2012/501/EURozhodnutí Komise ze dne 7. září 2012 , kterým se mění rozhodnutí 2008/899/ES, kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Nařízením (ES) č. 1193/2008 (2) Rada uložila konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie.

(2)

Rozhodnutím 2008/899/ES (3) (dále jen „rozhodnutí“) Komise přijala cenový závazek (dále jen „závazek“) nabídnutý mimo jiné společností Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd. (dále jen „společnost Laiwu Taihe“) společně s čínskou obchodní komorou pro dovoz a vývoz kovů, minerálů a chemikálií (dále též „CCCMC“).

(3)

Závazek přijatý od společnosti Laiwu Taihe, jediné společnosti, které bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovil minimální dovozní cenu pro výrobek, na nějž se vztahuje, na základě běžné hodnoty stanovené během šetření. Závazek dále umožnil indexaci minimální dovozní ceny podle mezinárodních veřejných kotací kukuřice, která je hlavní surovinou používanou vyvážejícími výrobci.

(4)

Společnost Laiwu Taihe se zavázala, že bude informovat o každém prodeji mimo EU a respektovat určitý cenový režim pro tento prodej určený pro odběratele, jejichž organizace nebo struktura přesahuje hranice Unie, pokud Laiwu Taihe bude prodávat zboží těmto odběratelům v Unii.

(5)

Společnost Laiwu Taihe dále souhlasila, že poskytne Komisi pravidelné a podrobné informace týkající se jejího vývozu do Unie, což je jedním ze způsobů možného účinného sledování závazku Komisí.

(6)

Při přijetí závazku považovala Komise riziko křížové kompenzace za malé.

(7)

Na podzim roku 2011 informovala společnost Laiwu Taihe Komisi o svém záměru začít vyrábět další typy dotčeného výrobku, na něž se nevztahuje závazek, a prodávat je na trhu Unie jako výrobky, na něž se vztahují antidumpingová opatření.

(8)

Komise zanalyzovala dopady této změny struktury obchodu a usoudila, že existuje vysoké riziko křížové kompenzace v případě, jsou-li výrobek, na nějž se vztahuje závazek, a další typy dotčeného výrobku, na něž se závazek nevztahuje, prodávány stejným odběratelům.

(9)

Komise se dále dověděla, že ve stejných prostorách jako společnost Laiwu Taihe se možná nachází obchodní společnost, na niž se nevztahují oznamovací povinnosti, což dle názoru Komise může znesnadnit účinné sledování závazku. Komise v tomto smyslu informovala společnost Laiwu Taihe a oznámila, že hodlá zvážit odvolání závazku.

(10)

V reakci na to společnost Laiwu Taihe nabídla, že tyto další typy dotčeného výrobku bude prodávat při dodržení minimální dovozní ceny daného typu výrobku, na nějž se vztahuje závazek. Rovněž navrhla, že tyto typy výrobku bude prodávat přímo do Unie, a rozšíří oznamovací povinnost na tento prodej.

(11)

Komise je toho názoru, že tyto závazky nemohou změnit její původní hodnocení, a to z následujících důvodů. Zaprvé by nastavení cenové disciplíny pro typy dotčeného výrobku, jež společnost během období původního šetření nevyráběla, znamenalo přezkum rozsahu definice výrobku, na nějž se vztahuje závazek, což by mělo být předmětem prozatímního přezkumu, jímž by se znovu stanovila minimální dovozní cena. Jinak by vysoké riziko křížové kompenzace vztahující se na typ výrobku, na nějž se vztahuje závazek, a ostatní typy dotčeného výrobku, pokud by byly prodávány stejným odběratelům, přetrvávalo. Zadruhé by prodej dalším obchodníkům a nárůst rozsahu údajů vyžadovaných při rozšíření oznamovací povinnosti, způsobený prodejem dalších typů dotčeného výrobku, velmi ztížily sledování závazku.

(12)

Na základě výše uvedených úvah došla Komise k závěru, že změnou různorodosti výrobku se stává závazek přijatý od společnosti Laiwu Taihe neproveditelným a měl by být odvolán.

(13)

Společnost Laiwu Taihe byla o závěrech Komise informována a dostala příležitost, aby se k nim vyjádřila.

(14)

Společnost Laiwu Taihe dostala příležitost, aby byla vyslyšena, a rovněž byla obdržena její písemná podání, ve kterých zopakovala své závazky, a sice že při veškerém prodeji dalších typů výrobku bude dodržovat minimální dovozní cenu stanovenou pro typ výrobku, na nějž se vztahuje závazek, že bude prodávat pouze přímo odběratelům v EU bez prostřednictví domácích obchodních společností v Čínské lidové republice a poskytovat veškerou dokumentaci týkající se vývozu dvou dalších typů výrobku. Společnost dále uvedla, že závazek prodávat nové typy výrobku za cenu na úrovni nebo nad úrovní minimální dovozní ceny výrobku, na nějž se vztahuje závazek, by nevyžadoval přezkum rozsahu definice výrobku, na nějž se vztahuje závazek, což je jedině možné skrze prozatímní přezkum. Společnost Laiwu Taihe též podala návrh, aby útvary Komise provedly inspekci na místě v prostorách společnosti, mj. k ověření údajů o výrobních nákladech společnosti.

(15)

Podle názoru Komise podání společnosti nepřinášejí žádné nové skutečnosti k jejímu hodnocení. Zejména se usuzuje, že stanovením ceny pro typy výrobku, které nebyly předmětem původního šetření z důvodu neexistence výroby, nelze odstranit riziko křížové kompenzace, neboť tato cena nebyla stanovena, natož ověřena. Pokud jde o navrhované ověření mj. struktury výrobních nákladů společnosti Laiwu Taihe, mělo by být dle názoru Komise provedeno v rámci případého prozatímního šetření, bude-li požadováno.

(16)

V souladu s čl. 8 odst. 9 základního nařízení a také v souladu s příslušnými ustanoveními závazku, které zplnomocňují Komisi, aby závazek jednostranně odvolala, proto Komise dospěla k závěru, že by přijetí závazku nabídnutého společností Laiwu Taihe společně s CCCMC mělo být odvoláno a rozhodnutí 2008/899/ES změněno. V souladu s tím by mělo být na dovoz dotčeného výrobku vyráběného společností Laiwu Taihe (doplňkový kód Taric A880) použito konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 nařízení (ES) č. 1193/2008,