(EU) č. 1308/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013 , kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007
Publikováno: | Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671-854 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 17. prosince 2013 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 21. prosince 2013 | Nabývá účinnosti: | 1. října 2014 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, (Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 671) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, |
L 347 |
865 |
20.12.2013 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/791 ze dne 11. května 2016, |
L 135 |
1 |
24.5.2016 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1166 ze dne 17. května 2016, |
L 193 |
17 |
19.7.2016 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1226 ze dne 4. května 2016, |
L 202 |
5 |
28.7.2016 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, |
L 350 |
15 |
29.12.2017 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, |
L 437 |
1 |
28.12.2020 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, |
L 435 |
262 |
6.12.2021 |
|
L 1143 |
1 |
23.4.2024 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1308/2013
ze dne 17. prosince 2013,
kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007
ČÁST I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
Zemědělské produkty vymezené v odstavci 1 jsou rozděleny do těchto odvětví podle příslušných částí přílohy I:
obiloviny, část I;
rýže, část II;
cukr, část III;
sušené krmivo, část IV;
osiva, část V;
chmel, část VI;
olivový olej a stolní olivy, část VII;
len a konopí, část VIII
ovoce a zelenina, část IX;
výrobky z ovoce a zeleniny, část X;
banány, část XI;
víno, část XII;
živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň, část XIII;
tabák, část XIV;
hovězí a telecí maso, část XV;
mléko a mléčné výrobky, část XVI;
vepřové maso, část XVII;
skopové a kozí maso, část XVIII;
vejce, část XIX;
drůbeží maso, část XX;
ethylalkohol zemědělského původu, část XXI;
produkty včelařství, část XXII;
bourec morušový, část XXIII;
ostatní produkty, část XXIV.
Článek 2
Obecná ustanovení o společné zemědělské politice (SZP)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ( 1 ) a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení platí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.
Článek 3
Definice
▼M7 —————
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„méně rozvinutými regiony“ regiony podle definice v čl. 90 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 3 ).
„nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní katastrofě“ povětrnostní podmínky jako mráz, krupobití, led, déšť nebo sucho, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.
Článek 4
Přizpůsobení nomenklatuře společného celního sazebníku používané pro zemědělské produkty
Je-li to nutné za účelem zohlednění změn kombinované nomenklatury, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se popis produktů a odkazy v tomto nařízení přizpůsobují číslům nebo položkám kombinované nomenklatury.
Článek 5
Přepočítací koeficienty pro rýži
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 6
Hospodářské roky
Stanoví se tyto hospodářské roky:
od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a pro odvětví banánů;
od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro odvětví sušeného krmiva a odvětví bource morušového;
od 1. července do 30. června následujícího roku pro:
odvětví obilovin,
odvětví osiv,
odvětví lnu a konopí,
odvětví mléka a mléčných výrobků;
od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;
od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže a pro stolní olivy;
od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru a pro olivový olej.
Článek 7
Referenční prahové hodnoty
Stanoví se tyto referenční prahové hodnoty:
pokud jde o odvětví obilovin, 101,31 EUR za tunu, vztaženo na stádium velkoobchodního prodeje u zboží dodaného do skladu před vyložením;
pokud jde o neloupanou rýži, 150 EUR za tunu za standardní jakost vymezenou v příloze III části A, vztaženo na stádium velkoobchodního prodeje u zboží dodaného do skladu před vyložením;
pokud jde o cukr standardní jakosti vymezené v příloze III části B, vztaženo na nebalený cukr při převzetí v závodě:
pro bílý cukr: 404,4 EUR za tunu,
pro surový cukr: 335,2 EUR za tunu;
pokud jde o odvětví hovězího a telecího masa, 2 224 EUR za tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví třídy zmasilosti /protučnělosti R3 podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu ve věku osm měsíců nebo více podle přílohy IV části A;
pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků:
246,39 EUR za 100 kg pro máslo,
169,80 EUR za 100 kg pro sušené odstředěné mléko;
pokud jde o vepřové maso, 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a podílu libového masa podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla prasat podle přílohy IV části B takto:
jatečně upravená těla o hmotnosti nejméně 60 kg, avšak menší než 120 kg: třída E,
jatečně upravená těla o hmotnosti od 120 do 180 kg: třída R;
pokud jde o odvětví olivového oleje:
1 779 EUR za tunu pro extra panenský olivový olej,
1 710 EUR za tunu pro panenský olivový olej;
1 524 EUR za tunu pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2. stupně, při odečtení 36,70 EUR na tunu z této částky za každý další stupeň kyselosti.
ČÁST II
VNITŘNÍ TRH
HLAVA I
TRŽNÍ INTERVENCE
KAPITOLA I
Veřejná intervence a podpora soukromého skladování
Článek 8
Oblast působnosti
Tato kapitola stanoví pravidla pro tržní intervenci týkající se:
veřejné intervence, kdy jsou produkty nakupovány a skladovány příslušnými orgány členských států až do jejich uvolnění, a
poskytování podpory skladování produktů soukromými hospodářskými subjekty.
Článek 9
Původ způsobilých produktů
Produkty způsobilé pro nákup v rámci veřejné intervence nebo pro poskytování podpory soukromého skladování musí pocházet z Unie. Pokud produkty pocházejí z plodin, musí být navíc tyto plodiny sklizeny v Unii, a pokud jsou z mléka, mléko musí být vyprodukováno v Unii.
Článek 10
Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla
Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla se v souladu s přílohou IV částmi A a B jednotlivě použije v odvětví hovězího a telecího masa pro jatečně upravená těla skotu ve věku osmi měsíců nebo více a v odvětví vepřového masa v případě těl prasat, která nebyla použita k chovu.
V odvětví skopového a kozího masa mohou členské státy použít klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla ovcí v souladu s pravidly stanovenými v příloze IV části C.
Článek 11
Produkty způsobilé pro veřejnou intervenci
Veřejná intervence se použije podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které může stanovit Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 19 a prováděcích aktů podle článku 20, na tyto produkty:
pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen a kukuřici;
neloupanou rýži;
čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódů KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50 ;
máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;
sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z kravského mléka rozprašovacím sušením ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem bílkovin 34,0 % hmotnostních v tukuprosté sušině.
Článek 12
Období veřejné intervence
Veřejná intervence se použije u:
pšenice obecné od 1. října do 31. května;
pšenice tvrdé, ječmene a kukuřice během celého roku;
neloupané rýže během celého roku;
hovězího a telecího masa během celého roku;
másla a sušeného odstředěného mléka od 1. února do 30. září.
Článek 13
Zahájení a ukončení veřejné intervence
Veřejná intervence během období uvedených v článku 12
se zahajuje pro pšenici obecnou, máslo a sušené odstředěné mléko;
může být zahájena Komisí prostřednictvím prováděcích aktů pro pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a neloupanou rýži (včetně konkrétních odrůd nebo druhů neloupané rýže), pokud to vyžaduje situace na trhu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2;
může být zahájena pro odvětví hovězího a telecího masa Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3, pokud je během reprezentativního období stanoveného podle čl. 20 prvního pododstavce písm. c) průměrná tržní cena v některém členském státě nebo některém regionu členského státu ◄ , zjištěná na základě klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu podle přílohy IV části A, nižší než 85 % referenční prahové hodnoty stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. d).
Článek 14
Nákup za pevně stanovenou cenu nebo prostřednictvím nabídkového řízení
Je-li veřejná intervence zahájena podle čl. 13 odst. 1, opatření týkající se stanovení nákupních cen u produktů uvedených v článku 11, jakož i případná opatření týkající se množstevních omezení v případě nákupu za pevně stanovenou cenu přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.
Článek 15
Cena v rámci veřejné intervence
Cenou v rámci veřejné intervence se rozumí:
cena, za kterou jsou produkty nakupovány v rámci veřejné intervence, je-li nákup prováděn za pevně stanovenou cenu, nebo
maximální cena, za kterou mohou být produkty způsobilé pro veřejnou intervenci nakoupeny, je-li nákup prováděn prostřednictvím nabídkového řízení.
Článek 16
Obecné zásady týkající se nakládání s produkty z veřejné intervence
Nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence probíhá tak, aby:
nedocházelo k narušení trhu;
byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s kupujícími a
aby bylo v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.
Článek 17
Produkty způsobilé pro podporu
Podpora soukromého skladování se může podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 18 odst. 1 nebo článku 19 a prováděcích aktů podle čl. 18 odst. 2 nebo článku 20, poskytovat na tyto produkty:
bílý cukr;
olivový olej a stolní olivy;
lněná vlákna;
čerstvé nebo chlazené maso skotu ve věku osmi měsíců nebo více;
máslo vyrobené ze smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka;
sýr;
sušené odstředěné mléko vyrobené z kravského mléka;
vepřové maso;
skopové a kozí maso.
Písmeno f) prvního pododstavce se omezuje na sýry s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle nařízení (EU) č. 1151/2012, které jsou uskladněny nad rámec doby zrání stanovené pro tyto sýry ve specifikaci produktu uvedené v článku 7 daného nařízení nebo nad rámec doby zrání, jež přispívá ke zvýšení hodnoty dotyčného sýru.
Článek 18
Podmínky pro poskytování podpory
S cílem zajistit transparentnost trhu je v případě potřeby Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za kterých může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování produktů uvedených v článku 17, a to s ohledem na:
zjištěné průměrné tržní ceny v Unii, referenční prahové hodnoty a výrobní náklady dotčených produktů nebo
potřebu včas reagovat na zvláště obtížnou situaci na trhu nebo hospodářský vývoj, které mají významný negativní dopad na marže v daném odvětví.
Komise může přijmout prováděcí akty, které:
poskytují podporu soukromého skladování produktů uvedených v článku 17, a to s ohledem na podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku;
omezují poskytování podpory soukromého skladování.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 19
Přenesené pravomoci
S cílem zajistit, aby produkty nakoupené v rámci veřejné intervence nebo produkty, na něž se vztahuje podpora soukromého skladování, byly vhodné pro dlouhodobé skladování a byly řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a s cílem zohlednit zvláštní vlastnosti jednotlivých odvětví pro účely zajištění nákladově účinného fungování veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví požadavky a podmínky, jež kromě požadavků stanovených tímto nařízením musí tyto produkty splňovat. Tyto požadavky a podmínky se zaměří na to, aby u nakoupených a skladovaných produktů zaručily:
jejich jakost, pokud jde o jakostní parametry, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, vlastnosti a stáří produktu;
jejich způsobilost, pokud jde o množství a balení, včetně označování, uchovávání, předchozí smlouvy o skladování, schvalování podniků a stadium produktů, na něž se vztahuje cena v rámci veřejné intervence a podpora soukromého skladování.
S cílem zajistit vhodnou skladovací kapacitu a účinnost systému veřejné intervence z hlediska nákladové efektivity, distribuce a přístupu pro hospodářské subjekty a s cílem zachovat jakost produktů nakoupených v rámci veřejné intervence pro jejich uvolnění na konci skladovacího období je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:
požadavky, které musí splňovat sklady všech produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence;
pravidla pro skladování produktů v členském státě či mimo členský stát, který je odpovědný za tyto produkty a jejich úpravu s ohledem na cla a další částky, které se poskytují, nebo poplatky, které se vybírají v rámci SZP.
S cílem zajistit, aby podpora soukromého skladování měla požadovaný účinek na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:
pravidla a podmínky použitelné v případech, kdy je skladované množství nižší než smluvně stanovené množství;
podmínky pro poskytování zálohy na tuto podporu;
podmínky, za nichž lze rozhodnout, že produkty, na které se vztahují smlouvy o soukromém skladování, mohou být znovu uvedeny na trh nebo uvolněny.
S cílem zajistit řádné fungování systémů veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:
používání nabídkového řízení, které zaručuje rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s hospodářskými subjekty;
dodatečné podmínky, které musí hospodářské subjekty splnit s cílem usnadnit účinné řízení a kontrolu systému pro členské státy a hospodářské subjekty;
požadavek, aby hospodářské subjekty složily jistotu, jež zaručí dodržení jejich povinností.
S cílem zohlednit technický vývoj a potřeby odvětví uvedených v článku 10, jakož i potřebu standardizovat obchodní úpravu různých produktů pro účely zlepšení transparentnosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které
upraví a aktualizují ustanovení týkající se stupnice Unie pro klasifikaci, označování a obchodní úpravu jatečně upravených těl uvedená v příloze IV;
stanoví dodatečná opatření týkající se klasifikace, prováděné rovněž kvalifikovanými klasifikátory, třídění (prováděné rovněž za pomoci technik automatizovaného třídění), identifikace, vážení a označování jatečně upravených těl a výpočtu průměrných cen Unie a koeficientů vážení používaných při výpočtu těchto cen;
stanoví odchylky v odvětví hovězího a telecího masa a zvláštní odchylky, které mohou členské státy udělit jatkám, v nichž se poráží malý počet kusů skotu, a další ustanovení pro dotčené produkty, včetně ustanovení v odvětví skopového masa týkajících se tříd zmasilosti a protučnělosti, a další ustanovení, pokud jde o hmotnost, barvu masa a protučnělost a kritéria pro klasifikaci lehkých jehňat;
členským státům povolí nepoužívat klasifikační stupnici pro jatečně upravená těla prasat a vedle hmotnosti a odhadovaného podílu libového masa jim povolí používat i jiná hodnotící kritéria nebo stanovovat odchylky od této stupnice.
Článek 20
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování této kapitoly. Tato opatření se mohou zejména týkat:
nákladů, které hradí hospodářský subjekt, pokud produkty dodané pro veřejnou intervenci nesplňují minimální požadavky na jakost;
stanovení minimální skladovací kapacity pro intervenční sklady;
reprezentativních období, trhů a tržních cen nezbytných pro uplatňování této kapitoly;
dodávek produktů nakupovaných v rámci veřejné intervence, nákladů na přepravu, které ponese nabízející, převzetí produktů platebními agenturami a platby;
různých operací spojených s vykosťováním v odvětví hovězího a telecího masa;
praktických způsobů balení produktů, jejich uvádění na trh a označování;
postupů pro schvalování podniků vyrábějících máslo a sušené odstředěné mléko pro účely této kapitoly;
oprávnění ke skladování mimo území členského státu, kde byly produkty nakoupeny a uskladněny;
prodeje produktů nakoupených v rámci veřejné intervence nebo nakládání s nimi, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky vyskladnění, následné použití nebo určení uvolněných produktů, včetně postupů týkajících se produktů určených pro režim uvedený v čl. 16 odst. 2, včetně převodů mezi členskými státy;
v případě produktů nakoupených v rámci veřejné intervence ustanovení souvisejících s možností členských států prodávat na jejich vlastní odpovědnost malá množství, která zůstávají uskladněna, nebo množství, která již nelze znovu zabalit nebo která mají zhoršenou jakost.
v případě soukromého skladování uzavírání a obsahu smluv mezi příslušným orgánem členského státu a žadateli;
soukromého uskladnění a skladování produktů a jejich vyskladnění;
doby uskladnění v soukromých skladech a ustanovení, podle nichž tato doba, stanovená ve smlouvách, může být zkrácena nebo prodloužena;
postupů pro nákup za pevně stanovenou cenu, včetně postupů pro skládanou jistotu a její výši, nebo pro poskytnutí předem pevně stanovené podpory na soukromé skladování;
používání nabídkového řízení pro veřejnou intervenci i pro soukromé skladování, zejména pokud jde o:
předkládání nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení a minimální množství pro žádost nebo předložení nabídky;
postupy pro skládanou jistotu a její výši; a
výběr nabídek, který zajistí, že přednost bude dána nabídkám nejpříznivějším pro Unii, a umožní, že smlouva nemusí být nezbytně uzavřena;
provádění klasifikačních stupnic Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;
jiné obchodní úpravy jatečně upravených těl a půlek jatečně upravených těl, než je obchodní úprava stanovená v příloze IV části A bodu IV pro účely stanovení tržních cen;
opravných faktorů uplatňovaných členskými státy a používaných pro různé obchodní úpravy jatečně upravených těl skotu a ovcí, pokud se nepoužije referenční obchodní úprava;
praktických způsobů označování klasifikovaných jatečně upravených těl a způsobů, jakými Komise vypočítává váženou průměrnou cenu Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;
oprávnění členských států umožňujícího jinou obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat poražených na jejich území, než je obchodní úprava stanovená v příloze IV části B bodu III, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
běžná obchodní praxe se na jejich území liší od standardní obchodní úpravy vymezené v příloze IV části B bodu III prvním pododstavci;
tato úprava je odůvodněna technickými požadavky;
jatečně upravená těla jsou stažena jednotným způsobem;
ustanovení o přezkumu uplatňování klasifikace jatečně upravených těl v členských státech provedeném na místě výborem Unie složeným z odborníků z Komise a odborníků jmenovaných členskými státy s cílem zajistit přesnost a spolehlivost klasifikace jatečně upravených těl. Tyto předpisy stanoví, že náklady na provádění přezkumné činnosti ponese Unie.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 21
Další prováděcí pravomoci
Komise přijme prováděcí akty s cílem oprávnit členské státy k tomu, aby odchylně od přílohy IV části C bodu III. byla v případě jehňat o hmotnosti jatečně upraveného těla nižší než 13 kilogramů použita pro účely klasifikace tato kritéria:
hmotnost jatečně upraveného těla;
barva masa;
protučnělost.
Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.
KAPITOLA II
Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení
▼M7 —————
Článek 22
Cílová skupina
Režim podpory určený ke zlepšení distribuce zemědělských produktů a stravovacích návyků dětí je zaměřen na děti, které pravidelně navštěvují jesle, mateřské školy nebo jiná předškolní zařízení nebo vzdělávací zařízení na úrovni základní nebo střední školy spravovaná nebo uznaná příslušnými orgány členských států.
Článek 23
Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka do škol, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady
Podpora Unie se poskytuje ve prospěch dětí ve vzdělávacích zařízeních uvedených v článku 22 na:
dodávání a distribuci způsobilých produktů a výrobků uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku;
doprovodná vzdělávací opatření a
pokrytí některých souvisejících nákladů na zařízení, propagaci, sledování, a hodnocení a, pokud tyto náklady nejsou zahrnuty v písmenu a) tohoto pododstavce, na logistiku a distribuci.
Rada stanoví v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU limity pro podporu Unie na opatření a náklady uvedené v písmenech b) a c) prvního pododstavce tohoto odstavce.
Pro účely tohoto oddílu se:
„ovocem a zeleninou do škol“ rozumí produkty a výrobky uvedené v odst. 3 písm. a) a v odst. 4 písm. a);
„mlékem do škol“ rozumí výrobky uvedené v odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b), jakož i výrobky uvedené v příloze V.
Členské státy, které se chtějí účastnit režimu podpory stanoveného v odstavci 1 (dále jen „školní projekt“) a které žádají odpovídající podporu Unie, upřednostní s ohledem na svou vnitrostátní situaci distribuci produktů nebo výrobků jedné nebo obou z následujících skupin:
ovoce a zelenina a čerstvé produkty z odvětví banánů;
konzumní mléko a jeho varianty neobsahující laktózu.
Bez ohledu na odstavec 3 mohou členské státy za účelem podpory spotřeby konkrétních produktů nebo výrobků nebo v reakci na zvláštní výživové potřeby dětí na svém území stanovit distribuci výrobků z jedné z následujících skupin, nebo obou skupin:
výrobků ze zpracovaného ovoce a zeleniny navíc k produktům uvedeným v odst. 3 písm. a);
sýru, tvarohu, jogurtu a dalších fermentovaných (kysaných) nebo acidofilních mléčných výrobků bez přidaných aromat, ovoce, ořechů nebo kakaa navíc k výrobkům uvedeným v odst. 3 písm. b).
V takových případech se bude podpora Unie vyplácet pouze na mléčnou složku distribuovaných výrobků. Hmotnostní podíl mléčné složky nesmí být nižší než 90 % u produktů a výrobků kategorie I přílohy V a 75 % u produktů a výrobků kategorie II přílohy V.
Výši podpory Unie na mléčnou složku stanoví Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.
Produkty a výrobky distribuované v rámci školního projektu nesmí obsahovat žádnou z následujících položek:
přidaný cukr;
přidanou sůl;
přidaný tuk;
přidaná sladidla;
přidané umělé zvýrazňovače chuti E 620 až E 650 ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ( 4 ).
Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce může každý členský stát, poté, co získá v souladu s vnitrostátními postupy příslušné povolení od svých vnitrostátních orgánů odpovědných za zdraví a výživu, rozhodnout o tom, že způsobilé produkty a výrobky uvedené v odstavcích 4 a 5 mohou obsahovat omezená množství přidaného cukru, přidané soli nebo přidaného tuku.
Tato strategie může obsahovat určité prvky související s prováděním školního projektu, včetně těch, které mají zjednodušit jeho řízení.
Členské státy mohou zvážit, zda ve svých strategiích upřednostní otázky udržitelnosti a spravedlivého obchodu (faire-trade).
Článek 23a
Finanční ustanovení
Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, nepřesáhne podpora v rámci školního projektu přidělená na distribuci produktů a výrobků, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 částku 220 804 135 EUR na školní rok. V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora:
v případě ovoce a zeleniny do škol: 130 608 466 EUR na školní rok;
v případě mléka do škol: 90 195 669 EUR na školní rok.
Podpora uvedená v odstavci 1 se přidělí každému členskému státu s ohledem na tato kritéria:
počet dětí ve věku od šesti do deseti let v dotčeném členském státu;
míra rozvoje jednotlivých regionů v dotčeném členském státu, tak aby byla zajištěna vyšší podpora méně rozvinutým regionům a menším ostrovům v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013; a
v případě mléka do škol se kromě kritérií uvedených v písmenech a) a b) zohlední dosavadní využívání podpory Unie na dodávky mléka a mléčných výrobků dětem v minulosti.
Příděly podpory pro dotčené členské státy zajistí vyšší podporu nejvzdálenějším regionům uvedeným v článku 349 Smlouvy o fungování EU tak, aby se zohlednila jejich zvláštní situace, pokud jde o zajišťování dodávek produktů a výrobků, a aby se podpořilo vzájemné zajišťování dodávek produktů a výrobků mezi nejvzdálenějšími regiony nacházejícími se ve vzájemné zeměpisné blízkosti.
Příděly podpory přidělené pro mléko do škol na základě kritérií uvedených v tomto odstavci zajistí, že všechny členské státy budou oprávněny obdržet alespoň minimální výši podpory Unie na dítě ve věkové skupině uvedené v prvním pododstavci písm. a). ►M7 ————— ◄
Opatření týkající se stanovení předběžných a definitivních přídělů podpory a přerozdělení podpory Unie pro ovoce a zeleninu do škol a pro mléko do škol přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.
Tento procentní podíl může být zvýšen až na 25 % v případě členských států s nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a v jiných řádně odůvodněných případech, například pokud členský stát potřebuje reagovat na konkrétní situaci na trhu v odvětví, na něž se vztahuje školní projekt, na konkrétní obavy související s nízkou spotřebou jedné ze skupin výrobků či produktů nebo na další společenské změny.
Převody se mohou uskutečnit:
před stanovením definitivních přídělů pro následující školní rok, a to mezi předběžnými příděly podpory daného členského státu; nebo
po zahájení školního roku, a to mezi definitivními příděly podpory členského státu, pokud již byly tyto příděly podpory pro dotyčný členský stát stanoveny.
Převody uvedené v třetím pododstavci písm. a) nesmí být provedeny z předběžného přídělu podpory pro skupinu produktů či výrobků, u níž dotyčný členský stát žádá částku převyšující jeho předběžný příděl. Členské státy oznámí Komisi výši veškerých převodů mezi předběžnými příděly podpory.
Členské státy mohou tuto podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.
Komise může v souladu s čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení vytvořit společné identifikační či grafické prvky v zájmu lepšího zviditelnění školního projektu.
Článek 24
Přenesené pravomoci
S cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora v rámci školního projektu byla zaměřena na děti v cílové skupině uvedené v článku 22, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro:
dodatečná kritéria související se způsobilostí cílové skupiny uvedené v článku 22;
schvalování a výběr žadatelů o podporu členskými státy;
vypracování vnitrostátních nebo regionálních strategií a doprovodná vzdělávací opatření.
Za účelem efektivního a cíleného využití finančních prostředků Unie a usnadnění provádění školního projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:
určení nákladů a opatření, jež jsou způsobilé pro podporu Unie;
povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svého školního projektu.
K zajištění toho, aby produkty a výrobky distribuované podle čl. 23 odst. 3, 4 a 5 splňovaly cíle školního projektu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví maximální úrovně přidaného cukru, přidané soli a přidaného tuku, které mohou členské státy podle čl. 23 odst. 6 druhého pododstavce povolit a které jsou technicky nezbytné pro přípravu nebo výrobu zpracovaných produktů.
S cílem podpořit informovanost o školním projektu a zvýšit viditelnost podpory Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům účastnícím se školního projektu ukládá povinnost jasným způsobem propagovat skutečnost, že na provádění projektu obdržely podporu Unie, mimo jiné pokud jde o:
případné stanovení zvláštních kritérií týkajících se prezentace, složení, velikosti a vzhledu společného identifikátoru či grafických prvků.
zvláštní kritéria týkající se využívání propagačních nástrojů;
Článek 25
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu, a to mimo jiné pokud jde o:
informace, jež mají být obsaženy ve strategiích členských států;
žádosti o podporu a platby, včetně zjednodušení postupů vyplývajících ze společného rámce pro školní projekt;
způsoby propagace a opatření k vytváření informačních sítí v souvislosti se školním projektem;
předkládání, formát a obsah každoročních žádostí o podporu, zpráv o sledování a hodnocení vypracovávaných členskými státy, které se účastní školního projektu;
uplatňování čl. 23a odst. 4, včetně lhůt pro převody a předkládání, formátu a obsahu oznámení o převodu.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
▼M7 —————
KAPITOLA III
Systém povolení pro výsadbu révy
Článek 61
Doba platnosti
Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se použije v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2045, přičemž Komise provede v letech 2028 a 2040 dva přezkumy v polovině období za účelem zhodnocení fungování tohoto systému a případného předložení návrhů.
Článek 62
Povolení
Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že pokud se opětovná výsadba uskuteční na stejném pozemku nebo na stejných pozemcích, kde proběhlo vyklučení, jsou povolení uvedená v čl. 66 odst. 1 platná po dobu šesti let od data jejich udělení. V těchto povoleních musí být jasně uvedeno, na kterém pozemku nebo pozemcích se klučení a opětovná výsadba uskuteční.
Odchylně od prvního pododstavce je platnost povolení udělených v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1, jejichž platnost končí v letech 2020 a 2021, prodloužena do dne 31. prosince 2022.
Na producenty, kteří jsou držiteli povolení v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1 tohoto nařízení, jejichž platnost končí v letech 2020 a 2021, se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nevztahují správní sankce podle čl. 89 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 za předpokladu, že uvědomí příslušné orgány do 28. února 2022 o tom, že nehodlají využít svých povolení a nepřejí si využít prodloužení jejich platnosti podle třetího pododstavce tohoto odstavce. Pokud producenti, kteří jsou držiteli povolení, jejichž platnost byla prodloužena do 31. prosince 2021, podali u příslušného orgánu do 28. února 2021 prohlášení o tom, že nehodlají využít svého povolení, mají možnost vzít toto své prohlášení zpět písemným sdělením zaslaným příslušnému orgánu do 28. února 2022 a využít svých povolení v rámci prodloužené doby jejich platnosti stanovené ve třetím pododstavci.
Článek 63
Ochranný mechanismus pro novou výsadbu
Členské státy pro každý rok vyčlení takové množství povolení pro novou výsadbu, které odpovídá buď:
1 % celkové plochy skutečně osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července předcházejícího roku, nebo
1 % plochy sestávající z plochy skutečně osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července 2015, a plochy, na niž se vztahují práva na výsadbu, která byla producentům na jejich území udělena v souladu s články 85h, 85i nebo 85k nařízení (ES) č. 1234/2007 a která byla k dispozici pro převedení na povolení dne 1. ledna 2016 podle článku 68 tohoto nařízení.
Členské státy mohou
uplatnit na vnitrostátní úrovni nižší procentuální podíl než procentuální podíl stanovený v odstavci 1;
omezit vydávání povolení na regionální úrovni na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu, na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, nebo na plochy bez zeměpisného označení.
Členské státy, které v souladu s prvním pododstavcem písm. b) omezí vydávání povolení na regionální úrovni na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, mohou požadovat, aby byla tato povolení využívána v těchto regionech.
Jakékoli z omezení stanovených v odst. 2 musí přispívat k přiměřenému nárůstu výsadby révy, musí být stanoveno na úrovni vyšší než 0 % nárůstu a odůvodněno jedním nebo více z těchto konkrétních důvodů:
potřeba zabránit tomu, aby jasně prokázané riziko nadměrné nabídky vinařských výrobků s ohledem na jejich tržní uplatnitelnost nepřesáhlo to, co je nezbytné k uspokojení uvedené potřeby;
potřeba zabránit jasně prokázanému riziku znehodnocení konkrétního chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;
snaha přispívat k rozvoji dotčených produktů a zároveň zachovat kvalitu těchto produktů.
Článek 64
Udělování povolení pro novou výsadbu
Pro účely tohoto článku mohou členské státy na celostátní nebo regionální úrovni použít jedno nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících kritérií způsobilosti:
žadatel disponuje zemědělskou plochou, která není menší než plocha, pro kterou žádá o povolení;
žadatel má odpovídající odborné znalosti a způsobilost;
má se za to, že žadatel nepředstavuje významné riziko z hlediska zneužití pověsti daných chráněných označení původu, pokud veřejné orgány existenci takového rizika neprokáží;
žadatel nevysadil révu bez povolení, jak je uvedeno v článku 71 tohoto nařízení, nebo bez práva na výsadbu, jak se uvádí v článcích 85a a 85b nařízení (ES) č. 1234/2007;
v řádně odůvodněných případech jedno nebo více z kritérií uvedených v odstavci 2, pokud jsou uplatněna objektivním a nediskriminujícím způsobem.
Pokud celková rozloha plochy, na niž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti podle odstavce 1, přesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, povolení se udělí podle poměrného rozdělení hektarů všem žadatelům na základě plochy, ve vztahu k níž o povolení žádali. Povolení může stanovit minimální nebo maximální plochu na žadatele a může rovněž být částečně nebo plně uděleno podle jednoho nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících prioritních kritérií, která mohou být použita na celostátní nebo regionální úrovni:
pěstitelé, kteří provádějí výsadbu révy poprvé a zastávají funkci vedoucího podniku (nové podniky);
plochy, na kterých vinice přispívají k ochraně životního prostředí nebo ke konzervaci genetických zdrojů révy vinné;
plochy, které mají být nově osázeny v rámci projektů v oblasti scelování pozemků;
oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními;
udržitelnost projektů rozvoje nebo opětovné výsadby na základě ekonomického hodnocení;
plochy, které mají být nově osázeny, což přispívá ke zvýšení produkce zemědělských podniků v odvětví vinařství, které zaznamenaly nárůst nákladové efektivnosti nebo zvýšení konkurenceschopnosti či přítomnosti na trzích;
projekty, které mohou zlepšit jakost výrobků se zeměpisným označením;
plochy, které mají být nově osázeny v rámci zvětšení rozlohy malých a středních zemědělských podniků produkujících vinnou révu;
Článek 65
Úloha profesních organizací
Při uplatňování čl. 63 odst. 2 členský stát zváží doporučení předložená uznávanými profesními organizacemi působícími v odvětví vína a uvedenými v článcích 152, 156 a 157 zainteresovaných skupin producentů uvedených v článku 95 nebo jiným druhem profesní organizace uznané na základě právních předpisů daného členského státu, pokud těmto doporučením předchází dohoda uzavřená příslušnými zástupci stran v dané zeměpisné oblasti.
Platnost uvedených doporučení je nejvýše tři roky.
Článek 66
Opětovná výsadba
Článek 67
Pravidlo de minimis
Článek 68
Přechodná ustanovení
K takovému převodu se přistoupí, pokud uvedení producenti předloží příslušnou žádost před 31. prosincem 2015. Členské státy mohou rozhodnout, že producentům umožní předložit žádost o převedení práv na povolení do 31. prosince 2022.
Článek 69
Přenesené pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:
podmínky pro žádosti o výjimku podle čl. 62 odst. 4;
pravidla týkající se kritérií uvedených v čl. 64 odst. 1 a 2;
doplnění kritérií ke kritériím uvedeným v čl. 64 odst. 1 a 2;
souběžnou existenci vinic, které se producent zavázal vyklučit a nahradit nově vysazenou révou podle čl. 66 odst. 2;
důvody rozhodnutí členských států podle čl. 66 odst. 3.
Článek 70
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření související:
s postupy pro udělování povolení;
se záznamy, které mají členské státy vést, a oznámení, která mají zasílat Komisi.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 71
Nepovolená výsadba
Článek 72
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření, v jejichž rámci podrobně stanoví ohlašovací povinnosti, které mají být členskými státy splněny včetně možného snížení rozpočtových stropů stanovených v příloze VI v případě nesplnění povinnosti.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
HLAVA II
PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE UVÁDĚNÍ NA TRH A ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ
KAPITOLA I
Pravidla týkající se uvádění na trh
Článek 73
Oblast působnosti
Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení vztahující se na zemědělské produkty, jakož i předpisy přijaté ve veterinárním, fytosanitárním a v potravinářském odvětví s cílem zajistit u produktů dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat, rostlin a lidí, stanoví tento oddíl pravidla týkající se obchodních norem. Tato pravidla se rozdělí na závazná pravidla a na nepovinné vyhrazené údaje pro zemědělské produkty.
Článek 74
Obecná zásada
Produkty, pro něž byly v souladu s tímto oddílem stanoveny obchodní normy podle odvětví nebo produktů, lze uvést na trh v Unii, pouze pokud tyto normy splňují.
Článek 75
Stanovení a obsah
Obchodní normy lze použít na jedno nebo více těchto odvětví nebo jeden a více těchto produktů:
olivový olej a stolní olivy,
ovoce a zelenina,
výrobky z ovoce a zeleniny,
banány,
živé rostliny,
vejce,
drůbeží maso,
roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu,
chmel
Aniž je dotčen článek 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ( 6 ), obchodní normy uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat jeden nebo více z následujících požadavků, jež mají být určeny podle odvětví či produktů a na základě povahy každého odvětví, potřeby regulovat uvádění na trh a podmínek definovaných v odstavci 5 tohoto článku:
technické definice, označení a obchodní názvy pro odvětví jiná než ta, jež jsou uvedena v článku 78;
klasifikační kritéria, jako je rozdělení do tříd, hmotnost, velikost, věk a kategorie;
druhy, odrůda nebo plemeno či obchodní typ;
úprava, označování související se závaznými obchodními normami, balení, pravidla platná pro balírny/třídírny, označení, rok sklizně a použití zvláštních údajů, aniž jsou dotčeny články 92 až 123;
kritéria, jako jsou vzhled, konzistenci, zmasilost, vlastnosti produktu a procentní podíl obsahu vody;
zvláštní látky použité při produkci, nebo součásti či složky, včetně jejich množstevního obsahu, čistoty a identifikace;
způsob hospodaření a metoda produkce, včetně enologických postupů a vyspělých systémů udržitelné produkce;
scelování moštů a vín, včetně jeho definic, míchání a jeho omezení;
četnost sběru, dodávky, konzervace a manipulace, metoda ošetření a teplota, skladování a přeprava;
místo hospodaření nebo původ, s výjimkou drůbežího masa a roztíratelných tuků;
omezení, pokud jde o použití některých látek nebo postupů;
zvláštní použití;
podmínky uvolnění, držení, oběhu a použití produktů, které nejsou v souladu s obchodními normami přijatými podle odstavce 1 nebo s definicemi, označeními a obchodními názvy uvedenými v článku 78, jakož i nakládání s vedlejšími výrobky.
Obchodní normy podle odvětví nebo produktů přijaté podle odstavce 1 tohoto článku se stanoví, aniž jsou dotčeny články 84 až 88 a příloha IX, a zohlední:
zvláštní vlastnosti dotčeného produktu;
potřebu zajistit podmínky v zájmu snazšího uvádění produktů na trh;
zájem producentů na sdělování informací o vlastnostech produktů a povaze hospodaření a zájem spotřebitelů získávat odpovídající a transparentní informace o produktech, včetně místa hospodaření, které má být určeno podle jednotlivých případů na odpovídající zeměpisné úrovni, a to po provedení posouzení zejména nákladů a administrativní zátěže pro hospodářské subjekty a přínosů pro producenty a konečné spotřebitele;
dostupné metody k určení fyzikálních, chemických a organoleptických vlastností produktů;
doporučené normy přijaté mezinárodními subjekty;
nutnost zachovat přirozené a podstatné vlastnosti produktů a nezpůsobit zásadní změnu ve složení dotčeného produktu.
Článek 76
Další požadavky na uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny na trh
Článek 77
Ověřování v případě chmele
Ověřovací listina uvádí alespoň:
místo nebo místa produkce chmele;
rok nebo roky sklizně; a
odrůdu nebo odrůdy.
U dovezených produktů odvětví chmele je osvědčení uvedené v čl. 190 odst. 2 považováno za rovnocenné ověřovací listině.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví opatření odchylující se od odstavce 4 tohoto článku:
za účelem splnění obchodních požadavků některých třetích zemí, nebo
pro produkty určené pro zvláštní účely.
Opatření podle prvního pododstavce
nesmějí nepříznivě ovlivňovat obvyklý způsob, jakým jsou na trh uváděny produkty, pro které byla vydána ověřovací listina; a
musí být doprovázena zárukami, jejichž účelem je předejít záměně s uvedenými produkty.
Článek 78
Definice, označení a obchodní názvy u některých odvětví a produktů
Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že se použijí definice, označení a obchodní názvy stanovené v příloze VII na tato odvětví nebo produkty:
hovězí a telecí maso,
víno,
mléko a mléčné výrobky určené pro lidskou spotřebu,
drůbeží maso,
vejce,
roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu a
olivový olej a stolní olivy,
Článek 79
Přípustná odchylka
Článek 80
Enologické postupy a analytické metody
První pododstavec se nevztahuje na
hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu; a
hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.
Povolené enologické postupy se použijí pouze k zajištění řádné vinifikace, řádného uchovávání nebo řádného vývoje výrobku.
Výrobky uvedené v příloze VII části II se vyrábějí v Unii v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII.
Výrobky uvedené v příloze VII části II se neuvádějí na trh v Unii, pokud:
byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou v Unii povoleny;
byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou povoleny na vnitrostátní úrovni; nebo
nejsou v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII.
Výrobky z révy vinné, které nelze v souladu s prvním pododstavcem uvést na trh, se zlikvidují. Odchylně od tohoto pravidla mohou členské státy povolit, aby některé takové výrobky, jejichž vlastnosti stanoví, byly použity v lihovaru, octárně nebo k průmyslovým účelům za předpokladu, že se toto povolení nestane pobídkou k výrobě výrobků z révy vinné za použití nepovolených enologických postupů.
Při povolování enologických postupů pro víno uvedených v čl. 75 odst. 3 písm. g) Komise:
zohledňuje enologické postupy a metody analýzy doporučené a zveřejněné OIV a výsledky pokusného použití dosud nepovolených enologických postupů;
zohledňuje ochranu lidského zdraví;
bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě ustáleného vnímání daného výrobku a souvisejících očekávání uvedeni v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;
dbá na to, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení daného výrobku;
zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní prostředí;
dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů a pravidla stanovená v příloze VIII.
Až do přijetí těchto prováděcích aktů se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.
Článek 81
Moštové odrůdy
Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:
daná odrůda náleží k druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis;
daná odrůda není jednou z těchto odrůd: Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont.
Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do 15 let po vynětí vyklučit.
Avšak i v těchto členských státech lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem.
Odchylně od odst. 2 prvního a třetího pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce povolí členské státy pro vědecký výzkum a pokusné účely vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:
moštových odrůd, které nejsou zatříděné, v případě jiných členských států než uvedených v odstavci 3;
moštových odrůd, které nejsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem, v případě členských států uvedených v odstavci 3.
Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.
Na výsadbu a opětovnou výsadbu vinných odrůd uvedených v prvním pododstavci pro jiné účely než pro účely výroby vína, se nevztahuje systém povolení pro výsadbu révy stanovený v hlavě I části II kapitole III.
Článek 82
Zvláštní použití vína neodpovídajícího žádnému z druhů uvedených v příloze VII části II
S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, se víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění podle čl. 81 odst. 2 prvního pododstavce, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy VII části II, použije jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.
Článek 83
Vnitrostátní pravidla pro některé produkty a některá odvětví
Členské státy, které využijí možnost stanovenou v prvním pododstavci, zajistí, aby na produktech ostatních členských států, které splňují kritéria stanovená uvedenými vnitrostátními pravidly, mohly být nediskriminujícím způsobem používány údaje uvádějící, že tato kritéria jsou splněna.
Článek 84
Obecné ustanovení
Zřizuje se systém nepovinných vyhrazených údajů podle odvětví nebo produktu s cílem usnadnit producentům zemědělských produktů, jejichž vlastnosti nebo charakteristiky představují přidanou hodnotu, poskytování informací o těchto vlastnostech nebo charakteristikách v rámci vnitřního trhu a především s cílem podpořit a doplnit konkrétní obchodní normy.
Tento pododdíl se nepoužije na vinařské výrobky uvedené v čl. 92 odst. 1.
Článek 85
Stávající nepovinné vyhrazené údaje
Článek 86
Vyhrazení, změna a zrušení nepovinných vyhrazených údajů
Aby se zohlednilo očekávání spotřebitelů, a to i pokud jde o metody produkce a udržitelnost dodavatelského řetězce, vývoj vědeckých a technických poznatků, situace na trhu a vývoj v oblasti obchodních a mezinárodních norem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227akty v přenesené pravomoci, kterými:
se stanoví další nepovinný vyhrazený údaj a podmínky jeho použití,
se mění podmínky použití nepovinného vyhrazeného údaje, nebo
se ruší nepovinný vyhrazený údaj.
Článek 87
Další nepovinné vyhrazené údaje
Určitý údaj je způsobilým být dalším nepovinným vyhrazeným údajem, pouze pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:
údaj se týká vlastnosti produktu nebo charakteristiky produkce či zpracování a vztahuje se k odvětví nebo produktu;
použití údaje umožňuje jasnější informování o přidané hodnotě produktu díky jeho zvláštním vlastnostem nebo charakteristice produkce či zpracování;
při uvádění produktu na trh jsou jeho vlastnost nebo charakteristika, uvedené v písmeni a), rozpoznatelné pro spotřebitele v několika členských státech;
podmínky a použití údaje jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ( 8 ) nebo nařízení (EU) č. 1169/2011.
Komise při zavádění dalšího nepovinného vyhrazeného údaje zohlední všechny příslušné mezinárodní normy a stávající vyhrazené údaje pro příslušné produkty nebo odvětví.
Článek 88
Omezení použití nepovinných vyhrazených údajů
Článek 89
Obecná ustanovení
S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a zvláštní vlastnosti určitých zemědělských produktů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:
podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež mají rovnocennou úroveň souladu s obchodními normami Unie, a podmínky, které umožňují odchylku od článku 74; a
pravidla vztahující se na uplatňování obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.
Článek 90
Zvláštní ustanovení pro dovoz vína
Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit:
osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;
zprávu o výsledku analýzy vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, ze které výrobek pochází, je-li určen k přímé lidské spotřebě.
Článek 90a
Kontroly a sankce týkající se pravidel pro uvádění na trh
S cílem chránit finanční prostředky Unie a identitu, původ a jakost vína Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 227 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o:
zřízení nebo zachování databanky analytických údajů o izotopech, která napomůže k odhalování podvodů a která bude vytvořena na základě vzorků shromážděných členskými státy;
pravidla týkající se kontrolních subjektů a vzájemné pomoci mezi nimi;
pravidla týkající se společného využití skutečností zjištěných členskými státy.
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví veškerá nezbytná opatření týkající se:
postupů v rámci příslušných databank členských států a databank analytických údajů o izotopech uvedených v odst. 5 písm. a);
postupů spolupráce a pomoci mezi kontrolními orgány a subjekty;
s ohledem na povinnost podle odstavce 3, pravidel pro provádění kontrol souladu s obchodními normami, pravidel týkajících se orgánů příslušných k provádění kontrol, jakož i pravidel upravujících obsah, četnost kontrol a fáze uvádění produktu na trh, na něž se uvedené kontroly mají vztahovat.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 91
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:
sestaví seznam mléka a mléčných výrobků uvedených v příloze VII části III bodě 5 druhém pododstavci a roztíratelných tuků uvedených v příloze VII části VII bodě I šestém pododstavci písm. a) ◄ na základě orientačních seznamů produktů, o nichž se členské státy domnívají, že na jejich území vyhovují uvedeným ustanovením, a jež členské státy zašlou Komisi;
stanoví pravidla pro provádění obchodních norem podle odvětví nebo produktů;
stanoví pravidla pro určení, zda výrobky byly podrobeny nepovoleným enologickým postupům;
stanoví pravidla pro analytické metody určující vlastnosti produktů;
stanoví pravidla pro určení přípustné odchylky;
stanoví pravidla pro provádění opatření uvedených v článku 89;
stanoví pravidla pro určení nebo evidenci producenta nebo průmyslových zařízení, v nichž se produkt připravoval nebo zpracovával, ověřovací postupy a obchodní dokumenty, průvodní doklady a záznamy, které mají být vedeny.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 92
Oblast působnosti
Pravidla stanovená v tomto oddíle se však nevztahují na výrobky uvedené v části II bodech 1, 4, 5, 6, 8 a 9 přílohy VII, pokud tyto výrobky byly ošetřeny úplnou dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII.
Pravidla podle odstavce 1 jsou založena na:
ochraně legitimních zájmů spotřebitelů a producentů;
zajištění řádného fungování vnitřního trhu s danými výrobky a
podpoře výroby jakostních výrobků uvedených v tomto oddílu při současném umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.
Článek 93
Definice
Pro účely tohoto oddílu se rozumí:
„označením původu“ název, včetně tradičně používaného názvu, identifikující výrobek podle čl. 92 odst. 1:
jehož určitá jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské faktory;
který pochází z určitého místa či regionu nebo ve výjimečných případech z určité země;
který byl vyroben z hroznů révy vinné, jež pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti;
jehož výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a
který se získává z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.
„zeměpisným označením“ název, včetně tradičně používaného názvu, identifikující výrobek podle čl. 92 odst. 1:
jehož specifickou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti lze přičíst jeho zeměpisnému původu;
který pochází z určitého místa či regionu nebo z určité země;
u něhož alespoň 85 % hroznů použitých na jeho výrobu pochází výlučně z dané zeměpisné oblasti;
jehož výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a
který se získává z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.
▼M7 —————
Článek 94
Specifikace výrobku
Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení. Specifikace výrobku obsahuje:
název, který má být chráněn;
druhy výrobků z révy vinné;
druh zeměpisného označení, kterým je chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení;
popis vína nebo vín:
u vín s označením původu základní analytické a organoleptické vlastnosti daného vína;
u vín se zeměpisným označením základní analytické vlastnosti, jakož i hodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností daného vína;
případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě daného vína nebo daných vín a příslušná omezení pro jejich výrobu;
definici zeměpisné oblasti vymezené s ohledem na souvislost uvedenou v písmeni i) tohoto odstavce;
maximální hektarový výnos;
označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se dané víno nebo daná vína vyrábí;
údaje potvrzující souvislost uvedenou v čl. 93 odst. 1 písm. a) bodě i), případně písm. b) bodě i):
v případě chráněného označení původu souvislost mezi jakostí nebo vlastnostmi výrobku a zeměpisným prostředím podle čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu i); údaje týkající se lidských činitelů v tomto zeměpisném prostředí mohou být případně omezeny na popis způsobu hospodaření s půdou, rostlinným materiálem a péče o krajinu, pěstitelských postupů nebo jakékoli jiné relevantní lidské činnosti přispívající k zachování přírodních činitelů zeměpisného prostředí podle uvedeného bodu;
v případě chráněného zeměpisného označení souvislost mezi specifickou jakostí, pověstí či jinou vlastností výrobku a zeměpisným původem podle čl. 93 odst. 1 písm. b) bodu i);
další platné požadavky, pokud je stanoví členské státy nebo případně uznané seskupení producentů, za předpokladu, že tyto požadavky jsou objektivní, nediskriminační a slučitelné s právem Unie a vnitrostátním právem.
Článek 95
Jednotný dokument
Jednotný dokument obsahuje tyto údaje:
název, který se má chránit jako označení původu nebo zeměpisné označení;
členský stát nebo třetí zemi, ke kterým vymezená oblast patří;
druh zeměpisného označení;
popis vína nebo vín;
druhy výrobků z révy vinné;
maximální hektarový výnos;
označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se dané víno nebo daná vína vyrábí;
stručná definice vymezené zeměpisné oblasti;
popis souvislosti uvedené v čl. 94 odst. 1 bodě i);
případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě daného vína nebo daných vín a příslušná omezení pro jejich výrobu;
případně zvláštní pravidla týkající se balení a označování, jakož i veškeré další stěžejní relevantní požadavky.
▼M8 —————
Článek 100
Homonyma
▼M8 —————
S cílem zohlednit stávající postupy označování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví výjimky z tohoto pravidla.
▼M8 —————
Článek 103
Ochrana
Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení uveden v tomto nařízení jsou chráněn v soulad s články 26 až 31, 35 a 36 nařízení (EU) 2024/1143.
▼M8 —————
Článek106a
Dočasné označování a obchodní úprava
Po předání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi mohou výrobci uvádět na etiketách a v rámci obchodní úpravy produktu, že byla podána žádost, a používat vnitrostátní loga a označení v souladu s právními předpisy Unie, a zejména s nařízením (EU) č. 1169/2011.
Symboly Unie pro chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, označení Unie „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ se mohou na etiketách použít až po zveřejnění rozhodnutí o ochraně daného označení původu nebo zeměpisného označení.
Je-li žádost zamítnuta, mohou být všechny produkty z révy vinné označené v souladu s prvním pododstavcem uváděny na trh až do vyčerpání zásob.
Článek 108
Poplatky
Členské státy mohou vybírat poplatky za účelem uhrazení svých nákladů, včetně nákladů vzniklých při posuzování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změny a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.
Článek 109
Přenesené pravomoci
S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví:
další kritéria pro vymezení zeměpisné oblasti; a
omezení a odchylky týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti.
S cílem zajistit ochranu legitimních práv a zájmů producentů a hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:
typu žadatele, který může požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení;
podmínek týkajících se žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro změnu, zrušení a přeměnu chráněných označení původu nebo chráněných zeměpisných označení;
podmínek platných pro přeshraniční žádosti;
podmínek pro žádosti týkající se zeměpisných oblastí ve třetí zemi;
data, od něhož se použije ochrana nebo změna ochrany;
podmínek týkajících se změny specifikace výrobku.
S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány nebyly nepřiměřeně dotčeny použitím tohoto pododdílu, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009 nebo pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 ohledně stanovení přechodných pravidel, které se týkají:
názvů vín uznaných členskými státy do 1. srpna 2009 jako označení původu nebo zeměpisná označení a názvů vín, pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem;
vín uvedených na trh nebo označených před konkrétním datem; a
změn specifikace výrobku.
Článek 110
Prováděcí pravomoci
Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla ohledně:
formy specifikace výrobku;
vymezení formátu a online podoby jednotného dokumentu uvedeného v článku 95;
vyloučení nebo anonymizace osobních údajů.
▼M7 —————
Článek 112
Definice
„Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 92 odst. 1 pro označení:
skutečnosti, že výrobek nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, nebo
výroby nebo způsobu zrání nebo jakosti, barvy, místa nebo zvláštní události spojených s historií výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.
Článek 113
Ochrana
Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.
Tradiční výrazy jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy výrobků z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:
jakémukoli zneužití chráněného výrazu, a to i tehdy, je-li doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;
jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o povaze, charakteristice nebo základních vlastnostech produktu uvedenému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo v dokumentech týkajících se daného výrobku;
všem ostatním praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.
Článek 113a
Souvislost s označeními původu a zeměpisnými označeními
Článek 114
Přenesené pravomoci
S cílem zajistit ochranu legitimních práv a zájmů producentů a hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:
typ žadatelů, kteří mohou o ochranu tradičního výrazu požádat;
podmínky platnosti žádosti o ochranu tradičního výrazu;
důvody pro námitky vůči navrhovanému uznání tradičního výrazu;
rozsah ochrany, vztah k ochranným známkám, chráněným tradičním výrazům, chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, homonymům nebo některým názvům moštových odrůd;
důvody pro zrušení tradičního výrazu;
datum předložení žádosti o ochranu tradičního výrazu nebo žádosti o námitku nebo zrušení;
postupy týkající se žádosti o ochranu tradičního výrazu, včetně přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro zrušení ochrany a změnu.
Článek 115
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření týkající se postupu pro posuzování žádostí o ochranu nebo o schválení změny tradičního výrazu a rovněž postupu pro žádosti o námitku nebo zrušení, zejména pokud jde o:
vzory dokumentů a formát pro předávání;
lhůty;
podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu se žádostí;
prováděcí pravidla pro zveřejňování chráněných tradičních výrazů.
Článek 116
Další prováděcí pravomoci
V případě, že je námitka považována za nepřípustnou, přijme Komise prováděcí akt, kterým zamítne námitku jako nepřípustnou. Tento prováděcí akt se přijímá bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.
Článek 116a
Kontroly
Každý hospodářský subjekt, který si přeje účastnit se činnosti, na niž se vztahuje specifikace výrobku označeného označením původu nebo zeměpisným označením, uvědomí příslušný orgán nebo pověřené subjekty uvedené v prvním pododstavci. Členské státy vypracují a aktualizují seznam hospodářských subjektů, které provádějí činnosti, na něž se vztahuje jedna či více povinností stanovených ve specifikaci výrobku týkající se označení původu nebo zeměpisného označení zapsaných v unijním rejstříku zeměpisných označení, která pocházejí z jejich území.
Komise přijme prováděcí akty týkající se:
sdělení, které mají Komisi předkládat členské státy;
pravidel pro orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikací výrobku týkající se chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, včetně případů, kdy se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi, a za ověřování souladu s definicí stanovenou v článku 112 a případně s podmínkami používání tradičních výrazů;
opatření, jež mají členské státy provést s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných tradičních výrazů;
kontrol za účelem ověření souladu se specifikací výrobku, jež mají provádět členské státy, včetně testování.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 117
Definice
Pro účely této části se rozumí:
„označováním“ všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na obalu, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují;
„obchodní úpravou“ všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví.
Článek 118
Použitelnost horizontálních předpisů
Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se pro označování a obchodní úpravu výrobků směrnice Rady 89/396/EHS ( 15 ), směrnice 2000/13/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ( 16 ), směrnice 2008/95/ES a nařízení (EU) č. 1169/2011.
Označování produktů uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 nemůže být doplněno jinými údaji, než jsou údaje uvedené v tomto nařízení, ledaže by tyto jiné údaje splňovaly požadavky směrnice 2000/13/ES nebo nařízení (EU) č. 1169/2011.
Článek 119
Povinné údaje
Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:
označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II přílohy VII. U druhů výrobků z révy vinné definovaných v části II bodu 1 a bodech 4 až 9 přílohy VII, pokud byly tyto výrobky podrobeny ošetření dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII, je označení druhu doplněno o:
výraz „dealkoholizovaný“, pokud skutečný obsah alkoholu ve výrobku je nejvýše 0,5 % objemových, nebo
výraz „částečně dealkoholizovaný“, pokud skutečný obsah alkoholu ve výrobku je vyšší než 0,5 % objemových a nižší než minimální skutečný obsah alkoholu daného druhu před dealkoholizací;
u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením:
výraz „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a
název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;
skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;
uvedení provenience;
název stáčírny nebo v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína název producenta nebo prodejce;
u dovážených vín název dovozce; a
v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru;
výživové údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) č. 1169/2011;
seznam složek podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011; a
v případě výrobků z révy vinné, které byly ošetřeny dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII a se skutečným obsahem alkoholu nižším než 10 % objemových, datum minimální trvanlivosti podle čl. 9 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 1169/2011.
Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ v těchto případech:
pokud je na etiketě v souladu se specifikací výrobku podle čl. 94 odst. 2 uveden tradiční výraz v souladu s čl. 112 odst. 1 písm. a);
za výjimečných a řádně odůvodněných okolností, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 227 s cílem zajistit dodržování stávajících postupů označování.
Odchylně od odst. 1 písm. i) může být seznam složek poskytnut elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené. V takovém případě musí být splněny tyto požadavky:
neshromažďují se ani nesledují žádné údaje o uživatelích;
seznam složek se nezobrazuje s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům a
údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011 se uvádí přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené.
Označení uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce musí zahrnovat slovo „obsahuje“, za nímž následuje název látky nebo produktu podle přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011.
Článek 120
Nepovinné údaje
Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 mohou zejména obsahovat tyto nepovinné údaje:
ročník sklizně;
název moštové odrůdy nebo odrůd;
v případě jiných vín, než jsou vína uvedená v čl. 119 odst. 1 písm. g), údaje o obsahu cukru;
u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením tradiční výrazy v souladu s čl. 112 písm. b);
symbol Unie označující chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení;
údaje o určitých výrobních metodách;
u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení;
zkratku „CHOP“ pro „chráněné označení původu“ nebo zkratku „CHZO“ pro „chráněné zeměpisné označení.
Aniž je dotčen čl. 100 odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,
členské státy zavedou právní a správní předpisy s cílem zajistit certifikační, schvalovací a ověřovací postupy, které zaručí věrohodnost příslušných informací;
členské státy mohou na základě nediskriminujících a objektivních kritérií a s náležitým ohledem na spravedlivou hospodářskou soutěž vypracovat pro vína vyrobená z moštových odrůd na jejich území seznam vyloučených moštových odrůd, zejména pokud:
hrozí uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ vína, vzhledem ke skutečnosti, že název moštové odrůdy je nedílnou součástí zavedeného chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení,
by kontroly nebyly efektivní z hlediska nákladů vzhledem ke skutečnosti, že daná moštová odrůda je pěstována na velmi malé části vinic daného členského státu;
směsi vín z různých členských států nenesou označení moštové odrůdy, ledaže se dotyčné členské státy dohodnou jinak a zajistí proveditelnost příslušných certifikačních, schvalovacích a ověřovacích postupů.
Článek 121
Jazyky
Článek 122
Přenesené pravomoci
S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví vína je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla a omezení pro:
jiné údaje o obchodní úpravě a použití označování než ty, které jsou stanoveny v tomto oddíle;
povinné údaje týkající se:
výrazů použitých pro vyjádření povinných údajů a podmínek jejich použití,
▼M7 —————
ustanovení, která povolují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se povinných údajů,
ustanovení, která umožňují další odchylky kromě odchylek uvedených v čl. 119 odst. 2, pokud jde o vynechání odkazu na druh výrobku z révy vinné, a
ustanovení o použití jazyků;
pravidel pro uvádění a označování složek pro použití čl. 119 odst. 1 písm. i);
nepovinné údaje týkající se:
výrazů použitých pro vyjádření nepovinných údajů a podmínek jejich použití,
ustanovení, která umožňují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se nepovinných údajů;
výrazů odkazujících na zemědělský podnik a podmínek jejich použití;
obchodní úpravu, pokud jde o:
podmínky pro použití některých tvarů lahví a uzávěrů a seznam některých zvláštních tvarů lahví,
podmínky pro použití typu lahví a uzávěrů používaných pro „šumivá vína“,
ustanovení, která umožňují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se obchodní úpravy,
ustanovení o použití jazyků.
Článek 123
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření týkající se postupů a technických kritérií použitelných na tento oddíl, včetně nezbytných opatření pro certifikační, schvalovací a ověřovací postupy vztahující se na vína bez chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
KAPITOLA II
Zvláštní ustanovení pro jednotlivá odvětví
▼M7 —————
Článek 125
Dohody v odvětví cukru
S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a rozvoj odvětví v období po skončení režimu kvót na výrobu cukru je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 za účelem:
aktualizace podmínek uvedených v příloze II části II oddíle A;
aktualizace podmínek nákupu cukrové řepy uvedených v příloze X;
stanovení dalších pravidel týkajících se určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti cukrové řepy dodávané do podniku a řepných řízků.
Článek 126
Oznamování cen na trhu s cukrem
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými zřídí informační systém pro ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro tento trh. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Systém uvedený v prvním pododstavci je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty zapojené do obchodu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné.
Komise zajistí, že se konkrétní ceny nebo jména jednotlivých hospodářských subjektů nezveřejní.
▼M7 —————
Článek 145
Registr vinic a soupis produkčního potenciálu
Článek 146
Příslušné vnitrostátní orgány v odvětví vína
Článek 147
Průvodní doklady a evidence
S cílem usnadnit přepravu vinařských výrobků a ověřování členskými státy je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:
pravidla pro průvodní doklad a jeho použití;
podmínky, za kterých se průvodní doklad považuje za doklad potvrzující chráněná označení původu nebo zeměpisná označení;
povinnost vést evidenci a její používání;
upřesnění, kdo má povinnost vést evidenci, a výjimky z této povinnosti;
činnosti, které se zanášejí do evidence.
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:
pravidla pro složení evidence, produkty v ní obsažené, lhůty pro zanášení informací do evidence a uzavírání evidence;
opatření vyžadující, aby členské státy stanovily maximální přípustné procentní podíly ztrát;
obecná a přechodná ustanovení pro vedení evidence;
pravidla, která stanoví, jak dlouho se uchovávají průvodní doklady a evidence.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 147a
Zpoždění plateb u prodeje sudového vína
Odchylně od čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2019/633 mohou členské státy na žádost mezioborové organizace uznané podle článku 157 tohoto nařízení působící v odvětví vína stanovit, že zákaz uvedený v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) směrnice (EU) 2019/633 se nevztahuje na platby prováděné v rámci smluv o dodávkách pro prodeje sudového vína mezi producenty nebo prodejci vína a jejich přímými kupujícími, pokud:
jsou konkrétní podmínky umožňující provedení platby po 60 dnech zahrnuty do standardních smluv týkajících se prodeje sudového vína, jež byly členskými státy učiněny závaznými podle článku 164 tohoto nařízení před 30. říjnem 2021, a pokud je platnost tohoto rozšíření působnosti standardních smluv členskými státy obnovena od uvedeného data bez jakýchkoli výraznějších změn platebních podmínek v neprospěch dodavatelů sudového vína, a
smlouvy o dodávkách mezi dodavateli sudových vín a jejich přímými kupujícími jsou víceleté nebo se stanou víceletými.
Článek 148
Smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků
Pokud se členský stát rozhodne, že dodávky syrového mléka od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou podložena, pokud je dodávka syrového mléka prováděna prostřednictvím jednoho nebo více odběratelů.
Pro účely tohoto článku se „odběratelem“ rozumí podnik, který převáží syrové mléko od zemědělce nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastnictví syrového mléka je v každém případě převáděno.
Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.
Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:
se uzavře nebo předloží před dodávkou,
je v písemné formě a
obsahuje zejména tyto náležitosti:
cenu splatnou za dodávku, která je:
objem syrového mléka, který může nebo musí být dodán, a časový rozvrh těchto dodávek,
dobu trvání smlouvy, která může být uzavřena buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanoveními pro skončení smlouvy,
podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech,
opatření týkající se odběru či dodávání syrového mléka, a
pravidla použitelná v případě vyšší moci.
Bez ohledu na první pododstavec se použije jedna nebo více z těchto možností:
pokud se členský stát rozhodne, že je uzavření písemné smlouvy o dodávkách syrového mléka povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit:
povinnost stran dohodnout se na vazbě mezi určitým dodaným množstvím a cenou za tuto dodávku;
minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi zemědělcem a prvním kupujícím syrového mléka; minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;
pokud se členský stát rozhodne, že první kupující syrového mléka musí zemědělci předložit písemný návrh na uzavření smlouvy v souladu s odstavcem 1, může stanovit, že návrh musí obsahovat minimální dobu trvání smlouvy, jak za tímto účelem stanoví vnitrostátní právní předpisy minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.
Druhým pododstavcem není dotčeno právo zemědělce tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c).
Článek 149
Smluvní jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků
Jednání organizace producentů mohou probíhat:
ať došlo k převodu vlastnictví syrového mléka od zemědělců na organizaci producentů, či nikoli;
ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o společnou produkci některých nebo všech zemědělských členů, či nikoli;
pokud jsou pro danou organizaci producentů splněny všechny následující podmínky:
objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají, nepřesahuje 4 % celkové produkce v Unii;
objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je vyprodukován v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu a
objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je dodáván v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu;
pokud dotyční zemědělci nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem, členské státy se však mohou od této podmínky odchýlit v řádně odůvodněných případech, kdy zemědělci mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech;
pokud se na syrové mléko nevztahuje povinnost vyplývající z členství zemědělce v družstvu, které jej zavazuje k tomu, aby syrové mléko dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov, a
pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu nebo členských států, ve kterých působí, o objemu syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají.
V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.
Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.
Pro účely tohoto článku se:
„vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž“ rozumí orgán uvedený v článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ( 17 );
„malým a středním podnikem“ rozumí mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES.
▼M7 —————
Článek 151
Povinné výkazy v odvětví mléka a mléčných výrobků
První kupující syrového mléka vykazují příslušnému vnitrostátnímu orgánu množství syrového mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno, a vyplacenou průměrnou cenu. Rozlišuje se mezi mlékem pocházejícím z ekologického zemědělství a ostatním mlékem.
Pro účely tohoto článku a článku 148 se „prvním kupujícím“ rozumí podnik nebo seskupení, které kupují mléko od producentů, za účelem:
jeho odběru, balení, skladování, chlazení nebo zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,
jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či jiné mléčné výrobky.
Členské státy oznámí Komisi množství syrového mléka a průměrné ceny podle prvního pododstavce.
Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro obsah, formát a časový rozvrh těchto výkazů a opatření týkajících se oznámení, jež mají členské státy podávat v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
KAPITOLA III
Organizace producentů a sdružení a mezioborové organizace
Článek 152
Organizace producentů
Členské státy mohou na požádání uznat organizace producentů, které:
založili, a ovládají v souladu s čl. 153 odst. 2 písm. c), producenti v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2;
byly vytvořeny z podnětu producentů a provádějí alespoň jednu z těchto činností:
společné zpracování;
společnou distribuci, včetně pomocí společných prodejních platforem nebo společné přepravy;
společné balení, označování nebo propagaci;
společnou organizaci kontroly jakosti;
společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit;
společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s produkcí;
společné pořizování vstupů;
jakékoliv jiné společné činnosti spojené se službami, jež sledují některý z cílů uvedených v písmenu c) tohoto odstavce;
mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat alespoň jeden z těchto cílů:
zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,
soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh, mimo jiné i prostřednictvím přímého prodeje,
optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic v reakci na normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a zajišťování stálosti cen producentů,
provádění výzkumu a rozvíjení iniciativ se zaměřením na udržitelné metody produkce, inovativní postupy, hospodářskou konkurenceschopnost a rozvoj trhu,
podpora a poskytování technické pomoci pro používání pěstitelských postupů a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí a vhodných postupů a technologií, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat,
podpora a poskytování technické pomoci pro používání norem produkce, zvyšování jakosti produktů a vývoj produktů s chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením nebo vnitrostátní značkou jakosti,
nakládání s vedlejšími produkty, reziduálními toky a odpady a jejich zhodnocování, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, zachování nebo podpory biologické rozmanitosti a zvýšení oběhovosti,
přispívání k udržitelnému využívání přírodních zdrojů a ke zmírňování změny klimatu,
rozvoj iniciativ v oblasti propagace a uvádění na trh,
správa vzájemných fondů,
poskytování technické pomoci nezbytné pro využívání termínových trhů a systémů pojištění.
Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat:
za předpokladu, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1 písm. b) bodech i) až vii) jsou skutečně vykonávány, a přispívají tak k plnění cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU;
za předpokladu, že organizace producentů soustředí nabídku a uvádí produkty svých členů na trh, ať došlo k převodu vlastnictví zemědělských produktů z producentů na organizaci producentů, či nikoli;
ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;
za předpokladu, že dotčení producenti nejsou členy žádné jiné organizace producentů, pokud jde o produkty, kterých se týkají činnosti uvedené v prvním pododstavci;
za předpokladu, že se na dotyčný zemědělský produkt nevztahuje povinnost vyplývající z členství zemědělce v družstvu, které samo není členem dotyčné organizace producentů, aby tento produkt dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov.
Dotčený členský stát však může udělit výjimku z podmínky uvedené v druhém pododstavci písm. d) v řádně odůvodněných případech, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech.
V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce Komise bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.
Při jednání podle prvního pododstavce tohoto odstavce informuje vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž písemně Komisi před zahájením prvního formálního vyšetřovacího opatření nebo neprodleně poté a oznámí jí rozhodnutí neprodleně po jejich přijetí.
Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.
▼M5 —————
Článek 153
Stanovy organizací producentů
Stanovy organizace producentů zavazují její členy zejména k tomu, aby:
uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů ohledně podávání zpráv o produkci, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;
byli členy pouze jedné organizace producentů, pokud jde o určitý produkt jejich podniku; dotčený členský stát však v řádně odůvodněných případech může udělit výjimku z této podmínky, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech;
poskytovali informace požadované organizací producentů ke statistickým účelům.
Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:
postupy pro určení, přijetí a změnu pravidel uvedených v odst. 1 písm. a);
předepisování členských příspěvků nezbytných k financování organizace producentů;
pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí a také jejího účetnictví a rozpočtu;
sankce za porušení povinností vyplývajících ze stanov, zejména za neplacení příspěvků, nebo za porušení pravidel stanovených organizací producentů;
pravidla pro přijímání nových členů, zejména minimální dobu členství, která nesmí být kratší než jeden rok;
účetní a rozpočtová pravidla nezbytná pro fungování organizace.
Článek 154
Uznávání organizací producentů
Aby byla uznána členským státem, musí být organizace producentů žádající o uznání právním subjektem nebo jednoznačně vymezenou částí právního subjektu, který:
splňuje požadavky uvedené v čl. 152 odst. 1 písm. a), b) a c);
má minimální počet členů nebo disponuje minimálním objemem nebo hodnotou tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, ve které působí. Tato ustanovení nesmějí bránit uznávání organizací producentů, které se věnují producentům malého rozsahu;
poskytne dostatečné důkazy, že je schopen řádně vykonávat svoji činnost z časového hlediska i z hlediska efektivity, poskytování lidské, materiální a technické podpory svým členům a případně soustředění nabídky;
má stanovy, jež jsou v souladu s ustanoveními písmen a), b) a c) tohoto odstavce.
Členské státy:
rozhodnou o uznání organizace producentů do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;
v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané organizace producentů dodržují ustanovení této kapitoly;
v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v této kapitole či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím a sdružením odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;
každý rok nejpozději do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.
Článek 155
Externí zajišťování činností
Členské státy mohou uznané organizaci producentů nebo uznanému sdružení organizací producentů v odvětvích určených Komisí v souladu s čl. 173 odst. 1 písm. f) povolit, aby kteroukoli ze svých činností s výjimkou produkce svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud daná organizace producentů nebo sdružení organizací producentů i nadále odpovídají za provádění činnosti zajišťované externě a za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodním ujednáním o výkonu dané činnosti.
Článek 156
Sdružení organizací producentů
Sdružení organizací producentů mohou provádět jakoukoli z činností nebo funkcí organizací producentů, a sice podle pravidel přijatých v souladu s článkem 173.
Článek 157
Mezioborové organizace
Členské státy mohou na požádání uznat mezioborové organizace na celostátní a regionální úrovni a na úrovni hospodářských prostorů uvedených v čl. 164 odst. 2 v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2, které:
se skládají ze zástupců hospodářských činností souvisejících s produkcí a alespoň s jednou z těchto fází dodavatelského řetězce: zpracování produktů nebo obchod s nimi včetně distribuce v jednom nebo více odvětvích;
vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;
mají konkrétní zaměření zohledňující zájmy svých členů a zájmy spotřebitelů, které může zahrnovat zejména jeden z těchto cílů:
zlepšení znalostí a transparentnosti produkce a trhu, mimo jiné prostřednictvím zveřejňování souhrnných statistických údajů o produkčních nákladech, cenách a případně i cenových indexech, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni,
prognózy produkčního potenciálu a zaznamenávání cen na veřejných trzích;
přispívání k lepší koordinaci způsobu uvádění produktů na trh, zejména prostřednictvím průzkumu a studií trhu,
průzkum potenciálních vývozních trhů,
aniž jsou dotčeny články 148 a 168, vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie pro prodej zemědělských produktů kupujícím nebo dodávky zpracovaných výrobků distributorům a maloobchodníkům s ohledem na potřebu zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže a zabránění narušení trhu,
plnější využívání potenciálu produktů i na úrovni odbytišť a rozvoj iniciativ k posílení hospodářské konkurenceschopnosti a inovací,
poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného k inovacím, racionalizaci, zlepšení a změně zaměření produkce a případně i zpracování a prodeje na produkty, které lépe vyhovují požadavkům trhu a chuti a očekávání spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů, včetně zvláštních vlastností produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, a ochranu životního prostředí, opatření v oblasti klimatu a zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat;
hledání způsobů, jak omezit používání veterinárních léčivých přípravků nebo přípravků na ochranu rostlin, umožnit lepší řízení jiných vstupů, zajistit jakost produktů a ochranu půdy a vod, zvýšit bezpečnost potravin, zejména prostřednictvím vysledovatelnosti produktů, a zlepšit zdraví a životní podmínky zvířat,
vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů ve všech fázích produkce a případně zpracování a uvádění na trh,
přijetí veškerých možných opatření s cílem obhajovat, chránit a podporovat ekologické zemědělství a označení původu, značky jakosti a zeměpisná označení,
podpora a provádění výzkumu zaměřeného na integrovanou a udržitelnou produkci nebo jiné metody produkce šetrné k životnímu prostředí,
podpora zdravé a odpovědné spotřeby produktů na vnitřním trhu; nebo informování o škodlivých účincích spotřeby v nebezpečné míře;
podpora spotřeby nebo poskytování informací o produktech na vnitřním trhu a na vnějších trzích;
přispění k nakládání s vedlejšími produkty a vyvíjení iniciativ na zhodnocení těchto produktů a snížení množství odpadů a nakládání s nimi;
zavedení standardních ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu článku 172a, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami,
podpora a provádění opatření k prevenci, kontrole a řízení rizik v oblasti zdraví zvířat, ochrany rostlin a životního prostředí, mimo jiné zřízením a správou vzájemných fondů nebo přispíváním do těchto fondů za účelem vyplacení finanční náhrady zemědělcům za náklady a hospodářské ztráty vyplývající z podpory a provádění takovýchto opatření;
▼M7 —————
Článek 158
Uznání mezioborových organizací
Členské státy mohou uznat mezioborové organizace žádající o uznání, pokud tyto organizace:
splňují požadavky uvedené v článku 157;
vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;
představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. a);
usilují o vyvážené zastoupení organizací v těch fázích dodavatelského řetězce, které tvoří mezioborové organizace, jak je uvedeno v čl. 157 odst. 1 písm. a);
nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování, s výjimkou případů uvedených v článku 162.
V případě uznání mezioborové organizace v souladu s odstavcem 1 nebo 2 členské státy:
rozhodnou o udělení uznání ve lhůtě čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podpůrnými doklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;
v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané mezioborové organizace dodržují podmínky, jimiž se řídí jejich uznání;
v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v tomto nařízení či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;
odeberou uznání, pokud již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;
každý rok do 31. března informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.
Článek 159
Povinné uznávání
Odchylně od článků 152 až 158 uznají členské státy na požádání:
organizace producentů
v odvětví ovoce a zeleniny, pokud jde o jeden nebo více produktů uvedeného odvětví nebo takové produkty určené výhradně ke zpracování,
v odvětví olivového oleje a stolních oliv,
v odvětví bource morušového,
v odvětví chmele;
mezioborové organizace v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku.
Článek 160
Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny
V odvětví ovoce a zeleniny sledují organizace producentů alespoň jeden z cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) bodech i, ii) a iii).
Stanovy organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny ukládají členům povinnost, aby celou svoji produkci uváděli na trh prostřednictvím své příslušné organizace producentů.
Organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace, které v rámci své působnosti jednají v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.
Článek 161
Uznávání organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků
Členské státy na žádost uznají za organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků veškeré právnické osoby či jednoznačně vymezené části právnických osob, pokud:
jsou tvořeny producenty v odvětví mléka a mléčných výrobků a byly vytvořeny z jejich podnětu a mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat jeden nebo více z těchto cílů:
zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství;
soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejich členy na trh;
optimalizace produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů;
mají minimální počet členů nebo disponují minimálním objemem tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, v níž vyvíjejí činnost;
existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti jak z časového hlediska, tak z hlediska efektivity a soustředění nabídky;
mají stanovy, jež jsou v souladu s ustanoveními písmen a), b) a c) tohoto odstavce.
Členské státy:
rozhodnou o uznání organizace producentů do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;
v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů dodržují ustanovení této kapitoly;
v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v této kapitole či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím a sdružením odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;
každý rok do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.
Článek 162
Mezioborové organizace v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku
U mezioborových organizací v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku může konkrétní zaměření uvedené v čl. 57 odst. 1 písm. c) zahrnovat také jeden z těchto cílů:
soustředění a koordinace nabídky a uvádění produkce svých členů na trh;
společné přizpůsobení produkce a zpracování požadavkům trhu a zdokonalení produktu;
podpora racionalizace a zlepšení produkce a zpracování.
Článek 163
Uznávání mezioborových organizací v odvětví mléka a mléčných výrobků
Členské státy mohou uznat mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, za předpokladu, že uvedené organizace:
splňují požadavky uvedené v článku 157;
vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;
představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. a);
nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování v odvětví mléka a mléčných výrobků.
Pokud členské státy využijí možnosti uznat mezioborovou organizaci v souladu s odstavcem 1 nebo 2:
rozhodnou o uznání mezioborové organizace do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;
v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané mezioborové organizace dodržují podmínky, jimiž se řídí jejich uznání;
v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v tomto nařízení či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné. rozhodnou o odebrání uznání;
odeberou uznání, pokud již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;
každý rok do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.
Článek 164
Rozšíření působnosti pravidel
Organizace nebo sdružení se považuje za reprezentativní, pokud v dotčeném hospodářském prostoru nebo v prostorech členského státu zastupuje:
následující podíl objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi:
u organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny alespoň 60 % nebo
v ostatních případech alespoň dvě třetiny a
v případě organizací producentů více než 50 % dotčených producentů.
V případě mezioborových organizací, u nichž stanovení podílu objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi vyvolává v praxi potíže, však členské státy mohou stanovit vnitrostátní pravidla pro určení konkrétní úrovně reprezentativnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) bodě ii).
Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více hospodářských prostorů, musí organizace nebo sdružení prokázat minimální úroveň reprezentativnosti vymezené v prvním pododstavci pro každý z oborů, které v každém z dotyčných hospodářských prostorů sdružuje.
Pravidla, u nichž lze požadovat rozšíření působnosti na jiné hospodářské subjekty, jak je stanoveno v odstavci 1, musí sledovat jeden z těchto cílů:
informování o produkci a trhu;
pravidla produkce, která jsou přísnější než pravidla Unie nebo vnitrostátní pravidla;
vypracovávání vzorových smluv slučitelných s právními předpisy Unie;
uvádění produktů na trh;
ochrana životního prostředí;
opatření na podporu a využívání potenciálu produktů;
opatření na podporu ekologického zemědělství a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení;
výzkum zaměřený na další zhodnocení produktů, zejména prostřednictvím nových způsobů využití, které neohrožují veřejné zdraví;
studie v zájmu zlepšení jakosti produktů;
výzkum, zaměřený především na způsoby pěstování, které umožňují použití menšího množství přípravků na ochranu rostlin nebo veterinárních léčivých přípravků a zaručují ochranu půdy a ochranu nebo zlepšení životního prostředí;
stanovení minimální jakosti a stanovení minimálních norem pro obalovou a obchodní úpravu;
použití certifikovaného osiva s výjimkou případů, kdy se používá pro ekologickou produkci ve smyslu nařízení (EU) 2018/848 a kontroly jakosti produktů;
prevence a řízení fytosanitárních rizik, rizik v oblasti zdraví zvířat, bezpečnosti potravin nebo životního prostředí;
nakládání s vedlejšími produkty a jejich zhodnocování.
Tato pravidla nesmí způsobit újmu jiným hospodářským subjektům, ani bránit vstupu nových hospodářských subjektů na trh v dotyčném členském státu nebo Unii a nesmějí mít žádné účinky uvedené v čl. 210 odst. 4 nebo být jinak neslučitelné s platnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.
Článek 165
Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace
Jestliže je působnost pravidel uznané organizace producentů, uznaného sdružení organizací producentů nebo uznané mezioborové organizace rozšířena podle článku 164 a jestliže jsou činnosti, na něž se tato pravidla vztahují, v obecném hospodářském zájmu hospodářských subjektů, jejichž činnosti jsou spojeny s dotyčnými produkty, může členský stát, který udělil uznání, po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami rozhodnout, že jednotlivé hospodářské subjekty nebo seskupení, které nejsou členy organizace, které však mají z těchto činností prospěch, uhradí organizaci v plné nebo částečné výši finanční příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých v důsledku provozování jedné nebo více dotyčných činností. Jakákoli organizace, která obdrží příspěvky od nečlenů podle tohoto článku, zpřístupní na žádost člena nebo nečlena, kteří finančně přispívají na činnosti organizace, ty části svého ročního rozpočtu, které se týkají výkonu činností uvedených v čl. 164 odst. 4.
Článek 166
Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu
S cílem podpořit činnost organizací uvedených v článcích 152 až 163, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o opatření v odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2, jejichž cílem je:
zlepšit jakost;
podpořit lepší organizaci produkce, zpracování a uvádění na trh;
usnadnit zjišťování vývoje tržních cen;
umožnit vypracování krátkodobých a dlouhodobých prognóz na základě používaných výrobních prostředků.
Článek 166a
Regulace nabídky zemědělských produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením
Pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí být předem schválena v dohodě uzavřené mezi alespoň dvěma třetinami producentů produktu, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, nebo jejich zástupci, kteří představují alespoň dvě třetiny výroby daného produktu v zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) tohoto nařízení pro víno. Pokud výroba produktu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje zpracování a specifikace produktu podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo čl. 94 odst. 2 tohoto nařízení omezuje získávání surovin na určitou zeměpisnou oblast, členské státy pro účely pravidel stanovených podle odstavce 1 tohoto článku vyžadují, aby:
producenti suroviny používané v určité zeměpisné oblasti byli konzultováni před uzavřením dohody uvedené v tomto odstavci; nebo
aby alespoň dvě třetiny producentů suroviny nebo jejich zástupců, na které připadají alespoň dvě třetiny produkce suroviny používané ke zpracování v určité zeměpisné oblasti, byly rovněž stranami dohody uvedené v tomto odstavci.
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce je v případě sýra užívajícího chráněné zeměpisné označení zeměpisná oblast původu syrového mléka uvedená ve specifikaci produktu pro daný sýr totožná se zeměpisnou oblastí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se tohoto sýra.
Pravidla uvedená v odstavci 1:
se vztahují pouze na regulaci nabídky daného produktu a případně suroviny a jejich cílem je přizpůsobit nabídku tohoto produktu poptávce;
platí pouze pro daný výrobek a případně danou surovinu;
mohou být závazná na období nejvýše tří let s výjimkou žádosti podané uznaným seskupením producentů uvedený v článku 33 nařízení (EU) 2024/1143, kdy toto období může být až šest let, ale po uplynutí uvedeného období mohou být obnovena na základě nové žádosti podle odstavce 1 tohoto článku;
nesmějí poškodit obchod s jinými produkty, než jsou ty, na něž se vztahují uvedená pravidla;
nesmějí se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;
nesmějí umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených cen;
nesmějí vést k tomu, že nebude k dispozici příliš vysoký podíl daného produktu, který by jinak k dispozici byl;
nesmějí vést k diskriminaci, vytvářet překážky pro nové subjekty na trhu ani negativně ovlivňovat drobné výrobce;
přispívají k zachování jakosti daného produktu nebo k rozvoji daného produktu;
nesmějí být jimi dotčeny článek 149 a čl. 152 odst. 1a.
Článek 167
Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem
Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:
se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;
umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených;
vést k tomu, že nebude k dispozici příliš vysoký podíl roční sklizně, který by jinak k dispozici byl;
umožnit odepření vydání státních osvědčení a osvědčení Unie pro uvádění vín do oběhu a na trh, pokud je toto uvádění na trh slučitelné s uvedenými pravidly.
Článek 167a
Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu v odvětví olivového oleje
Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu v odvětví olivového oleje, včetně oliv, z nichž je získán, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku.
Tato pravidla musejí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:
se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;
umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených;
vést k tomu, že příliš vysoký podíl roční produkce nebude k dispozici, ačkoli by jinak k dispozici byl.
Článek 168
Smluvní vztahy
Aniž je dotčen článek 148 týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků a článek 125 týkající se odvětví cukru, pokud členský stát rozhodne, pokud jde o zemědělské produkty pocházející z odvětví jiných než odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru uvedených v čl. 1 odst. 2:
že na jeho území musí být veškeré dodávky uvedených produktů od producenta ke zpracovateli nebo distributorovi podloženy písemnou smlouvou mezi stranami; nebo
že první kupující musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávce zemědělských produktů na jeho území od producenta,
řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.
Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.
Členské státy zajistí, aby ustanovení přijatá podle tohoto článku nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.
Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:
se uzavře nebo předloží před dodávkou;
je v písemné formě; a
obsahuje zejména tyto náležitosti:
cenu splatnou za dodávku, která je:
množství a jakost dotčených produktů, které mohou nebo musí být dodány, a časový rozvrh těchto dodávek,
dobu trvání smlouvy, která může být buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanoveními pro ukončení smlouvy,
podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech,
opatření týkající se odběru či dodávání zemědělských produktů a
pravidla použitelná v případě vyšší moci.
Odchylně od prvního pododstavce se použije jedna nebo obě z těchto možností:
pokud se členský stát rozhodne, že uzavírání písemných smluv na dodávky zemědělských produktů bude povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi producentem a prvním kupujícím zemědělských produktů. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;
pokud se členský stát rozhodne, že první kupující zemědělských produktů musí producentovi předložit písemný návrh na uzavření smlouvy v souladu s odstavcem 1, může stanovit, že návrh musí obsahovat minimální dobu trvání smlouvy, jak za tímto účelem stanoví vnitrostátní právní předpisy. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.
Druhým pododstavcem není dotčeno právo producenta tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 4 písm. c).
Členské státy oznámí Komisi způsob uplatňování veškerých opatření zavedených podle tohoto článku.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
▼M5 —————
▼M7 —————
Článek 172a
Sdílení hodnot
Aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení o sdílení hodnot v odvětví cukru, mohou se zemědělci, včetně sdružení zemědělců dohodnout s hospodářskými subjekty v navazujících odvětvích na ustanoveních o sdílení hodnot, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami.
Článek 172b
Pokyny mezioborových organizací pro prodej hroznů pro vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením
Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mohou mezioborové organizace uznané podle článku 157 tohoto nařízení, které působí v odvětví vína, stanovit nepovinné cenové orientační ukazatele týkající se prodeje hroznů určených k výrobě vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, pokud tyto pokyny nevylučují hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.
Článek 173
Přenesené pravomoci
S cílem zajistit, aby cíle a povinnosti organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací byly jasně vymezeny, tak aby přispívaly k efektivitě činnosti těchto organizací a sdružení bez nepřiměřené administrativní zátěže a bez porušení zásady svobody sdružování, zejména vůči těm, kdo nejsou členy těchto organizací, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o následující záležitosti, které se týkají organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací a jednoho nebo více odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo konkrétních produktů těchto odvětví:
konkrétní cíle, které tyto organizace a sdružení mohou, musí nebo nesmějí sledovat, popřípadě doplněné k těm, které jsou stanoveny v článcích 152 až 163,
pravidla těchto organizací a sdružení, stanovy organizací jiných než organizací producentů, konkrétní podmínky týkající se stanov organizací producentů v některých odvětvích, včetně výjimek z povinnosti uvádět celou produkci na trh prostřednictvím organizace producentů uvedené v čl. 160 druhém pododstavci, struktura, doba členství, velikost, odpovědnost a činnosti těchto organizací a sdružení, účinky vyplývající z uznání, odebrání uznání a sloučení,
podmínky pro uznání, odebrání a pozastavení uznání, účinky vyplývající z uznání, odebrání a pozastavení uznání i požadavky, aby tyto organizace a sdružení přijaly nápravná opatření v případě nedodržení kritérií uznání;
nadnárodní organizace a sdružení, včetně pravidel uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce;
pravidla pro poskytování správní pomoci a podmínky, za nichž mohou příslušné orgány tuto pomoc poskytovat v případě nadnárodní spolupráce;
odvětví, na která se vztahuje článek 155, ◄ podmínky externího zajišťování činností, povaha činností, které lze zadávat externím subjektům a poskytování technických prostředků organizacemi nebo sdruženími;
základ pro výpočet minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce organizací a sdružení;
přijetí členů, kteří v případě organizací producentů nejsou producenty a v případě sdružení organizací producentů nejsou organizacemi producentů;
rozšíření působnosti některých pravidel organizací stanovených v článku 164 na nečleny a povinné placení příspěvků nečleny uvedené v článku 165, včetně používání a přidělení těchto plateb příslušnými organizacemi a seznamu přísnějších pravidel týkajících se produkce, jejichž působnost může být rozšířena podle čl. 164 odst. 4 prvního pododstavce písm. b), přičemž současně je třeba zajistit, aby takové organizace byly vůči nečlenům transparentní a odpovědné a aby členové těchto organizací nepožívali příznivějšího zacházení než nečlenové, zejména pokud jde o uplatňování povinného placení příspěvků;
další požadavky, pokud jde o reprezentativnost organizací podle článku 164, dotčené hospodářské prostory, včetně přezkumu jejich definice Komisí, minimální období, během kterého platí pravidla před rozšířením jejich působnosti, osoby nebo organizace, na něž se mohou vztahovat pravidla nebo příspěvky, a okolnosti, za nichž Komise může požadovat, aby rozšíření působnosti pravidel nebo povinné příspěvky byly zamítnuty nebo zrušeny.
Odchylně od odstavce 1, aby se zajistilo jasné vymezení cílů a povinností organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví mléka a mléčných výrobků, a přispělo se tak k efektivitě činnosti těchto organizací bez uložení nepřiměřené zátěže, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:
podmínky pro uznávání nadnárodních organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů;
pravidla pro poskytování správní pomoci a podmínky, za nichž mohou příslušné orgány tuto pomoc poskytovat organizacím producentů, včetně sdružení organizací producentů, v případě nadnárodní spolupráce;
dodatečná pravidla pro výpočet objemu syrového mléka, na který se vztahují jednání uvedená v čl. 149 odst. 2 písm. c) a v čl. 149 odst. 3;
pravidla týkající se rozšíření působnosti některých pravidel organizací stanovených v článku 164 na nečleny a povinné placení příspěvků nečleny uvedené v článku 165.
Článek 174
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování této kapitoly, zejména:
opatření sloužící k provádění podmínek pro uznávání organizací producentů a mezioborových organizací stanovených v článcích 154 a 158;
postupy pro případ fúze organizací producentů;
postupy, jež stanoví členské státy v souvislosti s minimální velikostí a minimální dobou členství;
postupy týkající se rozšíření působnosti pravidel a finančních příspěvků podle článků 164 a 165, zejména uplatňování koncepce „hospodářského prostoru“ podle čl. 164 odst. 2;
postupy týkající se správní pomoci;
postupy týkající se externího zajišťování činností;
postupy a technické podmínky týkající se provádění opatření uvedených v článku 166.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Odchylně od odstavce 1 může Komise s ohledem na odvětví mléka a mléčných výrobků přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla nezbytná pro:
uplatňování podmínek pro uznávání organizací producentů a jejich sdružení a mezioborových organizací stanovených v článcích 161 a 163;
oznámení podle čl. 149 odst. 2 písm. f);
oznámení členských států Komisi v souladu s čl. 161 odst. 3 písm. d), čl. 163 odst. 3 písm. e), čl. 149 odst. 8 a čl. 150 odst. 7;
postupy týkající se správní pomoci v případě nadnárodní spolupráce.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 175
Další prováděcí pravomoci
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout jednotlivá rozhodnutí týkající se:
uznávání organizací, které provádějí činnost ve více členských státech, v souladu s pravidly přijatými podle čl. 173 odst. 1 písm. d);
námitky proti uznání mezioborové organizace nebo odebrání tohoto uznání členským státem;
seznamu hospodářských prostorů oznámených členskými státy v souladu s pravidly přijatými podle čl. 173 odst. 1 písm. i) a odst. 2 písm. d);
požadavku, aby členský stát zamítl nebo zrušil rozšíření působnosti pravidel nebo finanční příspěvky nečlenů, o nichž tento členský stát rozhodl.
Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.
ČÁST III
OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI
KAPITOLA I
Dovozní a vývozní licence
Článek 176
Obecná pravidla
Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní nebo vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může dovoz jednoho nebo více produktů následujících odvětví do Unie za účelem propuštění do volného oběhu nebo jejich vývoz z Unie podléhat předložení licence:
obiloviny;
rýže;
cukr;
osiva;
olivový olej a stolní olivy, pokud jde o produkty kódů KN 1509 , 1510 00 , 0709 92 90 , 0711 20 90 , 2306 90 19 , 1522 00 31 a 1522 00 39 ;
len a konopí, pokud jde o konopí;
ovoce a zelenina;
výrobky z ovoce a zeleniny;
banány;
víno;
živé rostliny;
hovězí a telecí maso;
mléko a mléčné výrobky;
vepřové maso;
skopové a kozí maso;
vejce;
drůbeží maso;
ethylalkohol zemědělského původu.
Článek 177
Přenesené pravomoci
S cílem zohlednit mezinárodní závazky Unie a platné normy Unie týkající se sociální oblasti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, potřebu sledovat rozvoj obchodu, vývoj na trhu a vývoj dovozu či vývozu produktů, potřebu řádného řízení trhu a potřebu snížit administrativní zátěž je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:
seznam produktů odvětví uvedených v čl. 176 odst. 1, které podléhají předložení dovozní nebo vývozní licence;
případy a situace, kdy se předložení dovozní nebo vývozní licence nevyžaduje s ohledem na celní status daných produktů, obchodní ujednání, která je třeba dodržovat, účel operací, právní status žadatele a příslušná množství.
S cílem stanovit další prvky režimu licencí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla týkající se:
práv a povinností vyplývajících z licence, jejích právních účinků a případů, kdy se použije přípustná odchylka, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci, nebo kdy má být v licenci uveden původ;
požadavku, aby vydání dovozní licence nebo propuštění do volného oběhu podléhalo předložení dokladu vydaného třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, pravost a znaky jakosti produktů;
převodu licence nebo omezení této převoditelnosti;
dalších podmínek pro dovozní licence v případě konopí v souladu s článkem 189 a zásady správní pomoci mezi členskými státy s cílem předcházet podvodům a nesrovnalostem nebo je řešit;
případů a situací, kdy musí být složena jistota jako záruka, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence, a kdy tato jistota složena být nemusí.
Článek 178
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování této kapitoly, včetně pravidel týkajících se:
formátu a obsahu dovozních licencí;
předkládání žádostí a vydávání licencí a jejich použití;
doby platnosti licence,
postupů pro skládanou jistotu a její výši;
důkazu, že byly splněny požadavky související s používáním licencí;
míry přípustné odchylky, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci;
vydávání náhradních licencí a duplikátů licencí;
zacházení s licencemi ze strany členských států a výměny informací nezbytných pro řízení daného režimu, včetně postupů týkajících se konkrétní správní pomoci mezi členskými státy.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 179
Další prováděcí pravomoci
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:
omezí množství, pro která mohou být licence vydávány;
zamítne požadovaná množství;
pozastaví podávání žádostí s cílem řídit trh, na kterém jsou požadována velká množství.
Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.
KAPITOLA II
Dovozní cla
Článek 180
Provádění mezinárodních dohod a některých dalších aktů
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření ke splnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, které byly uzavřeny v souladu se Smlouvou o fungování EU, nebo v jakémkoli jiném příslušném aktu přijatém v souladu s čl. 43 odst. 2 nebo článkem 207 Smlouvy o fungování EU nebo ve společném celním sazebníku, pokud jde o výpočet dovozních cel na zemědělské produkty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 181
Režim vstupní ceny pro některé produkty odvětví ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví vína
Článek 182
Dodatečná dovozní cla
Komise může přijmout prováděcí akty, které určí produkty v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu, na které se při dovozu podléhajícímu celní sazbě stanovené ve společném celním sazebníku použije dodatečné dovozní clo, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Unie, jestliže:
se dovoz uskutečňuje za cenu nižší, než je cena oznámená Unií Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“), nebo
objem dovozu v kterémkoli roce překročí určitou úroveň („spouštěcí objem“).
Spouštěcí objem se rovná buď 125 %, 110 % nebo 105 % v závislosti na tom, zda jsou možnosti přístupu na trh vymezené jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let nižší nebo rovné 10 % (v případě 125 %), vyšší než 10 % ale nižší nebo rovné 30 % (v případě 110 %) nebo vyšší než 30 % (v případě 105 %).
Kde není zohledněna domácí spotřeba, spouštěcí objem se rovná 125 %.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 183
Další prováděcí pravomoci
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:
stanoví výši použitého dovozního cla v souladu s pravidly stanovenými v mezinárodní dohodě uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU, ve společném celním sazebníku a v prováděcích aktech uvedených v článku 180;
stanoví reprezentativní ceny a spouštěcí objemy pro účely použití dodatečných dovozních cel v rámci pravidel přijatých podle čl. 182 odst. 1.
Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.
KAPITOLA III
Správa celních kvót a zvláštní zacházení při dovozu třetími zeměmi
Článek 184
Celní kvóty
Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:
metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dříve přijde, je dříve na řadě“);
metoda rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. „metoda souběžného zkoumání“);
metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. „metoda tradičních dovozců / nových žadatelů“).
Přijatá metoda správy
dovozních celních kvót přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování stávajícího a nově vznikajícího produkčního, zpracovatelského a spotřebitelského trhu Unie z hlediska konkurenceschopnosti, jistoty a plynulosti dodávek a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu a
vývozních celních kvót umožňuje plné využití možností, které dotyčná kvóta nabízí.
Článek 185
Zvláštní celní kvóty
Za účelem uplatnění celních kvót na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celních kvót na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví ustanovení nezbytná pro dovoz v rámci celních kvót, jakož i případně veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států a jejich odbyt na trzích těchto členských států.
Článek 186
Přenesené pravomoci
S cílem zajistit rovný přístup k dostupným množstvím a rovné zacházení s hospodářskými subjekty v rámci celní kvóty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými:
stanoví podmínky a požadavky na způsobilost, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost v rámci celní kvóty. Dotčená ustanovení mohou vyžadovat minimální zkušenosti s obchodem se třetími zeměmi a jim na roveň postavenými územími nebo se zpracovatelskou činností, vyjádřené jako minimální množství a období v daném odvětví trhu. Tato ustanovení mohou obsahovat zvláštní pravidla vyhovující potřebám a postupům platným v určitém odvětví a využití a potřebám zpracovatelského odvětví;
stanoví pravidla týkající se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a v případě potřeby omezení uvedeného převodu v rámci správy celní kvóty;
podmíní účast na celní kvótě složením jistoty;
v nezbytných případech stanoví veškeré zvláštní vlastnosti, požadavky nebo omezení vztahující se na celní kvótu stanovenou v mezinárodní dohodě nebo jiném aktu uvedeném v čl. 184 odst. 1.
Článek 187
Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:
roční celní kvóty, v případě potřeby jejich vhodné časové rozvržení v průběhu roku, a metodu správy, která má být použita;
postupy pro použití zvláštních ustanovení obsažených v dohodě nebo aktu o přijetí dovozního nebo vývozního režimu, zejména pro:
záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen;
uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v bodě i);
předkládání dokladu vydaného vyvážející zemí;
určení a použití produktů;
dobu platnosti licencí nebo povolení;
postupy pro skládanou jistotu a její výši;
používání licencí a v případě potřeby konkrétní opatření týkající se zejména podmínek, za nichž se předkládají žádosti o dovoz a udělují povolení v rámci celní kvóty;
postupy a technická kritéria pro použití článku 185;
nezbytná opatření týkající se obsahu, formy, vydání a použití dokladu uvedeného v čl. 186 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 188
Postup přidělování celních kvót
KAPITOLA IV
Zvláštní ustanovení pro dovoz některých produktů
Článek 189
Dovoz konopí
Do Unie se mohou dovážet níže uvedené produkty pouze za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
surové pravé konopí kódu KN 5302 10 00 splňující podmínky stanovené v čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013;
semena odrůd konopí kódu KN ex 1207 99 20 určená k výsevu, u kterých je prokázáno, že obsah tetrahydrokanabinolu v dané odrůdě nepřesahuje hodnotu stanovenou podle čl. 32 odst. 6 a čl. 35 odst. 3) nařízení (EU) č. 1307/2013;
semena konopí kódu KN 1207 99 91 , která nejsou určena k výsevu a jsou dovážená výhradně dovozci schválenými členským státem, aby se zajistilo, že tato semena nebudou určena k výsevu.
Článek 190
Dovoz chmele
V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových výrobků může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.
Článek 191
Odchylky pro dovezené produkty a zvláštní jistota v odvětví vína
V souladu s mezinárodními závazky Unie mohou být podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU pro dovezené produkty přijaty odchylky od přílohy VIII části II oddílu B bodu 5 nebo oddílu C.
V případě odchylek od přílohy VIII části II oddílu B bodu 5 složí dovozci u určených celních úřadů za tyto produkty jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž jsou výrobky propuštěny do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že:
produkty odchylek nevyužily; nebo
v případě, že odchylek využily, nebyly produkty vinifikovány, nebo v případě vinifikace byly výsledné výrobky řádně označeny.
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla k zajištění jednotného uplatňování tohoto článku, včetně pravidel týkajících se částek jistoty a řádného označování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
▼M7 —————
Článek 193a
Pozastavení dovozních cel pro melasy
KAPITOLA V
Ochrana a aktivní zušlechťovací styk
Článek 194
Ochranná opatření
Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.
Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.
V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.
Článek 195
Pozastavení režimu zušlechťovacího styku a aktivního zušlechťovacího styku
Pokud je trh Unie narušen režimem zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jimi mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, které zcela nebo částečně pozastaví používání režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského ethylalkoholu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.
Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.
KAPITOLA VII
Pasivní zušlechťovací styk
Článek 205
Pozastavení režimu pasivního zušlechťovacího styku
Pokud je trh Unie narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, které zcela nebo částečně pozastaví používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
V řádně odůvodněných, závažných naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 229 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.
Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku.
ČÁST IV
PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
KAPITOLA I
Pravidla vztahující se na podniky
Článek 206
Pokyny Komise k uplatňování pravidel hospodářské soutěže v zemědělství
Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak a v souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování EU, použijí se články 101 až 106 Smlouvy o fungování EU a prováděcí předpisy k těmto článkům s výhradou článků 207 až 210 tohoto nařízení na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 101 odst. 1 a článku 102 Smlouvy o fungování EU, které se týkají produkce zemědělských produktů a obchodu s nimi.
S cílem zajistit fungování vnitřního trhu a jednotné uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže uplatňují Komise a orgány členských států pro hospodářskou soutěž tato pravidla v úzké spolupráci.
Ve vhodných případech Komise navíc zveřejní pokyny jako vodítko pro vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a pro podniky.
Článek 207
Relevantní trh
Definice relevantního trhu umožňuje určit a vymezit prostor, v němž probíhá hospodářská soutěž mezi podniky, přičemž tato definice má současně dva rozměry:
relevantní produktový trh: pro účely této kapitoly se „produktovým trhem“ rozumí trh zahrnující veškeré produkty, které spotřebitelé považují s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a účel, k němuž jsou určeny, za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné;
relevantní zeměpisný trh: pro účely této kapitoly se „zeměpisným trhem“ rozumí trh zahrnující oblast, ve které dotyčné podniky nabízejí relevantní produkty, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a kterou lze odlišit od sousedních zeměpisných oblastí, a to zejména proto, že podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zjevně odlišné.
Článek 208
Dominantní postavení
Pro účely této kapitoly se „dominantním postavením“ rozumí situace, v níž má určitý podnik hospodářskou sílu, která mu umožňuje bránit zachování účinné hospodářské soutěže na relevantním trhu tím, že mu poskytuje možnost jednat do značné míry nezávisle na jeho soutěžitelích, dodavatelích, zákaznících, a nakonec i spotřebitelích.
Článek 209
Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení
Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.
Tento odstavec se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, jejichž součástí je povinnost účtovat stejné ceny nebo kterými je vyloučena hospodářská soutěž.
Zemědělci, sdružení zemědělců či svazy těchto sdružení nebo organizace producentů uznané podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaná podle článku 156 tohoto nařízení mohou požádat o stanovisko Komise ke slučitelnosti těchto dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě s cíli stanovenými v článku 39 Smlouvy o fungování EU.
Komise žádosti o stanovisko bezodkladně vyřídí zašle žadateli své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.
Ve všech vnitrostátních postupech nebo postupech Unie pro použití článku 101 Smlouvy o fungování EU spočívá důkazní břemeno, pokud jde o porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, na té straně nebo orgánu, který vznesl obvinění. Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí prokázat ta strana, která chce využít výjimek v něm stanovených.
Článek 210
Dohody a jednání ve vzájemné shodě mezi uznanými mezioborovými organizacemi
Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které splňují podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, se nezakazují ani se za tímto účelem nevyžaduje odpovídající předchozí rozhodnutí.
Shledá-li Komise kdykoli poté, co vydala své stanovisko, že již nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, prohlásí, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v budoucnu použije na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě a informuje o tom meziodvětvovou organizaci.
Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žádající mezioborová organizace poskytla nepřesné informace nebo stanovisko zneužila.
▼M7 —————
Za neslučitelné s pravidly Unie jsou prohlášeny dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které:
mohou vést k jakékoli formě rozdělení trhů uvnitř Unie;
mohou ovlivnit řádné fungování organizace trhů;
mohou způsobit narušení hospodářské soutěže a nemají zásadní význam pro dosažení cílů SZP, jež svou činností sledují mezioborové organizace;
zahrnují stanovování cen nebo stanovení kvót;
mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotčených produktů.
▼M7 —————
Článek 210a
Vertikální a horizontální iniciativy pro udržitelnost
Pro účely odstavce 1 se „normou udržitelnosti“ rozumí norma, jejímž cílem je přispět k jednomu nebo více z těchto cílů:
environmentální cíle, včetně zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; udržitelné využívání a ochrana krajiny, vody a půdy; přechod na oběhové hospodářství, včetně snížení potravinového odpadu; prevence a omezování znečištění; a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů;
výroba zemědělských produktů způsobem, který snižuje používání pesticidů a řídí rizika z nich plynoucí nebo snižuje nebezpečí antimikrobiální rezistence v zemědělské produkci, a
zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat.
Shledá-li Komise kdykoli poté, co vydala své stanovisko, že již nejsou splňovány podmínky uvedené v odstavcích 1, 3 a 7 tohoto článku, prohlásí, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v budoucnu použije na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě a informuje o tom producenty.
Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.
V případě dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zahrnujících více členských států přijme Komise rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 a 3.
Při jednání podle prvního pododstavce tohoto odstavce informuje vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž písemně Komisi po zahájení prvního formálního vyšetřovacího opatření a oznámí jí jakákoli následná rozhodnutí neprodleně po jejich přijetí.
Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.
KAPITOLA II
Pravidla státní podpory
Článek 211
Použití článků 107 až 109 Smlouvy o fungování EU
Odchylně od odstavce 1 se články 107 až 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na platby provedené členskými státy v souladu a ve shodě s jakoukoli z těchto možností:
opatřeními stanovenými tímto nařízením, která jsou částečně nebo zcela financována Unií;
články 213 až 218 tohoto nařízení.
▼M7 —————
Článek 213
Vnitrostátní platby pro odvětví sobů ve Finsku a Švédsku
Po schválení Komisí přijatém bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 mohou Finsko a Švédsko poskytovat vnitrostátní platby pro chov sobů a jejich uvádění na trh, výrobu výrobků z nich (kódů KN ex 02 08 a ex 02 10 ) a jejich uvádění na trh, pokud tak nedojde ke zvýšení tradiční úrovně produkce.
Článek 214
Vnitrostátní platby pro odvětví cukru ve Finsku
Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce vnitrostátní platby ve výši až 350 EUR na hektar.
Článek 214a
Vnitrostátní platby pro určitá odvětví ve Finsku
S výhradou povolení Komise může Finsko v období let 2023–2027 nadále poskytovat vnitrostátní podpory, které poskytlo producentům v roce 2022 na základě tohoto článku, pokud:
je celková částka podpory příjmů v průběhu celého období postupně snižována a v roce 2027 nepřesahuje 67 % částky poskytnuté v roce 2022 a
před případným využitím této možnosti byly plně využity režimy podpor v rámci SZP určené pro dotčená odvětví.
Komise povolení přijme bez použití postupů podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.
Článek 215
Vnitrostátní platby pro odvětví včelařství
Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje s výjimkou těch, které jsou přidělovány na produkci nebo obchod.
Článek 216
Vnitrostátní platby pro nouzovou destilaci vína
Tyto platby musí být přiměřené a musí umožnit řešení této nouze.
Celková částka plateb, která je v členském státě pro tyto platby k dispozici pro jakýkoli daný rok, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát pro uvedený rok, jak je stanoveno v příloze VI.
Článek 217
Vnitrostátní platby pro distribuci produktů a výrobků dětem
Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby na dodávky skupin způsobilých produktů a výrobků uvedených v článku 23 dětem ve vzdělávacích zařízeních, jakož i na doprovodná vzdělávací opatření související s těmito produkty a výrobky a na související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 písm. c).
Členské státy mohou tyto platby financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.
Článek 218
Vnitrostátní platby pro skořápkové ovoce
Členské státy mohou poskytnout vnitrostátní platby až do výše 120,75 EUR na hektar a rok zemědělcům, kteří produkují tyto produkty:
mandle kódů KN 0802 11 a 0802 12 ;
lískové ořechy kódů KN 0802 21 a 0802 22 ;
vlašské ořechy kódů KN 0802 31 00 a 0802 32 00 ;
pistácie kódů KN 0802 51 00 a 0802 52 00 ;
svatojánský chléb kódu KN 1212 92 00 .
Vnitrostátní platby uvedené v odstavci 1 mohou být vyplaceny pouze pro tuto maximální plochu:
ČÁST V
OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Výjimečná opatření
Článek 219
Opatření proti narušení trhů
Pokud to v případech hrozeb narušení trhů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce vyžadují naléhavé závažné důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle prvního pododstavce tohoto odstavce postup stanovený v článku 228.
Tyto naléhavé závažné důvody mohou zahrnovat i nutnost učinit okamžitý zásah s cílem řešit narušení trhu nebo takovému narušení zabránit v případech, v nichž se hrozby narušení trhu objevily tak náhle nebo neočekávaně, že v zájmu účinného a účelného řešení situace je nezbytný okamžitý zásah, nebo v případech, v nichž by zásah zabránil tomu, aby se tyto hrozby narušení trhu staly skutečností, aby přetrvávaly nebo se přeměnily v závažnější či déle trvající narušení trhu, nebo v případech, v nichž by odklad okamžitého zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení nebo by se v důsledku tohoto odkladu zvýšil rozsah opatření, která by byla později nezbytná k řešení dané hrozby nebo narušení trhu, nebo by tento odklad měl negativní dopad na produkci či tržní podmínky.
Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením, přizpůsobit nebo zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období, nebo mít podobu dočasného dobrovolného programu snižování produkce, zejména v případech nadměrné nabídky.
Komise však může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy podle článku 228 rozhodnout, že opatření uvedená v odstavci 1 se použijí na jeden nebo více produktů uvedených v příloze I části XXIV oddíle 2.
Článek 220
Opatření týkající se nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin a ztráty důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví výjimečná podpůrná opatření v zájmu postiženého trhu, aby se zohlednily:
omezení obchodu uvnitř Unie a obchodu se třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat nebo šíření škodlivých organismů rostlin, a
závažná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitelů z důvodu ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin a nákazy.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), která souvisejí se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo rostlin, se použijí rovněž na všechny ostatní zemědělské produkty kromě těch, které jsou uvedeny v příloze I části XXIV oddíle 2.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci postupem pro naléhavé případy podle článku 228, které rozšíří seznam produktů uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce.
V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie poskytne spolufinancování ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.
Článek 221
Opatření k řešení konkrétních problémů
Článek 222
Použití čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU
V období závažných výkyvů na trzích může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nemá vztahovat na dohody a rozhodnutí zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo uznaných organizací producentů a sdružení uznaných organizací producentů a uznaných mezioborových organizací v kterémkoli z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pokud tyto dohody a rozhodnutí nenarušují řádné fungování vnitřního trhu, jejich výhradním cílem je stabilizace dotčeného odvětví a spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:
stažení jejich produktů z trhu nebo bezplatná distribuce těchto produktů;
úprava a zpracování;
skladování soukromými hospodářskými subjekty;
společná opatření v oblasti propagace;
dohody o požadavcích na jakost;
společné pořizování vstupů nezbytných k boji proti šíření škůdců a nákaz zvířat a chorob rostlin v Unii nebo vstupů nezbytných k řešení dopadů přírodních katastrof v Unii;
dočasné plánování produkce zohledňující zvláštní povahu daného produkčního cyklu.
Komise v prováděcích aktech stanoví věcnou a zeměpisnou působnost této výjimky a s výhradou odstavce 3 i dobu, po kterou se výjimka použije.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
▼M5 —————
Komise však může přijmout prováděcí akty, kterými umožní prodloužení platnosti těchto dohod a rozhodnutí o maximálně šest měsíců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Kapitola Ia
Transparentnost trhů
Článek 222a
Střediska Unie pro sledování trhů
Střediska Unie pro sledování trhů zpřístupní statistické údaje a informace nezbytné pro sledování vývoje na trhu a hrozeb narušení trhů, zejména:
výroby, dodávek a zásob;
cen, nákladů a pokud možno i ziskových rozpětí na všech úrovních potravinového řetězce;
krátkodobých a střednědobých odhadů vývoje trhu;
dovozu a vývozu zemědělských produktů, zejména pak naplnění celních kvót pro dovoz zemědělských produktů do Unie.
Střediska Unie pro sledování trhů vypracují zprávy obsahující prvky uvedené v prvním pododstavci.
Článek 222b
Zprávy Komise o vývoji na trhu
KAPITOLA II
Oznámení a podávání zpráv
Článek 223
Oznamovací povinnosti
Získané informace mohou být předány nebo zpřístupněny mezinárodním organizacím, unijním a vnitrostátním orgánům pro finanční trhy a příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny pod podmínkou ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství, včetně cen.
Komise spolupracuje a vyměňuje si informace s příslušnými orgány určenými v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 596/2014 a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) s cílem pomoci jim při plnění jejich úkolů podle nařízení (EU) č. 596/2014.
S cílem zajistit integritu informačních systémů a pravost a čitelnost dokumentů a souvisejících předávaných údajů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:
povahu a druh oznamovaných informací;
kategorie zpracovávaných údajů, maximální dobu uchovávání a účel zpracování těchto údajů, zejména v případě jejich zveřejnění a předání třetím zemím;
práva přístupu k dostupným informacím nebo informačním systémům;
podmínky zveřejnění informací.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření pro uplatňování tohoto článku, včetně:
způsobů oznamování;
pravidel týkajících se oznamovaných informací;
režimů pro správu oznamovaných informací a opatření týkajících se obsahu, formy, časového rozvrhu, četnosti a lhůt oznámení;
režimů pro předávání nebo zpřístupnění informací a dokladů členským státům, mezinárodním organizacím, příslušným orgánům třetích zemí nebo veřejnosti pod podmínkou ochrany osobních údajů a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
Článek 224
Zpracování a ochrana osobních údajů
Článek 225
Povinnost Komise podávat zprávy
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě tyto zprávy:
▼M7 —————
do 31. prosince 2025 a poté každých sedm let zprávu o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví zemědělství ve všech členských státech, která jsou stanovena v tomto nařízení.
do 31. prosince 2023 zprávu o střediscích Unie pro sledování trhů zřízených v souladu s článkem 222a;
do 31. prosince 2023 a poté každé tři roky zprávu o využívání krizových opatření, zejména těch přijatých v souladu s články 219 až 222;
do 31. prosince 2024 zprávu o využívání nových informací a komunikačních technologií s cílem zajistit lepší transparentnost trhu, jak je uvedeno v článku 223;
do 30. června 2024 zprávu o obchodních označeních a klasifikaci jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa;
do 31. července 2023 zprávu o uplatňování kritérií pro přidělování podpory uvedených v čl. 23a odst. 2;
do 31. července 2023 zprávu o dopadu převodů uvedených v čl. 23a odst. 4 na účinnost školního projektu, pokud jde o distribuci ovoce a zeleniny do škol a mléka do škol.
▼M7 —————
ČÁST VI
PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení
Článek 227
Výkon přenesené pravomoci
Článek 228
Postup pro naléhavé případy
Článek 229
Postup projednávání ve výborech
Nevydá-li výbor v případě aktů uvedených v čl. 80 odst. 5, v čl. 91 písm. c) a d), v čl. 97 odst. 4, v článcích 99 a 106 a v čl. 107 odst. 3 žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA II
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 230
Zrušení předpisů
Nadále se však použijí tato ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007:
pokud jde o režim omezení produkce mléka: část II hlava I kapitola III oddíl III, článek 55, článek 85 a přílohy IX a X do dne 31. března 2015;
pokud jde o odvětví vína:
články 85a až 85e, pokud jde o oblasti uvedené v čl. 85a odst. 2, které dosud nebyly vyklučeny, a pokud jde o oblasti uvedené v čl. 85b odst. 1, které nebyly legalizovány, do doby vyklučení nebo legalizace těchto oblastí a článek 188a odst. 1 a 2;
přechodný režim práv na výsadbu stanovený v části II hlavě I kapitole III oddíle IVa pododdíle II do 31. prosince 2015;
čl. 118m odst. 5 do vyčerpání zásob vína s označením „Mlado vino portugizac“ existujících ke dni 1. července 2013;
čl. 118s odst. 5 do dne 30. června 2017;
článek 111 do 31. března 2015;
čl. 113a odst. 4, články 114, 115 a 116, čl. 117 odst. 1 až 4 a čl. 121 písm. e) bod iv), jakož i příloha XIV část A bod IV, část B bod I odst. 2 a 3 a bod III odst. 1 a část C a příloha XV část II body 1, 3, 5 a 6 a část IV bod 2 pro účely použití těchto článků ◄ , do data použití odpovídajících pravidel pro uvádění na trh, která se stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2, čl. 76 odst. 4, čl. 78 odst. 3 a 4, čl. 79 odst. 1, čl. 80 odst. 4, čl. 83 odst. 4, článku 86, čl. 87 odst. 2, čl. 88 odst. 3 a článku 89 tohoto nařízení;
čl. 125a odst. 1 písm. e) a odst. 2 a s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny příloha XVIa do data použití souvisejících pravidel, která se stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 173 odst. 1 písm. b) a i);
čl. 133a odst. 1 a článek 140a do 30. září 2014;
články 136, 138 a 140, jakož i příloha XVIII pro účely použití uvedených článků do data použití pravidel, která se stanoví prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 180 a čl. 183 písm. a), nebo do 30. června 2014, podle toho, které z dat nastane dříve;
čl. 182 odst. 3 první a druhý pododstavec do konce hospodářského roku pro cukr 2013/2014, který končí dne 30. září 2014;
čl. 182 odst. 4 do 31. prosince 2017;
čl. 182 odst. 7 do 31. března 2014;
příloha XV část III bod 3 do 31. prosince 2015;
příloha XX do data vstupu v platnost legislativního aktu, kterým se nahradí nařízení (ES) č. 1216/2009 a nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ( 22 ).
Článek 231
Přechodná pravidla
Článek 232
Vstup v platnost a použitelnost
Použije se ode dne 1. ledna 2014.
Avšak
článek 181 se použije ode dne 1. října 2014;
příloha VII část VII bod II odst. 3 se použije ode dne 1. ledna 2016.
▼M5 —————
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 2
ČÁST I
Obiloviny
Odvětví obilovin se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
►M7 ◄ |
►M7 — ◄ |
►M7 ◄ |
►M7 — ◄ |
|
1001 91 20 |
Osivo obyčejné pšenice a sourži |
|
ex 1001 99 00 |
Špalda, obyčejná pšenice a sourež, jiné než k setí |
|
1002 |
Žito |
|
1003 |
Ječmen |
|
1004 |
Oves |
|
1005 10 90 |
Kukuřice, jiná než hybridní osivo |
|
1005 90 00 |
Kukuřice, jiná než osivo |
|
1007 10 90 , 1007 90 00 |
Zrna čiroku, jiná než hybridy k setí |
|
1008 |
Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny |
|
b) |
1001 11 00 , 1001 19 00 |
Pšenice tvrdá |
c) |
1101 00 |
Pšeničná mouka nebo mouka ze sourži |
1102 90 70 |
Žitná mouka |
|
1103 11 |
Krupice a krupička z pšenice |
|
1107 |
Slad, též pražený |
|
d) |
►M7 ex 07 14 |
– Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet, s výjimkou batátů (sladkých brambor) podpoložky 0714 20 a jeruzalémských artyčoků podpoložky ex 0714 90 90 ; dřeň ságovníku ◄ |
ex 11 02 |
Obilné mouky, jiné než pšeničná mouka nebo mouka ze sourži: |
|
1102 20 |
– Kukuřičná mouka |
|
1102 90 |
– Ostatní: |
|
1102 90 10 |
– – Ječná mouka |
|
1102 90 30 |
– – Ovesná mouka |
|
1102 90 90 |
– – Ostatní: |
|
ex 11 03 |
Krupice, krupička a pelety z obilovin, s výjimkou krupice a krupičky z pšenice (položky 1103 11 ), krupice a krupičky z rýže (podpoložky 1103 19 50 ) a pelet z rýže (podpoložky 1103 20 50 ) |
|
ex 11 04 |
Obilná zrna, jinak zpracovaná (např. loupaná, válcovaná, ve vločkách, perlovitá, řezaná nebo šrotovaná), vyjma rýže čísla 1006 a rýžových vloček podpoložky 1104 19 91 ; obilné klíčky, celé, rozválcované, ve vločkách nebo drcené |
|
1106 20 |
Mouka, krupice a prášek ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 |
|
ex 11 08 |
Škroby; inulin: |
|
– Škroby: |
||
1108 11 00 |
– – Pšeničný škrob |
|
1108 12 00 |
– – Kukuřičný škrob |
|
1108 13 00 |
– – Bramborový škrob |
|
1108 14 00 |
– – Maniokový škrob |
|
ex 1108 19 |
– – Ostatní škroby: |
|
1108 19 90 |
– – – Ostatní: |
|
1109 00 00 |
Pšeničný lepek, též sušený |
|
1702 |
Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: |
|
ex 1702 30 |
– Glukóza a glukózový sirup neobsahující fruktózu nebo obsahující méně než 20 % hmotnostních fruktózy v sušině: |
|
– – Ostatní: |
||
ex 1702 30 50 |
– – – Ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná, obsahující méně než 99 % hmotnostních glukózy v sušině |
|
ex 1702 30 90 |
– – – Ostatní, obsahující méně než 99 % hmotnostních glukózy v sušině |
|
ex 1702 40 |
– Glukóza a glukózový sirup obsahující nejméně 20 %, avšak méně než 50 % hmotnostních fruktózy v sušině, s výjimkou invertního cukru: |
|
1702 40 90 |
– – Ostatní: |
|
ex 1702 90 |
– Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině: |
|
1702 90 50 |
– – Maltodextrin a maltodextrinový sirup |
|
– – Karamel: |
||
– – – Ostatní: |
||
1702 90 75 |
– – – – V prášku, též aglomerovaný |
|
1702 90 79 |
– – – – Ostatní: |
|
2106 |
Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |
|
ex 2106 90 |
– Ostatní: |
|
– – Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv: |
||
– – – Ostatní: |
||
2106 90 55 |
– – – – Z glukózy nebo maltodextrinu |
|
ex 23 02 |
Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, získané po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí |
|
ex 23 03 |
Škrobárenské zbytky a podobné zbytky, řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady, pivovarnické a lihovarnické mláto a odpady, též ve tvaru pelet: |
|
2303 10 |
– Škrobárenské a podobné zbytky |
|
2303 30 00 |
– Pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady |
|
ex 23 06 |
Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 a 2305 : |
|
– Ostatní: |
||
2306 90 05 |
– – Z kukuřičných klíčků |
|
ex 2308 00 |
Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |
|
2308 00 40 |
– Žaludy a koňské kaštany; ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů |
|
2309 |
Přípravky používané k výživě zvířat: |
|
ex 2309 10 |
– Výživa pro psy nebo kočky, v balení pro drobný prodej: |
|
2309 10 11 2309 10 13 2309 10 31 2309 10 33 2309 10 51 2309 10 53 |
– – Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky |
|
ex 2309 90 |
– Ostatní: |
|
2309 90 20 |
– – Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 ke kapitole 23 kombinované nomenklatury |
|
– – Ostatní, včetně premixů: |
||
2309 90 31 2309 90 33 2309 90 41 2309 90 43 2309 90 51 2309 90 53 |
– – – Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky |
|
(1) Pro účely této podpoložky se „mléčnými výrobky“ rozumějí výrobky čísel 0401 až 0406 , jakož i podpoložek 1702 11 00 , 1702 19 00 a 2152 90 51 . |
ČÁST II
Rýže
Odvětví rýže se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
1006 10 21 až 1006 10 98 |
Rýže v plevách (neloupaná nebo surová), jiná než k setí |
1006 20 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže) |
|
1006 30 |
Poloomletá nebo celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená |
|
b) |
1006 40 00 |
Zlomková rýže |
c) |
1102 90 50 |
Rýžová mouka |
1103 19 50 |
Krupice a krupička z rýže |
|
1103 20 50 |
Pelety z rýže |
|
1104 19 91 |
Zrna ve vločkách z rýže |
|
ex 1104 19 99 |
Zrna rozválcovaná z rýže |
|
1108 19 10 |
Rýžový škrob |
ČÁST III
Cukr
Odvětví cukru se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
1212 91 |
Cukrová řepa |
1212 93 00 |
Cukrová třtina |
|
b) |
1701 |
Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu |
c) |
1702 20 |
Javorový cukr a javorový sirup |
1702 60 95 a 1702 90 95 |
Ostatní cukry v pevném stavu a cukerné sirupy bez přísady aromatických přípravků nebo barviv, avšak kromě laktózy a glukózy, maltodextrinu a izoglukózy |
|
1702 90 71 |
Karamel obsahující 50 % hmotnostních nebo více sacharózy v sušině |
|
2106 90 59 |
Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv, jiné než sirupy z izoglukózy, laktózy, glukózy a maltodextrinu |
|
d) |
1702 30 10 1702 40 10 1702 60 10 1702 90 30 |
Izoglukóza |
e) |
1702 60 80 1702 90 80 |
Inulinový sirup |
f) |
1703 |
Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru |
g) |
2106 90 30 |
Sirupy z izoglukózy, s přísadou aromatických látek nebo barviv |
h) |
2303 20 |
Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady |
ČÁST IV
Sušené krmivo
Odvětví sušeného krmiva se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
ex 1214 10 00 |
– Moučka a pelety z vojtěšky uměle vysušené teplem |
– Moučka a pelety z vojtěšky sušené jinak než uměle teplem a mleté |
||
ex 1214 90 90 |
– Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev a jiná obdobná krmiva, uměle vysušené teplem, jiné než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno |
|
– Vojtěška, vičenec ligrus, jetel, vlčí bob, vikev, komonice lékařská, hrachor setý a štírovník růžkatý, sušené jinak než uměle teplem a mleté |
||
b) |
ex 2309 90 96 |
– Bílkovinné koncentráty získané ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy |
– Dehydratované produkty získané výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklé přípravou výše zmíněných koncentrátů |
ČÁST V
Osiva
Odvětví osiv se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
0712 90 11 |
Hybridy cukrové kukuřice: |
– K setí |
|
0713 10 10 |
Hrách (Pisum sativum): |
– K setí |
|
ex 0713 20 00 |
Cizrna (garbanzos): |
– K setí |
|
ex 0713 31 00 |
Fazole druhů Vigna mungo (L.) Hepper nebo Vigna radiata (L.) Wilczek: |
– K setí |
|
ex 0713 32 00 |
Malé červené fazole (fazole Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis): |
– K setí |
|
0713 33 10 |
Fazole obecné (Phaseolus vulgaris): |
– K setí |
|
ex 0713 34 00 |
Vigna podzemní (Vigna subterranea nebo Voandzeia subterranea) |
ex 0713 35 00 |
– K setí |
ex 0713 39 00 |
Vigna čínská (Vigna unguiculata) |
– K setí |
|
Ostatní: |
|
– K setí |
|
ex 0713 40 00 |
Čočka: |
– K setí |
|
ex 0713 50 00 |
Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, Vicia faba var. minor): |
ex 0713 60 00 |
– K setí |
Kajan indický (Cajanus cajan) |
|
– K setí |
|
ex 0713 90 00 |
Ostatní luštěniny sušené: |
– K setí |
|
1001 91 10 |
Špalda: |
– Osivo |
|
1001 91 90 |
Jiné |
– -osivo |
|
ex 1005 10 |
Hybridy kukuřice – osivo |
1006 10 10 |
Rýže v plevách (neloupaná nebo surová): |
– K setí |
|
1007 10 10 |
Zrna čiroku – hybridy: |
– Osivo |
|
1201 10 00 |
Sójové boby, též drcené: |
– Semena |
|
1202 30 00 |
Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, též loupaná nebo drcená: |
– Semena |
|
1204 00 10 |
Lněná semena, též drcená: |
– K setí |
|
1205 10 10 a |
Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená: |
ex 1205 90 00 |
– K setí |
1206 00 10 |
Slunečnicová semena, též drcená: |
– K setí |
|
ex 12 07 |
Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené: |
– K setí |
|
1209 |
Semena, plody a výtrusy k setí |
|
ČÁST VI
Chmel
Odvětví chmele se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
1210 |
Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin |
1302 13 00 |
Rostlinné šťávy a výtažky z chmele |
ČÁST VII
Olivový olej a stolní olivy
Odvětví olivového oleje a stolních oliv se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
1509 |
Olivový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |
1510 00 |
Ostatní oleje a jejich frakce, získané výhradně z oliv, též rafinované, avšak chemicky neupravené, a směsi těchto olejů nebo frakcí s oleji nebo frakcemi čísla 1509 |
|
b) |
0709 92 10 |
Olivy, čerstvé nebo chlazené, k jiným účelům než pro výrobu oleje |
0709 92 90 |
Ostatní olivy, čerstvé nebo chlazené |
|
0710 80 10 |
Olivy (též vařené ve vodě nebo v páře), zmrazené |
|
0711 20 |
Olivy prozatímně konzervované (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilé k přímému požívání |
|
ex 0712 90 90 |
Olivy sušené, v celku, rozřezané na kousky nebo plátky, rozdrcené nebo v prášku, avšak jinak neupravované |
|
2001 90 65 |
Olivy, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové |
|
ex 2004 90 30 |
Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazené |
|
2005 70 00 |
Olivy připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazené |
|
c) |
1522 00 31 1522 00 39 |
Zbytky ze zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků obsahujících olej s vlastnostmi olivového oleje |
2306 90 11 2306 90 19 |
Pokrutiny z oliv a jiné pevné zbytky po extrakci olivového oleje |
ČÁST VIII
Len a konopí
Odvětví lnu a konopí se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
5301 |
Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) |
5302 |
Pravé konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nespředené; koudel a odpad z pravého konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) |
ČÁST IX
Ovoce a zelenina
Odvětví ovoce a zeleniny se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
0702 00 00 |
Rajčata, čerstvá nebo chlazená |
0703 |
Cibule, šalotka, česnek, pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená |
0704 |
Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené |
0705 |
Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené |
0706 |
►M7 Mrkev, vodnice, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny (1), čerstvé nebo chlazené ◄ |
0707 00 |
Okurky salátové a nakládačky, čerstvé nebo chlazené |
0708 |
Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené |
ex 07 09 |
►M7 Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená, s výjimkou zeleniny podpoložek 0709 60 91 , 0709 60 95 , ex 0709 60 99 rodu Pimenta, 0709 92 10 a 0709 92 90 ◄ |
0714 20 |
batáty |
ex 0714 90 90 |
jeruzalémské artyčoky |
ex 08 02 |
Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané, s výjimkou arekových (betelových) ořechů a kola ořechů podpoložky 0802 70 00 , 0802 80 00 |
0803 10 10 |
Banány plantejny čerstvé |
0803 10 90 |
Banány plantejny sušené |
0804 20 10 |
Fíky, čerstvé |
0804 30 00 |
Ananas |
0804 40 00 |
Avokáda |
0804 50 00 |
Kvajávy, manga a mangostany |
0805 |
Citrusové plody, čerstvé nebo sušené |
0806 10 10 |
Stolní vinné hrozny, čerstvé |
0807 |
Melouny (včetně melounů vodních) a papáje, čerstvé |
0808 |
Jablka, hrušky a kdoule, čerstvé |
0809 |
Meruňky, třešně, višně, broskve (včetně nektarinek), švestky a trnky, čerstvé |
0810 |
Ostatní ovoce, čerstvé |
0813 50 31 0813 50 39 |
Směsi výhradně ze sušených ořechů čísel 0801 a 0802 |
0910 20 |
Šafrán |
ex 0910 99 |
Tymián, čerstvý nebo chlazený |
ex 1211 90 86 |
Bazalka, meduňka, máta, dobromysl obecná (oregano), rozmarýn, šalvěj, čerstvé nebo chlazené |
1212 92 00 |
Svatojánský chléb (rohovník) |
(1)
Včetně tuřínu. |
ČÁST X
Výrobky z ovoce a zeleniny
Odvětví výrobků z ovoce a zeleniny se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
ex 07 10 |
Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená, s ►M7 — ◄ , oliv podpoložky 0710 80 10 a plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0710 80 59 |
ex 07 11 |
Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání, s výjimkou oliv položky 0711 20 , plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0711 90 10 a ►M7 — ◄ |
|
ex 07 12 |
Zelenina sušená, v celku, rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná, s výjimkou dehydratovaných brambor uměle vysušených teplem a nezpůsobilých k lidskému požívání podpoložky ex 0712 90 05 , ►M7 kukuřice cukrové podpoložek a ◄ a oliv podpoložky ex 0712 90 90 |
|
0804 20 90 |
Sušené fíky |
|
0806 20 |
Sušené vinné hrozny |
|
ex 08 11 |
Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou zmrazených banánů podpoložky ex 0811 90 95 |
|
ex 08 12 |
Ovoce a ořechy prozatímně konzervované (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání, s výjimkou prozatímně konzervovaných banánů podpoložky ex 0812 90 98 |
|
ex 08 13 |
Ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806 ; směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly s výjimkou směsí výhradně z ořechů čísel 0801 a 0802 podpoložek 0813 50 31 a 0813 50 39 |
|
0814 00 00 |
Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích |
|
0904 21 10 |
Sušená sladká paprika (Capsicum annuum), nedrcená ani nemletá |
|
b) |
ex 08 11 |
Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |
ex 1302 20 |
Pektinové látky a pektináty |
|
ex 20 01 |
Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové, s výjimkou: — plodů rodu Capsicum, jiných než sladkých paprikových lusků podpoložky 2001 90 20 ◄ — jamů, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin o obsahu škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2001 90 40 — palmových jader podpoložky ex 2001 90 92 — oliv podpoložky 2001 90 65 — listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2001 90 97 |
|
2002 |
Rajčata připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové |
|
2003 |
Houby a lanýže, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové |
|
ex 20 04 |
Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 , s ►M7 výjimkou kukuřice cukrové ( var. ) podpoložky ◄ , oliv podpoložky ex 2004 90 30 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2004 10 91 |
|
ex 20 05 |
Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 , s výjimkou oliv položky 2005 70 00 , ►M7 kukuřice cukrové ( var. ) podpoložky ◄ a plodů rodu Capsicum jiných než sladké paprikové lusky podpoložky 2005 99 10 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2005 20 10 |
|
ex 2006 00 |
Zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním), s výjimkou banánů konzervovaných cukrem podpoložek ex 2006 00 38 a ex 2006 00 99 |
|
ex 20 07 |
Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné nebo ořechové protlaky (pyré) a ovocné nebo ořechové pasty, získané vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou: — homogenizovaných přípravků z banánů položky ex 2007 10 — džemů, želé, marmelád, protlaků (pyré) nebo past z banánů podpoložek ex 2007 99 39 , ex 2007 99 50 a ex 2007 99 97 |
|
ex 20 08 |
Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté, s výjimkou: — arašídového másla podpoložky 2008 11 10 — palmových jader podpoložky 2008 91 00 — kukuřice podpoložky 2008 99 85 — jamů, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin o obsahu škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2008 99 91 — listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2008 99 99 — směsí banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 97 59 , ex 2008 97 78 , ex 2008 97 93 a ex 2008 97 98 — banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 99 49 , ex 2008 99 67 a ex 2008 99 99 |
|
ex 20 09 |
Ovocné šťávy (s výjimkou hroznové šťávy a vinného moštu položek 2009 61 a 2009 69 a banánové šťávy položky ex 2009 89 35 , 2009 89 38 , 2009 89 79 , 2009 89 86 , 2009 89 89 a 2009 89 99 ) a zeleninové šťávy, nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |
ČÁST XI
Banány
Odvětví banánů se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kódy KN |
Popis |
0803 90 10 |
Banány čerstvé, s výjimkou banánů plantejnů |
0803 90 90 |
Banány sušené, s výjimkou banánů plantejnů |
ex 0812 90 98 |
Banány prozatímně konzervované |
ex 0813 50 99 |
Směsi obsahující sušené banány |
1106 30 10 |
Mouka, krupice a prášek z banánů |
ex 2006 00 99 |
Banány konzervované cukrem |
ex 2007 10 99 |
Homogenizované přípravky z banánů |
ex 2007 99 39 ex 2007 99 50 ex 2007 99 97 |
Džemy, želé, marmelády, pyré a pasty z banánů |
ex 2008 97 59 ex 2008 97 78 ex 2008 97 93 ex 2008 97 96 ex 2008 97 98 |
Směsi obsahující banány jinak upravené nebo konzervované, bez přídavku alkoholu |
ex 2008 99 49 ex 2008 99 67 ex 2008 99 99 |
Banány jinak upravené nebo konzervované |
ex 2009 89 35 ex 2009 89 38 ex 2009 89 79 ex 2009 89 86 ex 2009 89 89 ex 2009 89 99 |
Banánová šťáva |
ČÁST XII
Víno
Odvětví vína se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
2009 61 2009 69 |
Hroznová šťáva (včetně vinného moštu) |
2204 30 92 2204 30 94 2204 30 96 2204 30 98 |
Ostatní vinné mošty, jiné než částečně kvašené nebo se zastaveným kvašením, jinak než přidáním alkoholu |
|
b) |
ex 22 04 |
Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009 , s výjimkou ostatního vinného moštu podpoložek 2204 30 92 , 2204 30 94 , 2204 30 96 a 2204 30 98 |
c) |
0806 10 90 |
Vinné hrozny, čerstvé, jiné než stolní hrozny |
2209 00 11 2209 00 19 |
Vinný ocet |
|
d) |
2206 00 10 |
Matolinové víno |
2307 00 11 2307 00 19 |
Vinný kal |
|
2308 00 11 2308 00 19 |
Výlisky z hroznů (matoliny) |
|
e) |
ex 2202 99 19 |
– Ostatní dealkoholizovaná vína s obsahem alkoholu nepřesahujícím 0,5 % objemových. |
ČÁST XIII
Živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň
Odvětví živých rostlin se vztahuje na všechny produkty kapitoly 6 kombinované nomenklatury.
ČÁST XIV
Tabák
Odvětví tabáku se vztahuje na surový nebo nezpracovaný tabák a tabákový odpad kódu KN 2401 .
ČÁST XV
Hovězí a telecí maso
Odvětví hovězího a telecího masa se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
0102 29 05 až 0102 29 99 , 0102 39 10 a 0102 90 91 |
Živý domácí skot, jiný než plemenná čistokrevná zvířata |
0201 |
Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené |
|
0202 |
Hovězí maso, zmrazené |
|
0206 10 95 |
Masitá a šlašitá část bránice, čerstvá nebo chlazená |
|
0206 29 91 |
Masitá a šlašitá část bránice, zmrazená |
|
0210 20 |
Hovězí maso, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |
|
0210 99 51 |
Masitá a šlašitá část bránice, solená, ve slaném nálevu, sušená nebo uzená |
|
0210 99 90 |
Jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů |
|
1602 50 10 |
Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo drobů, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |
|
1602 90 61 |
Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, tepelně neupravené; směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |
|
b) |
0102 21 , 0102 31 00 a 0102 90 20 |
Živý skot – plemenná čistokrevná zvířata |
0206 10 98 |
Jedlé droby hovězí, s výjimkou masité a šlašité části bránice, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |
|
0206 21 00 0206 22 00 0206 29 99 |
Jedlé droby hovězí, s výjimkou masité a šlašité části bránice, zmrazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |
|
0210 99 59 |
Jedlé droby hovězí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené, jiné než masitá a šlašitá část bránice |
|
ex 1502 10 90 |
Lůj hovězí, jiný než čísla 1503 |
|
1602 50 31 a 1602 50 95 |
Jiné přípravky a konzervy z hovězího masa nebo drobů, jiné než maso nebo droby tepelně neupravené a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |
|
1602 90 69 |
Jiné přípravky a konzervy z masa obsahující hovězí maso nebo droby, jiné než tepelně neupravené, a směsi masa nebo drobů tepelně upravených a masa nebo drobů tepelně neupravených |
ČÁST XVI
Mléko a mléčné výrobky
Odvětví mléka a mléčných výrobků se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
0401 |
Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla |
b) |
0402 |
Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla |
c) |
0403 10 11 až 0403 10 39 0403 9011 11 až 0403 90 69 |
Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla neochucené ani neobsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |
d) |
0404 |
Syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté |
e) |
ex 04 05 |
Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky o obsahu tuku více než 75 % hmotnostních, avšak méně než 80 % hmotnostních |
f) |
0406 |
Sýry a tvaroh |
g) |
1702 19 00 |
Laktóza a laktózový sirup bez přísad aromatických přípravků nebo barviv, obsahující méně než 99 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza v sušině |
h) |
2106 90 51 |
Sirupy z laktózy, s přísadou aromatických látek nebo barviv |
i) |
ex 23 09 |
Přípravky používané k výživě zvířat: |
ex 2309 10 |
– Výživa pro psy nebo kočky, v balení pro drobný prodej: |
|
2309 10 15 2309 10 19 2309 10 39 2309 10 59 2309 10 70 |
– – obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky |
|
ex 2309 90 |
– Ostatní: |
|
2309 90 35 |
– – Ostatní, včetně premixů: |
|
2309 90 39 2309 90 49 2309 90 59 2309 90 70 |
– – – obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky |
ČÁST XVII
Vepřové maso
Odvětví vepřového masa se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
ex 01 03 |
Živá domácí prasata, jiná než plemenná čistokrevná zvířata |
b) |
ex 02 03 |
Vepřové maso z domácích prasat čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
ex 02 06 |
Jedlé droby z domácích prasat, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
|
0209 10 |
Vepřový tuk neprorostlý libovým masem, neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený nebo ve slaném nálevu, sušený nebo uzený |
|
ex 02 10 |
Maso a jedlé droby z domácích prasat, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |
|
1501 10 1501 20 |
Vepřový tuk (včetně sádla) |
|
c) |
1601 00 |
Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků |
1602 10 00 |
Homogenizované přípravky z masa, drobů nebo krve |
|
1602 20 90 |
Přípravky a konzervy z jater jakýchkoliv zvířat, kromě jater z hus nebo kachen |
|
1602 41 10 1602 42 10 1602 49 11 až 1602 49 50 |
Jiné přípravky a konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů |
|
1602 90 10 |
Přípravky z krve jakýchkoliv zvířat |
|
1602 90 51 |
Jiné přípravky nebo konzervy obsahující maso nebo droby z domácích vepřů |
|
1902 20 30 |
Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené, obsahující více než 20 % hmotnostních uzenek, salámů a podobných uzenářských výrobků, z masa a drobů jakéhokoliv druhu, včetně tuků všeho druhu nebo původu |
ČÁST XVIII
Skopové a kozí maso
Odvětví skopového a kozího masa se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
0104 10 30 |
Jehňata (do stáří jednoho roku) |
0104 10 80 |
Živé ovce, jiné než plemenná čistokrevná zvířata a jehňata |
|
0104 20 90 |
Živé kozy, jiné než plemenná čistokrevná zvířata |
|
0204 |
Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
|
0210 99 21 |
Skopové a kozí maso, nevykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |
|
0210 99 29 |
Skopové a kozí maso, vykostěné, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |
|
b) |
0104 10 10 |
Živé ovce – plemenná čistokrevná zvířata |
0104 20 10 |
Živé kozy – plemenná čistokrevná zvířata |
|
0206 80 99 |
Jedlé droby skopové a kozí, čerstvé nebo chlazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |
|
0206 90 99 |
Jedlé droby skopové a kozí, zmrazené, jiné než určené k výrobě farmaceutických výrobků |
|
0210 99 85 |
Jedlé droby skopové a kozí, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |
|
ex 1502 90 90 |
Lůj ovčí nebo kozí, jiný než položky 1503 |
|
c) |
1602 90 91 |
Jiné přípravky nebo konzervy ze skopového nebo kozího masa nebo drobů; |
1602 90 95 |
|
ČÁST XIX
Vejce
Odvětví vajec se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
0407 11 00 0407 19 11 0407 19 19 0407 21 00 0407 29 10 0407 90 10 |
Drůbeží vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená |
b) |
0408 11 80 0408 19 81 0408 19 89 0408 91 80 0408 99 80 |
Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jiné než nezpůsobilé k lidskému požívání |
ČÁST XX
Drůbeží maso
Odvětví drůbežího masa se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
|
a) |
0105 |
Živí kohouti a slepice (drůbež druhu Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky |
b) |
ex 02 07 |
Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené, mimo jater písmene c) |
c) |
0207 13 91 0207 14 91 0207 26 91 0207 27 91 0207 43 00 0207 44 91 0207 45 93 0207 45 95 |
Drůbeží játra, čerstvá, chlazená nebo zmrazená |
0210 99 71 0210 99 79 |
Drůbeží játra, solená, ve slaném nálevu, sušená nebo uzená |
|
d) |
0209 90 00 |
Drůbeží tuk, neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený, ve slaném nálevu, sušený nebo uzený |
e) |
1501 90 00 |
Drůbeží tuk |
f) |
1602 20 10 |
Játra z hus nebo kachen, jinak upravená nebo konzervovaná |
1602 31 1602 32 1602 39 |
Maso nebo droby z drůbeže čísla 0105 , jinak upravené nebo konzervované |
ČÁST XXI
Ethylalkohol zemědělského původu
1. Odvětví ethylalkoholu se vztahuje na produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
ex 2207 10 00 |
Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem ethanolu 80 % obj. nebo více, získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smluv |
ex 2207 20 00 |
Ethylalkohol a ostatní destiláty, denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu, získané ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smluv |
ex 2208 90 91 a ex 2208 90 99 |
Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj., získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smluv |
2. Odvětví ethylalkoholu se vztahuje rovněž na produkty na bázi ethylalkoholu zemědělského původu kódů KN 2208 , v nádobách o objemu větším než 2 litry a mající všechny vlastnosti ethylalkoholu uvedené v odstavci 1.
ČÁST XXII
Včelařské produkty
Odvětví včelařství zahrnuje produkty uvedené v této tabulce:
Kód KN |
Popis |
0409 00 00 |
Přírodní med |
ex 0410 00 00 |
Včelí mateří kašička a propolis, jedlé |
ex 0511 99 85 |
Včelí mateří kašička a propolis, nejedlé |
ex 1212 99 95 |
Pyl |
ex 1521 90 |
Včelí vosk |
ČÁST XXIII
Bourec morušový
Odvětví bource morušového se vztahuje na bource morušového podpoložky KN ex 0152 90 00 a na vajíčka bource morušového podpoložky KN ex 0511 99 85 .
ČÁST XXIV
Ostatní produkty
„Ostatními produkty“ se rozumí všechny zemědělské produkty, které nejsou uvedeny v části I až XXIII, včetně produktů uvedených níže v oddílu 1 a 2 této části.
Oddíl 1
Kód KN |
Popis |
ex 01 01 |
Živí koně, osli, muly a mezci: |
– Koně |
|
0101 21 00 |
– – Plemenná čistokrevná zvířata (): |
0101 29 |
– – Ostatní: |
0101 29 90 |
– – – Jiní než k porážce |
0101 30 00 |
– – Osli |
0101 90 00 |
Ostatní: |
ex 01 02 |
Živý skot: |
– – Jiný než plemenná čistokrevná zvířata: ex |
|
– – – Jiná než domácí druhy |
|
0102 39 90 , 0102 90 99 a |
|
ex 01 03 |
Živá prasata: |
0103 10 00 |
– Plemenná čistokrevná zvířata () |
– Ostatní: |
|
ex 0103 91 |
– – O hmotnosti menší než 50 kg: |
0103 91 90 |
– – – Jiná než domácí druhy |
ex 0103 92 |
– – O hmotnosti 50 kg nebo více |
0103 92 90 |
– – Jiná než domácí druhy |
0152 |
Ostatní živá zvířata |
ex 02 03 |
Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené: |
– Čerstvé nebo chlazené: |
|
ex 0203 11 |
– – V celku a půlené: |
0203 11 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 0203 12 |
– – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |
0203 12 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 0203 19 |
– – Ostatní: |
0203 19 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
– Zmrazené: |
|
ex 0203 21 |
– – V celku a půlené: |
0203 21 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 0203 22 |
– – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |
0203 22 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 0203 29 |
– – Ostatní: |
0203 29 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 0205 00 |
Oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
ex 02 06 |
Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené: |
ex 0206 10 |
– Hovězí, čerstvé nebo chlazené |
0206 10 10 |
– – K výrobě farmaceutických výrobků () |
– Hovězí, zmrazené: |
|
ex 0206 22 00 |
– – Játra: |
– – – K výrobě farmaceutických výrobků () |
|
ex 0206 29 |
– – Ostatní: |
0206 29 10 |
– – – K výrobě farmaceutických výrobků () |
ex 0206 30 00 |
– Vepřové, čerstvé nebo chlazené: |
– – K výrobě farmaceutických výrobků () |
|
– – Ostatní: |
|
– – – Jiné než z domácích prasat |
|
– Vepřové, zmrazené: |
|
ex 0206 41 00 |
– – Játra: |
– – – K výrobě farmaceutických výrobků () |
|
– – – Ostatní: |
|
– – – – Jiné než z domácích prasat |
|
ex 0206 49 00 |
– – Ostatní: |
– – – Z domácích prasat: |
|
– – – – K výrobě farmaceutických výrobků () |
|
– – – Ostatní: |
|
ex 0206 80 |
– Ostatní, čerstvé nebo chlazené: |
0206 80 10 |
– – K výrobě farmaceutických výrobků () |
– – Ostatní: |
|
0206 80 91 |
– – – Koňské, oslí, z mul a mezků |
ex 0206 90 |
– Ostatní, zmrazené: |
0206 90 10 |
– – K výrobě farmaceutických výrobků () |
– – Ostatní: |
|
0206 90 91 |
– – – Koňské, oslí, z mul a mezků |
0208 |
Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
ex 02 10 |
Maso a jedlé droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů: |
– Vepřové maso: |
|
ex 0210 11 |
– – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné: |
0210 11 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 0210 12 |
– – Bůčky (prorostlé) a kusy z nich: |
0210 12 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 0210 19 |
– – Ostatní: |
0210 19 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
– Ostatní, včetně jedlých mouček a prášků z masa nebo drobů: |
|
0210 91 00 |
– – Z primátů |
0210 92 |
– – Z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu Cetacea); kapustňáků a dugongů (savců řádu Sirenia) tuleňů, lvounů a mrožů (savci podřádu Pinnipedia) |
0210 93 00 |
– – Z plazů (včetně hadů a želv) |
ex 0210 99 |
– – Ostatní: |
– – – Maso: |
|
0210 99 31 |
– – – – Ze sobů |
0210 99 39 |
– – – – Ostatní: |
– – – Droby: |
|
– – – – Jiné než z domácích prasat, hovězího, skopového a kozího masa |
|
0210 99 85 |
– – – – – Jiné než drůbeží játra |
ex 04 07 |
Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená: |
0407 19 90 0407 29 90 a 0407 90 90 |
– Jiná než z domácí drůbeže |
ex 04 08 |
Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla: |
– Žloutky: |
|
ex 0408 11 |
– – Sušené: |
0408 11 20 |
– – – Nezpůsobilé k lidskému požívání () |
ex 0408 19 |
– – Ostatní: |
0408 19 20 |
– – – Nezpůsobilé k lidskému požívání () |
– Ostatní: |
|
ex 0408 91 |
– – Sušené: |
0408 91 20 |
– – – Nezpůsobilé k lidskému požívání () |
ex 0408 99 |
– – Ostatní: |
0408 99 20 |
– – – Nezpůsobilé k lidskému požívání () |
0410 00 00 |
Jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté |
0504 00 00 |
Střeva, měchýře a žaludky zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části, čerstvé, chlazené, zmrazené, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené |
ex 05 11 |
Výrobky živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání: |
0511 10 00 |
– Býčí sperma |
– Ostatní: |
|
ex 0511 99 |
– – Ostatní: |
0511 99 85 |
– – – Ostatní: |
ex 07 09 |
Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená: |
ex 0709 60 |
– Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta: |
– – Ostatní: |
|
0709 60 91 |
– – – – Rodu Capsicum, pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum () |
0709 60 95 |
– – – Pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic () |
ex 0709 60 99 |
– Ostatní rodu Pimenta |
ex 07 10 |
Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená: |
ex 0710 80 |
– Ostatní zelenina: |
– – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta: |
|
0710 80 59 |
– – – Jiné než plody sladké papriky (paprikové lusky) |
ex 07 11 |
Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání: |
ex 0711 90 |
– Ostatní zelenina; zeleninové směsi: |
– – Zelenina: |
|
0711 90 10 |
– – – – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, s výjimkou plodů sladké papriky |
ex 07 13 |
Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené: |
ex 0713 10 |
– Hrách (Pisum sativum): |
0713 10 90 |
– – Jiné než k setí |
ex 0713 20 00 |
– Cizrna (garbanzos): |
– – Jiné než k setí |
|
– Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.): |
|
ex 0713 31 00 |
– – Fazole druhů Vigna mungo (L) Hepper nebo Vigna radiata (L) Wilczek: |
– – – Jiné než k setí |
|
ex 0713 32 00 |
– – Malé červené fazole (fazole Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis): |
– – – Jiné než k setí |
|
ex 0713 33 |
– – Fazole obecné (Phaseolus vulgaris): |
0713 33 90 |
– – – Jiné než k setí |
ex 0713 34 00 |
– – Vigna podzemní (Vigna subterranea nebo Voandzeia subterranea): |
ex 0713 35 00 |
– – – Jiné než k setí |
ex 0713 39 00 |
– – Vigna čínská (Vigna unguiculata): |
– – – Jiné než k setí |
|
– – Ostatní: |
|
– – – Jiné než k setí |
|
ex 0713 40 00 |
– Čočka: |
– – Jiné než k setí |
|
ex 0713 50 00 |
– Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, a Vicia faba var. minor): |
– – Jiné než k setí |
|
ex 0713 60 00 |
– Kajan indický (Cajanus cajan) |
|
– – Jiné než k setí |
ex 0713 90 00 |
– Ostatní: |
– – Jiné než k setí |
|
0801 |
Kokosové ořechy, para ořechy a kešú ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané |
ex 08 02 |
Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané: |
0802 70 00 |
– Kola ořechy (Cola spp.) |
0802 80 00 |
– Arekové ořechy |
ex 08 04 |
Datle, fíky, ananas, avokádo, kvajávy, manga a mangostany, čerstvé nebo sušené: |
0804 10 00 |
– Datle |
0902 |
Čaj, též aromatizovaný |
ex 09 04 |
Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, s výjimkou plodů sladké papriky podpoložky 0904 21 10 |
0905 |
Vanilka |
0906 |
Skořice a květy skořicovníku |
0907 |
Hřebíček (celé plody, květy a stopky) |
0908 |
Muškátový oříšek, muškátový květ, amomy a kardamomy |
0909 |
Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu nebo kořenného kmínu; jalovcové bobulky |
ex 09 10 |
Zázvor, kurkuma, bobkový list, kari a jiná koření, s výjimkou tymiánu a šafránu |
ex 11 06 |
Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713 , ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z produktů kapitoly 8: |
1106 10 00 |
– Ze sušených luštěnin čísla 0713 |
ex 1106 30 |
– Z produktů kapitoly 8: |
1106 30 90 |
– – Jiné než banány |
ex 11 08 |
Škroby; inulin: |
1108 20 00 |
– Inulin |
1201 90 00 |
Sójové boby, též drcené, jiné než semena |
1202 41 00 |
Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná, jiná než semena |
1202 42 00 |
Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, loupaná, též drcená, jiná než semena |
1203 00 00 |
Kopra |
1204 00 90 |
Lněná semena, též drcená, jiná než k setí |
1205 10 90 a ex 1205 90 00 |
Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená, jiná než k setí |
1206 00 91 |
Slunečnicová semena, též drcená, jiná než k setí |
1206 00 99 |
|
1207 29 00 |
Bavlníková semena, též drcená, jiná než k setí |
1207 40 90 |
Sezamová semena, též drcená, jiná než k setí |
1207 50 90 |
Hořčičná semena, též drcená, jiná než k setí |
1207 91 90 |
Maková semena, též drcená, jiná než k setí |
1207 99 91 |
Konopná semena, též drcená, jiná než k setí |
ex 1207 99 96 |
Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené, jiné než k setí |
1208 |
Mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice |
ex 12 11 |
Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku, s výjimkou produktů kódu KN ex 1211 90 86 v části IX |
ex 12 12 |
Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky Cichorium intybus druhu sativum) používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |
ex 1212 99 |
– – Jiné než cukrová třtina: |
1212 99 41 a 1212 99 49 |
– – – Semena svatojánského chleba |
ex 1212 99 95 |
– – – Ostatní, s výjimkou kořenů čekanky |
1213 00 00 |
Sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet |
ex 12 14 |
Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet: |
ex 1214 10 00 |
– Moučka a pelety z vojtěšky (alfalfa) s výjimkou moučky a pelet z vojtěšky uměle sušené teplem nebo z vojtěšky sušené jinak než uměle teplem a mleté |
ex 1214 90 |
– Ostatní: |
1214 90 10 |
– – Krmná řepa, tuřín a jiné krmné kořeny |
ex 1214 90 90 |
– – Ostatní, s výjimkou: |
– Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve a jiných obdobných krmiv, sušených uměle teplem, jiných než seno a krmná kapusta a produkty obsahující seno |
|
– Vojtěšky, vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve, komonice lékařské, hrachoru setého a štírovníku růžkatého, sušených jinak než uměle teplem a mletých |
|
ex 15 02 |
Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503 : |
ex 1502 10 10 ex 1502 90 10 |
– Pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu, s výjimkou tuků získaných z kostí a odpadu () |
1503 00 |
Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené |
ex 15 04 |
Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené, s výjimkou olejů z rybích jater a frakcí položky 1504 10 a tuky a oleje a jejich frakce z ryb jiné než oleje z jater položky 1504 20 |
1507 |
Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |
1508 |
Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |
1511 |
Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený |
1512 |
Slunečnicový olej, světnicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |
1513 |
Kokosový olej (kopra), olej z palmových jader, babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |
1514 |
Řepkový, nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |
ex 15 15 |
Ostatní stálé rostlinné tuky a oleje (s výjimkou jojobového oleje podpoložky ex 1515 90 11 ) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené |
ex 15 16 |
Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené (s výjimkou hydrogenovaného ricinového oleje, tzv. „opálového vosku“ podpoložky 1516 20 10 ) |
ex 15 17 |
Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516 , s výjimkou podpoložek 1517 10 10 , 1517 90 10 a 1517 90 93 |
1518 00 31 a 1518 00 39 |
Rostlinné oleje stálé, tekuté, smíšené, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu () |
1522 00 91 |
Destilační zbytky a usazeniny olejů; mýdlové kaly po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje |
1522 00 99 |
Jiné zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků, s výjimkou těch, které obsahují olej s vlastnostmi olivového oleje |
ex 16 02 |
Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve: |
– Z vepřů: |
|
ex 1602 41 |
– – Kýty a kusy z nich: |
1602 41 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 1602 42 |
– – Plece a kusy z nich: |
1602 42 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 1602 49 |
– – Ostatní, včetně směsí: |
1602 49 90 |
– – – Jiné než z domácích prasat |
ex 1602 90 |
– Ostatní, včetně přípravků z krve jakýchkoliv zvířat: |
– – Jiné než přípravky z krve jakýchkoliv zvířat: |
|
1602 90 31 |
– – – Ze zvěřiny nebo králíků |
– – – Ostatní: |
|
– – – – Jiné než obsahující maso nebo droby z domácích vepřů: |
|
– – – – – Jiné než obsahující hovězí maso nebo droby: |
|
1602 90 99 |
– – – – – – Jiné než z ovcí nebo koz |
ex 1603 00 |
Výtažky a šťávy z masa |
1801 00 00 |
Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené |
1802 00 00 |
Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady |
ex 20 01 |
Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové: |
ex 2001 90 |
– Ostatní: |
2001 90 20 |
– – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky |
ex 20 05 |
Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 : |
ex 2005 99 |
– Ostatní zelenina a zeleninové směsi: |
2005 99 10 |
– – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky |
ex 22 06 |
Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |
2206 31 91 až 2206 00 89 |
– Jiné než matolinové víno |
ex 23 01 |
Moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky: |
2301 10 00 |
– Moučky, šroty a pelety, z masa nebo drobů; škvarky |
ex 23 02 |
Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin: |
2302 50 00 |
– Luštěninové |
2304 00 00 |
Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sójového oleje |
2305 00 00 |
Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje |
ex 23 06 |
Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 nebo 2305 , s výjimkou podpoložek 2306 90 05 (pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci oleje z kukuřičných klíčků) a 2306 90 11 a 2306 90 19 (pokrutiny a jiné pevné zbytky, po extrakci olivového oleje) |
ex 2307 00 |
Vinný kal; surový vinný kámen: |
2307 00 90 |
– Surový vinný kámen |
ex 2308 00 |
Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |
2308 00 90 |
– Jiné než výlisky z hroznů (matoliny), žaludy a koňské kaštany, ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů |
ex 23 09 |
Přípravky používané k výživě zvířat: |
ex 2309 10 |
– Výživa pro psy nebo kočky, v balení pro drobný prodej: |
2309 10 90 |
– – Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky |
ex 2309 90 |
– Ostatní: |
ex 2309 90 10 |
– – Ostatní, včetně premixů: |
– – Rozpustné výrobky z mořských savců |
|
ex 2309 90 91 až 2309 90 96 |
– – – Jiné než obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50 , 1702 30 90 , 1702 40 90 , 1702 90 50 a 2152 90 55 nebo mléčné výrobky, s výjimkou |
– Bílkovinných koncentrátů získaných ze šťávy z vojtěšky a ze šťávy z trávy |
|
– Dehydratovaných produktů získaných výhradně z pevných zbytků a šťáv vzniklých přípravou koncentrátů zmíněných v první odrážce |
|
(1)
Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Unie (viz směrnice Rady 94/28/ES (2); nařízení Komise (ES) č. 504/2008 (3)).
(2)
Směrnice Rady 94/28/ES ze dne 23. června 1994, kterou se stanoví zásady zootechnických a genealogických podmínek pro dovoz zvířat, spermatu, vajíček a embryí ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 77/504/EHS o čistokrevném plemenném skotu (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66).
(3)
Nařízení Komise (ES) č. 504/2008 ze dne 6. června 2008, kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 3).
(4)
Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných právních předpisech Unie (viz směrnice Rady 88/661/EHS (5); směrnice 94/28/ES a rozhodnutí Komise 96/510/ES (6)).
(5)
Směrnice Rady 88/661/EHS ze dne 19. prosince 1988 o zootechnických normách pro plemenná prasata (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36).
(6)
Rozhodnutí Komise 96/510/ES ze dne 18. července 1996, kterým se stanoví potvrzení o původu zvířete a osvědčení o plemenné příslušnosti pro dovoz plemenných zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí (Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53).).
(7)
Zařazení do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným v příslušných ustanoveních Unie (viz články 291 až 300 nařízení (EHS) č. 2454/93).
(8)
Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v hlavě II oddílu F úvodních ustanovení kombinované nomenklatury. |
Oddíl 2
Kód KN |
Popis |
0101 29 10 |
Živí koně, k porážce () |
ex 0205 00 |
Koňské maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
0210 99 10 |
Koňské maso, solené, ve slaném nálevu, nebo sušené |
0511 99 10 |
Šlachy; odřezky a jiný podobný odpad ze surových kůží nebo kožek |
0701 |
Brambory, čerstvé nebo chlazené |
0901 |
Káva, též pražená nebo bez kofeinu; kávové slupky a pulpy; kávové náhražky s jakýmkoliv obsahem kávy |
1105 |
Mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor |
1212 94 00 |
Kořeny čekanky |
2209 00 91 a 2209 00 99 |
Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové, jiné než vinný ocet |
4501 |
Přírodní korek, surový nebo jednoduše upravený; korkový odpad; rozdrcený, granulovaný nebo na prach umletý korek |
(1)
Zařazení do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným v příslušných ustanoveních Unie (viz články 291 až 300 nařízení (EHS) č. 2454/93). |
PŘÍLOHA II
DEFINICE UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 1
ČÁST I
Definice týkající se odvětví rýže
I. Pojmy „neloupaná rýže“, „loupaná rýže“, „poloomletá rýže“, „celoomletá rýže“, „kulatozrnná rýže“, „střednězrnná rýže“, „dlouhozrnná rýže A nebo B“ a „zlomková rýže“ se definují takto:
„Neloupanou rýží“ se rozumí rýže, jež si i po vymlácení uchovala plevy.
„Loupanou rýží“ se rozumí neloupaná rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže sbramato“.
„Poloomletou rýží“ se rozumí neloupaná rýže zbavená plev, části klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoli však vnitřních vrstev oplodí.
„Celoomletou rýží“ se rozumí neloupaná rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn.
„Kulatozrnnou rýží“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je menší než 2.
„Střednězrnnou rýží“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 5,2 mm, avšak nejvýše 6 mm a poměr délka/šířka je menší než 3.
„Dlouhozrnnou rýží“:
„dlouhozrnnou rýží A“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 6 mm a poměr délka/šířka větší než 2, avšak menší než 3,
„dlouhozrnnou rýží B“ se rozumí rýže, jejíž délka zrna je větší než 6 mm a poměr délka/šířka je nejméně 3.
„Měřením zrn“ se rozumí měření na celoomleté rýži prováděné touto metodou:
z šarže se odebere reprezentativní vzorek,
vzorek se proseje tak, aby zůstala pouze celá zrna včetně zrn nezralých,
provedou se dvě měření, každé na 100 zrnech, a vypočte se průměr,
výsledek se vyjádří v milimetrech a zaokrouhlí se na jedno desetinné místo.
„Zlomkovou rýží“ se rozumějí zlomky zrn, jejichž délka nepřesahuje tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.
II. Pokud jde o zrna rýže a zlomkové rýže snížené jakosti, použijí se tyto definice:
„Celými zrny“ se rozumějí zrna, z nichž byla odstraněna pouze část konce, bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých stadií opracování.
„Useknutými zrny“ se rozumějí zrna, z nichž byl odstraněn celý konec.
„Zlomkovými zrny nebo úlomky“ se rozumějí zrna, z nichž byla odstraněna větší část než konec; zlomková zrna zahrnují:
zlomková zrna velká (části zrn, které nejsou kratší než polovina zrna, avšak netvoří celé zrno),
zlomková zrna střední (části zrn, které nejsou kratší než čtvrtina délky zrna, ale jsou kratší než minimální velikost „velkých zlomkových zrn“),
zlomková zrna drobná (části zrn, které jsou menší než čtvrtina zrna, avšak neprojdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm),
úlomky (malé části nebo částečky zrn, které projdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm); za úlomky se považují i přepůlená zrna (části zrna vzniklé podélným přepůlením zrna).
„Zelenými zrny“ se rozumějí zrna, která plně nedozrála.
„Přirozeně deformovanými zrny“ se rozumějí zrna vykazující přirozené deformace dědičného či jiného původu v porovnání s morfologickými znaky typickými pro odrůdu.
„Křídově bílými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž jsou nejméně tři čtvrtiny povrchu matné a křídově bílé.
„Červeně pruhovanými zrny“ se rozumějí zrna s podélným červeným pruhováním různé intenzity a odstínů, majícím svůj původ ve zbytcích oplodí.
„Zrny se skvrnami“ se rozumějí zrna se zřetelně ohraničeným malým kroužkem tmavé barvy a víceméně pravidelného tvaru; za zrna se skvrnami se rovněž považují zrna s nepatrným černým pruhováním pouze na povrchu; pruhování a skvrny nesmějí mít žlutou nebo tmavou aureolu.
„Zbarvenými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo na malé části jejich povrchu ke zjevné změně jejich přirozené barvy; skvrny mohou být různých barev (načernalé, načervenalé, hnědé); za skvrny je rovněž považováno hluboké černé pruhování. Pokud je barva skvrn (černá, růžová, načervenalá až hnědá) dostatečně zřetelná, aby se dala ihned vizuálně rozpoznat, a tyto skvrny pokrývají polovinu zrna a více, musí být tato zrna považována za žlutá zrna.
„Žlutými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením zcela nebo zčásti ke změně jejich přirozené barvy a objevily se na nich různé odstíny, od citrónově žlutého až po oranžově žlutý.
„Jantarově žlutými zrny“ se rozumějí zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením k nepatrné jednotné změně barvy po celém povrchu; dochází ke změně barvy zrna na světle jantarově žlutou.
ČÁST II
Technické definice týkající se odvětví cukru
Oddíl A
Obecné definice
1. „Bílým cukrem“ se rozumí cukr nearomatizovaný, nebarvený, neobsahující žádné jiné přidané látky, obsahující v sušině 99,5 % hmotnostních nebo více sacharózy určené polarimetrickou metodou.
2. „Surovým cukrem“ se rozumí cukr nearomatizovaný, nebarvený, neobsahující jiné přidané látky, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharózy určené polarimetrickou metodou.
3. „Izoglukózou“ se rozumí produkt získaný z glukózy nebo jejích polymerů obsahující nejméně 10 % hmotnostních fruktózy v sušině.
4. „Inulinovým sirupem“ se rozumí přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktózy, obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních fruktózy ve volném stavu nebo jako sacharózu a vyjádřený jako ekvivalent cukru/izoglukózy. ►M7 ————— ◄
5. „Smlouvou o dodání“ se rozumí smlouva uzavřená mezi prodejcem a podnikem o dodání cukrové řepy pro výrobu cukru.
6. „Mezioborovou dohodou“ se rozumí:
dohoda uzavřená před uzavřením smlouvy o dodání mezi podniky nebo organizací podniků uznanou dotčeným členským státem nebo seskupením takových organizací podniků na jedné straně a sdružením prodejců uznaným dotčeným členským státem nebo seskupením takových organizací prodejců na straně druhé;
neexistuje-li dohoda podle písmene a), právní předpisy o obchodních společnostech a družstvech, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr.
▼M7 —————
ČÁST III
Definice týkající se odvětví chmele
1. „Chmelem“ se rozumí sušená květenství, rovněž nazývaná chmelové hlávky (samičí) rostliny chmele otáčivého (Humulus lupulus); tato zelenožlutá květenství vejčitého tvaru mají stopku a jejich největší délka se pohybuje zpravidla od 2 do 5 cm.
2. „Chmelovým práškem“ se rozumí výrobek získaný mletím chmele, který obsahuje všechny přirozené části.
3. „Chmelovým práškem s vyšším obsahem lupulinu“ se rozumí výrobek získaný mletím chmele, ze kterého byla mechanicky odstraněna část listů, stopek, listenů a vřetének.
4. „Chmelovým výtažkem“ se rozumějí koncentrované výrobky získané působením rozpouštědla na chmel nebo na chmelový prášek.
5. „Smíšenými chmelovými výrobky“ se rozumí směs dvou nebo více výrobků uvedených v bodech 1 až 4.
ČÁST IV
Definice týkající se odvětví vína
V souvislosti s révou
„Vyklučením“ se rozumí úplné odstranění všech révových keřů, které se nacházejí na ploše vinice.
„Výsadbou“ se rozumí definitivní vysazení štěpované nebo neštěpované révy či jejích částí za účelem produkce hroznů nebo založení porostu za účelem produkce roubů.
„Přeštěpováním“ se rozumí štěpování révového keře, na kterém bylo již dříve provedeno štěpování.
V souvislosti s výrobou
„Čerstvými vinnými hrozny“ se rozumějí zralé nebo mírně zaschlé plody révy používané k výrobě vína, které mohou být běžným zpracovatelským postupem rozdrceny nebo lisovány a které mohou spontánně alkoholově kvasit.
„Hroznovým moštem z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu,“ se rozumí výrobek, který:
vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových a nejvýše 15 % objemových;
se získává přidáním do nezkvašeného hroznového moštu o přirozeném obsahu alkoholu nejméně 8,5 % objemových pocházejícího výhradně z moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 81 odst. 2:
buď neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů se skutečným obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových,
nebo nerektifikovaného výrobku získaného destilací vína, který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 80 % objemových.
„Hroznovou šťávou“ se rozumí tekutý, nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek, který:
se získává přiměřeným zpracováním, které jej činí vhodným ke spotřebě v nezměněném stavu;
se získává z čerstvých vinných hroznů nebo z hroznového moštu nebo zředěním. Pokud je získán zředěním, musí se jednat o zředění zahuštěného hroznového moštu nebo moštového koncentrátu.
Skutečný obsah alkoholu v hroznové šťávě nesmí překročit 1 % objemové.
„Moštovým koncentrátem“ se rozumí nekaramelizovaná hroznová šťáva získaná částečným odstraněním vody z hroznové šťávy libovolnou povolenou metodou s výjimkou přímého ohně tak, že při teplotě 20 °C není při užití stanovené metody údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.
Skutečný obsah alkoholu v moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.
„Vinným kalem“ se rozumějí zbytky,
které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení, během skladování či po povoleném ošetření;
vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu a);
které se usazují v nádobách obsahujících hroznový mošt během skladování či po povoleném ošetření; nebo
vzniklé filtrací nebo odstředěním výrobku uvedeného v písmenu c).
„Výlisky z hroznů“ nebo „matolinami“ se rozumí zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů.
„Matolinovým vínem“ se rozumí výrobek, který se získává:
kvašením neošetřených matolin nasáklých vodou; nebo
vyluhováním prokvašených matolin ve vodě.
„Alkoholizovaným vínem pro destilaci“ se rozumí výrobek, který:
vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 18 % objemových a nejvýše 24 % objemových;
se získává výhradně tím, že se do vína bez zbytkového cukru přidá nerektifikovaný výrobek pocházející z destilace vína se skutečným obsahem alkoholu nejvýše 86 % objemových; nebo
vykazuje obsah těkavých kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejvýše 1,5 gramů na litr.
„Kupáží“ se rozumí
hroznový mošt;
víno; nebo
směs hroznových moštů nebo vín s různými vlastnostmi,
které jsou určeny k výrobě určitého druhu šumivých vín.
Obsah alkoholu
„Skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C.
„Možným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu při teplotě 20 °C, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při této teplotě.
„Celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech objemových.
„Přirozeným obsahem alkoholu v procentech objemových“ se rozumí celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoli obohacením.
„Skutečným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kilogramech výrobku.
„Možným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu, který může vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 kilogramech výrobku.
„Celkovým obsahem alkoholu v procentech hmotnostních“ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech hmotnostních.
ČÁST V
Definice týkající se odvětví hovězího a telecího masa
„Skotem“ se rozumí živý domácí skot kódů KN 0102 21 , ex 0102 31 00 , 0102 90 20 , ex 0102 29 10 až ex 0102 29 99 , 0102 39 10 , 0102 90 91 .
ČÁST VI
Definice týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků
Pro účely uplatňování celní kvóty pro máslo pocházející z Nového Zélandu výraz „vyrobené přímo z mléka nebo smetany“ nevylučuje máslo vyrobené z mléka nebo smetany bez použití skladovaných surovin, během jediného, samostatného a nepřerušovaného výrobního procesu, v němž může smetana projít fází, kdy dochází k zahuštění a/nebo frakcionaci máselného tuku.
ČÁST VII
Definice týkající se odvětví vajec
1. „Vejci ve skořápce“ se rozumějí drůbeží vejce ve skořápce, čerstvá, konzervovaná, nebo vařená, jiná než násadová vejce uvedená v bodě 2.
2. „Násadovými vejci“ se rozumějí drůbeží vejce na násadu.
3. „Celými produkty“ se rozumějí ptačí vejce bez skořápky, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodná k lidské spotřebě.
4. „Oddělenými produkty“ se rozumějí žloutky ptačích vajec, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, vhodné k lidské spotřebě.
ČÁST VIII
Definice týkající se odvětví drůbežího masa
1. „Živou drůbeží“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti vyšší než 185 gramů, kur domácí, kohouti, kachny, husy, krůty a perličky.
2. „Drůbežími mláďaty“ se rozumí živá domácí drůbež o kusové hmotnosti nejvýše 185 gramů, kur domácí, kohouti, kachny, husy, krůty a perličky.
3. „Poraženou drůbeží“ se rozumí mrtvá domácí drůbež druhu kur domácí, kachny, husy, krůty a perličky, vcelku, též bez drobů.
4. „Odvozenými produkty“ se rozumějí:
produkty uvedené v příloze I části XX písm. a);
produkty uvedené v příloze I části XX písm. b), kromě poražené drůbeže a jedlých drobů zvaných „dělené drůbeží maso“;
jedlé droby uvedené v příloze I části XX písm. b);
produkty uvedené v příloze I části XX písm. c);
produkty uvedené v příloze I části XX písm. d) a e);
výrobky uvedené v příloze I části XX písm. f), jiné než výrobky kódů KN 1602 20 10 .
ČÁST IX
Definice týkající se odvětví včelařství
1. Medem se rozumí med ve smyslu směrnice Rady 2001/110/ES ( 23 ), a to i pokud jde o hlavní druhy medu.
2. „Včelařskými produkty“ se rozumějí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis a pyl.
PŘÍLOHA III
STANDARDNÍ JAKOST RÝŽE A CUKRU PODLE ČLÁNKU 1a NAŘÍZENÍ (EU) č. 1370/2013 ( 24 )
A. Standardní jakost neloupané rýže
Neloupaná rýže standardní jakosti
je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, bez zápachu;
obsahuje nejvýše 13 % vlhkosti;
má výnos při zpracování celoomleté rýže 63 % hmotnostních v celých zrnech (s povolenou odchylkou 3 % useknutých zrn), z čehož hmotnostní procentní podíl zrn celoomleté rýže, která jsou snížené jakosti, činí
křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN 1006 10 27 a 1006 10 98 |
1,5 % |
křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN jiných než 1006 10 27 a 1006 10 98 : |
2,0 % |
červeně pruhovaná zrna |
1,0 % |
zrna se skvrnami |
0,50 % |
zbarvená zrna |
0,25 % |
žlutá zrna |
0,02 % |
jantarově žlutá zrna |
0,05 % |
B. Standardní jakost cukru
▼M7 —————
II. Standardní jakost bílého cukru
1. Bílý cukr standardní jakosti má tyto vlastnosti:
řádná a uspokojivá obchodní jakost; suchý, ve formě krystalů stejnoměrného zrnění, sypký;
minimální polarizace: 99,7;
maximální vlhkost: 0,06 %;
maximální obsah invertního cukru: 0,04 %;
celkový počet bodů určený podle bodu 2 je nejvýše 22, z toho:
2. Jeden bod odpovídá:
0,0018 % obsahu popela podle metody ICUMSA při 28° Brix;
0,5 jednotek barevného typu podle metody Brunswick;
7,5 jednotek barvy roztoku podle metody ICUMSA.
3. Pro určení faktorů uvedených v bodu 1 se použijí metody, které se používají pro určení těchto faktorů v rámci intervenčních opatření.
III. Standardní jakost surového cukru
1. Surový cukr standardní jakosti je cukr s výtěžností 92 %, vyjádřenou jako bílý cukr.
2. Výtěžnost surového řepného cukru se vypočítá tak, že se od polarizačního stupně tohoto cukru odečte:
procentní obsah popela vynásobený čtyřmi;
procentní obsah invertního cukru vynásobený dvěma;
číslo 1.
3. Výtěžnost surového třtinového cukru se vypočítá tak, že od dvojnásobku polarizačního stupně tohoto cukru se odečte číslo 100.
PŘÍLOHA IV
KLASIFIKAČNÍ STUPNICE UNIE PRO JATEČNĚ UPRAVENÁ TĚLA PODLE ČLÁNKU 10
A. Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla kusů skotu ve věku osmi měsíců a více
I. Definice
Použijí se tyto definice:
„jatečně upraveným tělem“ se rozumí celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vykolení a stažení z kůže;
„půlkou jatečně upraveného těla“ se rozumí produkt získaný symetrickým rozdělením jatečně upraveného těla podle bodu 1 středem obratlů krčních, hrudních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a srůstu ischio-stydkých kostí.
II. Kategorie
Jatečně upravená těla skotu se dělí do těchto kategorií:
Z : jatečně upravená těla zvířat ve věku od 8 do méně než 12 měsíců;
A : jatečně upravená těla býků ve věku od 12 do méně než 24 měsíců;
B : jatečně upravená těla býků ve věku od 24 měsíců;
C : jatečně upravená těla volů ve věku od 12 měsíců;
D : jatečně upravená těla krav;
E : jatečně upravená těla jalovic ve věku od 12 měsíců.
III. Klasifikace
Jatečně upravená těla jsou klasifikována na základě posouzení:
zmasilosti, vymezené takto:
vyvinutost profilů jatečně upravených těl, zejména jejich hlavních částí (kýta, hřbet, plec)
Třída zmasilosti |
Popis |
S nejvyšší |
všechny profily extrémně konvexní; výjimečně vyvinutá svalovina s dvojím osvalením |
E vynikající |
všechny profily konvexní až super konvexní; výjimečně vyvinutá svalovina |
U velmi dobrá |
profily celkově konvexní, velmi dobře vyvinutá svalovina |
R dobrá |
profily celkově rovné; dobře vyvinutá svalovina |
O průměrná |
profily rovné až konkávní; průměrně vyvinutá svalovina |
P špatná |
všechny profily konkávní až velmi konkávní; slabě vyvinutá svalovina |
protučnělosti, vymezené takto:
Třída protučnělosti |
Popis |
1 velmi slabá |
slabá nebo žádná vrstva tuku |
2 slabá |
mírná vrstva tuku, svalovina téměř všude zřetelná |
3 průměrná |
svalovina je téměř všude pokrytá tukem s výjimkou kýty a plece, slabé vrstvy tuku v hrudní dutině |
4 silná |
svalovina pokrytá tukem, kýta a plec jsou přesto částečně zřetelné, silné vrstvy tuku v hrudní dutině |
5 velmi silná |
celý povrch jatečně upraveného těla je pokryt tukem; velmi silné vrstvy v hrudní dutině |
Členské státy jsou oprávněny dále dělit každou ze tříd stanovenou v bodech 1 a 2 do nejvýše tří podtříd.
IV. Obchodní úprava
Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl musí mít tuto obchodní úpravu:
bez hlavy a bez nohou; hlava je od jatečně upraveného těla oddělena v místě hlavového kloubu (atlanto-okcipitálního kloubu) a nohy jsou odděleny na úrovni karpometakarpálního nebo tarzometatarzálního kloubu,
bez orgánů v dutině hrudní a břišní, s ledvinami nebo bez nich, s ledvinovým a pánevním lojem nebo bez něj,
bez pohlavních orgánů a připojených svalů, bez vemene a vemenního loje.
V. Klasifikace a označování
Jatka schválená podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ( 25 ) přijmou opatření k zajištění toho, aby všechna jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl kusů skotu ve věku osmi měsíců nebo více, který v nich byl poražen a nese označení zdravotní nezávadnosti podle čl. 5 odst. 2 ve spojení s přílohou I oddílem I kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ( 26 ), byly klasifikovány a označeny v souladu s klasifikační stupnicí Unie.
Před označením mohou členské státy udělit povolení, aby byl z jatečně upravených těl nebo půlek jatečně upravených těl odstraněn podkožní tuk, pokud je to odůvodněno protučnělostí.
B. Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla prasat
I. Definice
„Jatečně upraveným tělem“ se rozumí tělo poraženého, vykrveného a vykoleného prasete, celé nebo rozdělené středem.
II. Klasifikace
Jatečně upravená těla jsou klasifikována podle odhadovaného podílu libového masa takto:
Třída |
Libové maso v procentech hmotnosti jatečně upraveného těla |
S |
60 nebo více |
E |
55 nebo více, ale méně než 60 |
U |
50 nebo více, ale méně než 55 |
R |
45 nebo více, ale méně než 50 |
O |
40 nebo více, ale méně než 45 |
P |
méně než 40 |
III. Obchodní úprava
Jatečně upravená těla musí mít obchodní úpravu bez jazyka, štětin, spárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.
IV. Podíl libového masa
1. Podíl libového masa se hodnotí pomocí metod povolených Komisí. Povoleny mohou být pouze statisticky ověřené metody vyhodnocování založené na fyzickém měření jedné nebo více anatomických částí jatečně upraveného těla prasete. Předpokladem pro schválení metody klasifikace je to, že chyba statistického odhadu nepřekročí stanovenou maximální toleranci.
2. Obchodní hodnota jatečně upravených těl se ovšem neurčuje pouze na základě odhadovaného podílu libového masa.
V. Označování jatečně upravených těl
Nestanoví-li Komise jinak, klasifikovaná jatečně upravená těla se za účelem identifikace označují podle stupnice Unie.
C. Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla ovcí
I. Definice
Použijí se definice „jatečně upravená těla“ a „půlky jatečně upravených těl“ stanovené v části A bodě I.
II. Kategorie
Jatečně upravená těla se dělí do těchto kategorií:
A : jatečně upravená těla jehňat mladších dvanácti měsíců,
B : jatečně upravená těla ostatních ovcí.
III. Klasifikace
Jatečně upravená těla jsou klasifikována obdobně na základě použití příslušných ustanovení části A bodu III. Výraz „kýta“ v části A bodu III odst. 1 a v řádcích 3 a 4 tabulky uvedené v části A bodu III odst. 2 se nahrazuje výrazem „zadní čtvrť“.
IV. Obchodní úprava
Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl mají obchodní úpravu bez hlavy (oddělené v místě hlavového atlanto-okcipitálního kloubu), nohou (oddělených na úrovni karpometakarpálního nebo tarzometatarzálního kloubu), ocasu (odděleného mezi šestým a sedmým ocasním obratlem), vemene, pohlavních orgánů, jater a vnitřností. Ledviny a ledvinový lůj tvoří součást jatečně upraveného těla.
Členské státy jsou oprávněny povolit odlišné obchodní úpravy, pokud se nepoužije úprava referenční.
V. Označování jatečně upravených těl
Klasifikovaná jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl se za účelem identifikace označují podle stupnice Unie.
PŘÍLOHA V
PRODUKTY A VÝROBKY PODLE ČL. 23 ODST. 5
Kategorie I
Kategorie II
Fermentované (kysané) nebo nefermentované (nekysané) mléčné výrobky s ovocem, ochucené přírodním aromatem či nearomatizované
▼M7 —————
PŘÍLOHA VII
DEFINICE, OZNAČENÍ A OBCHODNÍ NÁZVY PRODUKTŮ PODLE ČLÁNKU 78
Pro účely této přílohy se „obchodním názvem“ rozumí název, pod kterým se potravina prodává, ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/13/ES nebo název potraviny ve smyslu článku 7 nařízení (EU) č. 1169/2011.
ČÁST I.
Maso skotu mladšího dvanácti měsíců
I. Definice
Pro účely této části se „masem“ rozumějí všechna jatečně upravená těla, maso nevykostěné nebo vykostěné a droby, ať již dělené, nebo nedělené, určené k lidské spotřebě, pocházející ze skotu mladšího dvanácti měsíců, čerstvé, zmrazené či hluboce zmrazené, v obalech či baleních, nebo bez nich.
II. Kategorizace skotu mladšího dvanácti měsíců na jatkách
Pod dohledem příslušného orgánu rozdělí hospodářské subjekty v okamžiku porážky všechny kusy skotu mladší dvanácti měsíců do jedné z těchto dvou kategorií:
kategorie V: skot mladší než osm měsíců
identifikační písmeno této kategorie: V;
Toto rozdělení musí být prováděno na základě informací obsažených ve zvířecím pasu doprovázejícím skot nebo, pokud to není možné, na základě údajů obsažených v počítačové databázi podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ( 27 ).
Na žádost seskupení uvedeného v čl. 3 bodě 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 se může příslušný členský stát rozhodnout, že podmínky uvedené v tomto bodě se nepoužijí na maso skotu, které nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení chráněné podle nařízení (EU) č. 1151/2012, zapsané do 29. června 2007.
III. Obchodní názvy
1. Maso skotu mladšího dvanácti měsíců se v členských státech uvádí na trh pouze pod tímto obchodním názvem nebo těmito obchodními názvy stanovenými pro každý členský stát:
pro maso skotu mladšího osmi měsíců (identifikační písmeno této kategorie: V):
Země uvedení na trh |
Obchodní názvy, jež se mají použít |
Belgie |
veau, viande de veau/kalfsvlees/Kalbfleisch |
Bulharsko |
месо от малки телета |
Česká republika |
telecí |
Dánsko |
lyst kalvekød |
Německo |
Kalbfleisch |
Estonsko |
vasikaliha |
Irsko |
veal |
Řecko |
μοσχάρι γάλακτος |
Španělsko |
ternera blanca, carne de ternera blanca |
Francie |
veau, viande de veau |
Chorvatsko |
teletina |
Itálie |
vitello, carne di vitello |
Kypr |
μοσχάρι γάλακτος |
Lotyšsko |
teļa gaļa |
Litva |
veršiena |
Lucembursko |
veau, viande de veau/Kalbfleisch |
Maďarsko |
borjúhús |
Malta |
vitella |
Nizozemsko |
kalfsvlees |
Rakousko |
Kalbfleisch |
Polsko |
cielęcina |
Portugalsko |
vitela |
Rumunsko |
carne de vițel |
Slovinsko |
teletina |
Slovensko |
teľacie mäso |
Finsko |
vaalea vasikanliha/ljust kalvkött |
Švédsko |
ljust kalvkött |
pro maso skotu ve věku od osmi do méně než dvanácti měsíců (identifikační písmeno této kategorie: Z):
Země uvedení na trh |
Obchodní názvy, jež se mají použít |
Belgie |
jeune bovin, viande de jeune bovin/jongrundvlees/Jungrindfleisch |
Bulharsko |
телешко месо |
Česká republika |
hovězí maso z mladého skotu |
Dánsko |
kalvekød |
Německo |
Jungrindfleisch |
Estonsko |
noorloomaliha |
Irsko |
rosé veal |
Řecko |
νεαρό μοσχάρι |
Španělsko |
ternera, carne de ternera |
Francie |
jeune bovin, viande de jeune bovin |
Chorvatsko |
mlada junetina |
Itálie |
vitellone, carne di vitellone |
Kypr |
νεαρό μοσχάρι |
Lotyšsko |
jaunlopa gaļa |
Litva |
jautiena |
Lucembursko |
jeune bovin, viande de jeune bovin/Jungrindfleisch |
Maďarsko |
növendék marha húsa |
Malta |
vitellun |
Nizozemsko |
rosé kalfsvlees |
Rakousko |
Jungrindfleisch |
Polsko |
młoda wołowina |
Portugalsko |
vitelão |
Rumunsko |
carne de tineret bovin |
Slovinsko |
meso težjih telet |
Slovensko |
mäso z mladého dobytka |
Finsko |
vasikanliha/kalvkött |
Švédsko |
kalvkött |
▼M7 ————— |
|
2. Obchodní názvy podle odstavce 1 lze doplnit názvem nebo označením dotyčných kusů masa nebo drobů.
3. Obchodní názvy uvedené pro kategorii V v bodu A tabulky v odstavci 1 a jakýkoli nový název odvozený z těchto obchodních názvů se použijí pouze v případě, že jsou splněny požadavky této přílohy.
Zejména výrazy jako „veau“, „telecí“, „Kalb“, „μοσχάρι“, „ternera“, „kalv“, „veal“, „vitello“, „vitella“, „kalf“, „vitela“ a „teletina“ nelze používat v obchodním názvu nebo uvádět na označení u masa skotu staršího dvanácti měsíců.
4. Podmínky uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na maso skotu, které nese označení původu nebo zeměpisné označení chráněné podle nařízení (ES) č. 1151/2012, zapsané do 29. června 2007.
IV. Povinné údaje na štítku
1. Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, nařízení (EU) č. 1169/2011 a články 13, 14 a 15 nařízení (ES) č. 1760/2000, označí hospodářské subjekty maso skotu mladšího dvanácti měsíců v každé fázi produkce a uvádění na trh těmito údaji:
obchodním názvem v souladu s bodem III této části;
Odchylně od prvního pododstavce písm. b) mohou hospodářské subjekty ve fázích předcházejících uvolnění do prodeje konečnému spotřebiteli nahradit údaje o věku při porážce údaji o kategorii, a to: „kategorie V“ nebo „kategorie Z“.
2. Pokud jde o maso skotu mladšího dvanácti měsíců, které je nabízeno konečnému spotřebiteli k prodeji bez hotového balení v místech maloobchodního prodeje, členské státy stanoví pravidla týkající se způsobu, jak mají být údaje podle odstavce 1 uváděny.
V. Evidence
Hospodářské subjekty evidují v každé fázi produkce a uvádění na trh tyto údaje:
identifikační číslo a datum narození zvířat, a to pouze v rámci jatek;
referenční číslo, umožňující stanovit souvislost mezi identifikací zvířat, ze kterých maso pochází, na jedné straně, a obchodním názvem, věkem při porážce a identifikačním písmenem kategorie na štítku masa, na straně druhé;
datum vstupu a výstupu zvířat a masa do/ze zařízení.
VI. Úřední kontroly
1. Členské státy určí příslušný orgán nebo příslušné orgány odpovědné za úřední kontroly prováděné za účelem ověření uplatňování této části a uvědomí o tom Komisi.
2. Úřední kontroly jsou prováděny příslušným orgánem nebo příslušnými orgány v souladu s obecnými zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ( 28 ).
3. Odborníci Komise, podle potřeby společně s dotčenými příslušnými orgány a případně s odborníky členských států, provádějí kontroly na místě, aby zajistili provádění ustanovení této přílohy.
4. Každý členský stát, na jehož území se kontrola provádí, poskytne Komisi veškerou nezbytnou pomoc, již může potřebovat ke splnění svých úkolů.
5. V případě masa dováženého ze třetích zemí příslušný orgán určený třetí zemí nebo případně nezávislý třetí subjekt zajistí dodržování požadavků stanovených v této části. Tento nezávislý subjekt musí plně zajistit dodržování podmínek stanovených evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65.
ČÁST II
Druhy výrobků z révy vinné
Druhy výrobků z révy vinné jsou druhy uvedené v bodech 1 až 17. Druhy výrobků z révy vinné uvedené v bodě 1 a bodech 4 až 9 mohou být ošetřeny úplnou nebo částečnou dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII poté, co v plné míře dosáhnou svých vlastností popsaných v uvedených bodech.
1) Víno
„Vínem“ se rozumí výrobek, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.
Víno:
po případném použití postupů uvedených v příloze VIII části I oddílu B vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových, jestliže bylo získáno výhradně z hroznů sklizených ve vinařských zónách A a B podle dodatku I této přílohy, a nejméně 9 % objemových v ostatních vinařských zónách;
odchylně od jinak použitelného minimálního skutečného obsahu alkoholu, má-li chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, vykazuje po případném použití postupů uvedených v příloze VIII části I oddílu B skutečný obsah alkoholu nejméně 4,5 % objemových;
vykazuje celkový obsah alkoholu nejvýše 15 % objemových. Odchylně však:
vykazuje celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina vinná, nejméně 3,5 gramu na litr nebo 46,6 miliekvivalentů na litr, s výhradou odchylek, jež mohou být přijaty Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2.
„Retsinou“ se rozumí víno, které bylo vyrobeno výhradně na zeměpisném území Řecka z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice halepské (Pinus halepensis Mill.). Tuto pryskyřici lze užít pouze k výrobě vína „Retsina“ za podmínek stanovených v platných řeckých předpisech.
Odchylně od druhého pododstavce písm. b) se „Tokaji eszencia“ a „Tokajská esencia“ považují za víno.
Členské státy však mohou povolit používání výrazu „víno“, pokud:
je doprovázen názvem ovoce ve formě složeného názvu, pro uvádění na trh výrobků, které byly získány kvašením jiného druhu ovoce než vinných hroznů; nebo
je součástí složeného názvu.
Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v této příloze musí být vyloučena.
2) Mladé víno v procesu kvašení
„Mladým vínem v procesu kvašení“ se rozumí výrobek, jehož alkoholové kvašení ještě není ukončeno a který ještě není oddělen od kalů.
3) Likérové víno
„Likérovým vínem“ se rozumí výrobek,
který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových. Na základě výjimky a v případě vín určených pro delší zrání se tato omezení mohou lišit v případě určitých likérových vín s označením původu nebo zeměpisným označením uvedeným na seznamu, který vytvořila Komise na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 75 odst. 2, a to za podmínky, že:
který vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových, kromě některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2;
který se získává:
který vykazuje původní přirozený obsah alkoholu nejméně 12 % objemových, kromě některých likérových vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2;
do kterého byl přidán:
samostatně nebo ve směsi:
případně spolu s jedním nebo více z těchto výrobků:
do kterého byly pro některá likérová vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2, odchylně od písmene e) přidány:
buď výrobky uvedené v písm. e) bodě i), samostatně nebo ve směsi, nebo
jeden či více z těchto výrobků:
případně jeden nebo více z těchto výrobků:
4) Šumivé víno
„Šumivým vínem“ se rozumí výrobek,
který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením
který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;
v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým; a
u něhož kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových.
5) Jakostní šumivé víno
„Jakostním šumivým vínem“ se rozumí výrobek,
který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením
který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;
v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým; a
u něhož kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových.
6) Jakostní aromatické šumivé víno
„Jakostním aromatickým šumivým vínem“ se rozumí jakostní šumivé víno, které:
se získává tak, že se pro kupáž použije pouze hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán ze zvláštních moštových odrůd uvedených na seznamu sestaveném Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2.
Jakostní aromatická šumivá vína, při jejichž tradiční výrobě se pro kupáž použije víno, určí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2;
v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým;
vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 6 % objemových; a
vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 10 % objemových.
7) Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým
„Šumivým vínem“ se rozumí dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který:
se získává z vína bez chráněného označení původu i chráněného zeměpisného označení;
se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého, který do něj byl zcela či částečně dodán; a
v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým.
8) Perlivé víno
„Perlivým vínem“ se rozumí výrobek, který:
se získává z vína, z mladého vína v procesu kvašení, hroznového moštu nebo z částečně zkvašeného hroznového moštu, pokud tyto výrobky vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;
vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových;
v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným endogenním oxidem uhličitým; a
je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.
9) Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým
„Perlivým vínem dosyceným oxidem uhličitým“ se rozumí výrobek, který:
se získává z vína, z mladého vína v procesu kvašení, hroznového moštu nebo z částečně zkvašeného hroznového moštu;
vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;
v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým, který byl zcela či částečně dodán; a
je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.
10) Hroznový mošt
„Hroznovým moštem“ se rozumí tekutý výrobek získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů. Skutečný obsah alkoholu v hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.
11) Částečně zkvašený hroznový mošt
„Částečně zkvašeným hroznovým moštem“ se rozumí výrobek získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu v procentech objemových.
12) Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů
„Částečně zkvašeným hroznovým moštem ze zaschlých vinných hroznů“ se rozumí výrobek získaný částečným zkvašením hroznového moštu ze zaschlých vinných hroznů s celkovým obsahem cukru před kvašením nejméně 272 gramů na litr, jehož přirozený a skutečný obsah alkoholu není nižší než 8 % objemových. Některá vína určená Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2, která splňují tyto požadavky, se však nepovažují za částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů.
13) Zahuštěný hroznový mošt
„Zahuštěným hroznovým moštem“ se rozumí nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 °C není při použití metody, jež bude stanovena v souladu s čl. 80 odst. 5 a čl. 91 prvním pododstavcem písm. d) údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.
Skutečný obsah alkoholu v zahuštěném hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.
14) Rektifikovaný moštový koncentrát
„Rektifikovaným moštovým koncentrátem“ se rozumí:
tekutý nekaramelizovaný produkt, který
se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou s výjimkou přímého ohně tak, že údaj na refraktometru použitém podle metody stanovené v souladu s čl. 80 odst. 5 a čl. 91) prvním pododstavcem písm. d není při teplotě 20 °C nižší než 61,7 %;
byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění jiných složek než cukru;
vykazuje tyto vlastnosti:
pevný nekaramelizovaný výrobek, který:
se získává krystalizací tekutého rektifikovaného moštového koncentrátu bez použití rozpouštědla,
byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění jiných složek než cukru;
vykazuje tyto vlastnosti po rozpuštění při koncentraci 25 °Brix:
Skutečný obsah alkoholu v rektifikovaném moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.
15) Víno ze zaschlých hroznů
„Vínem ze zaschlých hroznů“ se rozumí výrobek, který:
se vyrábí bez obohacování z vinných hroznů ponechaných na slunci nebo ve stínu za účelem částečného odstranění vody;
vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 16 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 9 % objemových; a
vykazuje přirozený obsah alkoholu nejméně 16 % objemových (nebo 272 gramů cukru na litr).
16) Víno z přezrálých hroznů
„Vínem z přezrálých hroznů“ se rozumí výrobek, který:
se vyrábí bez obohacování;
vykazuje přirozený obsah alkoholu vyšší než 15 % objemových; a
vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových.
Členské státy mohou stanovit dobu zrání tohoto výrobku.
17) Vinný ocet
„Vinným octem“ se rozumí ocet, který:
se získává výhradně octovým kvašením vína; a
vykazuje celkový obsah kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejméně 60 gramů na litr.
ČÁST III
Mléko a mléčné výrobky
1. „Mlékem“ se rozumí výhradně běžná tekutina vylučovaná mléčnou žlázou získaná z jednoho nebo více dojení bez toho, aby se do ní cokoli přidávalo nebo z ní odebíralo.
Výraz „mléko“ se však může použít:
pro mléko, které bylo zpracováno, aniž bylo pozměněno jeho složení, nebo pro mléko, jehož obsah tuku byl standardizován podle části IV;
v souvislosti se slovem nebo slovy pro označení druhu, jakostní třídy, původu nebo zamýšleného způsobu použití takového mléka nebo pro popis fyzikálního zpracování nebo úpravy složení, kterým se podrobilo, za předpokladu, že se tato úprava omezuje na přidání nebo odebrání přirozených složek mléka.
2. Pro účely této části se „mléčnými výrobky“ rozumějí výrobky získané výlučně z mléka, přičemž se však mohou přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky.
Výhradně pro mléčné výrobky se vyhrazují:
tyto názvy používané ve všech stádiích uvádění na trh:
syrovátka,
smetana,
máslo,
podmáslí,
máselný olej,
kaseiny,
bezvodý mléčný tuk,
sýr,
jogurt,
kefír,
kumys,
viili/fil,
smetana,
fil;
rjaženka,
rūgušpiens;
názvy skutečně používané pro mléčné výrobky ve smyslu článku 5 směrnice 2000/13/ES nebo článku 17 nařízení (EU) č. 1169/2011.
3. Pojem „mléko“ a označení používaná pro mléčné výrobky se mohou používat i v souvislosti se slovem nebo slovy pro označení složených produktů, u nichž žádná část nenahrazuje a ani nemá nahrazovat žádnou složku mléka a jejichž základní součástí ve smyslu množství nebo charakteristiky produktu je mléko nebo mléčný výrobek.
4. Pokud nejde o kravské mléko, uvede se druh zvířete, z nějž mléko pochází.
5. Označení podle bodů 1, 2 a 3 se mohou používat pouze pro produkty uvedené v uvedeném bodu.
Toto ustanovení se však nepoužije na označování produktů, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti produktu.
6. Pro jiné produkty, než jsou produkty uvedené v bodech 1, 2 a 3 této části, se nesmí použít žádná etiketa, obchodní dokument, propagační materiál ani žádná forma reklamy podle definice článku 2 směrnice Rady 2006/114/ES ( 29 ), ani jakýkoli způsob obchodní úpravy uvádějící, naznačující nebo vyvolávající dojem, že daný produkt je produktem odvětví mléka a mléčných výrobků.
V případě produktu obsahujícího mléko nebo mléčné výrobky se však může použít označení „mléko“ nebo označení uvedená v bodu 2 druhém pododstavci této části pouze pro popis základních surovin a uvedení složek v souladu se směrnicí 2000/13/ES nebo nařízením (EU) č. 1169/2011.
ČÁST IV
Mléko pro lidskou spotřebu kódu KN 0401
I. Definice
Pro účely této části se rozumí:
„mlékem“ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;
„konzumním mlékem“ některý z produktů uvedených v bodu III určený pro dodávku spotřebiteli v nezměněném stavu;
„obsahem tuku“ hmotnostní poměr mezi částmi mléčného tuku a 100 částmi dotyčného mléka;
„obsahem bílkovin“ hmotnostní poměr mezi částmi bílkovin a 100 částmi dotyčného mléka (získá se vynásobením celkového obsahu dusíku v mléce vyjádřeného ve hmotnostních procentech koeficientem 6,38).
II. Dodávka nebo prodej konečnému spotřebiteli
1. Konečnému spotřebiteli může být bez zpracování dodáváno nebo prodáváno, ať již přímo, nebo prostřednictvím restaurací, nemocnic, jídelen nebo dalších podobných zařízení, pouze mléko, které splňuje požadavky stanovené pro konzumní mléko.
2. Obchodní názvy používané pro tyto produkty jsou uvedeny v bodu III. Tyto názvy jsou vyhrazeny pouze pro produkty definované v uvedeném bodu, aniž je dotčeno jejich použití ve složených názvech.
3. Členské státy přijmou opatření zajišťující informovanost spotřebitelů o povaze a složení dotyčných produktů, u kterých by neposkytnutí těchto informací mohlo spotřebitele uvést v omyl.
III. Konzumní mléko
1. Za konzumní mléko se považují tyto produkty:
syrové mléko: mléko, které nebylo zahřáto na více než 40 °C ani ošetřeno jiným způsobem s rovnocenným účinkem;
plnotučné mléko: tepelně ošetřené mléko, které z hlediska obsahu tuku splňuje jeden z těchto požadavků:
plnotučné mléko se standardizací: mléko s obsahem tuku nejméně 3,50 % (m/m). Členské státy však mohou stanovit další kategorii plnotučného mléka s obsahem tuku nejméně 4,00 % (m/m),
plnotučné mléko bez standardizace: mléko s obsahem tuku, který se od doby dojení nezměnil ani přidáním nebo odebráním mléčných tuků, ani smíšením s mlékem, jehož přirozený obsah tuku byl změněn. Obsah tuku však nesmí být nižší než 3,50 % (m/m);
polotučné mléko: tepelně ošetřené mléko, jehož obsah tuku byl snížen na úroveň nejméně 1,50 % (m/m) a nejvýše 1,80 % (m/m);
odstředěné mléko: tepelně ošetřené mléko, jehož obsah tuku byl snížen na úroveň nejvýše 0,50 % (m/m).
Tepelně ošetřené mléko, které neodpovídá požadavkům obsahu tuku stanoveným v prvním pododstavci písm. b), c) a d), se považuje za konzumní mléko za předpokladu, že obsah tuku je s jedním desetinným místem jasně a čitelně uveden na obalu, a to se slovy „obsah tuku … %“. Toto mléko nesmí být označeno jako plnotučné mléko, polotučné mléko či odstředěné mléko.
2. Aniž je dotčen bod 1 písm. b) bod ii), povoluje se pouze:
změna přirozeného obsahu tuku odebráním nebo přidáním smetany nebo přidáním plnotučného mléka, polotučného mléka nebo odstředěného mléka s cílem splnit požadavky na obsah tuku stanovené pro konzumní mléko;
obohacení mléka přídavkem mléčných bílkovin, minerálních solí nebo vitamínů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ( 30 );
snížení obsahu laktózy přeměnou na glukózu a galaktózu.
Změny ve složení mléka uvedené v písmenech b) a c) se povolují, pouze jsou-li uvedeny na obalu produktu nesmazatelným, viditelným a snadno čitelným písmem. Toto označení však nezbavuje povinnosti uvádět výživovou hodnotu podle nařízení (EU) č. 1169/2011. Přidávají-li se bílkoviny, musí být jejich obsah v obohaceném mléku nejméně 3,8 % (m/m).
Členské státy však mohou omezit nebo zakázat změny složení mléka uvedené v písmenech b) a c).
3. Konzumní mléko musí:
mít bod mrznutí blížící se průměrnému bodu mrznutí syrového mléka, který byl zjištěn ve sběrné oblasti původu;
mít hmotnost nejméně 1 028 gramů na litr u mléka s obsahem tuku 3,5 % (m/m) při teplotě 20 °C nebo ekvivalentní hmotnost na litr v případě mléka s jiným obsahem tuku;
obsahovat nejméně 2,9 % (m/m) bílkovin u mléka s obsahem tuku 3,5 % (m/m) nebo mít ekvivalentní koncentraci v případě mléka s jiným obsahem tuku.
ČÁST V
Produkty v odvětví drůbežího masa
I. |
Tato část se použije na uvádění některých druhů drůbežího masa a některých typů obchodní úpravy drůbežího masa, jakož i polotovarů a výrobků z drůbežího masa nebo z drůbežích drobů, na trh Unie za účelem výkonu podnikání nebo pro obchodní účely, a to z těchto živočišných druhů:
—
kura domácího,
—
kachen,
—
hus,
—
krocanů a krůt,
—
perliček.
Tato ustanovení se rovněž vztahují na drůbeží maso ve slaném nálevu kódu KN 0210 99 39 . |
II. |
Definice
1)
„drůbežím masem“ se rozumí drůbeží maso vhodné k lidské spotřebě, které nebylo podrobeno jiné úpravě než ošetření chladem;
2)
„čerstvým drůbežím masem“ se rozumí drůbeží maso, které v žádném okamžiku neztuhlo v důsledku chlazení před zahájením skladování za stálé teploty od – 2 °C do + 4 °C. Členské státy však mohou stanovit poněkud odlišné požadavky na teplotu, při které lze po nezbytně nutnou minimální dobu čerstvé drůbeží maso dělit a manipulovat s ním v maloobchodních prodejnách nebo v prostorách umístěných v těsné blízkosti prodejních míst, ve kterých toto dělení masa a manipulace s ním probíhají výlučně za účelem prodeje spotřebiteli přímo na místě;
3)
„zmrazeným drůbežím masem“ se rozumí drůbeží maso, které musí být zmrazeno v co nejkratší době v rámci možností běžné porážky a skladováno při stálé teplotě nepřevyšující – 12 °C;
4)
„hluboce zmrazeným drůbežím masem“ se rozumí drůbeží maso, které musí být skladováno při stálé teplotě nepřevyšující – 18 °C v rámci přípustných odchylek, které jsou stanoveny ve směrnici Rady 89/108/EHS ( 31 ).
5)
„polotovarem z drůbežího masa“ se rozumí drůbeží maso, včetně rozmělněného drůbežího masa, ke kterému byly přidány potraviny, koření nebo přídatné látky anebo které bylo podrobeno zpracování, jež nepostačuje ke změně vnitřní struktury svalových vláken masa;
6)
„polotovarem z čerstvého drůbežího masa“ se rozumí polotovar z drůbežího masa, k jehož výrobě bylo použito čerstvé drůbeží maso. Členské státy však mohou stanovit poněkud odlišné požadavky na teplotu, které se uplatní na nezbytně nutnou minimální dobu a jen v rozsahu nutném pro umožnění manipulace a dělení prováděných ve zpracovatelském podniku během výroby polotovarů z čerstvého drůbežího masa;
7)
„výrobkem z drůbežího masa“ se rozumí masný výrobek, jak je definován v bodě 7.1 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004, k jehož výrobě bylo použito drůbeží maso. |
III. |
Drůbeží maso a polotovary z drůbežího masa se uvádějí na trh ve stavu:
—
čerstvém,
—
zmrazeném,
—
hluboce zmrazeném.
|
ČÁST VI
Vejce slepic kura domácího
I. Oblast působnosti
1. Aniž je dotčen článek 75 týkající se obchodních norem pro násadová vejce a kuřata chovné drůbeže, použije se tato část na uvádění na trh v Unii, pokud jde o vejce vyprodukovaná v Unii, dovezená ze třetích zemí nebo určená na vývoz mimo Unii.
2. Členské státy mohou stanovit výjimku z požadavků stanovených v této části, s výjimkou oddílu III bodu 3, pro vejce, která producent přímo prodává konečnému spotřebiteli:
v místě produkce nebo
na místním veřejném trhu nebo při podomním prodeji v regionu produkce dotyčného členského státu.
Je-li taková výjimka udělena, může každý producent rozhodnout o tom, zda ji využije či nevyužije. Pokud se výjimka využije, nesmí se použít třídění podle jakosti ani hmotnosti.
Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vymezit pojmy „místní veřejný trh“, „podomní prodej“ a „region produkce“.
II. Třídění podle jakosti a hmotnosti
1. Vejce jsou tříděna podle jakosti takto:
třída A neboli „čerstvá“,
třída B.
2. Vejce třídy A jsou rovněž tříděna podle hmotnosti. Třídění podle hmotnosti se však nevyžaduje u vajec dodávaných do potravinářského a jiného průmyslu.
3. Vejce třídy B se smějí dodávat pouze do potravinářského a jiného průmyslu.
III. Označování vajec
1. Vejce třídy A se označují kódem producenta.
Vejce třídy B se označují kódem producenta nebo jiným způsobem.
Členské státy mohou stanovit výjimkou z tohoto požadavku pro vejce třídy B, pokud jsou uváděna na trh výhradně na jejich území.
2. Označování vajec podle bodu 1 se uskutečňuje v místě produkce nebo v první balírně/třídírně, do níž jsou vejce dodána.
3. Vejce, která konečnému spotřebiteli prodává producent na místním veřejném trhu v regionu produkce dotyčného členského státu, se označují v souladu s bodem 1.
Členské státy však mohou stanovit výjimku z tohoto požadavku pro producenty, kteří vlastní nejvýše 50 nosnic, jsou-li jméno/název a adresa producenta uvedeny v místě prodeje.
ČÁST VII
Roztíratelné tuky
I. Obchodní název
Výrobky uvedené v čl. 78 odst. 1 písm. f) se nesmějí dodávat nebo přepravovat bez zpracování ke konečnému spotřebiteli přímo nebo prostřednictvím restaurací, nemocnic, jídelen nebo podobných zařízení, pokud nesplňují podmínky uvedené v dodatku II
Obchodní názvy těchto výrobků jsou uvedeny v dodatku II, aniž je dotčen bod II odst. 2, 3 a 4.
Obchodní názvy uvedené v dodatku II se vyhrazují pro výrobky v něm definované s obsahem tuku minimálně 10 % hmotnostních, avšak méně než 90 % hmotnostních, těchto kódů KN:
mléčné tuky kódů KN 0405 a ex 21 52 ;
tuky kódu KN ex 15 17 ;
tuky složené z rostlinných nebo živočišných výrobků kódů KN ex 15 17 a ex 21 06 .
Obsah tuku bez soli tvoří nejméně dvě třetiny sušiny.
Tyto obchodní názvy se však použijí pouze na výrobky, které zůstávají tuhé při teplotě 20 °C a které jsou roztíratelné.
Tyto definice se nevztahují na:
označování výrobků, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti výrobku;
koncentrované výrobky (máslo, margarín, směsné tuky) s obsahem tuku nejméně 90 %.
II. Terminologie
1. Výraz „tradiční“ se může používat spolu s obchodním označením „máslo“ uvedeným v části A bodě 1 dodatku II, pokud je daný výrobek získán přímo z mléka nebo ze smetany.
Pro účely tohoto bodu se „smetanou“ rozumí výrobek získaný z mléka ve formě emulze oleje ve vodě o obsahu mléčných tuků nejméně 10 %.
2. Označení pro výrobky uvedené v dodatku II uvádějící, naznačující nebo vyvolávající dojem, že obsah tuku je jiný, než uvádí dodatek, se nepovolují.
3. Odchylně od odstavce 2 se pro výrobky uvedené v dodatku II s obsahem tuku nejvýše 62 % může také použít označení „se sníženým obsahem tuku“ nebo „light“.
Výrazy „třičtvrtětučný“ nebo „polotučný“, uvedené v dodatku II, je však možné nahradit výrazy „se sníženým obsahem tuku“ a „light“.
4. Pro výrobky uvedené v části B bodu 3 dodatku II je možné používat obchodní názvy „minarine“ nebo „halvarine“.
5. Označení „rostlinný“ lze použít spolu s obchodním názvem podle části B dodatku II u výrobků, které byly vyrobeny výhradně z rostlinných olejů a tuků, s přípustnou odchylkou nejvýše 2 % hmotnostních pro obsah živočišných tuků z celkového obsahu tuku. Tato přípustná odchylka se použije i tam, kde je uveden odkaz na rostlinné druhy.
ČÁST VIII
Označení a definice olivového oleje a olivového oleje z pokrutin
Použití označení a definic olivových olejů a olivových olejů z pokrutin uvedených v této části je povinné při uvádění dotyčných výrobků na trh v Unii, a pokud je slučitelné s mezinárodními závaznými pravidly, i v obchodu s třetími zeměmi.
Na maloobchodní úrovni je možno prodávat pouze oleje uvedené v bodu 1 písm. a) a b) a v bodech 3 a 6.
1) PANENSKÝ OLIVOVÝ OLEJ
„Panenským olivovým olejem“ se rozumí olej získaný z plodů olivovníku výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, při nichž nedochází ke změně oleje, a který nebyl podroben žádnému jinému zpracování než praní, dekantaci, odstřeďování nebo filtraci, s výjimkou oleje získaného pomocí rozpouštědel nebo použitím přísad s chemickým nebo biochemickým účinkem nebo reesterifikací a jakékoli směsi s oleji jiných druhů.
Panenský olivový olej se třídí a označuje výhradně takto:
Extra panenský olivový olej
„Extra panenským olivovým olejem“ se rozumí panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,8 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným Komisí v souladu s čl. 75 odst. 2 pro tuto kategorii.
Panenský olivový olej
„Panenským olivovým olejem“ se rozumí panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 2 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným Komisí v souladu s čl. 75 odst. 2 pro tuto kategorii.
Lampantový olivový olej
„Lampantovým olivovým olejem“ se rozumí panenský olivový olej o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, vyšším než 2 g na 100 g nebo s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným Komisí v souladu s čl. 75 odst. 2 pro tuto kategorii.
2) RAFINOVANÝ OLIVOVÝ OLEJ
„Rafinovaným olivovým olejem“ se rozumí olivový olej získaný rafinací panenského olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,3 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným Komisí v souladu s čl. 75 odst. 2 pro tuto kategorii.
3) OLIVOVÝ OLEJ – SMĚS RAFINOVANÉHO OLIVOVÉHO OLEJE A PANENSKÉHO OLIVOVÉHO OLEJE
„Směsí rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje“ se rozumí olivový olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje, kromě lampantového olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 1 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným Komisí v souladu s čl. 75 odst. 2 pro tuto kategorii.
4) SUROVÝ OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN
„Surovým olivovým olejem z pokrutin“ se rozumí olej získaný z olivových pokrutin pomocí rozpouštědel nebo fyzikálním postupem nebo olej odpovídající kromě některých specifikovaných charakteristik lampantovému olivovému oleji, s výjimkou oleje získaného reesterifikací a směsí s oleji jiných druhů, a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným Komisí v souladu s čl. 75 odst. 2 pro tuto kategorii.
5) RAFINOVANÝ OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN
„Rafinovaným olivovým olejem z pokrutin“ se rozumí olej získaný rafinací surového olivového oleje z pokrutin, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 0,3 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným Komisí v souladu s čl. 75 odst. 2 pro tuto kategorii.
6) OLIVOVÝ OLEJ Z POKRUTIN
„Olivovým olejem z pokrutin“ se rozumí olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje z pokrutin a panenského olivového oleje, kromě lampantového olivového oleje, o obsahu volných mastných kyselin, vyjádřených jako kyselina olejová, nejvýše 1 g na 100 g a s ostatními charakteristikami, které odpovídají charakteristikám stanoveným Komisí v souladu s čl. 75 odst. 2 pro tuto kategorii.
Dodatek I
Vinařské zóny
Vinařské zóny jsou tyto:
Vinařská zóna B zahrnuje:
v Německu plochy vinic ve stanovené pěstitelské oblasti Bádensko;
ve Francii plochy vinic v departementech neuvedených v této příloze a v těchto departementech:
v Rakousku vinařskou oblast Rakousko;
v České republice vinařskou oblast Morava a plochy vinic nezahrnuté v bodu 1 písm. d);
na Slovensku plochy vinic v těchto oblastech: Malokarpatská vinohradnícka oblasť, Južnoslovenská vinohradnícka oblasť, Nitrianska vinohradnícka oblasť, Stredoslovenská vinohradnícka oblasť a Východoslovenská vinohradnícka oblasť a plochy vinic nezahrnuté v bodu 3 písm. f);
ve Slovinsku plochy vinic v těchto oblastech:
v Rumunsku ►M7 vinařská oblast ◄ Podișul Transilvaniei;
v Chorvatsku plochy vinic v těchto subregionech: Moslavina, Prigorje-Bilogora, Plešivica, Pokuplje a Zagorje-Međimurje.
Vinařská zóna C I zahrnuje:
ve Francii plochy vinic
v Itálii plochy vinic v oblasti Valle d’Aosta a v provinciích Sondrio, Bolzano, Trento a Belluno;
ve Španělsku plochy vinic v provinciích A Coruña, Asturias, Cantabria, Guipúzcoa a Vizcaya;
v Portugalsku plochy vinic v části regionu Norte, který odpovídá stanovené pěstitelské oblasti „Vinho Verde“, jakož i v oblastech „Concelhos de Bombarral, Lourinhã, Mafra e Torres Verdas“ (s výjimkou „Freguesias da Carvoeira e Dois Portos“), které náleží k „Região viticola da Extremadura“;
v Maďarsku všechny plochy vinic;
na Slovensku plochy vinic v oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť;
v Rumunsku plochy vinic nezahrnuté v bodě 2 písm. g) nebo bodě 4 písm. f);
v Chorvatsku plochy vinic v těchto subregionech: Hrvatsko Podunavlje a Slavonija.
Vinařská zóna C II zahrnuje:
ve Francii plochy vinic
v Itálii plochy vinic v těchto oblastech: Abruzzo, Campagnia, Emilia-Romagna, Friuli-Venezia Guilia, Lazio, Liguria, Lombardia (s výjimkou provincie Sondrio), Marche, Molise, Piemonte, Toscana, Ombria, Venezia (s výjimkou provincie Belluno), včetně ostrovů náležejících k těmto regionům, například ostrov Elba a ostatní ostrovy toskánského souostroví, ostrovy Ponziane, Capri a Ischia;
ve Španělsku plochy vinic v těchto provinciích:
ve Slovinsku plochy vinic v těchto oblastech: Brda nebo Goriška Brda, Vipavska dolina nebo Vipava, Kras a Slovenska Istra;
v Bulharsku plochy vinic v těchto oblastech: Dunavska ravnina (Дунавска равнина), Černomorski rajon (Черноморски район), Rozova dolina (Розова долина);
v Rumunsku plochy osázené révou v těchto vinařských oblastech: Dealurile Munteniei și Olteniei s vinicemi Dealurile Buzăului, Dealu Mare, Severinului a Plaiurile Drâncei, Colinele Dobrogei, Terasele Dunării, jižní vinařská oblast včetně písků a jiné příznivé oblasti;
v Chorvatsku plochy osázené révou v těchto subregionech: Hrvatska Istra, Hrvatsko primorje a Dalmatinska zagora;
Vinařská zóna C III a) zahrnuje:
v Řecku plochy vinic v těchto nomoi (okresech): Florina, Imathia, Kilkis, Grevena, Larisa, Ioannina, Levkas, Achaia, Messinia, Arcadia, Korinthia, Iraklio, Chania, Rethymno, Samos, Lassithi, jakož i ostrov Thira (Santorini);
na Kypru plochy vinic v nadmořské výšce nad 600 metrů;
v Bulharsku plochy vinic nezahrnuté v bodu 4 písm. e).
Vinařská zóna C III b) zahrnuje:
ve Francii plochy vinic
v Itálii plochy vinic v těchto oblastech: Calabria, Basilicata, Apulia, Sardinia a Sicilia, včetně ostrovů náležejících k těmto oblastem, například ostrovy Pantelleria a Liparské, Egadské a Pelagijské ostrovy;
v Řecku plochy vinic nezahrnuté v bodu 5 písm. a);
ve Španělsku: plochy vinic nezahrnuté v bodu 3 písm. c) ani bodu 4 písm. c);
v Portugalsku plochy vinic nezahrnuté v bodu 3 písm. d);
na Kypru plochy vinic v nadmořské výšce nejvýše 600 metrů;
v Chorvatsku plochy osázené révou v těchto subregionech: Sjeverna Dalmacija a Srednja i Južna Dalmacija.
Vymezení oblastí, které se vztahují ke správním jednotkám uvedeným v této příloze, vyplývá z vnitrostátních předpisů platných k 15. prosinci 1981, v případě Španělska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1986 a v případě Portugalska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1998.
Dodatek II
Roztíratelné tuky
Druh tuku |
Obchodní název |
Kategorie výrobků |
Definice |
Doplňující popis kategorie s uvedením obsahu tuku v % hmotnostních |
|
A. Mléčné tuky Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané výlučně z mléka a/nebo určitých mléčných výrobků, v nichž tuk představuje hlavní hodnotovou složku. Mohou se však přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky. |
1. Máslo |
Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a s nejvyšším obsahem tukuprosté mléčné sušiny do 2 %. |
2. Třičtvrtětučné máslo (*1) |
Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. |
|
3. Polotučné máslo (*2) |
Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. |
|
4. Mléčná pomazánka X % |
Výrobek s tímto obsahem mléčného tuku: — méně než 39 %, — více než 41 %, avšak méně než 60 %, — více než 62 %, avšak méně než 80 %. |
|
B. Tuky Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané z tuhých a/nebo tekutých rostlinných a/nebo živočišných tuků vhodných pro lidskou spotřebu, s obsahem mléčného tuku nejvýše 3 % z celkového obsahu tuku. |
1. Margarín |
Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %. |
2. Třičtvrtětučný margarín (*3) |
Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. |
|
3. Polotučný margarín (*4) |
Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. |
|
4. Roztíratelný tuk X % |
Výrobek získaný z rostlinných a/nebo živočišných tuků s tímto obsahem tuku: — méně než 39 %, — více než 41 %, avšak méně než 60 %, — více než 62 %, avšak méně než 80 %. |
|
C. Tuky složené z rostlinných nebo živočišných tuků Výrobky ve formě tuhé, tvárné emulze, převážně typu voda v oleji, získané z tuhých a/nebo tekutých rostlinných a/nebo živočišných tuků vhodných pro lidskou spotřebu, s obsahem mléčného tuku mezi 10 % a 80 % z celkového obsahu tuku. |
1. Směsné tuky |
Výrobek získaný ze směsi rostlinných nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %. |
2. Třičtvrtětučné směsné tuky (*5) |
Výrobek získaný ze směsi rostlinných nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 60 %, avšak nejvýše 62 %. |
|
3. Polotučné směsné tuky (*6) |
Výrobek získaný ze směsi rostlinných nebo živočišných tuků s obsahem tuku nejméně 39 %, avšak nejvýše 41 %. |
|
4. Roztíratelné směsné tuky X % |
Výrobek získaný ze směsi rostlinných nebo živočišných tuků s tímto obsahem tuku: — méně než 39 %, — více než 41 %, avšak méně než 60 %, — více než 62 %, avšak méně než 80 %. |
|
(*1)
Odpovídá dánskému výrazu „smør 60“.
(*2)
Odpovídá dánskému výrazu „smør 40“.
(*3)
Odpovídá dánskému výrazu „margarine 60“.
(*4)
Odpovídá dánskému výrazu „margarine 40“.
(*5)
Odpovídá dánskému výrazu „blandingsprodukt 60“.
(*6)
Odpovídá dánskému výrazu „blandingsprodukt 40“. |
Obsah mléčného tuku v produktech uvedených v tomto dodatku smí být měněn pouze fyzikálními procesy.
PŘÍLOHA VIII
ENOLOGICKÉ POSTUPY UVEDENÉ V ČLÁNKU 80
ČÁST I
Obohacování, přikyselování, odkyselování v některých vinařských zónách a dealkoholizace
A. Mezní hodnoty obohacování
1. Jestliže je to z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Unie nutné, mohou dotčené členské státy povolit zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu kvašení a vína získaného z moštových odrůd, které lze zatřídit podle článku 81.
2. Zvyšování přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových se provádí enologickými postupy podle oddílu B a nesmí překročit tyto mezní hodnoty:
3 % objemová ve vinařské zóně A;
2 % objemová ve vinařské zóně B;
1,5 % objemových ve vinařských zónách C.
3. V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou členské státy výjimečně pro dotčené regiony zvýšit mezní hodnotu nebo mezní hodnoty stanovené v bodě 2 o 0,5 %. O případném zvýšení členské státy informují Komisi.
B. Postupy obohacování
1. Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových podle oddílu A se provádí pouze těmito postupy:
v případě čerstvých vinných hroznů, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení přídavkem sacharózy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu;
v případě hroznového moštu přídavkem sacharózy, zahuštěného hroznového moštu či rektifikovaného moštového koncentrátu nebo částečným zahuštěním včetně reverzní osmózy;
v případě vína částečným zahuštěním chladem.
2. Postupy uvedené v bodu 1 se navzájem vylučují, pokud jsou víno nebo hroznový mošt obohaceny zahuštěným hroznovým moštem nebo rektifikovaným moštovým koncentrátem a je vyplacena podpora podle článku 103y nařízení (ES) č. 1234/2007.
3. Přídavek sacharózy podle bodu 1 písm. a) a b) může být proveden pouze suchým cukřením a výhradně v těchto oblastech:
vinařské zóně A;
vinařské zóně B;
vinařské zóně C,
s výjimkou vinic ležících v Řecku, Španělsku, Itálii, na Kypru, v Portugalsku a ve francouzských departementech, pro něž jsou příslušné tyto odvolací soudy:
Ve výše uvedených francouzských departementech však vnitrostátní orgány mohou výjimečně povolit obohacování suchým cukřením. Francie každé takové povolení neprodleně oznámí Komisi a ostatním členským státům.
4. Přídavek zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu nemůže mít za následek zvýšení původního objemu rozdrcených čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného moštu nebo mladého vína v procesu kvašení o více než 11 % ve vinařské zóně A, o 8 % ve vinařské zóně B a o 6,5 % ve vinařské zóně C.
5. Zahuštění hroznového moštu nebo vína, které byly podrobeny postupům uvedeným v bodu 1,
nesmí vést ke snížení původního objemu těchto výrobků o více než 20 %;
bez ohledu na oddíl A bod 2 písm. c) nesmí zvýšit přirozený obsah alkoholu těchto výrobků o více než 2 % objemová.
6. Postupy uvedené v bodech 1 a 5 nesmí zvýšit celkový obsah alkoholu u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení nebo vína:
ve vinařské zóně A na více než 11,5 % objemových;
ve vinařské zóně B na více než 12 % objemových;
ve vinařské zóně C I na více než 12,5 % objemových;
ve vinařské zóně C II na více než 13 % objemových; a
ve vinařské zóně C III na více než 13,5 % objemových.
7. Odchylně od bodu 6 mohou členské státy:
u červeného vína zvýšit horní mez celkového obsahu alkoholu u výrobků uvedených v bodu 6 až na 12 % objemových ve vinařské zóně A a na 12,5 % objemových ve vinařské zóně B;
zvýšit celkový obsah alkoholu v procentech objemových u výrobků uvedených v bodě 6 určených k výrobě vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením na mez stanovenou členskými státy.
C. Přikyselování a odkyselování
1. U čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína lze použít přikyselování a odkyselování.
2. Přikyselení výrobků uvedených v bodě 1 lze provést až do výše 4 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 53,3 miliekvivalentu na litr.
3. Odkyselení vína lze provést až do výše 1 gramu na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 13,3 miliekvivalentu na litr.
4. Hroznový mošt určený k zahuštění může být částečně odkyselen.
5. Přikyselování a obohacování, kromě odchylek, jež přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2, jakož i přikyselování a odkyselování jednoho a téhož výrobku, se vzájemně vylučují.
D. Postupy
1. Každý z postupů uvedených v oddílech B a C, s výjimkou přikyselování a odkyselování vína, je povolen pouze v případě, že se provádí za podmínek stanovených Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl.75 odst. 2 v okamžiku zpracování čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení na víno nebo na jiný nápoj odvětví vína určený k přímé lidské spotřebě, kromě šumivého vína nebo šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.
2. Zahušťování vín musí proběhnout ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.
Přikyselování a odkyselování vína může probíhat pouze ve vinařské zóně, ve které byly hrozny použité k výrobě daného vína sklizeny.
4. Každý z postupů uvedených v bodech 1, 2 a 3 se musí nahlásit příslušným orgánům. Totéž se vztahuje na množství zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu nebo sacharózy, které mají za účelem výkonu svého povolání v držení fyzické nebo právnické osoby či jejich seskupení, zejména pak producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, která má určit Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2, ve stejné době a na stejném místě jako čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo sudové víno. Oznámení těchto množství však může být nahrazeno záznamem do evidence vstupů a využití zásob.
5. Každý z postupů uvedených v oddílech B a C musí být uveden v průvodním dokladu podle článku 147, na jehož základě byly takto ošetřené výrobky uvedeny do oběhu.
6. S výjimkou odchylek odůvodněných výjimečnými povětrnostními podmínkami se postupy uvedené v oddílech B a C nesmějí používat:
po 1. lednu ve vinařské zóně C;
po 16. březnu ve vinařských zónách A a B a provádějí se pouze u takových výrobků, které pocházejí ze sklizně bezprostředně předcházející těmto termínům.
7. Bez ohledu na bod 6 se však zahušťování chladem a přikyselování a odkyselování vína mohou provádět v průběhu celého roku.
E. Postupy dealkoholizace
Ke snížení části nebo téměř veškerého obsahu ethanolu, který obsahují výrobky z révy vinné uvedené v části II bodě 1 a bodech 4 až 9 přílohy VII, jsou povoleny tyto postupy dealkoholizace, použité samostatně nebo v kombinaci:
částečné vakuové odpařování;
membránové metody;
destilace.
Postupy dealkoholizace nesmí vést k organoleptickým vadám výrobku z révy vinné. Odstranění ethanolu z výrobku z révy vinné se nesmí provádět současně se zvýšením obsahu cukru v hroznovém moštu.
ČÁST II
Omezení
A. Obecně
1. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání vody, kromě případů, kdy existuje zvláštní technická potřeba.
2. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání alkoholu, kromě postupů spojených se získáváním hroznového moštu z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, likérového vína, šumivého vína, alkoholizovaného vína a perlivého vína.
3. Alkoholizované víno pro destilaci se použije pouze k destilaci.
B. Čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt a hroznová šťáva
1. Hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, lze použít pouze k přípravě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10 , 2204 21 a 2204 29 . Tím nejsou dotčeny případné přísnější předpisy, které mohou členské státy uplatňovat na svém území při výrobě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10 , 2204 21 a 2204 29 .
2. Hroznová šťáva ani zahuštěná hroznová šťáva nesmí být vinifikována ani přidávána do vína. Podrobení těchto výrobků alkoholovému kvašení na území Unie je zakázáno.
Body 1 a 2 se nevztahují na výrobky určené v Irsku a Polsku k výrobě výrobků kódu KN 2206 00 , pro které mohou členské státy povolit použití složeného výrazu obsahujícího obchodní označení „víno“.
4. Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů se uvede na trh jen za účelem výroby likérového vína, a to pouze ve vinařských oblastech, ve kterých byl tento způsob tradičně používán před 1. lednem 1985, a pro výrobu vína z přezrálých hroznů.
5. Čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt, rektifikovaný moštový koncentrát, hroznový mošt, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, hroznová šťáva, zahuštěná hroznová šťáva a víno nebo směs uvedených výrobků, které pocházejí ze třetích zemí, nesmějí být na území Unie zpracovávány na výrobky uvedené v části II přílohy VII ani do takových výrobků přidávány.
C. Míchání vín
Scelování vína pocházejícího ze třetí země s vínem z Unie, jakož i scelování vín pocházejících ze třetích zemí je na území Unie zakázáno.
D. Vedlejší výrobky
1. Úplné vylisování vinných hroznů se zakazuje. Členské státy s ohledem na místní a technické podmínky rozhodnou o minimálním obsahu alkoholu, jejž musí obsahovat matoliny a vinné kaly po vylisování hroznů.
Množství alkoholu v těchto vedlejších výrobcích stanoví členské státy alespoň na 5 % objemu alkoholu obsaženého v získaném víně.
2. Z vinných kalů a matolin nesmí být vyráběno víno ani jakýkoli jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě, s výjimkou alkoholu, vínovice nebo matolinového vína. Lití vína na vinné kaly, matoliny nebo vymačkanou aszú dužninu se povoluje tam, kde se tato metoda tradičně používá pro výrobu „Tokaji fordítás“ a „Tokaji máslás“ v Maďarsku a „Tokajský forditáš“ a „Tokajský mášláš“ na Slovensku, za podmínek, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2.
3. Lisování vinných kalů a opětovné kvašení matolin pro jiné účely než destilaci nebo výrobu matolinového vína se zakazuje. Filtrace a odstředění vinných kalů se nepovažují za lisování, pokud získané výrobky mají řádnou a uspokojivou obchodní jakost.
4. Matolinové víno může být, je-li jeho výroba povolena daným členským státem, použito jen k destilaci nebo ke spotřebě v domácnosti vinaře.
5. Aniž je dotčena možnost členských států rozhodnout se požadovat odstranění vedlejších výrobků destilací, musí s nimi každá fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení disponující vedlejšími výrobky nakládat za podmínek, jež stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 75 odst. 2.
PŘÍLOHA IX
NEPOVINNÉ VYHRAZENÉ ÚDAJE
Kategorie produktu (odkaz na zařazení podle kombinované nomenklatury) |
Nepovinný vyhrazený údaj |
drůbeží maso (kódy KN 0207 a 0210 ) |
krmena … % (čím) husa krmená ovsem extenzivní v hale volný výběh tradiční volný výběh volný výběh – úplná volnost věk při porážce délka výkrmu |
vejce (kód KN 0407 ) |
čerstvá extra nebo extra čerstvá označení způsobu krmení nosnic |
olivový olej (kód KN 1509 ) |
první lisování za studena lisování za studena obsah kyselin štiplavý ovocná chuť: zralé nebo nezralé ovoce hořký ►C3 silný ◄ střední ►C3 mírný ◄ vyvážený jemný olej |
PŘÍLOHA X
PODMÍNKY NÁKUPU CUKROVÉ ŘEPYBĚHEM OBDOBÍ UVEDENÉHO V ČL. 125 ODST. 3
BOD I
1. Smlouvy o dodání se uzavírají písemně na konkrétní množství cukrové řepy.
2. Smlouvy o dodání mohou být uzavírány na více let.
3. Ve smlouvách o dodání může být uvedeno, zda a za jakých podmínek lze cukrovou řepu dodávat nad stanovené množství.
BOD II
1. Ve smlouvách o dodání jsou uvedeny nákupní ceny za množství cukrové řepy podle bodu I.
Cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu řádné a uspokojivé obchodní jakosti, která má při převzetí cukernatost 16 %.
Cena se upraví zvýšením nebo snížením, na kterém se strany předem dohodnou, s cílem umožnit odchylky od jakosti podle prvního pododstavce.
3. Ve smlouvách o dodání se určí, jak se vývoj tržních cen rozdělí mezi strany.
4. Ve smlouvách o dodání je stanovena cukernatost cukrové řepy. Součástí smluv je převodní tabulka uvádějící různé stupně cukernatosti a faktory pro převádění množství dodané cukrové řepy na množství odpovídající cukernatosti stanovené ve smlouvě o dodání.
Tabulka je sestavena na základě výtěžnosti odpovídající různé cukernatosti.
BOD III
Smlouvy o dodání obsahují ustanovení o časovém rozvržení a obvyklé dodací lhůtě dodávek cukrové řepy.
BOD IV
1. Ve smlouvách o dodání jsou stanovena sběrná místa pro cukrovou řepu a podmínky související s dodáním a dopravou.
2. Smlouvy o dodání jasně stanoví určení odpovědnosti za náklady spojené s nakládku a dopravou ze sběrných míst. Pokud smlouvy o dodání ukládají cukrovarnickým podnikům povinnost podílet se na úhradě nákladů spojených s nakládkou a dopravou, jasně se stanoví příslušné procentuální sazby nebo částky.
3. Smlouvy o dodání stanoví jasné rozdělení nákladů jednotlivých stran.
BOD V
1. Smlouvy o dodání stanoví místa převzetí pro cukrovou řepu.
2. Pokud prodejci cukrové řepy a cukrovarnické podniky již podepsali smlouvu o dodání na předchozí hospodářský rok, zůstávají místa převzetí, na kterých se dohodli pro dodávky během uvedeného hospodářského roku, v platnosti. Mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchýlit.
BOD VI
1. Smlouvy o dodání stanoví, že cukernatost se určuje pomocí polarimetrické metody nebo, s cílem zohlednit technologický vývoj, jiné metody, na které se obě strany dohodnou. Vzorek řepy se odebírá při převzetí.
2. Mezioborové dohody mohou stanovit odběr vzorků v jiné fázi. V takovém případě stanoví smlouva o dodání korekci na vyrovnání případného poklesu cukernatosti v době mezi převzetím cukrové řepy a odebráním vzorku.
BOD VII
Smlouvy o dodání stanoví, že pro určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti se použijí dohodnuté postupy:
určení provedou společně cukrovarnický podnik a profesní organizace pěstitelů cukrové řepy, stanoví-li tak mezioborová dohoda;
určení provede cukrovarnický podnik pod dohledem profesní organizace pěstitelů cukrové řepy;
určení provede cukrovarnický podnik pod dohledem odborníka uznaného dotčeným členským státem, uhradí-li prodejce cukrové řepy náklady s tím spojené.
BOD VIII
1. Pokud jde o celkové množství dodané cukrové řepy, ukládají smlouvy o dodání cukrovarnickému podniku jednu nebo více z těchto povinností:
bezplatně vrátit prodejci cukrové řepy čerstvé řízky z celkové dodávky cukrové řepy, a to k převzetí v závodě;
bezplatně vrátit prodejci cukrové řepy část těchto řízků, lisovaných, sušených nebo sušených a melasovaných, a to k převzetí v závodě;
vrátit prodejci cukrové řepy řízky, lisované nebo sušené, a to k převzetí v závodě; v tomto případě může cukrovarnický podnik požadovat, aby prodejce cukrové řepy uhradil náklady na lisování či sušení;
zaplatit prodejci cukrové řepy náhradu s ohledem na odbytové možnosti dotčených řízků.
2. Jsou-li části celkového množství dodané cukrové řepy určeny k jiným účelům, uloží smlouva o dodání více než jednu z povinností uvedených v odstavci 1.
3. Mezioborové dohody mohou stanovit, že řízky mají být dodávány v jiné fázi, než jak je uvedeno v odst. 1 písm. a), b) a c).
BOD IX
Smlouvy o dodání stanoví lhůty pro případnou úhradu záloh a pro úhradu kupní ceny za cukrovou řepu.
BOD X
Stanoví-li smlouvy o dodání pravidla týkající se oblastí, které upravuje tato příloha, nebo obsahují-li ustanovení upravující jiné oblasti, nesmějí být ustanovení a účinky těchto smluv v rozporu s touto přílohou.
BOD XI
Mezioborové dohody podle části II oddílu A bodu 6 přílohy II obsahují smírčí nebo mediační mechanismy a rozhodčí doložky.
2. Mezioborové dohody mohou stanovit vzor smluv o dodání v souladu s tímto nařízením a pravidly Unie.
3. Stanoví-li mezioborové dohody na úrovni Unie, na regionální nebo místní úrovni pravidla týkající se oblastí, které upravuje toto nařízení, nebo obsahují-li ustanovení upravující jiné oblasti, nesmějí být jejich ustanovení a účinky v rozporu s touto přílohou.
4. Dohody uvedené v odstavci 3 stanoví zejména:
převodní tabulku podle bodu II odst. 4;
pravidla pro výběr a dodávku osiva jednotlivých odrůd cukrové řepy, která má být vypěstována;
minimální cukernatost cukrové řepy, která má být dodána;
požadavek, aby před stanovením data zahájení dodávek cukrové řepy proběhly konzultace mezi cukrovarnickým podnikem a zástupci prodejců cukrové řepy;
vyplácení prémií prodejcům cukrové řepy za předčasné nebo pozdní dodávky;
podrobné údaje o podmínkách a nákladech souvisejících s řízky podle bodu VIII;
odvoz řízků prodejcem cukrové řepy;
pravidla pro úpravu cen v případě, že jsou dohodnuty víceleté smlouvy;
pravidla pro odběr vzorků a metody pro určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti.
5. Cukrovarnický podnik a dotčení prodejci cukrové řepy se mohou dohodnout na ustanoveních o sdílení hodnoty, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen cukru nebo trhů s jinými komoditami.
▼M7 —————
PŘÍLOHA XIV
SROVNÁVACÍ TABULKY PODLE ČLÁNKU 230
Nařízení (ES) č. 1234/2007 |
Toto nařízení |
Nařízení (ES) č. 1306/2013 |
Článek 1 |
Článek 1 |
— |
Čl. 2 odst. 1 |
Čl. 3 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) |
— |
— |
Čl. 2 odst. 2 písm. c) |
Čl. 15 odst. 1 písm. a) |
— |
Článek 3 |
Článek 6 |
— |
Článek 4 |
— |
— |
Čl. 5 první pododstavec |
— |
— |
Čl. 5 druhý pododstavec první část |
Čl. 3 odst. 4 |
— |
Čl. 5 druhý pododstavec druhá část |
— |
— |
Čl. 5 třetí pododstavec |
Čl. 5 písm. a) |
— |
Článek 6 |
— |
— |
Článek 7 |
Článek 9 |
— |
Článek 8 |
Článek 7 |
— |
Článek 9 |
Článek 126 |
— |
Článek 10 |
Článek 11 |
— |
Článek 11 |
Článek 12 |
— |
Článek 12 |
Článek 13 |
— |
Článek 13 |
Článek 14 (1) |
— |
Článek 14 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 15 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 16 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 17 (zrušeno) |
— |
— |
Čl. 18 odst. 1 až 4 |
Čl. 15 odst. 2 (1) |
— |
Čl. 18 odst.5 |
— |
— |
Článek 19 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 20 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 21 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 22 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 23 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 24 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 25 |
Čl. 16 odst. 1 |
— |
Článek 26 |
— |
— |
Článek 27 |
— |
— |
Článek 28 |
— |
— |
Článek 29 |
— |
— |
Článek 30 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 31 |
Článek 17 |
— |
Článek 32 |
— |
— |
Článek 33 |
[Článek 18] |
— |
Článek 34 |
[Článek 18] |
— |
Článek 35 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 36 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 37 |
[Článek 18] |
— |
Článek 38 |
[Článek 18] |
— |
Článek 39 |
[Čl. 19 odst. 3] |
— |
Článek 40 |
[Čl. 19 odst. 5 písm. a) a čl. 20 písm. o) bod iii)] |
— |
Článek 41 |
— |
— |
Čl. 42 odst. 1 |
Článek 10 |
— |
Čl. 42 odst. 2 |
Čl. 20 písm. u) |
— |
Čl. 43 písm. a) až f), i), j) a l) |
Články 19 a 20 |
— |
Čl. 43 písm. g), h) a k) |
— |
— |
Článek 44 |
Čl. 220 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 3 |
— |
Článek 45 |
Čl. 220 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 |
— |
Čl. 46 odst. 1 |
Čl. 220 odst. 5 |
— |
Čl. 46 odst. 2 |
Čl. 220 odst. 6 |
— |
Článek 47 |
Článek 219 |
— |
Článek 48 |
Článek 219 |
— |
Článek 49 |
Článek 135 (1) |
— |
Článek 50 |
Články 125 a 127 |
— |
Článek 51 |
Článek 128 (1) |
— |
Článek 52 |
Článek 130 |
— |
Článek 52a |
— |
— |
Čl. 53 písm. a) |
Čl. 132 písm. c) |
— |
Čl. 53 písm. b) |
Čl. 130 odst. 2 |
— |
Čl. 53 písm. c) |
Čl. 130 odst. 6 |
— |
Článek 54 |
Článek 166 |
— |
Článek 55 |
— (2) |
— |
Článek 56 |
Článek 136 |
— |
Článek 57 |
Článek 137 |
— |
Článek 58 |
— |
— |
Článek 59 |
— |
— |
Článek 60 |
Článek 138 |
— |
Článek 61 |
Článek 139 |
— |
Článek 62 |
Článek 140 |
— |
Článek 63 |
Článek 141 |
— |
Čl. 64 odst. 1 |
Čl. 142 odst. 1 |
— |
Čl. 64 odst. 2 a 3 |
Čl. 142 odst. 2 (1) |
— |
Článek 65 |
— (2) |
— |
Článek 66 |
— (2) |
— |
Článek 67 |
— (2) |
— |
Článek 68 |
— (2) |
— |
Článek 69 |
— (2) |
— |
Článek 70 |
— (2) |
— |
Článek 71 |
— (2) |
— |
Článek 72 |
— (2) |
— |
Článek 73 |
— (2) |
— |
Článek 74 |
— (2) |
— |
Článek 75 |
— (2) |
— |
Článek 76 |
— (2) |
— |
Článek 77 |
— (2) |
— |
Článek 78 |
— (2) |
— |
Článek 79 |
— (2) |
— |
Článek 80 |
— (2) |
— |
Článek 81 |
— (2) |
— |
Článek 82 |
— (2) |
— |
Článek 83 |
— (2) |
— |
Článek 84 |
— (2) |
— |
Článek 85 |
Pokud jde o mléko: — (2) Pokud jde o ostatní odvětví: |
— |
— čl. 85 písm. a) |
Čl. 143 odst. 1 a čl. 144 písm. a) |
|
— čl. 85 písm. b) |
Čl. 144 písm. j) |
|
— čl. 85 písm. c) |
Čl. 144 písm. i) |
|
— čl. 85 písm d) |
— |
|
Článek 85a |
— (1) |
— |
Článek 85b |
— (1) |
— |
Článek 85c |
— (1) |
— |
Článek 85d |
— (1) |
— |
Článek 85e |
— (1) |
— |
Článek 85f |
— (1) |
— |
Článek 85g |
— (1) |
— |
Článek 85h |
— (1) |
— |
Článek 85i |
— (1) |
— |
Článek 85j |
— (1) |
— |
Článek 85k |
— (1) |
— |
Článek 85l |
— (1) |
— |
Článek 85m |
— (1) |
— |
Článek 85n |
— (1) |
— |
Článek 85o |
— |
— |
Článek 85p |
— |
— |
Článek 85q |
— |
— |
Článek 85r |
— |
— |
Článek 85s |
— |
— |
Článek 85t |
— |
— |
Článek 85u |
— |
— |
Článek 85v |
— |
— |
Článek 85w |
— |
— |
Článek 85x |
— |
— |
Článek 86 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 87 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 88 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 89 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 90 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 91 |
— |
— |
Článek 92 |
— |
— |
Článek 93 |
— |
— |
Článek 94 |
— |
— |
Článek 94a |
— |
— |
Článek 95 |
— |
— |
Článek 95a |
— |
— |
Článek 96 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 97 |
Článek 129 (1) |
— |
Článek 98 |
— (1) |
— |
Článek 99 |
— |
— |
Článek 100 |
— |
— |
Článek 101 (zrušeno) |
— |
— |
Článek 102 |
Článek 26 (1) |
— |
Čl. 102 odst. 2 |
Článek 217 |
— |
Článek 102a |
Článek 58 |
— |
Článek 103 |
Články 29, 30 a 31 |
— |
Článek 103a |
— |
— |
Článek 103b |
Článek 32 |
— |
Článek 103c |
Článek 33 |
— |
Článek 103d |
Článek 34 |
— |
Článek 103e |
Článek 35 |
— |
Článek 103f |
Článek 36 |
— |
Článek 103g |
Čl. 33 odst. 1, čl. 37 písm. a) a čl. 38 písm. b) |
— |
Článek 103ga |
Článek 23 |
— |
Čl. 103ga odst. 7 |
Článek 217 |
— |
Čl. 103h písm. a) až e) |
Články 37 a 38 |
— |
Čl. 103h písm. f) |
Články 24 a 25 |
— |
Článek 103i |
Článek 39 |
— |
Článek 103j |
Článek 40 |
— |
Článek 103k |
Článek 41 |
— |
Článek 103l |
Článek 42 |
— |
Článek 103m |
Článek 43 |
— |
Článek 103n |
Článek 44 |
— |
Čl. 103n odst. 4) |
Článek 212 |
— |
Článek 103o |
— |
— |
Článek 103p |
Článek 45 |
— |
Článek 103q |
Článek 46 |
— |
Článek 103r |
Článek 47 |
— |
Článek 103s |
Článek 48 |
— |
Článek 103t |
Článek 49 |
— |
Čl. 103u odst. 1 písm. a) |
Článek 50 |
— |
Čl. 103u odst. 1 písm. b) |
Článek 51 |
— |
Čl. 103u odst. 2 až 5 |
Článek 52 |
— |
Článek 103v |
Článek 50 |
— |
Článek 103w |
— |
— |
Článek 103x |
— |
— |
Článek 103y |
— |
— |
Článek 103z |
— |
— |
Článek 103za |
Články 53 a 54 |
— |
Článek 104 |
— |
— |
Čl. 105 odst. 1 |
Čl. 55 odst. 1 |
— |
Čl. 105 odst. 2 |
Článek 215 |
— |
Článek 106 |
Čl. 55 odst. 4 |
— |
Článek 107 |
Čl. 55 odst. 3 |
— |
Čl. 108 odst. 1 |
Čl. 55 odst. 2 |
— |
Čl. 108 odst. 2 |
— |
— |
Článek 109 první věta |
Čl. 55 odst. 1 poslední věta |
— |
Článek 110 |
Články 56 a 57 |
— |
Článek 111 |
— |
— |
Článek 112 |
— |
— |
Čl. 113 odst. 1 |
Čl. 75 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 2 |
— |
Čl. 113 odst. 2 |
Čl. 75 odst. 5 |
— |
Čl. 113 odst. 3 první pododstavec |
Článek 74 |
— |
Čl. 113 odst. 3 druhý pododstavec |
— |
Článek 89 |
Čl. 113a odst.1 až 3 |
Článek 76 |
— |
Čl. 113a odst. 4 |
— (2) |
— |
Článek 113b |
Článek 78 |
— |
Článek 113c |
Článek 167 |
— |
Čl. 113d odst. 1 první pododstavec |
Čl. 78 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 113d odst. 1 druhý pododstavec |
Příloha VII, část II odst. 1 |
— |
Čl. 113d odst. 2 |
Čl. 78 odst. 3 |
— |
Čl. 113d odst. 3 |
Článek 82 |
— |
Článek 114 |
Čl. 78 odst. 1 (2) |
— |
Článek 115 |
Čl. 78 odst. 1, čl. 75 odst. 1 písm. h) (2) |
— |
Článek 116 |
Čl. 78 odst. 1, čl. 75 odst. 1 písm. f) a g) (2) |
— |
Článek 117 |
Článek 77 |
— |
Článek 118 |
Čl. 78 odst. 1 |
— |
Článek 118a |
Článek 92 |
— |
Článek 118b |
Článek 93 |
— |
Článek 118c |
Článek 94 |
— |
Čl. 118d odst. 1 |
Čl. 94 odst. 3 |
— |
Čl. 118d odst. 2 a 3 |
[Čl. 109 odst. 3] |
— |
Článek 118e |
Článek 95 |
— |
Článek 118f |
Článek 96 |
— |
Článek 118g |
Článek 97 |
— |
Článek 118h |
Článek 98 |
— |
Článek 118i |
Článek 99 |
— |
Článek 118j |
Článek 100 |
— |
Článek 118k |
Článek 101 |
— |
Článek 118l |
Článek 102 |
— |
Článek 118m |
Článek 103 |
— |
Článek 118n |
Článek 104 |
— |
Článek 118o |
— |
Čl. 90 odst. 2 |
Článek 118p |
— |
Čl. 90 odst. 3 |
Článek 118q |
Článek 105 |
— |
Článek 118r |
Článek 106 |
— |
Článek 118s |
Článek 107 |
— |
Článek 118t |
Článek 108 |
— |
Článek 118u |
Článek 112 |
— |
Článek 118v |
Článek 113 |
— |
Článek 118w |
Článek 117 |
— |
Článek 118x |
Článek 118 |
— |
Článek 118y |
Článek 119 |
— |
Článek 118z |
Článek 120 |
— |
Článek 118za |
Článek 121 |
— |
Článek 118zb |
— |
— |
Článek 119 |
— |
— |
Článek 120 |
— |
— |
Článek 120a |
Článek 81 |
— |
Článek 120b |
— |
— |
Článek 120c |
Článek 80 |
— |
Čl. 120d první pododstavec |
Čl. 83 odst. 2 |
— |
Čl. 120d druhý pododstavec |
[Čl. 223] |
— |
Čl. 120e odst. 1 |
Čl. 75 odst. 3 a 4 |
— |
Čl. 120e odst. 2 |
Čl. 83 odst. 3 a 4 |
— |
Článek 120f |
Čl. 80 odst. 3 |
— |
Článek 120g |
Čl. 80 odst. 5) a čl. 91 písm. c) |
— |
Čl. 121 písm. a) bod i) |
Čl. 75 odst. 2 |
— |
Čl. 121 písm. a) bod ii) |
Čl. 75 odst. 3 |
— |
Čl. 121 písm. a) bod iii) |
Čl. 89 |
— |
Čl. 121 písm. a) bod iv) |
Čl. 75 odst. 2 a čl. 91 písm. b) |
— |
Čl. 121 písm. b) |
Čl. 91 písm. a), čl. 78 odst. 3 |
— |
Čl. 121 písm. c) bod i) |
Čl. 91 písm. a) |
— |
Čl. 121 písm. c) body ii) a iii) |
Čl. 91 písm. d) |
— |
Čl. 121 písm. c bod iv) |
[Čl. 223] |
— |
Čl. 121 písm. d) bod i) |
Čl. 78 odst. 1 |
— |
Čl. 121 písm. d) bod ii) až v) a vii) |
Čl. 75 odst. 2 a 3 |
— |
Čl. 121 písm. d) bod vi) |
Článek 89 |
— |
Čl. 121 písm. e) bod i) |
Čl. 78 odst. 1 |
— |
Čl. 121 písm. e) body ii) až (v), vii) |
Čl. 75 odst. 2 a 3 |
— |
Čl. 121 písm. e) bod vi) |
Čl. 75 odst. 2 |
— |
Čl. 121 písm. f) bod i) |
Čl. 78 odst. 1 |
— |
Čl. 121 písm. f) body ii), iii) a v) |
Čl. 75 odst. 3 |
— |
Čl. 121 písm. f) bod iv) a vii) |
Čl. 91 písm. g) |
— |
Čl. 121 písm. f) bod vi) |
[Čl. 223] |
— |
Čl. 121 písm. g) |
Čl. 75 odst. 3 |
— |
Čl. 121 písm. h) |
Čl. 91 písm. d) |
— |
Čl. 121 písm i) |
— |
— |
Čl. 121 písm. j) bod i) |
Čl. 75 odst. 3 |
— |
Čl. 121 písm. j) bod ii) |
Čl. 91 písm. d) |
— |
Čl. 121 písm. k) |
Článek 122 |
— |
Čl. 121 písm. l) |
Články 114, 115 a 116 |
— |
Čl. 121 písm. m) |
Článek 122 |
— |
Čl. 121 druhý pododstavec |
Čl. 78 odst. 3 |
— |
Čl. 121 třetí pododstavec |
Čl. 75 odst. 3 a 4 |
— |
Čl. 121 čtvrtý pododstavec písm. a) až f) |
Čl. 75 odst. 3 |
— |
Čl. 121 čtvrtý pododstavec písm. g) |
Čl. 75 odst. 3 písm. m) |
— |
Čl. 121 čtvrtý pododstavec písm. h) |
Čl. 80 odst. 4 |
— |
Článek 122 |
Články 152 a 160 |
— |
Článek 123 |
Článek 157 |
— |
Článek 124 |
— |
— |
Článek 125 |
— |
— |
Článek 125a |
Články 153 a 160 |
— |
Článek 125b |
Článek 154 |
— |
Článek 125c |
Článek 156 |
— |
Článek 125d |
Článek 155 |
— |
Článek 125e |
— |
— |
Článek 125f |
Článek 164 |
— |
Článek 125g |
Čl. 164 odst. 6 |
— |
Článek 125h |
Čl. 175 písm. d) |
— |
Článek 125i |
Článek 165 |
— |
Článek 125j |
Článek 164 |
— |
Článek 125k |
Článek 158 |
— |
Článek 125l |
Článek 164 |
— |
Článek 125m |
Čl. 164 odst. 6 [a čl. 175 písm. d)] |
— |
Článek 125n |
Článek 165 |
— |
Článek 125o |
Články 154 a 158 |
— |
Článek 126 |
Článek 165 |
— |
Čl. 126a odst. 1, 3 a 4 |
Článek 161 |
— |
Čl. 126a odst. 2 |
Čl. 156 odst. 2 |
|
Článek 126b |
Článek 163 |
— |
Článek 126c |
Článek 149 |
— |
Článek 126d |
Článek 150 |
— |
Článek 126e |
Čl. 173 odst. 2 a čl. 174 odst. 2 |
— |
Článek 127 |
Článek 173 |
— |
Článek 128 |
— |
— |
Článek 129 |
— |
— |
Článek 130 |
Čl. 176 odst. 1 |
— |
Článek 131 |
Čl. 176 odst. 2 |
— |
Článek 132 |
Čl. 176 odst. 3 |
— |
Článek 133 |
[Čl. 177 odst. 2 písm. e)] |
— |
Čl. 133a odst. 1 |
Článek 181 |
— |
Čl. 133a odst. 2 |
Článek 191 |
— |
Článek 134 |
Články 177 a 178 |
— |
Článek 135 |
— |
— |
Článek 136 |
[Článek 180] |
— |
Článek 137 |
[Článek 180] |
— |
Článek 138 |
[Článek 180] |
— |
Článek 139 |
[Článek 180] |
— |
Článek 140 |
[Článek 180] |
— |
Článek 140a |
Článek 181 |
— |
Článek 141 |
Článek 182 |
— |
Článek 142 |
Článek 193 |
— |
Článek 143 |
Článek 180 |
— |
Článek 144 |
Článek 184 |
— |
Článek 145 |
Čl. 187 písm. a) |
— |
Čl. 146 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 146 odst. 2 |
Článek 185 |
— |
Článek 147 |
— |
— |
Článek 148 |
Článek 187 |
— |
Článek 149 |
[Článek 180] |
— |
Článek 150 |
[Článek 180] |
— |
Článek 151 |
[Článek 180] |
— |
Článek 152 |
[Článek 180] |
— |
Článek 153 |
Článek 192 |
— |
Článek 154 |
— |
— |
Článek 155 |
— |
— |
Článek 156 |
Čl. 192 odst. 5 |
— |
Článek 157 |
Článek 189 |
— |
Článek 158 |
Článek 190 |
— |
Článek 158a |
Článek 90 |
— |
Článek 159 |
Článek 194 |
— |
Článek 160 |
Článek 195 |
— |
Článek 161 |
Články 176, 177, 178 a 179 |
— |
Článek 162 |
Článek 196 |
— |
Článek 163 |
Článek 197 |
— |
Čl. 164 odst. 1 |
Čl. 198 odst. 1 |
— |
Čl. 164 odst. 2 až 4 |
Čl. 198 odst. 2 (1) |
— |
Článek 165 |
— (1) |
— |
Článek 166 |
— (1) |
— |
Článek 167 |
Článek 199 |
— |
Článek 168 |
Článek 200 |
— |
Článek 169 |
Článek 201 |
— |
Článek 170 |
Články 202 a 203 |
— |
Článek 171 |
Článek 184 |
— |
Článek 172 |
[Čl. 186 odst. 2] |
— |
Článek 173 |
— |
— |
Článek 174 |
Článek 205 |
— |
Článek 175 |
Článek 206 |
— |
Článek 176 |
Článek 209 |
— |
Článek 176a |
Článek 210 |
— |
Článek 177 |
Článek 210 |
— |
Článek 177a |
Článek 210 |
— |
Článek 178 |
Článek 164 |
— |
Článek 179 |
Čl. 210 odst. 7 |
— |
Článek 180 |
Článek 211 |
— |
Článek 181 |
Článek 211 |
— |
Čl. 182 odst. 1 |
Článek 213 |
— |
Čl. 182 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 182 odst. 3 třetí pododstavec |
Článek 214 |
— |
Čl. 182 odst. 3 první, druhý a čtvrtý pododstavec |
— |
— |
Čl. 182 odst. 4 až 7 |
— |
— |
Článek 182a |
Článek 216 |
— |
Článek 183 |
— |
— |
Čl. 184odst. 1 |
— |
— |
Čl. 184 odst. 2 |
Čl. 225 písm. a) |
— |
Čl. 184 odst. 3 až 8 |
— |
— |
Čl. 184 odst.9 |
Čl. 225 písm. b) |
— |
Článek 185 |
— |
— |
Článek 185a |
Článek 145 |
— |
Článek 185b |
Článek 223 |
— |
Článek 185c |
Článek 147 |
— |
Článek 185d |
Článek 146 |
— |
Článek 185e |
Článek 151 |
— |
Článek 185f |
Článek 148 |
— |
Článek 186 |
Článek 219 |
— |
Článek 187 |
Článek 219 |
— |
Článek 188 |
Článek 219 |
— |
Čl. 188a odst. 1 a 2 |
— (1) |
— |
Čl. 188a odst. 3 a 4 |
— |
— |
Čl. 188a odst. 5 až 7 |
[Článek 223] |
— |
Článek 189 |
[Článek 223] |
— |
Článek 190 |
— |
— |
Článek 190a |
— |
— |
Článek 191 |
Článek 221 |
— |
Článek 192 |
Článek 223 |
— |
Článek 193 |
— |
— |
Článek 194 |
— |
Články 62 a 64 |
Článek 194a |
— |
Článek 61 |
Článek 195 |
Článek 229 |
— |
Článek 196 |
— |
— |
Článek 196a |
Článek 227 |
— |
Článek 196b |
Článek 229 |
— |
Článek 197 |
— |
— |
Článek 198 |
— |
— |
Článek 199 |
— |
— |
Článek 200 |
— |
— |
Článek 201 |
230 odst. 1 a 3 |
— |
Článek 202 |
230 odst. 2 |
— |
Článek 203 |
— |
— |
Článek 203a |
Článek 231 |
— |
Článek 203b |
Článek 231 |
— |
Článek 204 |
Článek 232 |
— |
Příloha I |
Příloha I (části I až XX, XXIV/1) |
— |
Příloha II |
Příloha I (části XXI až XXIII) |
— |
Příloha III |
Příloha II |
— |
Příloha IV |
Příloha III |
— |
Příloha V |
Příloha IV |
— |
Příloha VI |
Příloha XII |
— |
Příloha VII |
— |
— |
Příloha VIIa |
— |
— |
Příloha VIIb |
— |
— |
Příloha VIIc |
— |
— |
Příloha VIII |
Příloha XIII |
— |
Příloha IX |
— (1) |
— |
Příloha X |
— (1) |
— |
Příloha Xa |
— |
— |
Příloha Xb |
Příloha VI |
— |
Příloha Xc |
— |
— |
Příloha Xd |
— |
— |
Příloha Xe |
— |
— |
Příloha XI |
— |
— |
Příloha XIa |
Příloha VII, část I |
— |
Příloha XIb |
Příloha VII, část II |
— |
Příloha XII |
Příloha VII, část III |
— |
Příloha XIII |
Příloha VII, část IV |
— |
Příloha XIV.A, body I, II a III |
Příloha VII, bod VI |
— |
Příloha XIV.A, bod IV |
Článek 89 |
— |
Příloha XIV.B |
Příloha VII, část V |
— |
Příloha XIV.C |
Čl. 75 odst. 2 a 3 (1) |
— |
Příloha XV |
Příloha VII, část VII |
— |
Příloha XVa |
Příloha VIII, část I |
— |
Příloha XVb |
Příloha VIII, část II |
— |
Příloha XVI |
Příloha VII, část VIII |
— |
Příloha XVIa |
[Čl. 173 odst. 1 písm. i)] |
— |
Příloha XVII |
[Článek 180] |
— |
Příloha XVIII |
[Článek 180] |
— |
Příloha XIX |
— |
— |
Příloha XX |
— |
— |
Příloha XXI |
— |
— |
Příloha XXII |
Příloha XIV |
— |
(1)
►C2 Viz také nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12). ◄
(2)
Nicméně, viz článek 230. |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a nařízení (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj 17. prosince 2013, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 85 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).
( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).
( 11 ) Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1).
( 12 ) Nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1).
( 13 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 46).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).
( 15 ) Směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21).
( 16 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/152/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17).
( 17 ) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).
( 18 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).
( 19 ) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).
( 20 ) Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).
( 21 ) Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1).
( 22 ) Nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 8).
( 23 ) Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47).
( 24 ) Nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12).
( 25 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).
( 26 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206).
( 27 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).
( 28 ) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).
( 29 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21).
( 30 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26).
( 31 ) Směrnice Rady 89/108/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 40, 11.2.1999, s. 34).