(EU) 2015/110Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/110 ze dne 26. ledna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska a o zastavení řízení týkajícího se dovozu některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „předchozí šetření“) uložila nařízením (ES) č. 1256/2008 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli v současnosti kódů KN ex 7306 30 41, ex 7306 30 49, ex 7306 30 72 a ex 7306 30 77 pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Ruska, Thajska a Ukrajiny (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Opatření měla formu valorického (ad valorem) cla v rozsahu mezi 10,1 % a 90,6 %.

(2)

Na základě zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) platných konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 18. září 2013 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podal Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího svařované ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby svařovaných trubek a dutých profilů v Unii.

(3)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti platných opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(4)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 19. prosince 2013 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2012 do 30. září 2013 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele a další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v Bělorusku, ČLR, Rusku a na Ukrajině (dále jen „dotčené země“), dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a zástupce dotčených zemí. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit své stanovisko k situaci a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení.

(7)

Všechny zúčastněné strany, které o něj požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, Rusku a na Ukrajině se v oznámení o zahájení předpokládal výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se do 15 dnů ode dne zahájení přezkumu Komisi přihlásily a poskytly informace požadované v oznámení o zahájení.

(9)

Komise ve stanovené lhůtě neobdržela žádné informace pro výběr vzorku od vyvážejících výrobců z ČLR. Informace pro výběr vzorku Komise obdržela od jednoho vyvážejícího výrobce z Ukrajiny. Od vyvážejících výrobců z Ruska obdržela tři odpovědi. Komise z tohoto důvodu nepovažovala výběr vzorku vyvážejících výrobců za nutný.

(10)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení předpokládal výběr vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se do 15 dnů ode dne zahájení přezkumu Komisi přihlásily a poskytly informace požadované v oznámení o zahájení. Protože od dovozců, kteří nejsou ve spojení, Komise žádné informace neobdržela, nebyl u nich proveden výběr vzorku.

(11)

Vzhledem k velkému počtu výrobců v Unii, kterých se toto řízení týká, bylo v oznámení o zahájení oznámeno, že Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii za účelem stanovení újmy. Při tomto předběžném výběru byly použity informace, které měla Komise k dispozici ve fázi zahájení řízení a které se zakládaly na objemu prodeje výrobců, objemu výroby a zeměpisné poloze v Unii. Vzorek odpovídal největšímu reprezentativnímu objemu výroby a prodeje, který bylo možné během doby, jež byla k dispozici, náležitě prošetřit, a představoval 52 % celkové výroby výrobního odvětví Unie a prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení. Vzorek byl reprezentativní, také pokud jde o zeměpisnou polohu společností, neboť zahrnoval čtyři různé členské státy. S výrobci v EU proběhla konzultace ohledně navrženého vzorku v den zveřejnění oznámení o zahájení. Protože se nepřihlásili další výrobci a protože ke vzorku nebyly obdrženy připomínky, byl navržený vzorek schválen.

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti pokračování či obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie. Za tímto účelem Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům a výrobcům v Unii vybraným do vzorku. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(13)

Dotčeným výrobkem jsou svařované trubky a duté profily ze železa nebo nelegované oceli, kruhového průřezu a o vnějším průměru nepřevyšujícím 168,3 mm, v současnosti kódů KN ex 7306 30 41, ex 7306 30 49, ex 7306 30 72 a ex 7306 30 77, pocházející z Běloruska, ČLR, Ruska a Ukrajiny, s výjimkou potrubních trubek používaných pro ropovody a plynovody, pažnic a trubek používaných při vrtné těžbě ropy nebo plynu nebo přesně kalibrovaných trubek a trubek a dutých profilů s připojeným příslušenstvím vhodných pro vedení plynů či kapalin používaných v civilních letadlech.

(14)

Šetřením bylo prokázáno, že různé druhy dotčeného výrobku mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům.

(15)

U svařovaných trubek a dutých profilů vyráběných a prodávaných v Unii výrobním odvětvím Unie a u svařovaných trubek a dutých profilů vyráběných a prodávaných v dotčených zemích a ve srovnatelné zemi byly zjištěny v podstatě stejné fyzické, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití jako u svařovaných trubek a dutých profilů vyráběných v dotčených zemích a prodávaných na vývoz do Unie. Proto jsou považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu ze strany čtyř dotčených zemí, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(17)

Všechny čtyři dotčené země, kterých se šetření týkala, vyvezly během období přezkumného šetření dotčený výrobek v zanedbatelném množství. Není proto pravděpodobné, že by dumping v případě těchto čtyř zemí, kterých se šetření týkala, pokračoval. Posuzování se tedy omezilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě vývozních cen do jiných třetích zemí. Stejně jako u předchozího šetření nebyl na vývoz do Běloruska za tímto účelem brán zřetel.

(18)

Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení Bělorusko a ČLR nejsou považovány za země s tržním hospodářstvím. V předchozím šetření se pro účely určení běžné hodnoty jako srovnatelná země použily USA. V oznámení o zahájení se na návrh žadatele předpokládalo, že se jako srovnatelná země v tomto přezkumu před pozbytím platnosti použijí také USA.

(19)

Komise však obdržela připomínky od společnosti Mogilev a od běloruských orgánů. Od zúčastněných stran v ČLR neobdržela žádné připomínky.

(20)

Běloruské zúčastněné strany namítly, že USA nejsou vhodnou volbou srovnatelné země z důvodu údajných vazeb mezi jediným americkým spolupracujícím výrobcem a výrobním odvětvím Unie.

(21)

Běloruské strany místo toho jako srovnatelnou zemi navrhly Rusko, neboť ruský ocelářský průmysl má údajně vzhledem ke společným vazbám na bývalý Sovětský svaz podobný charakter jako běloruský ocelářský průmysl.

(22)

Šetřením však bylo zjištěno, že ve výrobních nákladech jediného spolupracujícího výrobce v Rusku se nepřiměřeně odrážela hodnota zemního plynu (viz 69. bod odůvodnění níže). Kromě toho nebyla dostatečná ani spolupráce ze strany tohoto ruského výrobce (viz 61. bod odůvodnění níže). Rusko proto nebylo možné považovat za vhodnou volbu.

(23)

Komise určila také další třetí země vyvážející dotčený výrobek do Unie. Komise kontaktovala výrobce ve 14 zemích, které jsou známé výrobou oceli. Mezi tyto země patří například Bosna a Hercegovina, Brazílie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea a Tchaj-wan.

(24)

Komise během šetření nezaznamenala žádnou spolupráci na straně amerických výrobců. Nicméně obdržela vyplněné dotazníky od výrobců z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a z Jihoafrické republiky. Vzhledem k významnému objemu domácího prodeje výrobce v Jihoafrické republice Komise rozhodla, že Jihoafrická republika bude nejvhodnější volbou.

(25)

Při šetření spolupracoval největší známý výrobce v Bělorusku OJSC Mogilev Metallurgical Works (dále jen „společnost Mogilev“). Společnost Mogilev však v průběhu období přezkumného šetření dotčený výrobek do Unie nevyvážela. Informace o pravděpodobných vývozních cenách do Unie proto vycházely z vývozních cen do jiných třetích zemí, jak je uvedeno níže ve 27. bodě odůvodnění.

(26)

Běžná hodnota pro Bělorusko byla u obdobného výrobku stanovena podle jednotlivých typů výrobku na základě domácích prodejních cen odběratelům v Jihoafrické republice (srovnatelná země), kteří nejsou ve spojení, v běžném obchodním styku. Pokud se určitý typ obdobného výrobku neprodával v běžném obchodním styku nebo se na domácím trhu v Jihoafrické republice neprodal v reprezentativním množství, stanovila Komise běžnou hodnotu tak, že k výrobním nákladům obdobného výrobku připočítala prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(27)

V průběhu období přezkumného šetření společnost Mogilev dotčený výrobek do Unie nevyvážela. Pravděpodobná vývozní cena byla proto určena na základě prodejních cen v jiných třetích zemích.

(28)

Srovnání běžné hodnoty a pravděpodobné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen.

(29)

V oprávněných případech byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, rabatech, slevách a obchodní úrovni.

(30)

Na základě výše uvedeného bylo pravděpodobné rozpětí dumpingu ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení stanoveno ve výši 28,4 %.

(31)

Výrobní linky společnosti Mogilev byly používány jak na výrobu svařovaných trubek a dutých profilů, tak na výrobu dutých profilů (výroba těchto dvou výrobků se liší pouze v nepatrné části výrobního procesu). Společnost Mogilev vyráběla významné množství dutých profilů a vyvážela je mimo jiné i do Unie, neboť na tyto výrobky se v Unii nevztahují platná antidumpingová cla. Kromě toho společnost Mogilev vyráběla svařované trubky o vnějším průměru přesahujícím 168,3 mm (dále jen „velké trubky“), které v Unii rovněž nepodléhají antidumpingovým clům.

(32)

Vzhledem k současnému sortimentu se nevyužitá kapacita společnosti Mogilev odhaduje na přibližně 20 000 tun nebo přibližně 5 % spotřeby Unie.

(33)

Proto existuje riziko, že v případě zrušení opatření společnost Mogilev prodá na trh Unie velké množství svařovaných trubek za dumpingové ceny.

(34)

Po zveřejnění výsledků šetření však společnost Mogilev namítla, že výrobu zpomaluje provádění hydraulických zkoušek, a proto je její skutečná volná kapacita výrazně nižší. Nicméně hydraulické zkoušky představují jen méně významnou část celého výrobního procesu dotčeného výrobku, takže problém tohoto kapacitního omezení lze poměrně snadno vyřešit. Návrh na stanovení volné kapacity závodu s ohledem na kapacitu omezení hydraulického testovacího zařízení proto nebylo možné přijmout.

(35)

Jak je uvedeno výše ve 31. bodě odůvodnění, pro společnost Mogilev je v současné době lukrativnější vyrábět duté profily, které nepodléhají antidumpingovým clům, než svařované trubky, na něž se v Unii antidumpingová cla vztahují. V období přezkumného šetření byla výroba skutečně výrazně zaměřena na výrobky, které v Unii nepodléhají antidumpingovým clům, což se týkalo převážné většiny vyráběných výrobků. Pokud by opatření vztahující se ke svařovaným trubkám pozbyla platnosti, je možné očekávat, že společnost Mogilev bude vyrábět vyváženější produktové portfolio a z výroby výrobků, na které se tato opatření v současné době nevztahují, přejde k výrobě svařovaných trubek.

(36)

Z toho důvodu existuje značné riziko, že pokud dojde ke zrušení opatření, společnost Mogilev alespoň částečně přejde z výroby výrobků, které v současné době nepodléhají antidumpingovým clům, k výrobě svařovaných trubek pro trh Unie za dumpingové ceny.

(37)

Po zveřejnění výsledků šetření společnost Mogilev tvrdila, že přechod z výroby současného sortimentu, tedy dutých profilů, k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů by nebyl okamžitý vzhledem k tomu, že duté profily již řadu let prodává ve výrazně větším poměru než svařované trubky a duté profily, a že nemá důvod tuto praxi měnit.

(38)

V této souvislosti je vhodné poznamenat, že EU je pro společnost Mogilev největším trhem pro odbyt dutých profilů a že v současné době společnost Mogilev svařované trubky ani duté profily na trh Unie neprodává. Společnost Mogilev však neposkytla žádné důkazy o tom, že by se poměr prodeje do EU mezi jednotlivými výrobky v případě zrušení opatření nezměnil. Z toho důvodu se nic nemění na závěru, že v případě zrušení opatření bude společnost Mogilev pravděpodobně vyrábět vyváženější produktové portfolio a z výroby dutých profilů alespoň částečně přejde k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů pro trh Unie.

(39)

Jak je uvedeno výše ve 27. bodě odůvodnění, Bělorusko v období přezkumného šetření do Unie dotčený výrobek nevyváželo. Pokud by došlo ke zrušení opatření, pravděpodobnost rizika přesměrování obchodu na trh Unie by se proto musela zakládat na následujících skutečnostech:

(40)

Při porovnání průměrné prodejní ceny společnosti Mogilev v ostatních zemích s cenami na trhu Unie je patrná značná úroveň cenového podbízení. Při porovnání s průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie se úroveň cenového podbízení pohybuje v rozmezí 30 % až 50 %. Ceny společnosti Mogilev jsou rovněž nižší než ceny ostatních zdrojů dovozu na trh Unie, jako je například Indie a Turecko.

(41)

Pravděpodobnost atraktivity trhu Unie je podpořena i tím, že společnost Mogilev již má prodejní kanály, které jsou v současné době používány k prodeji jiných výrobků, avšak v případě zrušení opatření mohou být využívány i k prodeji dotčeného výrobku.

(42)

S ohledem na výše uvedené došla Komise k závěru, že v případě zrušení opatření existuje značné riziko přesměrování vývozu na trh Unie za dumpingové ceny, neboť trh Unie je z hlediska cen výrazně atraktivnější.

(43)

Po zveřejnění výsledků šetření společnost Mogilev uvedla, že nebylo řádně vzato v úvahu výrazné zvýšení jejího prodeje svařovaných trubek a dutých profilů na domácím a ruském trhu během posuzovaného období. V této souvislosti je třeba poznamenat, že zvýšení objemu prodeje na těchto trzích bylo během šetření potvrzeno. Po zveřejnění výsledků šetření společnost Mogilev ve svých komentářích rovněž potvrdila, že svařované trubky a duté profily jsou prodávány za ceny nižší než převládající tržní ceny na trhu EU. Skutečnost, že se objem prodeje těchto výrobků postupně zvyšuje na domácím i ruském trhu tedy neznamená, že by riziko přesměrování prodeje na trh Unie z důvodu atraktivnějších cen EU bylo omezeno nebo odstraněno. Tvrzení společnosti Mogilev se proto zamítá.

(44)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v Bělorusku, k riziku přesunu výroby od jiných výrobků na dotčený výrobek a k atraktivní cenové úrovni na trhu Unie lze konstatovat, že pokud by platná opatření pozbyla platnosti, existuje riziko zvýšení dumpingového vývozu dotčeného výrobku z Běloruska.

(45)

Jak je uvedeno výše v 9. bodě odůvodnění, Komise neobdržela žádnou odpověď z ČLR. Proto vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v ČLR vychází celková analýza, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Čínské orgány byly informovány o záměru Komise postupovat podle článku 18 základního nařízení a založit svá zjištění na dostupných údajích.

(46)

Pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu byla proto použita žádost o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, například se statistikou obchodu týkající se dovozu a vývozu (Eurostat a čínské údaje o vývozu) a Metal Bulletin.

(47)

Nedostatek spolupráce ovlivnil srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou různých typů výrobku. Považovalo se za vhodné stanovit běžnou hodnotu i vývozní cenu obecně, a to na základě průměrných hodnot, v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(48)

Běžná hodnota pro ČLR byla stanovena na základě průměrné prodejní ceny na domácím trhu odběratelům v Jihoafrické republice (srovnatelná země), kteří nejsou ve spojení v běžném obchodním styku.

(49)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců musely vývozní ceny v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.

(50)

Komise nejdříve analyzovala statistiky Eurostatu. Dovážené množství výrobku dováženého z ČLR však bylo velice omezené a jeho cena proto nemohla být považována za reprezentativní. Z toho důvodu byla pravděpodobná dovozní cena určena na základě čínských obchodních statistik vývozu do třetích zemí.

(51)

Srovnání běžné hodnoty a pravděpodobné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen.

(52)

V oprávněných případech byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, nákladech na pojištění, DPH bez nároku na odpočet, ve vývozních nákladech, rabatech a slevách.

(53)

Na základě výše uvedeného bylo pravděpodobné rozpětí dumpingu ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení stanoveno ve výši 39,3 %.

(54)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců byly použity tyto zdroje:

(55)

Odvětví výroby svařovaných trubek v Číně je známé jako jednoznačně největší na světě. Podle údajů Metal Bulletin se v roce 2012 roční produkce svařovaných trubek pohybovala okolo 35 milionů tun. Žadatel odhadoval, že výrobní kapacita svařovaných trubek v ČLR výrazně přesahuje 45 milionů tun ročně. Celková volná kapacita by tak přesáhla 10 milionů tun, což představuje 25násobek celkové zjevné spotřeby svařovaných trubek v EU.

(56)

Proto existuje značné riziko, že v případě zrušení opatření by čínští vyvážející výrobci prodali významné množství svařovaných trubek na trh Unie za dumpingové ceny.

(57)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců zjištění vycházejí z dostupných údajů. Riziko přesměrování obchodu na trh Unie v případě zrušení opatření v této souvislosti vychází z veřejně dostupných zdrojů.

(58)

Podle veřejně dostupných zdrojů, jako je například Metal Bulletin, je čínská cenová úroveň výrazně pod průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie, která činí 848 EUR/t, a pod průměrnými dovozními cenami hlavních vývozních zemí, jako například Indie a Turecko, do Unie. Ve srovnání s průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie se úroveň cenového podbízení pohybuje mezi 30 % a 50 %. To jednoznačně dokazuje atraktivitu trhu Unie a konkurenceschopnost čínských cen v případě zrušení opatření.

(59)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že z důvodu podstatného cenového rozdílu zmíněného výše by v případě zrušení opatření existovalo značné riziko přesměrování obchodu z třetích zemí s nízkými cenami k lukrativnějšímu trhu Unie.

(60)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v ČLR a atraktivní cenové úrovni na trhu Unie lze konstatovat, že pokud by došlo ke zrušení platných opatření, existuje riziko značného zvýšení čínského dumpingového vývozu dotčeného výrobku.

(61)

Dva ruští vyvážející výrobci představující přibližně 75 % ruské výroby, kteří odevzdali dotazník pro výběr vzorku, později Komisi informovali o tom, že dotazník vyvážejícího výrobce vyplňovat nechtěli. Pouze jeden malý výrobce, jenž nevyváží do Unie a do ostatních zemí vyváží jen nevýznamné množství, při šetření spolupracoval, vyplnil dotazník a souhlasil s inspekcí na místě. Vzhledem k naprosto nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v Rusku vychází celková analýza, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů, v souladu s článkem 18 základního nařízení. O záměru Komise postupovat podle článku 18 základního nařízení a založit svá zjištění na dostupných údajích byli informování ruští vyvážející výrobci, kteří nespolupracovali, i ruské orgány.

(62)

Pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu byla proto použita žádost o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, například se statistikami obchodu týkajícími se dovozu, které vypracoval Eurostat, s ruskými vývozními statistikami a údaji z Metal Bulletin.

(63)

Naprostý nedostatek spolupráce ovlivnil srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou různých typů výrobku. Považovalo se za vhodné stanovit běžnou hodnotu i vývozní cenu obecně, a to na základě průměrných hodnot, v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(64)

Komise zjistila, že statistiky Eurostatu uvádějí, že z Ruska bylo určité množství dotčeného výrobku dovezeno. Toto množství však bylo velice omezené, a proto ceny tohoto dovozu nemohly být považovány za reprezentativní. Informace o pravděpodobných vývozních cenách do Unie tak vycházely z vývozních cen do ostatních třetích zemí, jak je uvedeno níže v 73. bodě odůvodnění.

(65)

Jak je uvedeno výše v 61. bodě odůvodnění, vzhledem k naprosto nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v Rusku byla Komise nucena použít ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. Za tímto účelem byly použity informace, které poskytl spolupracující ruský výrobce.

(66)

Běžná hodnota byla určena v souladu s čl. 2 odst. 2 první větou základního nařízení. Nejprve bylo stanoveno, zda celkové množství prodeje obdobného výrobku na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření bylo reprezentativní ve srovnání s ruským vývozním prodejem do třetích zemí. Prodej na domácím trhu byl shledán reprezentativním v případě, že objem prodeje obdobného výrobku představoval alespoň 5 % ruského prodeje na vývoz do třetích zemí.

(67)

Poté bylo zkoumáno, zda byl obdobný výrobek prodáván v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To bylo provedeno stanovením podílu ziskového domácího prodeje dotčeného typu výrobku nezávislým odběratelům.

(68)

Za účelem prověření běžného obchodního styku bylo přihlédnuto k průměrným výrobním nákladům. Pokud jde o výrobní náklady, a zejména o náklady na energii, pokud jde o plyn, bylo zkoumáno, zda ceny plynu placené jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a distribucí plynu.

(69)

Bylo zjištěno, že domácí cena plynu placená vyvážejícími výrobci se pohybovala okolo 30 % vývozní ceny zemního plynu z Ruska. V tomto ohledu všechny dostupné údaje nasvědčují tomu, že domácí ceny plynu v Rusku jsou regulované a výrazně nižší než tržní ceny ruského zemního plynu na neregulovaných vývozních trzích. Jelikož v záznamech vyvážejícího výrobce se náklady na zemní plyn neodrážely přiměřeně, jak požaduje čl. 2 odst. 5 základního nařízení, musely být odpovídajícím způsobem upraveny. Z důvodu neexistence dostatečně reprezentativních nezkreslených cen plynu na ruském domácím trhu bylo považováno za vhodné provést úpravu podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení na základě informací z jiných reprezentativních trhů. Upravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus), jež byla upravena s ohledem na místní distribuční náklady. Waidhaus je hlavním centrem prodeje ruského plynu do EU, jež je největším trhem pro ruský plyn a zároveň má ceny přiměřeně odrážející náklady. Lze jej proto považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(70)

Následně Komise pro účely posouzení běžného obchodního styku použila průměrné výrobní náklady po úpravě související s náklady na plyn.

(71)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje, byla běžná hodnota stanovena jako průměrná cena ziskového domácího prodeje během období přezkumného šetření.

(72)

Z důvodu naprosto nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Rusku byla Komise nucena vývozní cenu stanovit na základě dostupných údajů. Informace poskytnuté jediným spolupracujícím ruským výrobcem nemohly být použity, neboť tento výrobce nevyvážel dotčený výrobek do EU a do jiných třetích zemí jej vyvážel pouze v nevýznamném množství.

(73)

Z tohoto důvodu a také vzhledem k tomu, že vývoz z Ruska do Unie dosahoval nevýznamného množství, se pravděpodobná vývozní cena stanovila na základě ruských vývozních statistik s údaji o vývozu do jiných třetích zemí. Vývoz do jiných třetích zemí dosahoval významného množství.

(74)

Vzhledem k tomu, že jediný spolupracující ruský výrobce vyráběl výlučně takzvané „černé trubky“ (což jsou nepozinkované trubky), byly ke stanovení vývozní ceny použity údaje týkající se pouze černých trubek. Podle ruských vývozních statistik zahrnuje převážná většina ruského vývozu i černé trubky.

(75)

Po zveřejnění výsledků šetření jediný spolupracující ruský výrobce tvrdil, že se měly použít jeho vývozní ceny, neboť představují více než 10 % jeho celkového prodeje. Tento prodej však představuje méně než 2 % celkového vývozu uvedeného ruskými vývozními statistikami. Z toho důvodu se nic nemění na závěru, že v důsledku nevýznamného množství vývozu tohoto výrobce není možné jeho vývozní ceny použít.

(76)

Srovnání běžné hodnoty a pravděpodobné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen.

(77)

V oprávněných případech byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu.

(78)

Na základě výše uvedeného bylo pravděpodobné rozpětí dumpingu ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení stanoveno ve výši 38,7 %.

(79)

Podle odhadu žadatele volná kapacita dotčeného výrobku v Rusku přesahuje celkovou spotřebu na trhu EU. Žadatel při svém odhadu vycházel z informací zveřejněných odborným portálem Metal Expert. Dále žadatel odhadl využití kapacity na 56 %, což bylo potvrzeno informacemi poskytnutými spolupracujícím výrobcem.

(80)

Proto existuje značné riziko, že v případě zrušení opatření by ruští vyvážející výrobci prodávali významné množství svařovaných trubek na trh Unie za dumpingové ceny.

(81)

Po zveřejnění výsledků šetření nespolupracující ruští výrobci uvedení výše v 61. bodě odůvodnění tvrdili, že Komise nezohlednila informace týkající se údajné atraktivity ostatních trhů, jako například ruského trhu, a volné kapacity v Rusku, jež tito výrobci předložili.

(82)

V této souvislosti je vhodné poznamenat, že informace týkající se volné kapacity se vztahují k širšímu sortimentu výrobků, jako jsou například duté profily a trubky velkého průměru. Tyto informace mají proto menší význam než informace poskytnuté žadatelem. Kromě toho i na základě 60 % až 70 % míry využití kapacity uvedené ruskými výrobci by výsledná volná kapacita představovala většinu spotřeby na trhu EU.

(83)

Pokud jde o informace poskytnuté nespolupracujícími ruskými výrobci týkající se údajné atraktivity ostatních trhů jako například ruského trhu, je třeba nejprve poznamenat, že z důvodu nedostatečné spolupráce nebylo možné tyto údaje ověřit. Tyto informace jsou navíc v rozporu s informacemi získanými během šetření, jež jsou uvedeny níže v 84. až 86. bodě odůvodnění, a které vycházejí z úředních ruských statistických údajů o vývozu a nebyly zpochybněny žádným ze dvou nespolupracujících ruských výrobců.

(84)

Podle ruských obchodních statistik je průměrná ruská vývozní cena 647 EUR/t, tedy výrazně nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie ve výši 848 EUR/t a zároveň na stejné úrovni jako průměrné dovozní ceny hlavních vývozních zemí, jako je Indie a Turecko, na trh Unie.

(85)

Podle týchž obchodních statistik je až 33 % veškerého ruského vývozu prodáno do Ázerbájdžánu, jenž je pro Rusko nejdůležitějším vývozním trhem. Prodejní cena do Ázerbájdžánu je 586 EUR/t, tedy podstatně nižší než prodejní cena výrobního odvětví EU, jež činí 848 EUR/t, a dokonce ještě nižší než ceny ostatních hlavních vývozců do Unie, jako je Indie nebo Turecko. Ruský vývoz do Ázerbájdžánu navíc odpovídá přibližně 15 % spotřeby EU. Proto existuje riziko, že v případě zrušení opatření se tento vývoz přesměruje do EU.

(86)

Vzhledem k výše uvedenému Komise dospěla k závěru, že pokud dojde ke zrušení opatření, existuje značné riziko přesměrování obchodu na trh Unie.

(87)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v Rusku a atraktivní cenové úrovni na trhu Unie lze konstatovat, že pokud by platná opatření pozbyla platnosti, existuje riziko zvýšení ruského dumpingového vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(88)

Po zveřejnění výsledků šetření zúčastněné strany tvrdily, že zachování platných opatření v případě Ruska a ukončení platných opatření v případě Ukrajiny (viz níže) představuje diskriminaci vzhledem k tomu, že Rusko má údajně podobnou volnou kapacitu jako Ukrajina.

(89)

Toto tvrzení však nepotvrzují výsledky šetření, při němž byla zjištěna významná volná kapacita v Rusku, jež je schopna pokrýt minimálně většinu spotřeby na trhu EU. Na druhé straně v případě Ukrajiny bylo zjištěno, že dostupná volná kapacita pro vývoz do ostatních zemí je omezená. Z důvodu těchto podstatně rozdílných volných kapacit obou zemí bylo tvrzení o diskriminaci zamítnuto.

(90)

Během šetření spolupracoval pouze jediný vyvážející výrobce na Ukrajině – skupina Interpipe. Tento subjekt se podílí na podstatné části ukrajinské výroby a na téměř naprosté většině jinak velice malého ukrajinského vývozu do Unie. Kromě toho jsou na Ukrajině další alespoň čtyři známí výrobci, kteří nespolupracují, avšak jejich vývoz do EU je podle obchodních statistik nevýznamný.

(91)

Vzhledem k tomu, že ukrajinský vývoz do Unie dosahuje jen nevýznamného objemu, byla pravděpodobná vývozní cena stanovena na základě prodejních cen skupiny Interpipe v jiných třetích zemích, jak je uvedeno výše v 17. bodě odůvodnění.

(92)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje skupiny Interpipe jakožto jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní v případě, že celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu tvořil alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do jiných třetích zemí během období přezkumného šetření. V tomto ohledu byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku skupiny Interpipe na domácím trhu reprezentativní.

(93)

Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků skupiny Interpipe prodávanými na vývoz.

(94)

Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je domácí prodej skupiny Interpipe reprezentativní u každého typu výrobku, jenž je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní v případě, že celkový objem domácího prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům tvořil během období přezkumného šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz. Komise stanovila, že u většiny typů výrobku byl domácí prodej v reprezentativním množství.

(95)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(96)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(97)

V takovém případě je běžná hodnota vážený průměr cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(98)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(99)

Analýza domácího prodeje ukázala, že běžná hodnota byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období přezkumného šetření nebo jako vážený průměr pouze ziskového prodeje podle typu výrobku.

(100)

Pokud neexistoval žádný prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nebo pokud určitý typ výrobku nebyl na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(101)

Běžná hodnota byla vypočtena tak, že se k výrobním nákladům obdobného výrobku skupiny Interpipe během období přezkumného šetření přičetlo následující:

(102)

Vzhledem k nevýznamnému objemu ukrajinského vývozu do Unie byla pravděpodobná vývozní cena určena na základě prodejních cen skupiny Interpipe do jiných třetích zemí, jak je uvedeno výše v 17. bodě odůvodnění, neboť tento vývoz byl uskutečňován ve významném objemu.

(103)

Veškerý prodej skupiny Interpipe byl uskutečněn přímo s odběrateli ve třetích zemích, kteří nejsou ve spojení. Prodejní cena proto byla určena na základě cen zaplacených nebo splatných těmito nezávislými odběrateli.

(104)

Srovnání běžné hodnoty a pravděpodobné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen.

(105)

V oprávněných případech byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu a nákladech na úvěry.

(106)

Na základě výše uvedeného bylo pravděpodobné rozpětí dumpingu ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení stanoveno ve výši 16 %.

(107)

Po zveřejnění výsledků šetření zúčastněné strany tvrdily, že v případě Ukrajiny Komise zjistila pokračování dumpingu v úrovni 16 %. Toto tvrzení je však neopodstatněné a zdá se, že se jedná o nedorozumění. Ve skutečnosti je v 17. bodě odůvodnění výše uvedeno, že všechny země včetně Ukrajiny vyvážely dotčený výrobek v období přezkumného šetření do EU v zanedbatelném množství. Z takového množství nelze vyvodit žádné rozumné závěry, a tudíž v případě Ukrajiny žádné obnovení dumpingu stanoveno nebylo. Toto tvrzení se proto zamítá.

(108)

V předchozím šetření Komise stanovila, že výrobní kapacita na Ukrajině přesahuje 400 000 tun ročně. Od té doby však dva ze známých výrobců výrobu svařovaných trubek ukončili, konkrétně Lugansk Tube Plant a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant, což je jeden z výrobních závodů skupiny Interpipe. Vzhledem k tomu, že doposud nebylo potvrzeno žádné další posílení výrobní kapacity na Ukrajině, je současná kapacita výrazně nižší než během předchozího šetření.

(109)

Co se týká využití kapacity, o němž je řeč výše ve 108. bodě odůvodnění, ukázalo se, že skupina Interpipe během období přezkumného šetření vytěžovala kapacitu s přihlédnutím k technickým omezením závodu téměř naplno.

(110)

Dalším důležitým aspektem je zeměpisná poloha ukrajinských závodů. Většina z nich se nachází na východě Ukrajiny a je přímo či nepřímo ovlivněna současnou bezpečnostní situací v této části země. Není proto jisté, do jaké míry mohou tyto společnosti svou výrobní kapacitu plně využívat.

(111)

Po zveřejnění výsledků šetření zúčastněné strany namítly, že nezanedbatelná část ukrajinské výroby se nachází mimo území postižené současnou bezpečnostní situací. V této souvislosti je však třeba poznamenat, že i společnosti nacházející se mimo toto území jsou nepřímo ovlivněny bezpečnostní situací, například potížemi s dodávkami surovin. Proto se vyvozuje závěr, že většina ukrajinských závodů je přímo či nepřímo ovlivněna současnou bezpečnostní situací. Toto tvrzení se proto zamítá.

(112)

Na druhou stranu lze vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině po konci období přezkumného šetření očekávat, že jakmile se bezpečnostní situace stabilizuje, uplatní se volné kapacity na domácím trhu díky stavebnictví. Obdobný výrobek se totiž používá i ve stavebnictví, například jako nosný prvek, pro účely oplocení, ochrany a ke stavbě lešení.

(113)

Vzhledem ke snížení výrobní kapacity a k očekávané zvýšené poptávce na domácím trhu lze konstatovat, že dostupná volná kapacita na vývoz do všech zemí je omezená.

(114)

Po zveřejnění výsledků šetření zúčastněné strany namítly, že Ukrajina má značnou volnou kapacitu. Tato tvrzení však nebyla podložena žádnými konkrétními důkazy a byla proto zamítnuta.

(115)

Zúčastněné strany dále tvrdily, že skupina Interpipe prohlásila, že podstatně zvýší svůj vývoz do EU o přibližně 60 %, což je v rozporu s tvrzením týkajícím se omezené ukrajinské volné kapacity, která je k dispozici pro vývoz. Toto tvrzení však nemůže být přijato. Prohlášení skupiny Interpipe se vztahuje ke společnosti jako takové, nikoli konkrétně k dotčenému výrobku. I pokud by se toto prohlášení týkalo dotčeného výrobku, zvýšení vývozu o přibližně 60 % by vedlo pouze k tržnímu podílu v EU ve výši 0,5 %, což by bylo stále považováno za zanedbatelné. Toto tvrzení proto není v rozporu se závěrem, že dostupná volná kapacita pro vývoz do všech zemí je omezená.

(116)

Stejné zúčastněné strany rovněž namítly, že volná kapacita by neměla být zahrnuta do analýzy dumpingu vzhledem k tomu, že využití kapacity nelze považovat za výmluvný ukazatel újmy v analýze újmy, jak je uvedeno níže ve 139. bodě odůvodnění.

(117)

Toto tvrzení proto nemůže být přijato. Tyto dva rozbory totiž sledují odlišné cíle. V analýze újmy je posuzováno, zda nízké využití kapacity lze považovat za známku újmy pro výrobní odvětví Unie, což tak nutně být nemusí v případě, že zbývající kapacitu je možné použít k výrobě jiných výrobků. Na druhou stranu analýza dumpingu zkoumá volnou kapacitu jako takovou, jinými slovy nevyužitou kapacitu, jež může být použita k výrobě jakýchkoli výrobků, a je tedy snadno dostupná k výrobě dotčeného výrobku.

(118)

Vzhledem k omezené dostupné volné kapacitě na Ukrajině a omezenému riziku přesměrování dumpingového vývozu lze konstatovat, že v případě zrušení platných opatření neexistuje riziko zásadního zvýšení ukrajinského dumpingového vývozu dotčeného výrobku. Je proto nepravděpodobné, že by pozbytí platnosti antidumpingových opatření v případě Ukrajiny vedlo k obnovení dumpingu v nezanedbatelném množství ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(119)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek okolo 20 výrobců v Unii. Má se tedy za to, že výstup těchto výrobců (stanovený na základě informací obdržených od spolupracujících výrobců a na základě údajů z žádosti o přezkum u ostatních výrobců v Unii) představuje celkovou výrobu v Unii. Všichni tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(120)

Jak je vysvětleno výše v 11. bodě odůvodnění, vzhledem k velkému počtu výrobců v Unii byl vybrán vzorek. Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

(121)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobků vytvořených výrobním odvětvím Unie určených pro trh Unie a na základě údajů statistik Eurostatu o objemu dovozu na trh Unie.

(122)

Během posuzovaného období se spotřeba EU snížila o 28 %. V roce 2011 klesla o 6 %, v roce 2012 o 8 procentních bodů a během období přezkumného šetření o dalších 10 procentních bodů. Klesající trend lze částečně vysvětlit do určité míry dopadem technického vývoje, neboť v případě vodovodního potrubí je tendence nahrazovat ocelové trubky výrobky z jiných materiálů, jako je například měď, plast nebo nerezová ocel.

(123)

Po zveřejnění výsledků šetření zúčastněné strany tvrdily, že spotřeba EU byla výrazně podceněna. Žádná z těchto stran však toto tvrzení nepodložila spolehlivými důkazy, a proto jej nebylo možné přijmout.

(124)

Šetřením bylo stanoveno, že riziko pokračování nebo obnovení dumpingu v případě Ukrajiny není pravděpodobné (viz 17. a 118. bod odůvodnění výše), z toho důvodu nebylo nepatrné množství dovozu z Ukrajiny posuzováno společně s dovozem z ostatních dotčených zemí v níže uvedené analýze.

(125)

Aby bylo možné rozhodnout o souhrnném posouzení dovozu z Běloruska, ČLR a Ruska, byla individuální situace každé z těchto tří zemí přezkoumána s ohledem na podmínky uvedené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(126)

Co se týká množství a dumpingového rozpětí a vzhledem k nevýznamnému objemu dovozu během období přezkumného šetření, provedla Komise výhledovou analýzu pravděpodobného objemu vývozu a dumpingových rozpětí pro jednotlivé země v případě zrušení opatření. Z této analýzy vyplynulo, že v případě zrušení opatření by se objem vývozu pravděpodobně zvýšil na úroveň převyšující úroveň dosaženou v období přezkumného šetření a zcela jistě by přesáhl zanedbatelnou úroveň (viz 33., 56. a 80. bod odůvodnění výše). Komise rovněž stanovila, že v případě zrušení opatření lze očekávat podstatné dumpingové rozpětí (viz 30., 53. a 78. bod odůvodnění výše).

(127)

Co se týká průměrné dovozní ceny, nelze na základě zanedbatelného množství dovozu dospět k žádným přesvědčivým závěrům.

(128)

Šetřením však bylo rovněž prokázáno, že podmínky hospodářské soutěže mezi příslušnými hospodářskými subjekty jsou podobné. Šetřením bylo zjištěno, že dotčený výrobek dovezený z Běloruska, ČLR a Ruska a obdobný výrobek vyrobený a prodaný výrobním odvětvím Unie se shodují ve všech základních fyzických a technických vlastnostech.

(129)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna, pokud jde o Bělorusko, ČLR a Rusko. Dovoz z těchto tří zemí byl proto zkoumán souhrnně.

(130)

Objem dovozu dotčeného výrobku z Běloruska, ČLR a Ruska do Unie klesl o 60 %, a to z přibližně 7 000 tun v roce 2010 na přibližně 2 900 tun v období přezkumného šetření. V roce 2011 se zvýšil o 31 %, v roce 2012 však klesl o 62 procentních bodů a v období přezkumného šetření opět o dalších 28 procentních bodů.

(131)

Příslušný tržní podíl vývozců z Běloruska, ČLR a Ruska na trhu Unie se snížil z 1,3 % v roce 2010 na 0,7 % během období přezkumného šetření. Konkrétně se tržní podíl zvýšil z 1,3 % v roce 2010 na 1,8 % v roce 2011, v roce 2012 pak opět klesl na 1,1 % a v období přezkumného šetření klesl znovu až na 0,7 %.

(132)

Od roku 2010 do období přezkumného šetření se průměrná dovozní cena dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska, ČLR a Ruska zvýšila o 11 %, a to ze 488 EUR/t v roce 2010 na 528 EUR/t během období přezkumného šetření. Konkrétně se ceny zvýšily o 9 % v roce 2011, o 12 % v roce 2012 a během období přezkumného šetření o 10 % klesly.

(133)

Vzhledem k velmi malému množství prodeje dotčeného výrobku během období přezkumného šetření z ČLR a Ruska do Unie nelze dospět k jakýmkoli spolehlivým závěrům. Bylo proto provedeno srovnání cen obdobného výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Unie s cenami výrobku, který je předmětem šetření, vyráběného v Bělorusku, ČLR a Rusku a prodávaného do ostatních zemí. Z tohoto srovnání vyplynulo značné cenové podbízení.

(134)

Dovoz z Turecka a Indie se během posuzovaného období zvýšil. Tržní podíl dovozu z Ukrajiny zůstal na velice nízké úrovni. Tržní podíl dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období téměř nezměnil.

(135)

Po zveřejnění výsledků šetření zúčastněné strany namítly, že 12 % ztráta tržního podílu výrobního odvětví Unie byla téměř zcela absorbována narůstajícím tržním podílem Indie a Turecka a že levný dovoz z Indie a Turecka je pravděpodobně hlavním důvodem nestabilní situace výrobního odvětví Unie. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že cílem současného šetření je zjistit, zda by zrušení platných opatření v případě oněch tří zemí, u kterých byla stanovena pravděpodobnost obnovení dumpingu, mohlo pravděpodobně vést k obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie. Během šetření bylo potvrzeno výrazné cenové podbízení, pokud jde o prodej výrobků z Běloruska, ČLR a Ruska do ostatních zemí. V případě zrušení opatření lze proto očekávat obnovení dumpingového vývozu z těchto zemí do EU, což by v důsledku pravděpodobně vedlo ke zvýšení újmy pro výrobní odvětví Unie. Skutečnost, že dovoz z Turecka a Indie se během posuzovaného období mohl zvýšit, nemá vliv na toto posouzení pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy.

(136)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila Komise veškeré relevantní hospodářské faktory a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(137)

Z úrovně kolem 437 000 tun v roce 2010 klesla v průběhu posuzovaného období výroba výrobního odvětví Unie o 37 %. Konkrétně v roce 2011 klesla o 14 %, v roce 2012 o 19 procentních bodů a v období přezkumného šetření opět o další 4 procentní body. Příčinou poklesu výroby byl pokles spotřeby a zejména pak zvýšený dovoz z Indie a Turecka.

(138)

Výrobní kapacita činila v roce 2010 více než 1 700 000 tun, během posuzovaného období se snížila o 16 %. Příčinou poklesu bylo to, že někteří výrobci EU snížili počet denních výrobních směn.

(139)

V roce 2010 dosáhlo využití kapacity 25 %. V roce 2011 došlo k poklesu na 23 %, v roce 2012 na 22 % a během období přezkumného šetření využití kapacity kleslo na 19 %. Příčinou nízké míry využití kapacity byla především skutečnost, že výrobky, na něž se toto šetření nevztahuje (zejména duté profily) mohou být vyráběny s použitím stejného výrobního zařízení, které se používá k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů. Míra využití kapacity proto není nutně výmluvným ukazatelem újmy v tomto výrobním odvětví.

(140)

Prodej výrobního odvětví Unie, pokud jde o vlastní výrobky prodávané odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, klesl v roce 2011 o 16 %, v roce 2012 o 21 procentních bodů a během období přezkumného šetření o další 3 procentní body. Za období od roku 2010 do období přezkumného šetření se tedy prodej snížil celkově o zhruba 40 %. Příčinou byl pokles spotřeby a zvýšení dovozu z Indie a Turecka.

(141)

Výrobní odvětví Unie mělo v roce 2010 tržní podíl ve výši 73 %. V roce 2011 klesl na 65 %, v roce 2012 na 56 % a během období přezkumného šetření podíl opět stoupl na 61 %. Za posuzované období se tržní podíl výrobního odvětví Unie celkově snížil o 12 procentních bodů.

(142)

Za období od roku 2010 do období přezkumného šetření, kdy spotřeba Unie klesla o 28 %, klesl objem prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, o 40 %. V důsledku toho výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ztratilo 12 procentních bodů na tržním podílu. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období neprofitovalo z žádného růstu.

(143)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie klesl v roce 2011 o 13 %, v roce 2012 o 27 procentních bodů a během období přezkumného šetření o další 3 procentní body. Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie za posuzované období klesla celkově o 43 %, tedy z přibližně 1 600 na méně než 1 000 osob.

(144)

Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance a rok, z počáteční úrovně 264 tun na zaměstnance nejprve v roce 2011 mírně klesla o 2 %. V roce 2012 vzrostla o 14 procentních bodů a během období přezkumného šetření zůstala beze změny. Produktivita výrobního odvětví Unie se za posuzované období celkově zvýšila o 12 %.

(145)

Jednotkové ceny prodeje výrobků výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se v roce 2011 zvýšily o 5 %, v roce 2012 o 1 procentní bod a během období přezkumného šetření o 4 procentní body klesly. Za posuzované období se tyto ceny zvýšily celkově o 2 %, a to z 833 EUR/t na 848 EUR/t v období přezkumného šetření.

(146)

Šetřením byla zjištěna pravděpodobnost obnovení dumpingu značného rozpětí o velikosti, kterou u Běloruska, ČLR a Ruska nelze považovat za zanedbatelnou.

(147)

Jak je uvedeno výše, Komise se domnívá, že pokračování nebo obnovení dumpingu v případě Ukrajiny je nepravděpodobné.

(148)

Z výše zkoumaných makroekonomických ukazatelů vyplývá, že ačkoli antidumpingová opatření částečně dosáhla zamýšleného cíle, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii, výrobní odvětví se stále nachází ve velmi nestabilním a zranitelném stavu. Za posuzované období klesl například objem výroby o 37 %, objem prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, o 40 % a zaměstnanost o 43 %. Kromě toho se snížil podíl výrobního odvětví Unie na trhu EU, a to ze 73 % v roce 2010 na 61 % během období přezkumného šetření. Účinky dřívějšího dumpingu tedy překonány nebyly a má se za to, že výrobní odvětví Unie zůstává vůči škodlivým účinkům jakéhokoli dumpingového dovozu na trh Unie velice zranitelné.

(149)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku byl do roku 2011 téměř beze změny. V roce 2012 se zvýšil o 14 procentních bodů a během období přezkumného šetření o 10 procentních bodů klesl. Během období přezkumného šetření byl tedy konečný stav zásob o 5 % vyšší než v roce 2010.

(150)

Během posuzovaného období se náklady na pracovní sílu snížily o 29 %. Konkrétně v roce 2011 klesly o 2 %, v roce 2012 o 15 procentních bodů a během období přezkumného šetření o dalších 12 procentních bodů. Celkový pokles během posuzovaného období je způsoben snižováním zaměstnanosti.

(151)

Během posuzovaného období se pracovní náklady na zaměstnance zvýšily o 25 %. To je pravděpodobně pouze přechodná situace související s náklady na propouštění způsobenými značným poklesem počtu zaměstnanců.

(152)

Během posuzovaného období se ziskovost prodeje, vyjádřená jako procento čistého prodeje, na trhu Unie, pokud jde o prodej výrobců v Unii zařazených do vzorku, od roku 2010, kdy dosahovala více než 7 % ztráty, zlepšila a během období přezkumného šetření dosáhla téměř 1 % zisku. Konkrétně se ztráta výrobců v Unii zařazených do vzorku snížila ze 7,3 % v roce 2010 na 5 % v roce 2011, a potom na 0,6 % v roce 2012, přičemž během období přezkumného šetření prodej dosáhl mírného zisku 0,8 %.

(153)

Příčinou růstu ziskovosti je skutečnost, že během posuzovaného období se zvýšily prodejní ceny o 2 %, zatímco výrobní náklady (převážně za tepla válcované svitky, na něž připadá více než 60 % výrobních nákladů) se během stejného období o 6 % snížily, stejně jako výrazně klesly roční náklady na pracovní sílu. Výrobci v Unii zařazení do vzorku proto mohli postupně začít zavádět ziskové ceny svým odběratelům na trhu EU.

(154)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, kopírovala do značné míry trend ziskovosti. V roce 2010 ztráta dosahovala 19,2 %, v roce 2011 se snížila na 11,8 %, v roce 2012 výrobci dosáhli zisku ve výši 0,5 % a během období přezkumného šetření pak zisk činil 4,3 %.

(155)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti činil v roce 2010 přibližně – 44 milionů EUR. V roce 2011 se zvýšil na přibližně – 7 milionů EUR, v roce 2012 na téměř 17 milionů EUR a během období přezkumného šetření na přibližně 20 milionů EUR. Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku neuvedl, že měl s navyšováním kapitálu obtíže. Toto zlepšení mohlo být způsobeno snížením výrobních nákladů a nákladů na pracovní sílu a mírným zvýšením cen.

(156)

Roční investice do výroby obdobného výrobku, pokud jde o výrobce v Unii zařazené do vzorku, se v roce 2011 snížily o 34 %, v roce 2012 se o 90 procentních bodů zvýšily a během období přezkumného šetření se o 59 procentních bodů opět snížily. Za posuzované období se investice určené k údržbě a obnově stávajícího vybavení, nikoli k navýšení kapacity, snížily o 3 %.

(157)

Řada ukazatelů, zejména finančních ukazatelů, se během posuzovaného období výrazně zlepšila. Ziskovost se zvýšila a ze 7 % ztráty dosáhla zisku 0,8 %, což je však stále nižší než cílový zisk 5 % dosažený v předchozím šetření. Návratnost investic se zlepšila z více než 19 % ztráty na více než 4 % zisk a úroveň peněžního toku z – 44 milionů EUR na 20 milionů EUR. Tyto údaje svědčí o tom, že výrobní odvětví se částečně zotavilo.

(158)

Mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření však řada ukazatelů vykázala negativní vývoj. Objem výroby se snížil o 37 %, využití kapacity o 25 %, objem prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, klesl o 40 %, tržní podíl výrobního odvětví Unie klesl o 12 procentních bodů a zaměstnanost o 43 %.

(159)

Antidumpingová opatření částečně splnila svůj účel odstraněním části újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu z dotčených zemí. Výrobní odvětví Unie se opět stává mírně ziskové, ovšem na úkor svého tržního podílu na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie dokázalo zlepšit svou finanční situaci preferováním cen před objemem. Je tedy zřejmé, že výrobní odvětví Unie se dosud plně nezotavilo z účinků dřívějšího dumpingu, nachází se stále v nestabilním stavu, a je tudíž velice zranitelné případným obnovením dumpingového dovozu.

(160)

I kdyby byl nestabilní stav výrobního odvětví Unie kvalifikován jako podstatná újma, nemohl by být přičítán dovozu z dotčených zemí. Tři dotčené země (v případě Ukrajiny bylo šetřením zjištěno, že pokračování nebo obnovení dumpingu není pravděpodobné) představují méně než 1 % kumulativního podílu na trhu EU. Absence cenového nátlaku ze strany dotčených zemí výrobnímu odvětví Unie umožnila udržet dostatečně ziskové ceny, ačkoli výrazně nižší, než je cílový zisk.

(161)

Výše uvedené trendy svědčí o tom, že antidumpingová opatření částečně splnila zamýšlený cíl, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii. Na druhé straně, jak dokazuje negativní vývoj řady ukazatelů újmy, výrobní odvětví se stále nachází ve velice nestabilním stavu.

(162)

Jak je uvedeno výše, vývozci tří dotčených zemí disponují volnou kapacitou, jež jim umožňuje velmi rychle navýšit vývoz. Vzhledem k lukrativnějším cenám na trhu EU ve srovnání s trhy některých třetích zemí je pravděpodobné, že v případě zrušení antidumpingových opatření by značné množství vývozu, v současnosti vyvážené do těchto třetích zemí, bylo přesměrováno na trh EU. Tento nárůst dumpingového dovozu za ceny, které podbízejí ceny výrobního odvětví Unie, pravděpodobně zvýší cenový nátlak na trh Unie, a tedy ještě zhorší již tak nestabilní stav výrobního odvětví Unie. Podobně náhlý vývoj byl sledován již v předchozím šetření, kdy se tržní podíl dovozu z dotčených tří zemí do EU během pouhých tří a půl let ztrojnásobil, a to z 6,2 % v roce 2004 na 18,7 % v období šetření (od 1. července 2006 do 30. června 2007). Vyvážející výrobci v ČLR, Bělorusku a Rusku tedy již prokázali svou schopnost rychle zvýšit objem vývozu do Unie.

(163)

Na základě výše uvedeného lze tedy dojít k závěru, že v případě zrušení opatření je obnovení újmy pravděpodobné.

(164)

Vzhledem k tomu, že v případě Ukrajiny byl učiněn závěr, že pokračování nebo obnovení dumpingu je nepravděpodobné, není nutné uvádět žádné další analýzy vztahující se k pravděpodobnosti obnovení újmy.

(165)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Při posouzení zájmu Unie byly vzaty v úvahu zájmy všech zúčastněných stran. V souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dostaly příležitost předložit svá stanoviska.

(166)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie se stále nachází ve velice nestabilním stavu. Antidumpingová opatření částečně splnila svůj účel odstraněním části újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu z dotčených zemí. Výrobní odvětví Unie se opět stává mírně ziskové, ovšem na úkor svého podílu na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie dokázalo díky platným opatřením zlepšit svou finanční situaci preferováním cen před objemem. Zrušením opatření by se zvýšil cenový nátlak na trh Unie, což by opět vedlo ke ztrátám. Je proto v zájmu výrobního odvětví Unie opatření zachovat.

(167)

Komise kontaktovala více než 100 uživatelů a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, se záměrem navázat spolupráci, na niž však nikdo z nich neodpověděl. Důvodem může být velmi malý objem vývozu každé z dotčených zemí na trh Unie. V každém případě žádný faktor nenasvědčuje tomu, že by dovozci nebo uživatelé byli neúměrně zasaženi, pokud by se platnost opatření prodloužila.

(168)

S ohledem na výše uvedené lze proto považovat za nepravděpodobné, že by prodloužení platnosti opatření podstatně ovlivnilo situaci dovozců a uživatelů v Unii.

(169)

Spotřeba EU za posuzované období klesla o 28 %, přičemž během období přezkumného šetření dosahovala 400 000 tun. Kapacita výrobního odvětví Unie během posuzovaného období soustavně převyšovala poptávku v EU a v období přezkumného šetření dosahovala téměř 1 500 000 tun. Mezi výrobci v EU je tedy dostatečná hospodářská soutěž. Výrobní odvětví Unie navíc během období přezkumného šetření funguje při pouhé 19 % míře využití kapacity, neboť vyrábí jiné výrobky (dotčený výrobek a další výrobky, jako například duté profily) za použití stejného výrobního zařízení. V případě zvýšené poptávky má proto výrobní odvětví Unie volnou kapacitu na zvýšení výroby úpravou sortimentu výroby. Část poptávky může uspokojit také dovoz z jiných třetích zemí, na které se opatření nevztahují, především z Indie a Turecka.

(170)

Vzhledem k výše uvedenému nelze vyvodit závěr, že v případě zachování antidumpingových opatření by mohlo dojít k nedostatečnému zásobení trhu EU nebo k omezení hospodářské soutěže na trhu EU.

(171)

Z výše uvedeného je zřejmé, že negativní dopad zachování opatření by byl omezený a v žádném případě by nebyl neúměrný výhodám, jež by z prodloužení platnosti opatření plynuly výrobnímu odvětví Unie.

(172)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit zachování stávajících opatření. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. V odůvodněných případech byly jejich připomínky a stanoviska náležitě zohledněny.

(173)

Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska by měla být zachována, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorických (ad valorem) cel různých sazeb.

(174)

Pokud jde o Ukrajinu, bylo zjištěno, že pokračování nebo obnovení dumpingu je nepravděpodobné (viz 17. a 118. bod odůvodnění výše), a proto by opatření měla být zrušena a řízení ukončeno.

(175)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyráběné jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(176)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi. (5) Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(177)

Toto rozhodnutí je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,