(EU) č. 156/2012Nařízení Komise (EU) č. 156/2012 ze dne 22. února 2012 , kterým se mění přílohy I až IV nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

Publikováno: Úř. věst. L 50, 23.2.2012, s. 3-10 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 22. února 2012 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. března 2012 Nabývá účinnosti: 14. března 2012
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) č. 1215/2012 Pozbývá platnosti: 10. ledna 2015
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 156/2012

ze dne 22. února 2012,

kterým se mění přílohy I až IV nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1), a zejména na článek 74 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 44/2001 uvádí pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, na něž odkazují čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 nařízení. Příloha II obsahuje seznam soudů nebo příslušných orgánů, které jsou ve členských státech příslušné pro podávání návrhů na prohlášení vykonatelnosti. Příloha III obsahuje seznam soudů, u kterých se může podat opravný prostředek proti rozhodnutím o návrhu na prohlášení vykonatelnosti a příloha IV uvádí konečné opravné prostředky proti těmto rozhodnutím.

(2)

Přílohy I, II, a III nařízení (ES) č. 44/2001 byly několikrát pozměněny, naposledy nařízením Komise (EU) č. 416/2010 (2) tak, aby byly aktualizovány pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti a seznamy soudů nebo příslušných orgánů.

(3)

Členské státy oznámily Komisi další změny v seznamech uvedených v přílohách I, II, III a IV. Kromě toho je třeba smazat odkaz na Island v přílohách III a IV, neboť se nejedná od členský stát. Je proto vhodné vyhlásit konsolidované znění seznamů uvedených v těchto přílohách.

(4)

Podle článku 2 dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (3) by se toto nařízení mělo podle mezinárodního práva používat na vztahy mezi Evropskou unií a Dánskem.

(5)

V souladu s čl. 2 odst. 2 písm. g) až j) této dohody by odkazy na Dánsko měly být uvedeny rovněž v přílohách I až IV.

(6)

Nařízení (ES) č. 44/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I až IV nařízení (ES) č. 44/2001 se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 22. února 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 119, 13.5.2010, s. 7.

(3)  Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 62.


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA I

Pravidla pro určení příslušnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2

—   v Belgii: články 5 až 14 zákona ze dne 16. července 2004 o mezinárodním právu soukromém,

—   v Bulharsku: čl. 4 odst. 1 bod 2 zákona o mezinárodním právu soukromém,

—   v České republice: § 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

—   v Dánsku: čl. 246 odst. 2 a 3 zákona o organizaci soudnictví (lov om rettens pleje),

—   v Německu: článek 23 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung),

—   v Estonsku: článek 86 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik),

—   v Řecku: článek 40 občanského soudního řádu (Κώδικας Πολιτικής Δικονομίας),

—   ve Francii: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),

—   v Irsku: předpisy, podle nichž je příslušnost založena doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti v Irsku,

—   v Itálii: články 3 a 4 zákona č. 218 ze dne 31. května 1995,

—   na Kypru: § 21 odst. 2 zákona o soudech č. 14 z roku 1960, ve znění pozdějších předpisů,

—   v Lotyšsku: § 27 a § 28 odst. 3, 5, 6 a 9 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums),

—   v Litvě: článek 31 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas),

—   v Lucembursku: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),

—   v Maďarsku: článek 57 zákonného dekretu č. 13 z roku 1979 o mezinárodním právu soukromém (a nemzetközi magánjogról szóló 1979. évi 13. törvényerejű rendelet),

—   na Maltě: články 742, 743 a 744 zákoníku organizace soudů a civilního řízení – kapitola 12 (Kodiċi ta‘ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap. 12) a článek 549 obchodního zákoníku – kapitola 13 (Kodiċi tal-kummerċ - Kap. 13),

—   v Rakousku: článek 99 zákona o organizaci soudnictví (Jurisdiktionsnorm),

—   v Polsku: čl. 1103 odst. 4 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego),

—   v Portugalsku: čl. 65 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (Código de Processo Civil) do té míry, že to může zahrnovat exorbitantní důvody pro příslušnost, jako např. soudy místa pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny (je-li v Portugalsku) v případě, že je účastníkem, kterému se doručuje, ústřední správa (je-li v cizím státě), a článek 10 zákoníku o řízení v pracovních věcech (Código de Processo de Trabalho) do té míry, že to může zahrnovat exorbitantní důvody pro příslušnost, jako např. soudy místa bydliště žalobce v řízeních týkajících se individuálních pracovních smluv zahájených zaměstnancem proti zaměstnavateli,

—   v Rumunsku: články 148–157 zákona č. 105/1992 o vztazích mezinárodního práva soukromého,

—   ve Slovinsku: čl. 48 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k čl. 47 odst. 2 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku) a článek 58 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k článku 59 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku),

—   na Slovensku: § 37 až § 37e zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním,

—   ve Finsku: kapitola 10 § 18 odst. 1 pododstavec 1 a 2 občanského soudního řádu (oikeudenkäymiskaari/rättegångsbalken),

—   ve Švédsku: kapitola 10 § 3 odst. 1 první věta občanského soudního řádu (rättegngsbalken),

—   ve Spojeném království: předpisy, podle nichž je příslušnost založena:

a)doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti ve Spojeném království nebob)existencí majetku žalovaného ve Spojeném království neboc)zajištěním majetku, který se nachází ve Spojeném království, žalobcem.

PŘÍLOHA II

Soudy nebo příslušné orgány, u kterých se podává návrh podle článku 39:

v Belgii u „tribunal de premire instance“ nebo u „rechtbank van eerste aanleg“ nebo u „erstinstanzliches Gericht“;

v Bulharsku u „окръжния съд“,

v České republice u „okresního soudu“ nebo „soudního exekutora“,

v Dánsku u „byret“,

v Německu:

a)

předsedovi senátu u „Landgericht“,

b)

notáři při prohlašování vykonatelnosti veřejné listiny,

v Estonsku u „maakohus“ (krajský soud),

v Řecku u „Μονομελές Πρωτοδικείο“,

ve Španělsku u „Juzgado de Primera Instancia“,

ve Francii:

a)

u „greffier en chef du tribunal de grande instance“,

b)

u „président de la chambre départementale des notaires“ v případě návrhu na prohlášení vykonatelnosti notářských veřejných listin,

v Irsku u „High Court“,

v Itálii u „corte d’appello“,

na Kypru u „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Οικογενειακό Δικαστήριο“,

v Lotyšsku u „rajona (pilsētas) tiesa“,

v Litvě u „Lietuvos apeliacinis teismas“,

v Lucembursku předsedovi senátu u „tribunal d’arrondissement“,

v Maďarsku u „megyei bíróság székhelyén működő helyi bíróság“ a v Budapešti u „Budai Központi Kerületi Bíróság“,

na Maltě u „Prim‘ Awla tal-Qorti Ċivili“ nebo u „Qorti tal-Maġistrati ta‘ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha“, nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Reġistratur tal-Qorti“ prostřednictvím „Ministru responsabbli għall-Ġustizzja“,

v Nizozemsku u „voorzieningenrechter van de rechtbank“,

v Rakousku u „Bezirksgericht“,

v Polsku u „sąd okręgowy“,

v Portugalsku u „Tribunal de Comarca“,

v Rumunsku u „Tribunal“,

ve Slovinsku u „okrožno sodišče“,

na Slovensku u „okresného súdu“,

ve Finsku u „käräjäoikeus/tingsrätt“,

ve Švédsku u „Svea hovrätt“,

ve Spojeném království:

a)

v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrate’s Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

b)

ve Skotsku u „Court of Session“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Sheriff Court“ prostřednictvím „Scottish Ministers“;

c)

v Severním Irsku „High Court of Justice“ nebo v případě rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“ prostřednictvím „Department of Justice“;

d)

na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates‘ Court“ prostřednictvím „Attorney General of Gibraltar“.

PŘÍLOHA III

Soudy, u kterých se podává opravný prostředek podle čl. 43 odst. 2:

v Belgii:

a)

pokud jde o opravné prostředky podané žalovaným: u „tribunal de première instance“ nebo „rechtbank van eerste aanleg“ nebo „erstinstanzliches Gericht“;

b)

pokud jde o opravné prostředky podané žalobcem, u „Cour d’appel“ nebo „hof van beroep“,

v Bulharsku u „Апелативен съд – София“,

v České republice u odvolacího soudu prostřednictvím okresního soudu,

v Dánsku u „landsret“,

v Německu u „Oberlandesgericht“,

v Estonsku u „ringkonnakohus“,

v Řecku u „Εφετείο“,

ve Španělsku u „Juzgado de Primera Instancia“, který vydal rozhodnutí napadené opravným prostředkem, o němž rozhoduje „Audiencia Provincial“.

ve Francii:

a)

u „cour d’appel“, pokud jde o rozhodnutí, kterými byl návrh povolen;

b)

předsedovi senátu u „tribunal de grande instance“, pokud jde o rozhodnutí, kterými byl návrh zamítnut,

v Irsku u „High Court“,

v Itálii u „corte d’appello“,

na Kypru u „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě rozsudku ve věcech výživného u „Οικογενειακό Δικαστήριο“,

v Lotyšsku u „Apgabaltiesa“ prostřednictvím „rajona (pilsētas) tiesa“,

v Litvě u „Lietuvos apeliacinis teismas“,

v Lucembursku u „Cour supérieure de justice“, který zasedá jako soud pro opravné prostředky v civilních věcech,

v Maďarsku u okresního soudu, který působí v sídle krajského soudu (v Budapešti u ústředního obvodního soudu v Budě); o odvolacím prostředku rozhoduje krajský soud (v Budapešti vrchní soud),

na Maltě u „Qorti ta‘ l-Appell“ postupem stanoveným pro opravný prostředek v „Kodiċi ta‘ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili - Kap.12“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného prostřednictvím „ċitazzjoni“ u „Prim‘ Awla tal-Qorti ivili jew il-Qorti tal-Maġistrati ta‘ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha‘“,

v Nizozemsku u „rechtbank“,

v Rakousku u „Landesgericht“ prostřednictvím „Bezirksgericht“,

v Polsku u „sąd apelacyjny“ prostřednictvím „sąd okręgowy“,

v Portugalsku je příslušným soudem „Tribunal da Relaçăo“. Opravné prostředky se podávají podle účinných vnitrostátních právních předpisů, a to formou žádosti určené soudu, který napadené rozhodnutí vydal,

v Rumunsku u „Curte de Apel“,

ve Slovinsku u „okrožno sodišče“,

na Slovensku u odvolacího soudu prostřednictvím okresního soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje,

ve Finsku u „hovioikeus/hovrätt“,

ve Švédsku u „Svea hovrätt“,

ve Spojeném království:

a)

v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates‘ Court“;

b)

ve Skotsku u „Court of Session“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Sheriff Court“;

c)

v Severním Irsku „High Court of Justice“ nebo v případě rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“;

d)

na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates‘ Court“.

PŘÍLOHA IV

Opravné prostředky podle článku 44 jsou tyto:

v Belgii, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Lucembursku a Nizozemsku kasační stížnost,

v Bulharsku „обжалване пред Върховния касационен съд“,

v České republice „dovolání“ a „žaloba pro zmatečnost“,

v Dánsku opravný prostředek k „Højesteret“ po povolení od „Procesbevillingsnævnet“,

v Německu „Rechtsbeschwerde“,

v Estonsku „kassatsioonikaebus“,

v Irsku opravný prostředek omezený na právní otázky k Nejvyššímu soudu,

na Kypru opravný prostředek k Nejvyššímu soudu,

v Lotyšsku kasační stížnost k „Augstākās tiesas Senāts“ prostřednictvím „Apgabaltiesa“,

v Litvě kasační stížnost k „Lietuvos Aukščiausiasis Teismas“,

v Maďarsku „felülvizsgálati kérelem“,

na Maltě neexistuje další opravný prostředek k jinému soudu; v případě soudního rozhodnutí ve věci výživného ke „Qorti tal-Appell“ postupem stanoveným pro opravný prostředek v „kodiċi ta‘ Organizzazzjoni u Procedura Ċivili - Kap. 12“,

v Rakousku „Revisionsrekurs“,

v Polsku „skarga kasacyjna“,

v Portugalsku opravný prostředek omezený na právní otázky,

v Rumunsku, „contestatie in anulare“ nebo „revizuire“,

ve Slovinsku opravný prostředek k „Vrhovno sodišče Republike Slovenije“,

na Slovensku „dovolanie“,

ve Finsku opravný prostředek k „korkein oikeus/högsta domstolen“,

ve Švédsku opravný prostředek k „Högsta domstolen“,

ve Spojeném království jediný opravný prostředek omezený na právní otázky.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU