(EU) 2019/297Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/297 ze dne 20. února 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1338/2006 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“ či „dotčená země“). Opatření mělo podobu valorického cla o sazbě 58,9 %.

(2)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Rada rozhodla prováděcím nařízením (EU) č. 1153/2012 (3) zachovat platná antidumpingová cla.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (4) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu platných opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podala společnost UK Leather Federation (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby zámiše v Unii a byla založena na tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 6. prosince 2017 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce země vývozu. V Unii nejsou známi žádní jiní výrobci zámiše, než výrobci zastoupení žadatelem.

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná vybere vzorek dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a čínských vyvážejících výrobců.

(8)

Jelikož jediní dva stávající výrobci v Unii představovali 100 % výroby v Unii, nebyl stanoven výběr vzorku výrobců v Unii.

(9)

Aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Uvedené strany byly požádány, aby se přihlásily, a to tím, že Komisi poskytnou údaje požadované v příloze II tohoto oznámení o zahájení přezkumu.

(10)

Přihlásili se dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Tyto dvě společnosti však dotčený výrobek od předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně od roku 2012, nedovážely.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vývozce či výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vývozce či výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Zastoupení na tuto žádost nereagovalo. Komise se proto obrátila pouze na vyvážející výrobce, kteří byli v žádosti o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti určeni žadatelem.

(12)

Žádní vývozci ani výrobci v ČLR však neposkytli požadované informace a nespolupracovali při šetření.

(13)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a pravděpodobnosti přetrvání či obnovení újmy a stanovení zájmu Unie.

(14)

Komise zaslala dotazníky dvěma výrobcům v Unii zastoupeným žadatelem. Od obou výrobců v Unii byly obdrženy odpovědi na dotazník.

(15)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(16)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2016 do 30. září 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů význačných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(17)

Dotčeným výrobkem je zámiš a kombinovaný zámiš, též vystřižený na tvar, včetně crust zámiše a kombinovaného crust zámiše, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90 (dále jen „dotčený výrobek“). Používá se především k čištění a leštění.

(18)

Šetření potvrdilo, že stejně jako v původním šetření mají dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie nadále stejné základní fyzické a technické vlastnosti i stejná základní použití, a jsou tudíž obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany čínských vyvážejících výrobců, kdyby stávající opatření pozbyla platnosti.

(20)

Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce v ČLR při šetření nespolupracoval (viz 12. bod odůvodnění, Komise posoudila pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení, zejména statistických údajů Eurostatu, databáze čínského vývozu, informací obsažených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných informací, jako jsou oficiální internetové stránky čínského výrobce Henan Prosper (6) a informace získané od žadatele v průběhu přezkumného šetření.

(21)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se v případě dovozu z ČLR běžná hodnota zpravidla určuje na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví o přiměřené ziskové rozpětí.

(22)

V původním šetření Komise použila jako srovnatelnou zemi Spojené státy americké (dále jen „USA“) a stanovila běžnou hodnotu na základě cen spolupracujícího výrobce zámiše v USA.

(23)

Od té doby jediný výrobce zámiše, který působil v USA, ukončil svou výrobu. V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti proto Komise stanovila běžnou hodnotu na základě průměrné ceny dovozu z Indie do Unie (v té době byla největším dovozcem do Unie Indie).

(24)

V oznámení o zahájení současného přezkumu před pozbytím platnosti Komise informovala zúčastněné strany o záměru použít pro stanovení základu pro běžnou hodnotu ceny v Unii. Dále informovala zúčastněné strany o tom, že se další výrobci zámiše v tržním hospodářství mohou nacházet v Indii, Nigérii, Turecku a na Novém Zélandu. Tyto země by tak mohly být považovány za třetí země s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelné země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Zúčastněné strany měly příležitost se vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádné připomínky však obdrženy nebyly.

(25)

Komise nejprve kontaktovala zastoupení těchto možných srovnatelných zemí s cílem požádat o pomoc při určování výrobců v jednotlivých zemích, kteří by mohli být vyzváni ke spolupráci jako výrobci ve srovnatelné zemi. Poté zaslala žádost o spolupráci všem známým výrobcům zámiše v těchto zemích, konkrétně sedmi známým výrobcům a sdružením výrobců v Indii, jedinému známému výrobci z Nového Zélandu a jedinému známému výrobci v Turecku.

(26)

Jeden z výrobců zámiše v Indii původně souhlasil se spoluprací. Následně však nevyplnil dotazník, který zaslala Komise, a přestal spolupracovat. Žádný z kontaktovaných výrobců zámiše ve srovnatelných zemích proto nakonec při šetření nespolupracoval.

(27)

Vzhledem k tomu, že nespolupracoval žádný výrobce v zemi s tržním hospodářstvím, Komise se rozhodla stanovit běžnou hodnotu na základě stejné metodiky jako při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tj. na základě dovozních cen největšího dovozce zámiše do Unie.

(28)

Na základě statistických údajů (7) měla v období přezkumného šetření největší objem dovozu do Unie Nigérie. Běžná hodnota tedy byla stanovena na základě průměrné ceny nigerijského dovozu do Unie.

(29)

Jelikož žádný z vyvážejících výrobců v ČLR při šetření nespolupracoval (viz 12. bod odůvodnění), Komise posoudila pravděpodobnost přetrvání dumpingu na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Vývozní cena byla stanovena na základě průměrné statistické ceny dovozu z ČLR do Unie (8).

(30)

Komise srovnala běžnou hodnotu stanovenou dle metody popsané v bodě 3.1.1 s vývozní cenou stanovenou podle metody popsané v bodě 3.1.2. Výsledkem výpočtu dumpingu bylo dumpingové rozpětí ve výši 118 %.

(31)

Ačkoli v menším objemu než v původním šetření, čínští vyvážející výrobci v období přezkumného šetření nadále vyváželi zámiš do Unie za dumpingové ceny.

(32)

Komise dále analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání nebo obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Přitom posuzovala čínskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, chování čínských vývozců na jiných trzích, situaci na domácím trhu v Číně a atraktivitu trhu Unie.

(33)

Vzhledem k tomu, že žádný ze známých vyvážejících výrobců zámiše nespolupracoval, zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu, uvedená v bodech odůvodnění 34 až 44, musela být založena na jiných zdrojích, tj. údajích Eurostatu, dat z databáze čínského vývozu, informacích obsažených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných informacích, jako jsou informace dostupné na oficiální internetové stránce společnosti Henan Prosper, a informacích získaných od žadatele v průběhu přezkumného šetření.

(34)

Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců jsou informace o výrobě a volné kapacitě, které má Komise k dispozici, založeny na informacích poskytnutých žadatelem a na veřejně dostupných informacích.

(35)

Podle těchto dostupných informací je v Číně značná kapacita pro výrobu zámiše.

(36)

Zaprvé se v Číně nachází největší společnost zabývající se výrobou ovčí kůže na světě, konkrétně Henan Prosper. Přestože Henan Prosper zpracovává různé zvířecí kůže (včetně kožek, které nespadají do definice výrobku), má výrobní kapacitu 30 000 kožek denně. Podle internetových stránek společnosti Henan Prosper tato kapacita čítá ročně 7 milionů tun kůže (přibližně 47,3 milionů čtverečních stop) (9). Má 3600 zaměstnanců a vyhrazenou koželužnu na zpracování zámiše (10). Přestože informace o přesném podílu výroby zámiše (a kapacity) v rámci celé výroby nejsou dostupné, kapacita výrobního odvětví Unie k výrobě zámiše byla během období přezkumného šetření 7 až 10 milionů čtverečních stop (11).

(37)

Za druhé, podle informací poskytnutých žadatelem existuje v Číně několik dalších výrobců zámiše. Komise nemá k dispozici informace o výrobní kapacitě těchto výrobců. Roční kapacita 7 milionů kůží společnosti Henan Prosper však sama o sobě překračuje celou spotřebu v Unii v období přezkumného šetření (viz tabulka 1 v 53. bodě odůvodnění).

(38)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci zámiše disponují dostatečnými výrobními kapacitami, které by bylo možno použít k výrobě zámiše pro export do Unie.

(39)

Během období přezkumného šetření vyváželi čínští výrobci značné množství zámiše do jiných třetích zemí, než je Unie, zejména do Malajsie, Bangladéše, Singapuru, Vietnamu, Japonska a Spojených států amerických. Celkový objem vývozu podle čínské vývozní databáze představoval v období přezkumného šetření 5,1 milionu čtverečních stop zámiše.

(40)

Komise porovnala průměrnou cenu zámiše vyváženého na hlavní vývozní trhy během období přezkumného šetření s průměrnou vývozní cenou na trh Unie. Toto srovnání bylo provedeno na základě informací, které poskytla čínská databáze vývozu (12).

(41)

Z cen vykázaných v databázi čínského vývozu bylo zjevné, že ceny za kilogram se při vývozu do jednotlivých zemí v období přezkumného šetření značně lišily. Ukázalo se také, že 72,8 % objemu vývozu z Číny do třetích zemí se uskutečnilo za nižší cenu v porovnání s vývozem téhož výrobku do Unie, u něhož se zjistilo, že je dumpingový. Vývoz zámiše z Číny do třetích zemí se proto uskutečňoval za ještě nižší ceny, než byly ceny do Unie.

(42)

Před zavedením opatření byla Unie pro ČLR tradičním vývozním trhem. Během období šetření v rámci původního šetření (duben 2004 – březen 2005) dosáhl čínský dovoz do Unie 6,6 milionu čtverečních stop zámiše, což je více než 28násobek současné úrovně čínského vývozu do Unie.

(43)

Během období přezkumného šetření byla průměrná úroveň cen na trhu Unie (0,99 EUR za čtvereční stopu) vyšší než průměrná čínská vývozní cena na jiných vývozních trzích, což naznačuje, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by měli k přesunu svého vývozu do Unie ekonomickou motivaci.

(44)

S ohledem na skutečnost, že Unie byla před uložením opatření tradičním čínským trhem a kvůli (vysokým) cenám, se Komise domnívá, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, stane se trh Unie pro čínské výrobce atraktivnější a je pravděpodobné, že se pokusí za využití svých dostupných kapacit zvýšit svůj prodej do Unie, a nikoli začít vyvážet na jiné trhy.

(45)

Šetření prokázalo, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření se nadále uskutečňoval za dumpingové ceny. Šetření také prokázalo, že výrobní kapacita v ČLR byla ve srovnání se spotřebou v Unii během období přezkumného šetření velmi významná. Kdyby opatření pozbyla platnosti, bude tato volná kapacita pravděpodobně přinejmenším zčásti vyvezena na trh Unie.

(46)

Kromě toho byly čínské vývozní ceny na jiné trhy nižší než pro Unii. Tato cenová politika čínských vývozů na trzích třetích zemí naznačuje pravděpodobnost přetrvání dumpingového vývozu do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(47)

Konečně, atraktivita trhu Unie z hlediska velikosti a cen naznačuje, že je pravděpodobně, že pokud opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz by byl přesměrován na trh Unie.

(48)

Komise proto dospěla k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by zrušení antidumpingových opatření vedlo k významnému dumpingovému dovozu z ČLR do Unie, jinými slovy, že existuje velká pravděpodobnost přetrvávání dumpingu.

(49)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(50)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 4–5 milionů čtverečních stop. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, zejména pak informací získaných od dvou spolupracujících výrobců v Unii v průběhu šetření. Tito dva spolupracující výrobci v Unii představují 100 % celkové výroby v Unii.

(51)

Jelikož jsou mikroekonomické a makroekonomické ukazatele újmy založeny na údajích týkajících se pouze dvou společností, jsou údaje s ohledem na zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení uvedeny v podobě indexů.

(52)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě ověřeného objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na údajích Eurostatu o dovozu.

(53)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (ve čtverečních stopách)

(54)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období stabilně zvyšovala s roční mírou 13–14 %, celkově pak o 41 %.

(55)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným výše v 52. až 54. bodě odůvodnění.

(56)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (ve čtverečních stopách) a podíl na trhu

(57)

Objem dovozu z ČLR prudce klesl z 3,2 milionu čtverečních stop v roce 2014 na 0,2 milionu čtverečních stop v období přezkumného šetření, tj. o 93 %, s odpovídajícím poklesem podílu na trhu z 10–15 % na 0–5 % během posuzovaného období. Čínští vyvážející výrobci v současné době drží velmi malý podíl na trhu, což podporuje myšlenku, že platná antidumpingová opatření jsou účinná.

(58)

Dovozní ceny stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrné dovozní ceny z dotčené země do Unie se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (EUR/čtverečná stopa)

(59)

Dovozní ceny během posuzovaného období průběžně stoupaly. Je však třeba konstatovat, že výchozí rok ukazuje poměrně nízkou peněžní hodnotu.

(60)

Pro účely analýzy cenového podbízení v období přezkumného šetření byly porovnány vážené průměry prodejních cen výrobního odvětví Unie pro zákazníky na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, s odpovídacími váženými průměry dovozních cen z ČLR. Pro srovnání byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie upraveny zejména o dobropisy, přepravní náklady, náklady na balení a provize na úroveň ceny ze závodu. Dovozní cena z ČLR byla získána z Eurostatu a upravena celním sazebníkem a náklady po dovozu.

(61)

Ze srovnání vyplynulo, že během období přezkumného šetření docházelo u dovozu dotčeného výrobku k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 36,6 %, přičemž se zohlednila platná antidumpingová cla.

(62)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(63)

Během posuzovaného období se celkový objem dovozu z jiných třetích zemí do Unie neustále zvyšoval, a to z přibližně 26 milionů čtverečních stop v roce 2014 na přibližně 39 milionů čtverečních stop v období přezkumného šetření, tj. o 50 %. Tento dovoz představoval v období přezkumného šetření podíl na trhu Unie ve výši 90–95 % (nárůst z 75–80 % v roce 2014). Celkově se zdá, že jiné třetí země využily zvýšení spotřeby v Unii o 41 % v plné míře, viz 54. bod odůvodnění.

(64)

Podle zemí představuje největší podíl na trhu dovoz z Nigérie, 52,5 % v období přezkumného šetření. Hlavními dalšími zdroji dodávek zámiše do Unie byly Indie, Turecko a Nový Zéland.

(65)

Dovozy z Nigérie si zaslouží zvláštní zmínku. Objem dovozu se v posuzovaném období prudce zvýšil, v posuzovaném období téměř pětinásobně. Ve skutečnosti vzrostl během posuzovaného období pouze tržní podíl Nigérie. V roce 2014 měl nigerijský dovoz podíl na trhu ve výši 12 %, zatímco v období přezkumného šetření byl nigerijského původu jeden ze dvou prodejů zámiše.

(66)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(67)

Pro účely stanovení újmy Komise nerozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy, jelikož výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení představují pouze dva výrobci. Ekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů týkajících se těchto dvou výrobců v Unii.

(68)

Ukazatele újmy jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, náklady práce, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, jednotkové prodejní ceny, jednotkové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. Jsou analyzovány níže.

(69)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(70)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 20 %.

(71)

Výrobní kapacita zůstala mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření stabilní, přičemž průměrné míry využití kapacity během tohoto období kolísaly podle výrobních úrovní. Celkově se využití kapacity mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření zvýšilo, ale v porovnání s minulostí zůstalo na nízké úrovni. Je třeba poznamenat, že nízké míry využití obvykle ovlivňují náklady na jednotku, protože režijní náklady jsou rozprostřeny v malém objemu výroby.

(72)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(73)

Celkově objem prodeje výrobců v Unii nesledoval vzestupný trend zaznamenaný ve spotřebě. Zatímco spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 41 % (viz 54. bod odůvodnění), objem prodeje dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie se ve stejném období snížil o 10 %, což se promítlo ve výrazné ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu v Unii.

(74)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(75)

Ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla zaměstnanost o 51 %. Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup na zaměstnance a rok, však klesla o 21 % v důsledku nárůstu zaměstnanosti rychlejším tempem než rostla výroba.

(76)

Z ukazatelů posuzovaných výše vyplývá, že navzdory antidumpingovým opatřením od roku 2006 zůstalo výrobní odvětví Unie ve značně zranitelné hospodářské a finanční situaci a je mu působena újma. Nemohlo tedy být dosaženo úplného zotavení z předcházejícího dumpingu. Vzhledem k současnému vysokému dumpingovému rozpětí, které bylo zjištěno u dovozu zámiše z ČLR, se má za to, že výrobní odvětví Unie zůstává bez ohledu na současné nízké objemy zranitelné vůči poškozujícímu účinku dumpingového dovozu na trhu Unie.

(77)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(78)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii během posuzovaného období stouply o 6 %. Zároveň se jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 7 %. Hlavní hnací silou tohoto nárůstu byl nárůst cen surovin (konkrétně surové kůže).

(79)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(80)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období snížily o 28 %.

(81)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(82)

Úroveň konečného stavu zásob ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření významně zvýšila, a to o 53 %.

(83)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(84)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Výrobní odvětví Unie bylo po celé posuzované období ztrátové. Od roku 2014 do období přezkumného šetření byly ztráty konzistentní a celkově vzrostly o 8 %. Tento negativní trend probíhal během období dynamického růstu spotřeby v Unii, jak je vysvětleno v 54. bodě odůvodnění. Jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění, tento růst byl téměř zcela uspokojován dovozem z jiných třetích zemí.

(85)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Tento peněžní tok z provozních činností se v posuzovaném období výrazně snížil, což se vysvětluje hlavně značnými ztrátami.

(86)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic byla v průběhu posuzovaného období záporná.

(87)

Investice uskutečněné v průběhu posuzovaného období nebyly použity ke zvýšení výrobní kapacity. Veškeré investice byly spíše určeny na údržbu a aktualizaci již existujících kapacit. Částka za rok 2015 se výrazně liší v důsledku přesunu výrobních zařízení jednoho z výrobců v Unii z jednoho členského státu do druhého.

(88)

Schopnost získávat kapitál ovlivnily ztráty, které vznikly během posuzovaného období.

(89)

Během posuzovaného období zůstala finanční situace výrobního odvětví Unie nejistá. Zejména ukazatele výrobního odvětví Unie týkající se ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic vykázaly výrazně záporné výsledky. Výrobní odvětví Unie rovněž zaznamenalo značné snížení svého podílu na trhu. Nepříznivý vývoj podílu na trhu se časově shodoval s celkovým zvýšením poptávky po zámiši na trhu Unie, který prospíval dovozu z jiných třetích zemí než z ČLR. Některé pozorované negativní trendy lze vysvětlit kumulativním účinkem řady faktorů, které společným působením ještě více zhoršily stav výrobního odvětví Unie, které se v období přezkumného šetření stále ještě nacházelo v nestabilní situaci: Mezi těmito faktory byl nejvýraznější nárůst dovozu z Nigérie za nižší ceny než ceny výrobního odvětví Unie.

(90)

Některé ukazatele újmy se v posuzovaném období vyvíjely pozitivně. Objem výroby se zvýšil o 20 % a využití výrobní kapacity o 9 %. Toto zvýšení však nevedlo k vyššímu prodeji na trhu Unie.

(91)

Zatímco dovoz z ČLR během posuzovaného období drasticky poklesl, z více než 3 milionů čtverečních stop v roce 2014 na přibližně 230 000 čtverečních stop během období přezkumného šetření, což vedlo k poklesu podílu na trhu z 10–15 % na 0–5 %, celkový objem dovozu ze třetích zemí výrazně vzrostl.

(92)

Je proto pravděpodobné, že toto zvýšení dovozu ze třetích zemí bránilo případnému zotavení výrobního odvětví Unie ze škodlivých účinků, které dříve způsobil čínský dumpingový dovoz, zejména od roku 2015, kdy se čínský dovoz začal snižovat.

(93)

V roce 2014 však ČLR držela v Unii podíl na trhu o více než 10 %. Proto, i když během období přezkumného šetření dumpingový dovoz z ČLR značně poklesl, jejich podíl na trhu v období před obdobím přezkumného šetření a zejména v roce 2014 byl stále poměrně vysoký. V období přezkumného šetření se ceny tohoto dovozu navíc významně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Proto nelze vyloučit, že tyto dovozy významně přispěly k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie navzdory jejich poklesu v období přezkumného šetření.

(94)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie mělo prospěch z původních opatření, neboť v průběhu posuzovaného období došlo k určitým zlepšením ve srovnání se situací v období původního šetření. Výrobní odvětví Unie se však zotavuje pomalu a kvůli výše uvedeným faktorům se stále nachází v nestabilní a zranitelné situaci. V souladu s tím bylo v období přezkumného šetření zjištěno, že výrobní odvětví Unie trpí podstatnou újmou, jak vyplývá z vývoje ukazatelů definovaných v čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(95)

Šetření ukázalo, že dovoz z ČLR během období přezkumného šetření se uskutečňoval za dumpingové ceny (viz 31. bod odůvodnění) a že přetrvání dumpingu je pravděpodobné, pokud by opatření pozbyla platnosti (viz 48. bod odůvodnění). Šetření rovněž dospělo k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, viz 94. bod odůvodnění. Komise tedy posuzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy původně způsobené čínským dumpingovým dovozem, pokud by opatření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení pozbyla platnosti.

(96)

Ke zjištění pravděpodobnosti přetrvání újmy Komise analyzovala tyto prvky: volnou kapacitu v ČLR, atraktivitu trhu Unie, pravděpodobné cenové úrovně čínského dovozu při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(97)

Během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že čínští vývozci mají ve srovnání s velikostí evropského trhu nadměrné volné kapacity, které nemohly být plně absorbovány čínskou domácí poptávkou a vývozními trhy jinými než trh Unie. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici informace svědčící o opaku, lze předpokládat, že v průběhu posuzovaného období byly volné kapacity stejné.

(98)

Vyšetřování stanovilo, že téměř 75 % objemu vývozu z Číny do třetích zemí se uskutečnilo za nižší cenu v porovnání s vývozy téhož výrobku do Unie. (viz 43. bod odůvodnění) Známé skutečnosti nenaznačují, že se tento stav alespoň v krátkodobém horizontu změní.

(99)

Pokud jde o vyšší ceny, je tudíž trh Unie pro čínské vyvážející výrobce přitažlivější než dvě třetiny jejich ostatních trhů, na něž čínští vyvážející výrobci vyváželi v období přezkumného šetření. Pokud by opatření pozbyla platnosti, atraktivita trhu Unie by se při absenci cel dále zvýšila.

(100)

Před zavedením opatření byl také trh Unie tradičním vývozním trhem pro čínské vyvážející výrobce, kteří měli během období původního šetření na trhu Unie více než 30 % podíl.

(101)

Šetření rovněž ukázalo, že dovoz z ČLR bez antidumpingového cla by v období přezkumného šetření představoval cenové podbízení vůči prodejním cenám Unie o 59,7 %. To naznačuje pravděpodobnou cenovou hladinu dovozu z ČLR, pokud by opatření byla zrušena.

(102)

Ceny čínského dovozu jsou také značně nižší než ceny ostatních dovozů na trh Unie (viz tabulky 3 a 4). Šetření ukázalo, že ceny čínského dovozu v období přezkumného šetření byly přibližně o 50 % nižší než průměrná dovozní cena do Unie z jiných třetích zemí. Je proto pravděpodobné, že by čínský dovoz tento dovoz nahradil a dále vyvíjel tlak na ceny na cenových úrovních na trzích Unie.

(103)

Vzhledem k vysokým kapacitám v ČLR a atraktivitě trhu Unie a dalším prvkům, které jsou shrnuty výše v 97. až. 102. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci by obnovili svůj vývoz na trh Unie ve významném množství a za dumpingové ceny, které by výrazně podbízely ceny výrobců v Unii.

(104)

To by mělo negativní dopad na výrobní odvětví Unie, jelikož tento dodatečný významný objem dovozu by stlačil prodejní ceny, kterých by mohlo dosáhnout výrobní odvětví Unie, snížil by se objem prodeje výrobního odvětví Unie a rovněž jeho využití kapacity, a v důsledku toho by vzrostly i jeho výrobní náklady. Očekávaný nárůst levného dumpingového dovozu by tedy způsobil další výrazné zhoršení finančních výsledků výrobního odvětví Unie, zejména jeho ziskovost.

(105)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dumpingového dovozu za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(106)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči dovozu zámiše z ČLR nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku.

(107)

Podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení byla všem zúčastněným stranám poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska.

(108)

Bylo zkoumáno, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(109)

Ačkoli platná antidumpingová opatření bránila do značné míry dumpingovému dovozu ve vstupu na trh Unie, výrobní odvětví Unie se stále nachází v nestabilní situaci, což potvrzuje negativní vývoj některých ukazatelů újmy.

(110)

Kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by pravděpodobný příliv značného objemu dumpingového dovozu z dotčené země způsobil další újmu výrobnímu odvětví Unie. Tento příliv by pravděpodobně mimo jiné způsobil ztrátu podílu na trhu, pokles prodejních cen, nižší využití kapacity a celkově vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(111)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči dovozu zámiše z ČLR je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(112)

V původním šetření bylo zjištěno, že uložení antidumpingových opatření by zřejmě nemělo závažný nepříznivý vliv na situaci dovozců a uživatelů v Unii. Při tomto šetření nespolupracoval žádný dovozce.

(113)

Vzhledem k tomu, že na současném přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali dovozci a uživatelé, má Komise za to, že její zjištění v původním šetření jsou stále platná a že zachování opatření by na dovozce a uživatele v Unii nemělo negativní dopad, alespoň ne do významné míry.

(114)

Komise proto dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování současných antidumpingových opatření uložených na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny.

(115)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající antidumpingová opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(116)

Z výše uvedených důvodů a v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise dospěla k závěru, že by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz zámiše pocházejícího z ČLR, uložená prováděcím nařízením (EU) č. 1153/2012, měla být zachována.

(117)

S ohledem na judikaturu Soudního dvora (13) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě možného vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech takovou úrokovou sazbu neuvádějí a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

(118)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal k opatřením stanoveným v tomto nařízení žádné stanovisko,