvýšil a dovozní cena CIF vzrostla o 48 % (103. bod odůvodnění), výrobní odvětví Unie přesto v roce 2008 utrpělo značné ztráty a přišlo o určitý podíl na trhu. Naopak zatímco v období let 2008 a 2009 se čínský dovoz zvýšil o 26 % a dovozní cena CIF se snížila o 11 procentních bodů, výrobní odvětví Unie si udrželo svůj podíl na trhu a zotavilo se ze ztrát z roku 2008. Také mezi rokem 2009 a obdobím šetření, zatímco dovoz z ČLR se udržel na trhu Unie, situace výrobního odvětví Unie se jednoznačně zlepšila, jak je uvedeno výše v analýze újmy.

(145)

Tato neexistence vzájemného vztahu mezi dovozem z ČLR a tendencemi ukazatelů újmy výrazně naznačuje, že k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie přispěly jiné činitele, které ji možná i způsobily. Tato otázka bude dále zkoumána níže.

3.   ÚČINKY JINÝCH ČINITELŮ

(146)

Jinými činiteli, které byly přezkoumány v kontextu příčinných souvislostí, jsou: i) pokles poptávky v Unii, který pravděpodobně částečně souvisí s finanční a hospodářskou krizí v letech 2008/2009, a ii) výkyvy na trhu se sójovými boby.

i)   Pokles poptávky v Unii, který pravděpodobně částečně souvisí s finanční a hospodářskou krizí v letech 2008/2009

(147)

Srovnáme-li rok 2007 s rokem 2010 (období šetření), lze v posuzovaném období pozorovat pokles spotřeby v Unii, a to o 8 %. Mnohé činitele způsobující újmu se vyvíjely převážně v souladu s tímto činitelem. Srovnáme-li například výše uvedená dvě období, objem prodeje výrobního odvětví EU rovněž klesl o 8 %. K dalším příkladům patří zaměstnanost – v roce 2010 o 7 % nižší než v roce 2007 – a produktivita – v roce 2010 rovněž o 7 % nižší než v roce 2007. Proto je jasné, že pokles poptávky, a to bez ohledu na to, jaká je jeho příčina, byl hlavním činitelem ve vývoji stavu výrobního odvětví Unie.

(148)

Ačkoliv příčina poklesu poptávky není přímo relevantní pro analýzu příčinných souvislostí, je dost pravděpodobné, že byla přinejmenším částečně způsobena finanční a hospodářskou krizí. V této souvislosti je třeba poznamenat, že poptávka klesla zejména mezi lety 2008 a 2009. Vzhledem k této časové shodě byl pokles o 8 procentních bodů mezi lety 2008 a 2009 se vší pravděpodobností spojen s hospodářskou krizí. Proto by bylo možné tvrdit, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie byla zapříčiněna hospodářskou krizí a výsledným poklesem poptávky.

(149)

Rovněž je třeba poznamenat, že společnost Solae Belgium uznává ve své výroční zprávě z roku 2009, že nižší výnosy z finančních aktiv v důsledku finanční krize měly negativní dopad na finanční situaci společnosti.

(150)

Je třeba rovněž připomenout, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2009 a obdobím šetření zlepšila. Toto zlepšení se jasně shoduje s všeobecným hospodářským oživením.

(151)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že pokles poptávky, pravděpodobně částečně způsobený finanční a hospodářskou krizí, byl hlavní příčinou jakékoli újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(152)

Po poskytnutí konečných informací žadatel prohlásil, že újmu nezpůsobily finanční a hospodářská krize, neposkytl však v tomto ohledu žádné přesvědčivé argumenty a pouze odkázal na řadu dalších případů (17), kdy zjištění byla odlišná.

(153)

V této souvislosti je třeba připomenout, že každý případ musí být posuzován individuálně. Skutečností v tomto konkrétním případě zůstává, že zatímco neexistuje jednoznačný vzájemný vztah mezi dumpingovým dovozem a situací výrobního odvětví Unie, pokles poptávky, jenž byl pravděpodobně částečně způsobený hospodářskou krizí, přispěl ke špatné situaci výrobního odvětví Unie. To bylo totiž aspoň do určité míry výslovně uznáno ve výroční zprávě společnosti Solae Belgium z roku 2009, jak je uvedeno výše.

(154)

Lze však zaznamenat významné rozdíly mezi případy, jež zmínil žadatel, a stávajícím případem. Řada těchto rozdílů je uvedena v následujících bodech odůvodnění.

(155)

V případě týkajícím se kyseliny šťavelové (18) se i přesto, že některé ukazatele skutečně poukazovaly na významný pozitivní vývoj mezi rokem 2009 a obdobím šetření, podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil, zatímco v stávajícím případě se zvýšil téměř na úroveň roku 2007 (19). Případ týkající se kyseliny šťavelové mimoto nevykazuje meziroční neexistenci vzájemného vztahu mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a tendencí ukazatelů újmy, což je charakteristické pro stávající případ. Vývoj ziskovosti se rovněž liší. V stávajícím případě zejména značně kolísá ziskovost. V stávajícím případě je dále velmi nestabilní trh.

(156)

V případě týkajícím se otevřených síťovin ze skleněných vláken (20) se podíl výrobního odvětví Unie na trhu každoročně snížil, a to celkem o 12 procentních bodů (21). Současně soustavně meziročně rostl podíl čínského dovozu na trhu, a to celkem o 12,4 procentních bodů (22). V stávajícím případě se podíl čínského dovozu na trhu zvyšoval až do roku 2009 a poté klesl mezi rokem 2009 a obdobím šetření. Současně již v roce 2008 klesl podíl výrobního odvětví Unie na trhu, přičemž poté se opět zvýšil téměř na úroveň roku 2007.

(157)

V případě týkajícím se skleněných vláken (23) soustavně rostl meziroční podíl dumpingového dovozu na trhu, a to celkem o 6,3 procentních bodů (24).

(158)

V případě týkajícím se keramických obkládaček (25) stabilně rostl podíl dumpingového dovozu na trhu (26). Kromě toho se značně lišil vývoj zásob. V případě týkajícím se keramických obkládaček zvýšení zásob vypovídalo o újmě (27). Mimoto šetření v případě týkajícím se keramických obkládaček ukázalo, že navzdory oživení ve stavebnictví ukazatele výrobního odvětví Unie i nadále vykazovaly sestupný trend (28).

(159)

V případě týkajícím se mastných alkoholů (29) se vývoj ukazatelů újmy mezi rokem 2009 a obdobím šetření lišil od stávajícího případu (např. se snížila zaměstnanost) (30) a objem dumpingového dovozu a jeho podíl na trhu vzrostl mezi rokem 2009 a obdobím šetření (31).

(160)

Proto toto tvrzení žadatele musí být odmítnuto.

ii)   Výkyvy na trhu se sójovými boby

(161)

Výše bylo uvedeno, že ziskovost výrobního odvětví Unie značně kolísá a poukazuje na nestálou povahu trhu.

(162)

Tato nestálost je úzce spjata s výkyvy na trhu se surovinami. Promptní trh pro hlavní surovinu – sójové boby – se tradičně vyznačuje značnými měsíčními a ročními výkyvy (32), zatímco ceny konečného výrobku – dotčeného výrobku – inklinují spíše k stabilitě (jelikož jsou založeny na dlouhodobých smlouvách). Proto úroveň ziskovosti u výrobku, který je předmětem šetření, silně závisí na převládající situaci na trhu se sójovými boby.

(163)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že v roce 2008 skutečně došlo ke značnému zvýšení cen sójových bobů, které mělo významný vliv na ziskovost a celkovou situaci výrobního odvětví Unie. Sám žadatel uznal, že zvýšení cen sójových bobů přispělo k jeho špatné situaci v roce 2008.

(164)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že výkyvy na trhu se sójovými boby byly rovněž hlavní příčinou jakékoli újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(165)

Po poskytnutí konečných informací žadatel prohlásil, že výkyvy cen na trhu se sójovými boby nemohly narušit příčinnou souvislost a že se týkaly pouze ztrát v roce 2008. V tomto ohledu však nebyly předloženy žádné podložené důkazy.

(166)

Je třeba poznamenat, že značné zvýšení cen sójových bobů se shoduje se špatnými finančními výsledky výrobního odvětví Unie, a vzhledem k tomu, že vysoké ceny sójových bobů byly považovány za hlavní příčinu ztrát v roce 2008, neexistuje žádný zvláštní důvod, proč by se ke ztrátám v roce 2010, jež se shodují s dalším zvýšením cen sójových bobů, mělo přistupovat odlišně.

(167)

Proto toto tvrzení žadatele musí být odmítnuto.

4.   ZÁVĚR TÝKAJÍCÍ SE PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(168)

Jiné faktory, a to zejména pokles poptávky (pravděpodobně částečně způsobený hospodářskou krizí v letech 2008/2009) a nestálá povaha trhu s hlavní surovinou byly významnými příčinami jakékoli újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(169)

Proto i za předpokladu, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, neboť tyto jiné činitele narušují příčinnou souvislost, nelze vyvodit závěr, že jakákoli újma byla způsobena dumpingovým dovozem z ČLR.

F.   ZÁJEM UNIE

(170)

Vzhledem k tomu, že se zjistilo, že výrobnímu odvětví Unie není způsobována újma, kterou lze považovat za podstatnou, a že v každém případě jiné činitele narušují příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a touto újmou, zájem Unie není třeba zkoumat.

G.   ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ

(171)

Vzhledem k závěrům vyvozeným s ohledem na neexistenci podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a s ohledem na neexistenci příčinné souvislosti by řízení v souladu s článkem 9 základního nařízení mělo být zastaveno bez uložení opatření.

(172)

Všechny dotčené strany byly informovány o konečných zjištěních a o záměru zastavit řízení a dostaly příležitost vyjádřit své připomínky. Jejich připomínky byly vzaty v úvahu, avšak nijak nezměnily výše uvedené závěry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Antidumpingové řízení týkající se dovozu určitých výrobků z koncentrovaných sójových bílkovin pocházejících z Čínské lidové republiky se zastavuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. června 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 121, 19.4.2011, s. 71.

(3)  Navzdory jeho vztahu s čínskou skupinou vyvážejících výrobců je žadatel považován za výrobce v Unii, a to zejména proto, že z dostupných důkazů vyplývá, že vývoz této skupiny ve spojení do EU je velmi omezený.

(4)  Pro informaci je třeba poznamenat, že žadatel B je ve spojení s žadatelem.

(5)  Zpráva Odvolacího orgánu WTO ze dne 15. července 2011, WT/DS397/AB/R, Evropská společenství – konečná antidumpingová opatření uložená na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli pocházející z Číny.

(6)  Viz výše uvedená zpráva Odvolacího orgánu ze dne 15. července 2011, bod 319.

(7)  Úř. věst. L 270, 29.9.2006, s. 4.

(8)  Úř. věst. L 118, 19.5.2000, s. 6.

(9)  Úř. věst. L 209, 17.8.2011, s. 24.

(10)  Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 48.

(11)  Žadatel konkrétně cituje případy týkající se kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Číny (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 1) a kyseliny citronové pocházející z Číny (Úř. věst. L 143, 3.6.2008, s. 13).

(12)  Žadatel odkazuje na závěrečnou zprávu skupiny odborníků týkající se sporu WT/DS331/R Mexiko – Antidumpingová cla uložená na ocelové trubky a duté profily z Guatemaly.

(13)  Úř. věst. L 106, 18.4.2012, s. 1.

(14)  Viz nařízení Komise (EU) č. 1043/2011 o uložení prozatímního antidumpingového cla (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 1), 77. bod odůvodnění.

(15)  Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 1.

(16)  Viz nařízení Komise (ES) č. 488/2008 o uložení prozatímního antidumpingového cla (Úř. věst. L 143, 3.6.2008, s. 13), 68. a 72. bod odůvodnění.

(17)  Případy týkající se otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z ČLR (Úř. věst. L 43, 17.2.2011, s. 9); kyseliny šťavelové pocházející z Indie a ČLR (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 1); skleněných vláken pocházejících z ČLR (Úř. věst. L 67, 15.3.2011, s. 1) a keramických obkládaček pocházejících z ČLR (Úř. věst. L 70, 17.3.2011, s. 5).

(18)  Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 1.

(19)  Tamtéž, 75. bod odůvodnění.

(20)  Úř. věst. L 43, 17.2.2011, s. 9.

(21)  Tamtéž, 75. bod odůvodnění.

(22)  Tamtéž, 66. bod odůvodnění.

(23)  Úř. věst. L 67, 15.3.2011, s. 1.

(24)  Tamtéž, 64. bod odůvodnění.

(25)  Úř. věst. L 70, 17.3.2011, s. 5.

(26)  Tamtéž, 73. bod odůvodnění.

(27)  Tamtéž, 93.-95. a 125. bod odůvodnění.

(28)  Tamtéž, 124. bod odůvodnění.

(29)  Úř. věst. L 122, 11.5.2011, s. 47.

(30)  Tamtéž, 85. bod odůvodnění.

(31)  Tamtéž, 70. bod odůvodnění.

(32)  Z veřejně dostupných údajů (viz například: http://www.indexmundi.com) vyplývá, že měsíční kolísání cen v případě sójových bobů může činit ±15 %.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU