357/1992 Sb.Zákon České národní rady o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

357
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. května 1992
o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

        Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1
Úvodní ustanovení

        Tento zákon upravuje

a)   daň dědickou,

b)   daň darovací,

c)   daň z převodu nemovitostí.

ČÁST PRVNÍ
ODDÍL PRVNÍ
DAŇ DĚDICKÁ
§ 2
Poplatník

        Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno.

§ 3
Předmět daně

        (1) Předmětem daně dědické je nabytí movitých a nemovitých věcí, bytů, nebytových prostor, cenných papírů, peněžních prostředků v československé a cizí měně, pohledávek majetkových práv a jiných majetkových hodnot děděním.

        (2) Z nemovitého majetku, který je v tuzemsku, se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitého majetku, který je v cizině, se daň nevybírá.

        (3) Byl-li zůstavitel v době své smrti československým občanem, vybírá se daň z veškerého jeho movitého majetku, včetně movitého majetku, který je v cizině. Nebyl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, vybírá se daň z jeho movitého majetku, pokud je v tuzemsku.

        (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

§ 4
Základ daně

        (1) Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem po odečtení prokázaných dluhů zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí. Ze základu daně se odečtou též přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, cena jiných povinností uložených v řízení o dědictví, jakož i dědická dávka prokazatelně zaplacená jinému státu z majetku v cizině, byl-li tento majetek též předmětem daně.

. . .