(EU) 2024/790Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/790 ze dne 28. února 2024, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů

(1)

Komise ve svém sdělení ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ („akční plán pro UKT“) oznámila svůj záměr předložit legislativní návrh na vytvoření nepřetržitého elektronického datového toku, který by poskytoval komplexní přehled o cenách a objemech kapitálových nástrojů a podobných finančních nástrojů kapitálového typu obchodovaných v celé Unii napříč obchodními systémy (dále jen „konsolidované obchodní informace“). Rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2020 k akčnímu plánu Komise pro UKT vyzvala Komisi, aby podporovala větší investiční aktivitu v Unii tím, že zlepší dostupnost a transparentnost údajů, k čemuž dále posoudí, jak odstranit překážky, které brání zavedení služby konsolidovaných obchodních informací v Unii.

(2)

Komise ve svém sdělení ze dne 19. ledna 2021 nazvaném „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ potvrdila, že má v úmyslu zlepšit, zjednodušit a dále harmonizovat rámec pro transparentnost trhů s cennými papíry v rámci přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (2) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (3). V souvislosti s úsilím zaměřeným na posílení mezinárodní úlohy eura Komise rovněž oznámila, že součástí této reformy bude navržení a zavedení služby konsolidovaných obchodních informací, zejména pro emise korporátních dluhopisů, s cílem zvýšit sekundární obchodování s dluhovými nástroji denominovanými v eurech.

(3)

Souběžně s přezkumem směrnice 2014/65/EU je nařízení (EU) č. 600/2014 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/791 (4), které odstraňuje hlavní překážky bránící vzniku konsolidovaných obchodních informací. Uvedené nařízení zavádí povinné oznamování údajů poskytovateli konsolidovaných obchodních informací a zlepšuje kvalitu údajů, mimo jiné tím, že harmonizuje synchronizaci obchodních hodin. Dále se uvedeným nařízením posilují obchodní povinnosti a zavádí zákaz přijímat platby za provedení pokynů určitých zákazníků v určitém místě provádění nebo za předání pokynů těchto zákazníků jakékoli třetí straně k provedení v určitém místě provádění („platba za tok pokynů“). Jelikož směrnice 2014/65/EU rovněž obsahuje ustanovení týkající se služby konsolidovaných obchodních informací a transparentnosti, měly by být změny nařízení (EU) č. 600/2014 v uvedené směrnici zohledněny.

(4)

Ustanovení čl. 1 odst. 7 směrnice 2014/65/EU vyžaduje, aby se systémy a zařízení, v nichž na sebe mohou vzájemně působit zájmy o obchodování více třetích stran, pokud jde o nákup a prodej finančních nástrojů („mnohostranné systémy“), řídily požadavky, které se vztahují na regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy. Jak však dokládá Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) ve své závěrečné zprávě ze dne 23. března 2021 o fungování organizovaných obchodních systémů, tržní praxe ukázala, že zásada mnohostranné obchodní činnosti vyžadující povolení nebyla v Unii dodržována, což vedlo k nerovným podmínkám mezi mnohostrannými systémy, které mají povolení působit jako regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, a mnohostrannými systémy, které toto povolení nemají. Tato situace navíc vytvořila pro některé účastníky trhu právní nejistotu, pokud jde o očekávání týkající se regulace těchto mnohostranných systémů. Aby byly účastníkům trhu poskytnuty jasné informace, zajištěny rovné podmínky, zlepšeno fungování vnitřního trhu a zajištěno jednotné uplatňování požadavku, že hybridní systémy mohou vykonávat mnohostranné obchodní činnosti pouze tehdy, pokud mají povolení působit jako regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, měl by být obsah čl. 1 odst. 7 směrnice 2014/65/EU přesunut ze směrnice 2014/65/EU do nařízení (EU) č. 600/2014. S ohledem na vynětí mnohostranných systémů z působnosti čl. 1 odst. 7 směrnice 2014/65/EU a jejich zahrnutí do působnosti nařízení (EU) č. 600/2014 je rovněž vhodné přesunout do uvedeného nařízení i definici „mnohostranného systému“.

(5)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice 2014/65/EU osvobozuje osoby obchodující na vlastní účet od požadavku získat povolení jako investiční podnik nebo úvěrová instituce, pokud tyto osoby nejsou členy nebo účastníky regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému nebo nemají přímý elektronický přístup k obchodnímu systému. Nefinanční subjekty, které jsou členy nebo účastníky regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému za účelem provádění obchodů týkajících se řízení likvidity nebo za účelem snížení rizik přímo souvisejících s obchodní činností nebo korporátním financováním, by neměly mít povinnost získat povolení působit jako investiční podnik, neboť takový požadavek by byl nepřiměřený. Pokud jde o přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, čl. 17 odst. 5 a čl. 48 odst. 7 směrnice 2014/65/EU vyžadují, aby poskytovatelé přímého elektronického přístupu byli povolenými investičními podniky nebo úvěrovými institucemi. Investiční podniky nebo úvěrové instituce, které poskytují přímý elektronický přístup, odpovídají za zajištění toho, že jejich zákazníci dodržují požadavky stanovené v čl. 17 odst. 5 a čl. 48 odst. 7 směrnice 2014/65/EU. Tato funkce „strážce přístupu“ je účinná a díky ní není nutné, aby se na zákazníky poskytovatele přímého elektronického přístupu, včetně osob obchodujících na vlastní účet, směrnice 2014/65/EU vztahovala. Kromě toho by zrušení tohoto požadavku přispělo k rovným podmínkám mezi osobami usazenými v Unii na jedné straně a na straně druhé osobami usazenými ve třetích zemích, jež vstupují do systémů Unie prostřednictvím přímého elektronického přístupu a u nichž směrnice 2014/65/EU nepožaduje povolení.

(6)

Ustanovení čl. 18 odst. 7 směrnice 2014/65/EU vyžaduje, aby mnohostranné obchodní systémy a organizované obchodní systémy měly alespoň tři fyzicky působící členy či uživatele. Tento požadavek by se měl vztahovat na všechny mnohostranné systémy. Proto by se měl rozšířit na regulované trhy.

(7)

Směrnice 2014/65/EU stanoví, že investiční podnik je považován za systematického internalizátora pouze tehdy, pokud svou činnost vykonává organizovaně, často, systematicky a ve významném rozsahu, nebo pokud si režim systematického internalizátora zvolí. Pro určení toho, co znamená často, systematicky a ve významném rozsahu, se používají kvantitativní kritéria. To vede k nadměrné zátěži pro investiční podniky, které jsou povinny provést posouzení, a pro orgán ESMA, který je povinen údaje pro účely posouzení zveřejnit. Posouzení na základě těchto kritérií by proto mělo být nahrazeno kvalitativním posouzením. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 600/2014 se mění tak, aby byli systematičtí internalizátoři vyňati z působnosti požadavků na předobchodní transparentnost u nekapitálových nástrojů, mělo by se kvalitativní posouzení systematických internalizátorů vztahovat pouze na kapitálové nástroje. Investiční podnik by však měl mít možnost rozhodnout se, že se stane systematickým internalizátorem pro nekapitálové nástroje.

(8)

Ustanovení čl. 27 odst. 3 a čl. 27 odst. 6 směrnice 2014/65/EU obsahují požadavek, aby místa provádění zveřejňovala zprávy se seznamem údajů týkajících se povinnosti provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníka („nejlepší způsob provedení“). Důkazy a zpětná vazba od zúčastněných stran ukázaly, že tyto zprávy jsou čteny zřídka a neumožňují investorům nebo jiným uživatelům těchto zpráv provádět na základě informací v nich poskytnutých smysluplná srovnání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 (6) proto požadavek na podávání zpráv podle čl. 27 odst. 3 směrnice 2014/65/EU na dva roky pozastavila za účelem přezkumu. Nařízení (EU) 2024/791 pozměňuje nařízení (EU) č. 600/2014 s cílem odstranit překážky, které bránily vzniku konsolidovaných obchodních informací. Údaje, které má služba konsolidovaných obchodních informací šířit, jsou evropská nejlepší kupní a prodejní cena, poobchodní informace o obchodech s akciemi a fondy obchodovanými v obchodním systému (ETF) a poobchodní informace o obchodech s dluhopisy a OTC deriváty. Tyto informace lze použít k prokázání nejlepšího způsobu provedení. Požadavek na podávání zpráv stanovený v čl. 27 odst. 3 směrnice 2014/65/EU proto již nebude relevantní a měl by být zrušen.

(9)

Článek 27 směrnice 2014/65/EU rovněž obsahuje obecnější ustanovení týkající se nejlepšího způsobu provedení. Odlišné výklady tohoto článku příslušnými vnitrostátními orgány však vedly k rozdílným přístupům k uplatňování požadavků na nejlepší způsob provedení a dohledu nad tržními postupy. Tento rozdíl je obzvláště zřejmý v různých způsobech, jakými jsou v celé Unii regulovány postupy týkající se přijímání platby za tok pokynů. Nařízení (EU) 2024/791, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014, investičním podnikům zakazuje, aby přijímaly takové platby v celé Unii. Ze zpětné vazby od regulačních orgánů a zúčastněných stran však vyplynulo, že by bylo rovněž vhodné dále vyjasnit požadavky na nejlepší způsob provedení v případě profesionálních zákazníků. Orgán ESMA by proto měl vypracovat návrhy regulačních technických norem týkajících se kritérií, jež by měla být vzata v úvahu pro účely stanovení a posouzení účinnosti zásad provádění pokynů podle čl. 27 odst. 5 a 7 směrnice 2014/65/EU, a to s ohledem na rozdíl mezi neprofesionálními a profesionálními zákazníky.

(10)

Správné fungování služby konsolidovaných obchodních informací závisí na kvalitě údajů, které poskytovatel konsolidovaných obchodních informací obdrží. Nařízení (EU) č. 600/2014 stanoví požadavky na kvalitu údajů, které by měli přispěvatelé do služby konsolidovaných obchodních informací dodržovat. S cílem zajistit, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém a regulované trhy tyto požadavky účinně plnili, by členské státy měly vyžadovat, aby k tomu tyto investiční podniky, organizátoři trhu a regulované trhy zavedli nezbytná opatření.

(11)

Získávání vysoce kvalitních údajů má zásadní význam pro fungování služby konsolidovaných obchodních informací a vnitřního trhu a vyžaduje, aby všichni poskytovatelé údajů i poskytovatel konsolidovaných obchodních informací opatřovali své údaje časovým razítkem synchronizovaně, a tedy aby synchronizovali své obchodní hodiny. Nařízení (EU) 2024/791 proto pozměňuje nařízení (EU) č. 600/2014 tak, aby tento požadavek, který se podle směrnice 2014/65/EU vztahuje pouze na obchodní systémy a jejich členy, účastníky či uživatele byl rozšířen na systematické internalizátory, určené subjekty zveřejňující informace, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatele konsolidovaných obchodních informací. Jelikož je tento požadavek nyní stanoven v nařízení (EU) č. 600/2014, lze jej ze směrnice 2014/65/EU vyjmout.

(12)

Rámec pro regulaci unijních trhů s finančními nástroji obsahuje mnoho hmotněprávních požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 600/2014, které podléhají dohledu a sankcím a opatřením na vnitrostátní úrovni v souladu s články 69 a 70 směrnice 2014/65/EU. Nařízením (EU) 2024/791 se do nařízení (EU) č. 600/2014 zahrnují nová pravidla týkající se mechanismu objemového stropu, povinného poskytování údajů poskytovateli služby konsolidovaných obchodních informací, standardů kvality údajů, které poskytovatelé musí dodržovat, a zákazu přijímání plateb za tok pokynů. Jelikož za dohled nad příslušnými subjekty odpovídají vnitrostátní orgány, měly by být tyto nové hmotněprávní požadavky doplněny na seznam ustanovení ve směrnici 2014/65/EU, k nimž mají členské státy stanovit sankce na vnitrostátní úrovni.

(13)

Směrnice 2014/65/EU obsahuje pravidla, která vyžadují, aby obchodní systémy zavedly mechanismy s cílem omezit nadměrnou volatilitu na trzích, zejména zastavení obchodování a cenová pásma. Avšak extrémní okolnosti, s nimiž se trhy s energetickými deriváty a komoditními deriváty potýkaly během energetické krize v roce 2022, vedly k další kontrole těchto mechanismů a ukázaly, že jejich aktivace příslušnými obchodními systémy v Unii není dostatečně transparentní, jak orgán ESMA zdůraznil ve své odpovědi ze dne 22. září 2022 na žádost Komise o radu ohledně řešení nadměrné volatility na trzích s energetickými deriváty. Účastníkům trhu by prospělo, kdyby měli k dispozici více informací a kdyby se zvýšila transparentnost, pokud jde o okolnosti, které vedou k zastavení nebo omezení obchodování, a pokud jde o zásady, které mají regulované trhy zohlednit s cílem stanovit hlavní technické parametry pro zastavení nebo omezení obchodování. Orgán ESMA by měl prostřednictvím návrhů regulačních technických norem stanovit zásady, které mají regulované trhy zohlednit s cílem stanovit hlavní technické parametry pro zastavení nebo omezení obchodování. Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit řádné obchodování, měly by si regulované trhy ponechat širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o to, jaké mechanismy použít a jaké parametry pro tyto mechanismy stanovit. Kromě toho by měly příslušné vnitrostátní orgány pečlivě sledovat, jak obchodní systémy tyto mechanismy využívají, a případně uplatňovat své pravomoci v oblasti dohledu.

(14)

V návaznosti na energetickou krizi v roce 2022 a z ní vyplývající vyšší a častější výzvy k dodatkové úhradě marží a extrémní volatilitu existují důvody pro komplexní posouzení vhodnosti celkového rámce pro trhy s komoditními deriváty, pro trhy s povolenkami na emise a pro trhy s deriváty na povolenky na emise. Toto posouzení by mělo být strategicky zaměřeno a mělo by zohlednit likviditu a řádné fungování trhů s komoditními deriváty, povolenkami na emise a deriváty na povolenky na emise v Unii, aby se zajistilo, že rámec upravující tyto trhy je vhodný k danému účelu s cílem usnadnit energetickou transformaci a zajistit potravinovou bezpečnost a schopnost trhů odolávat vnějším otřesům. Při provádění své analýzy by měla Komise rovněž vzít v úvahu, že trhy s komoditními deriváty hrají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby účastníci trhu mohli řádně řídit rizika plynoucí z jejich obchodní činnosti, a že je velmi důležité stanovit správné parametry pro zajištění toho, aby Unie měla konkurenční likvidní trhy s komoditními deriváty, jež zajistí otevřenou strategickou autonomii Unie a realizaci Zelené dohody pro Evropu. S ohledem na tyto cíle by Komise měla nejprve posoudit, zda režimy limitů pozic a kontrol řízení pozic napomohly předcházet zneužívání trhu a přispěly k podpoře řádného stanovování cen a podmínek vypořádání. V rámci tohoto posouzení by se mělo rovněž stanovit, do jaké míry by se vznikající trhy s energetickými deriváty mohly v Unii rozvíjet.

Zadruhé by Komise měla posoudit kritéria pro určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti, s přihlédnutím k celkové likviditě trhů s komoditními deriváty, povolenkami na emise a deriváty na povolenky na emise a jejich řádnému fungování. Energetické společnosti se v rostoucí míře ujímají úlohy tvůrců trhu na trzích s energetickými deriváty. Komise by proto měla vzít v úvahu celkový dopad výjimky pro doplňkovou činnost tím, že se zaměří nejen na udělení povolení, ale také na vliv obezřetnostních požadavků stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (7) a povinností týkajících se clearingu, požadavků na dozajištění a zajištění kolaterálem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (8). Zatřetí by Komise měla posoudit, do jaké míry by se údaje o obchodech na trzích s komoditními deriváty nebo deriváty na povolenky na emise mohly shromažďovat na úrovni jediného subjektu pro shromažďování údajů a harmonizovat v nařízeních (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 648/2012, pokud jde o počet datových polí, formát, technologie pro předkládání údajů, procesy technického potvrzení a příjemce údajů. Jediným subjektem pro shromažďování údajů by mohl být poskytovatel konsolidovaných obchodních informací pro deriváty. Komise by měla posoudit, které údaje o obchodech by byly relevantní pro veřejnost a jak by se tyto údaje o obchodech měly co nejlépe šířit.

(15)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijmout regulační technické normy, které vypracuje orgán ESMA, pokud jde o: kritéria, která je třeba vzít v úvahu při stanovení a posuzování účinnosti zásad provádění pokynů, zásady, které mají regulované trhy zohlednit při určování svých mechanismů k zastavení nebo omezení obchodování, a informace, které mají regulované trhy zveřejňovat o okolnostech vedoucích k zastavení nebo omezení obchodování, včetně parametrů pro zastavení obchodování, které mají regulované trhy oznamovat příslušným orgánům. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(16)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšit transparentnost na trzích finančních nástrojů a posílit mezinárodní konkurenceschopnost kapitálových trhů Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(17)

Směrnice 2014/65/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 1 se zrušuje odstavec 7.

2)

V čl. 2 odst. 1 písm. d) se bod ii) nahrazuje tímto:

3)

V článku 4 se odstavec 1 mění takto:

4)

Článek 27 se mění takto:

5)

V čl. 31 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy požadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém měli zavedena opatření, která zajistí, že splňují standardy kvality údajů podle článku 22b nařízení (EU) č. 600/2014.“

6)

V čl. 47 odst. 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

7)

Článek 48 se mění takto:

8)

V čl. 49 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě akcií s mezinárodním identifikačním číslem cenného papíru (ISIN) vydaným mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) nebo akcií s číslem ISIN z EHP, se kterými se obchoduje v systému třetí země v místní měně nebo jiné měně, než je měna EHP, jak je uvedeno v čl. 23 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, a u nichž se obchodní systém, který je nejvýznamnějším trhem z hlediska likvidity, nachází ve třetí zemi, mohou regulované trhy stanovit stejný krok kotace, jaký platí v daném systému.“

9)

Článek 50 se zrušuje.

10)

Článek 57 se mění takto:

11)

Článek 58 se mění takto:

12)

Článek 70 odst. 3 se mění takto:

13)

V článku 90 se doplňuje nový odstavec, který zní:

(*1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1833 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU upřesněním kritérií k určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti (Úř. věst. L 372, 20.10.2021, s. 1).“."