(Euratom) 2018/1563Nařízení Rady (Euratom) 2018/1563 ze dne 15. října 2018 o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2019–2020), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace, a o zrušení nařízení (Euratom) č. 1314/2013

Publikováno:	Úř. věst. L 262, 19.10.2018, s. 1-19	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	15. října 2018	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	22. října 2018	Nabývá účinnosti:	22. října 2018
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (Euratom) 2021/765	Pozbývá platnosti:	1. ledna 2021

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ RADY (Euratom) 2018/1563

ze dne 15. října 2018

o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2019–2020), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace, a o zrušení nařízení (Euratom) č. 1314/2013

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 7 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem pro vědu a techniku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jedním z cílů Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) je přispívat ke zvyšování životní úrovně v členských státech, a to mimo jiné podporou a usnadňováním jaderného výzkumu v členských státech a doplňováním tohoto výzkumu prostřednictvím provádění programu Společenství pro výzkum a odbornou přípravu.

(2)

Jaderný výzkum může přispívat ke společenské a hospodářské prosperitě a environmentální udržitelnosti zlepšováním jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany. Stejně důležité je potenciální přispění jaderného výzkumu k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému, prováděné bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem.

(3)

Průběžné hodnocení programu Společenství pro výzkum a odbornou přípravu na období 2014–2018 zřízeného nařízením Rady (Euratom) č. 1314/2013 (2) (dále jen „program 2014–2018“) vedlo k závěru, že opatření je relevantní a nadále přispívá k řešení výzev v oblasti jaderné bezpečnosti, zabezpečení a záruk, nakládání s radioaktivním odpadem, radiační ochrany a energie z jaderné syntézy.

(4)

Za účelem zajištění kontinuity jaderného výzkumu na úrovni Společenství je nezbytné zavést program Společenství pro výzkum a odbornou přípravu na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 (dále jen „program 2019–2020“). Program 2019–2020 by měl mít stejné cíle jako program na období 2014–2018, podporovat stejné činnosti a používání stejných způsobů provádění, které se ukázaly být účinnými a přiměřenými pro dosažení cílů programu 2014–2018

(5)

Prostřednictvím podpory jaderného výzkumu přispěje program 2019–2020 k dosažení cílů rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 (dále jen „rámcový program Horizont 2020“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (3), a usnadní provádění strategie Evropa 2020, jakož i vytváření a fungování Evropského výzkumného prostoru.

(6)

Navzdory možnému vlivu jaderné energetiky na zásobování energií a hospodářský rozvoj by mohly vážné jaderné havárie ohrozit lidské zdraví. V programu 2019–2020 by proto měla být věnována maximální pozornost aspektům jaderné bezpečnosti a v příslušných případech také jaderného zabezpečení, kterými se zabývá Společné výzkumné středisko (dále jen „JRC“).

(7)

Evropský strategický plán pro energetické technologie (dále jen „plán SET“), stanovený v závěrech ze zasedání Rady konaného v Bruselu dne 28. února 2008, přispívá k rychlejšímu rozvoji portfolia nízkouhlíkových technologií. Evropská rada se na svém zasedání dne 4. února 2011 dohodla, že Unie a její členské státy budou podporovat investice do obnovitelných zdrojů energie a do bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových technologií a zaměří se na provádění technologických priorit stanovených v plánu SET. Každý členský stát má i nadále možnost zvolit si druh technologií, které bude podporovat.

(8)

Jelikož všechny členské státy mají jaderná zařízení nebo zejména pro lékařské účely využívají radioaktivní materiály, uznala Rada ve svých závěrech ze zasedání konaného v Bruselu ve dnech 1. a 2. prosince 2008, že jsou i nadále potřebné dovednosti na poli jaderné energie, které by měly být zajišťovány především formou vhodného vzdělávání a odborné přípravy propojených s výzkumem a koordinovaných na úrovni Společenství.

(9)	Ačkoli je na rozhodnutí každého členského státu, zda bude jadernou energii využívat, uznává se rovněž, že jaderná energetika plní v různých členských státech různou úlohu.

(10)

Společenství podepsalo Dohodu o založení Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy ITER pro společnou realizaci projektu ITER (4), čímž se zavázalo k účasti na budování a budoucím využívání projektu ITER. Příspěvek Společenství je řízen prostřednictvím „společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy“ (dále jen „společný podnik“), zřízeného rozhodnutím Rady 2007/198/Euratom (5).

(11)

Má-li se jaderná syntéza stát věrohodnou alternativou pro komerční výrobu energie, je zaprvé nutné úspěšně a včas dokončit výstavbu projektu ITER a zahájit jeho provoz. Zadruhé je nezbytné vypracovat ambiciózní, ale přitom realistický plán pro výrobu elektřiny do roku 2050. K dosažení těchto cílů je zapotřebí, aby byl evropský program jaderné syntézy směrován na společný program provádějící tento plán. V zájmu zajištění výsledků probíhajících výzkumných činností v oblasti jaderné syntézy, jakož i v zájmu plnění dlouhodobého závazku ze strany působících subjektů v této oblasti a spolupráce mezi nimi by se měla zajistit kontinuita podpory ze strany Společenství. Měl by se klást větší důraz především na činnosti na podporu projektu ITER a rovněž na vývoj směřující k demonstračnímu reaktoru, případně i výraznější zapojení soukromého sektoru. Provedením takovéto racionalizace a změnou zaměření by nemělo být ohroženo vedoucí postavení Evropy ve vědecké obci, která se zabývá jadernou syntézou.

(12)

JRC by mělo nadále poskytovat nezávislou vědeckou a technologickou podporu orientovanou na potřeby uživatelů, pokud jde o tvorbu, vypracovávání, provádění a sledování politik Společenství, zejména v oblasti výzkumu a odborné přípravy týkajících se jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení. Aby se optimalizovaly lidské zdroje a vyloučilo zdvojení výzkumu v Unii, měla by být u jakékoliv nové činnosti JRC zkontrolována její soudržnost s již existujícími činnostmi ve členských státech. Bezpečnostní aspekty rámcového programu Horizont 2020 by měly být omezeny pouze na přímé akce JRC.

(13)	JRC by mělo nadále vytvářet další zdroje prostřednictvím činností v rámci hospodářské soutěže, včetně účasti na nepřímých akcích programu 2019–2020, práce pro třetí osoby a v menší míře využívání duševního vlastnictví.

(14)

Úlohou Unie je rozvíjet v zájmu všech jejích členských států rámec na podporu společného špičkového výzkumu, vytváření a uchovávání znalostí v oblasti technologií jaderného štěpení, přičemž zvláštní důraz je kladen na bezpečnost, zabezpečení, radiační ochranu a nešíření. K tomu jsou zapotřebí nezávislé vědecké poznatky, k nimž může JRC velmi významně přispět. Tato skutečnost byla uznána ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. října 2010 nazvaném „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací“, ve kterém Komise uvedla svůj záměr posílit prostřednictvím JRC úlohu vědeckých poznatků při tvorbě politiky. JRC navrhuje reagovat na tuto výzvu tak, že výzkum v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení soustředí na priority politik Unie.

(15)

S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a posílit důvěru veřejnosti ve vědu by měl program 2019–2020 podporovat informované zapojování občanů a občanské společnosti do záležitostí výzkumu a inovací tím, že bude podporovat vzdělávání v oblasti vědy, více zpřístupní vědecké znalosti, vytvoří programy odpovědného výzkumu a inovací, které odpovídají zájmům a očekáváním občanů a občanské společnosti, a usnadní jejich účast v činnostech programu 2019–2020.

(16)

Provádění programu 2019–2020 by mělo reagovat na vývoj příležitostí a potřeb v oblasti vědy a technologií, průmyslu, politik a společnosti. Programy by proto měly být stanovovány v těsné spolupráci se zúčastněnými stranami ze všech dotčených odvětví a mělo by být možné dostatečně pružně reagovat pro nový vývoj. V průběhu programu 2019–2020 by se mohlo využívat externí poradenství, včetně využití příslušných struktur, jako jsou evropské technologické platformy.

(17)

Potřeba pokračovat v jaderném výzkumu na evropské úrovni byla uznána ve výsledcích debat, jež se uskutečnily na sympoziu o výhodách a omezeních výzkumu jaderného štěpení pro nízkouhlíkové hospodářství, které organizovala Komise a Evropský hospodářský a sociální výbor ve dnech 26. a 27. února 2013 v Bruselu a bylo připraveno na základě interdisciplinární studie se zapojením mimo jiné odborníků z oblasti energetiky, ekonomie a společenských věd.

(18)

Program 2019–2020 by měl přispívat k přitažlivosti výzkumných profesí v Unii. Náležitá pozornost by měla být věnována doporučení Komise ze dne 11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků (6) spolu s dalšími příslušnými referenčními rámci stanovenými v rámci Evropského výzkumného prostoru, a to při respektování jejich dobrovolného charakteru.

(19)

U činností vytvořených v rámci programu 2019–2020 by se mělo usilovat o podporu rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, a to zejména řešením základních příčin genderové nevyváženosti, využíváním plného potenciálu jak výzkumných pracovnic, tak výzkumných pracovníků a začleňováním genderového rozměru do obsahu projektů s cílem zvyšovat kvalitu výzkumu a podněcovat inovaci. V rámci těchto činností by se mělo rovněž usilovat o uplatňování zásad souvisejících s rovností mezi ženami a muži stanovených v článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a v článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(20)

Při výzkumných a inovačních činnostech podporovaných programem 2019–2020 by se měly dodržovat základní etické zásady. Pokud jde o energetické otázky, měla by být případně zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích. Při výzkumných činnostech by měl být rovněž brán v potaz článek 13 Smlouvy o fungování EU a mělo by se omezit využívání zvířat při výzkumu a testování s konečným cílem využívání zvířat nahradit. Při provádění všech činností by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

(21)

Většího dopadu by rovněž mělo být dosaženo kombinací programu 2019–2020 a soukromých prostředků v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, v nichž by výzkum a inovace mohly přispět k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována zapojení malých a středních podniků.

(22)	Program 2019–2020 by měl zejména v oblasti bezpečnosti podporovat spolupráci s třetími zeměmi založenou na společném zájmu a vzájemném prospěchu především za účelem průběžného zlepšování jaderné bezpečnosti.

(23)

Aby byly zachovány rovné podmínky pro všechny podniky působící na vnitřním trhu, mělo by být financování z programu 2019–2020 koncipováno v souladu s pravidly pro státní podporu tak, aby byla zajištěna účelnost veřejných výdajů a nedocházelo k narušení trhu, například v podobě vytěsňování soukromých zdrojů, vytváření neúčinných tržních struktur nebo udržování neefektivních podniků.

(24)

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného dne 4. února 2011 uznala nutnost nového přístupu ke kontrole a řízení rizika při financování výzkumu Unií, když vyzvala k nastolení nové rovnováhy mezi důvěrou a kontrolou a mezi podstupováním rizika a vyhýbáním se riziku. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum (7) vyzval k pragmatickému posunu ke zjednodušení administrativy a financování a uvedl, že řízení financování výzkumu Unií by mělo být více založeno na důvěře a mělo by tolerovat rizika ve vztahu k účastníkům.

(25)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně sankcí. Revidovaná kontrolní strategie, jež posunuje své zaměření od minimalizace míry chyb ke kontrole založené na analýze rizika a ke zjišťování podvodů, by měla omezit zátěž, kterou kontrola představuje pro účastníky.

(26)

Je důležité zajistit řádné finanční řízení programu 2019–2020 a jeho provádění co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a současně zaručit právní jistotu a přístupnost programu 2019–2020 pro všechny účastníky. Je nezbytné zajistit soulad s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) (8) a s požadavky na zjednodušení a zlepšování právní úpravy.

(27)

Aby bylo zajištěno co nejúčinnější provádění a snadný přístup pro všechny účastníky prostřednictvím zjednodušených postupů a aby byl vytvořen soudržný, komplexní a transparentní rámec pro účastníky, měla by se na účast v programu 2019–2020 a na šíření výsledků výzkumu vztahovat pravidla použitelná pro rámcový program Horizont 2020, jak byla stanovena v nařízení (EU) č. 1291/2013, s určitými úpravami či výjimkami.

(28)

Aby bylo umožněno co nejúčinnější využívání dluhových a kapitálových finančních nástrojů stanovených v rámcovém programu Horizont 2020 a současně zachování specifické povahy akcí v rámci programu 2019–2020 a plné využití dostupného rozpočtu, měl by ze zpětných úhrad pocházejících z některého z uvedených finančních nástrojů kvůli nevyužití finančních prostředků poskytnutých v rámci programu 2019–2020 nebo programu na období 2014–2018 mít přímý prospěch program 2019–2020.

(29)	Je nutno i nadále usnadňovat využívání duševního vlastnictví vytvořeného účastníky a zároveň chránit oprávněné zájmy dalších účastníků a Společenství v souladu s kapitolou 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“).

(30)

Jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami neuhrazenými účastníky v prodlení, se osvědčily účastnické záruční fondy spravované Komisí a zřízené podle nařízení Rady (Euratom) č. 1908/2006 (9) a nařízení Rady (Euratom) č. 139/2012 (10). Na akce podle tohoto nařízení by se měl rovněž vztahovat účastnický záruční fond zřízený podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (11).

(31)

V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění nepřímých akcí v rámci programu 2019–2020 by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí pracovních programů a rozhodnutí o schválení financování nepřímých akcí. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(32)	Pro dosažení cílů programu 2019–2020 v příslušných oblastech je nutná podpora průřezových činností, a to jak v rámci programu 2019–2020, tak společně s činnostmi rámcového programu Horizont 2020.

(33)

Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje vytvoření konkrétních ukazatelů výkonnosti, které lze v čase měřit, které jsou realistické a zároveň odrážejí logiku zásahu a které odpovídají příslušné hierarchii cílů a činností. Měly by být zavedeny vhodné mechanismy koordinace mezi prováděním a sledováním programu 2019–2020 na jedné straně a sledováním pokroku, výsledků a fungování Evropského výzkumného prostoru na straně druhé.

(34)	Ohledně vědecké a technologické náplně přímých akcí JRC byla konzultována správní rada JRC, zřízená rozhodnutím Komise 96/282/Euratom (13).

(35)	Z důvodů právní jistoty by nařízení (Euratom) č. 1314/2013 mělo být zrušeno.

(36)	Na základě dobrovolnosti byl konzultován Evropský parlament a vydal stanovisko (14),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ZŘÍZENÍ

Článek 1

Zřízení

Tímto nařízením se zřizuje program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 (dále jen „program 2019–2020“) a stanoví se pravidla pro účast v tomto programu, včetně účasti na programech financujících orgánů spravujících finanční prostředky poskytnuté v souladu s tímto nařízením a na činnostech prováděných společně podle tohoto nařízení a podle rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 zřízeného nařízením (EU) č. 1291/2013 (dále jen „rámcový program Horizont 2020“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„výzkumnými a inovačními činnostmi“ celé spektrum činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací, včetně podpory spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, šíření a optimalizace výsledků a podněcování odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků v Evropském společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“);

b)	„přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska (dále jen „JRC“);

c)	„nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Společenství nebo Unie (dále jen „Unie“) finančně podporuje a účastníci uskutečňují;

„partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ partnerství, v jehož rámci se partneři ze soukromého sektoru, Společenství a ve vhodných případech i další partneři, jako jsou orgány veřejného sektoru, zaváží společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo výzkumných a inovačních činností;

„partnerstvím v rámci veřejného sektoru“ partnerství, v jehož rámci se veřejnoprávní subjekty či subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni spolu se Společenstvím zaváží společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo výzkumných a inovačních činností.

Článek 3

Cíle

1. Obecným cílem programu 2019–2020 je provádět výzkumné činnosti a odbornou přípravu s důrazem na průběžné zlepšování jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany, zejména pak případně přispět k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem. Obecný cíl se provede prostřednictvím činností uvedených v příloze I ve formě přímých a nepřímých akcí, které sledují specifické cíle uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2. Nepřímé akce programu 2019–2020 mají tyto specifické cíle:

a)	podpořit bezpečnost jaderných systémů;

b)	přispět k vývoji bezpečných dlouhodobých řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem včetně geologického ukládání, jakož i separace a transmutace;

c)	podporovat rozvoj a udržování odborných znalostí v jaderné oblasti v Unii na špičkové úrovni;

d)	podporovat radiační ochranu a rozvoj lékařského využití záření, a to včetně bezpečných a zabezpečených dodávek a využití radioizotopů;

e)	přiblížit se k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu;

f)	položit základy pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu;

g)	podpořit inovace a průmyslovou konkurenceschopnost;

h)	zajistit dostupnost a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu.

3. Přímé akce programu 2019–2020 mají tyto specifické cíle:

a)	zlepšit jadernou bezpečnost, včetně bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem, včetně konečného geologického uložení, jakož i separace a transmutace; vyřazování z provozu a připravenost na mimořádné události;

b)	zlepšit jaderné zabezpečení, včetně jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy;

c)	zvýšit excelenci vědecké základny pro normalizaci v jaderné oblasti;

d)	podpořit řízení znalostí, vzdělávání a odbornou přípravu;

e)	podpořit politiku Unie v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení.

Jakoukoli novou činnost připsanou Společnému výzkumnému středisku bude analyzovat jeho správní rada JRC, aby zkontrolovala, zda je konzistentní s již existujícími činnostmi v členských státech.

4. Program 2019–2020 se provádí takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že podporované priority a činnosti odpovídají měnícím se potřebám a zohledňují vyvíjející se stav vědy, technologií, inovací, tvorby politik, trhů a společnosti s cílem optimalizovat lidské a finanční zdroje a zamezit zdvojení jaderného výzkumu a vývoje v Unii.

5. V rámci specifických cílů uvedených v odstavcích 2 a 3 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění programu 2019–2020. V řádně odůvodněných případech může jít například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, na potřeby týkající se rozvoje nových politik Unie a na pilotní provádění akcí, s jejichž podporou se počítá v rámci budoucích programů.

Článek 4

Rozpočet

1. Finanční krytí pro provádění programu 2019–2020 představuje 770 220 000 EUR. Uvedená částka se rozdělí takto:

a)	349 834 000 EUR na nepřímé akce pro program výzkumu a vývoje jaderné syntézy;

b)	151 579 000 EUR na nepřímé akce pro jaderné štěpení, bezpečnost a radiační ochranu;

c)	268 807 000 EUR na přímé akce.

U provádění nepřímých akcí programu 2019–2020 tvoří správní výdaje Komise v průběhu programu 2019–2020 průměrně nejvýše 6 %.souhrnné částky částek stanovených v písm. a) a b) prvního pododstavce.

2. Finanční krytí programu 2019–2020 může rovněž zahrnovat výdaje týkající se přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činností, které jsou potřebné pro řízení tohoto programu a dosahování jeho cílů, zejména studií a jednání odborníků, pokud se vztahují k obecným cílům tohoto nařízení, výdaje související se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komise vynaloží pro účely řízení programu 2019–2020. Náklady na průběžné a opakující se činnosti, jako jsou například kontrola, audit a sítě informačních technologií, budou hrazeny v rámci správních výdajů Komise podle rozpisu v odstavci 1.

3. V případě potřeby a v řádně odůvodněných případech lze prostředky pro krytí výdajů na technickou a administrativní pomoc zanést do rozpočtu i po roce 2020 s cílem umožnit řízení akcí nedokončených ke dni 31. prosince 2020.

4. Pokud přímé akce přispívají k iniciativám vytvořeným subjekty, kterým Komise svěřila provádění úkolů v souladu s čl. 6 odst. 2 a článkem 15, nepovažuje se tento příspěvek za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.

5. Rozpočtové závazky mohou být rozděleny do ročních splátek. Komise každoročně stanoví roční splátky s ohledem na pokrok činností, na které je přidělena finanční podpora, a s ohledem na odhadované potřeby a rozpočtové prostředky, které jsou k dispozici.

Článek 5

Přidružení třetích zemí

1. Program 2019–2020 je otevřený k přidružení:

a)	přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích rad přidružení nebo v podobných dohodách;

členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) nebo zemí či území, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, jež splňují všechna tato kritéria:

i)	vykazují uspokojivé schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;

ii)	vykazují uspokojivou účast v dosavadních výzkumných a inovačních programech Unie;

iii)	vykazují spravedlivé a rovné zacházení s právy duševního vlastnictví;

c)	zemí či území přidružených k sedmému rámcovému programu Euratomu nebo programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2014–2018.

2. Zvláštní podmínky týkající se účasti přidružených zemí v programu 2019–2020, včetně finančního příspěvku podle hrubého domácího produktu přidružené země, se stanoví mezinárodními dohodami mezi Unií a přidruženými zeměmi.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ

KAPITOLA I

Provádění, řízení a formy podpory

Článek 6

Řízení a formy podpory Společenství

1. Program 2019–2020 se provádí prostřednictvím nepřímých akcí využívajících jedné nebo několika forem finanční podpory stanovených ve finančním nařízení, zejména grantů, cen, zadávání zakázek a finančních nástrojů. Podpora Společenství sestává také z přímých akcí ve formě výzkumných a inovačních činností prováděných JRC.

2. Aniž je dotčen článek 10 Smlouvy o Euratomu, může Komise prováděním programu 2019–2020 zčásti pověřit financující orgány uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

Komise může provádění nepřímých akcí v rámci programu 2019–2020 svěřit také subjektům, které byly vytvořeny podle rámcového programu Horizont 2020 nebo jsou v něm uvedeny.

3. Rozhodnutí o schválení financování nepřímých akcí přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 3.

Článek 7

Pravidla pro účast a šíření výsledků výzkumu

1. S výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku se účast jakéhokoli právního subjektu na nepřímých akcích prováděných v rámci programu 2019–2020 řídí pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1290/2013.

2. Pro účely programu 2019–2020 „bezpečnostní pravidla“ uvedená v čl. 43 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1290/2013 zahrnují obranné zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy o Euratomu.

Odchylně od čl. 44 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1290/2013 mohou Komise nebo financující orgán s ohledem na výsledky vytvořené účastníky, kteří obdrželi finanční příspěvek Společenství, vznést námitku proti převodu vlastnictví nebo udělení jak výhradní, tak nevýhradní licence třetím stranám usazeným ve třetí zemi, která není přidružena k programu 2019–2020, domnívají-li se, že tento převod nebo udělení licence nejsou v souladu se zájmem rozvíjet konkurenceschopnost hospodářství Unie nebo že nejsou slučitelné s etickými zásadami či s bezpečnostními aspekty. „Bezpečnostní aspekty“ zahrnují obranné zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy o Euratomu.

Odchylně od čl. 49 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1290/2013 mají Společenství a jeho společné podniky přístupová práva k výsledkům účastníka, který obdržel finanční příspěvek Společenství, pro účely rozvoje, provádění a sledování politik a programů Společenství nebo závazků přijatých prostřednictvím mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Tato přístupová práva zahrnují právo povolit třetím stranám použití těchto výsledků při zadávání veřejných zakázek a právo udělovat sublicence a jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití a udělí se bez poplatků.

3. Účastnický záruční fond zřízený podle nařízení (EU) č. 1290/2013 pokrývá riziko spojené s nevracením dlužných částek účastníky v rámci akcí financovaných granty Komise nebo financujících subjektů Unie v rámci tohoto nařízení.

Článek 8

Průřezové činnosti

1. Za účelem dosažení cílů programu 2019–2020 a v zájmu řešení výzev, které jsou společné programu 2019–2020 a rámcovému programu Horizont 2020, mohou finanční příspěvek Unie získat činnosti procházející napříč nepřímými akcemi uvedenými v příloze I a nepřímými akcemi, kterými se provádí zvláštní program rámcového programu Horizont 2020, zavedený rozhodnutím Rady 2013/743/EU (15).

2. Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku může být složen z finančních příspěvků na nepřímé akce uvedených v článku 4 tohoto nařízení a v článku 6 nařízení (EU) č. 1291/2013 a proveden prostřednictvím jediného režimu financování.

Článek 9

Rovnost žen a mužů

Program 2019–2020 zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací.

Článek 10

Etické zásady

1. Veškeré výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu 2019–2020 jsou v souladu s etickými zásadami, a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.

Zvláštní pozornost se věnuje zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

2. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu 2019–2020 se zaměřují výhradně na civilní využití.

Článek 11

Pracovní programy

1. Pracovní programy provádění nepřímých akcí přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 3. Tyto pracovní programy umožní přístupy zdola nahoru, které řeší cíle inovativním způsobem.

V pracovních programech se uvedou podstatné prvky pro provádění akcí v souladu s finančním nařízením, včetně jejich podrobných cílů, příslušného financování a časového plánu, jakož i víceletý přístup a strategické směry pro následující roky provádění.

2. Pro přímé akce vypracuje Komise v souladu s rozhodnutím 96/282/Euratom víceletý pracovní program, ve kterém se podrobněji uvedou cíle a vědecké a technologické priority popsané v příloze I, jakož i časový plán provádění.

Uvedený víceletý pracovní program uvedený v prvním pododstavci zohlední také související výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými zeměmi a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby se program aktualizuje.

3. V pracovních programech uvedených v odstavcích 1 a 2 se zohlední stav vědy, technologií a inovací na vnitrostátní úrovni, úrovni Unie a mezinárodní úrovni a důležité aspekty vývoje politiky, trhu a společnosti. V případě potřeby se programy aktualizují.

4. Pracovní programy uvedené v odstavcích 1 a 2 obsahují oddíl, ve kterém jsou stanoveny průřezové činnosti uvedené v článku 8.

Článek 12

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Výbor zasedá ve dvou různých složeních – v jednom pro aspekty programu 2019–2020 související se štěpením a ve druhém pro aspekty související se syntézou.

Za účelem usnadnění provádění programu 2019–2020 uhradí Komise pro každé zasedání výboru stanovené v pořadu jednání v souladu s platnými pokyny náklady za jednoho zástupce z každého členského státu, jakož i jednoho odborníka/poradce z každého členského státu pro body pořadu jednání, u nichž dotyčný členský stát vyžaduje konkrétní odborné znalosti.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se přezkumný postup podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4. Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 13

Poskytování informací výboru

Komise pravidelně informuje výbor uvedený v článku 12 o celkovém pokroku při provádění programu 2019–2020 a včas mu poskytuje informace o všech nepřímých akcích navrhovaných nebo financovaných v rámci programu 2019–2020.

Článek 14

Externí poradenství a zapojení společnosti

1. Při provádění programu 2019–2020 se vezme v potaz poradenství a příspěvky, které ve vhodných případech poskytnou:

a)	Výbor Euratomu pro vědu a techniku podle článku 134 Smlouvy o Euratomu;

b)	nezávislé poradní skupiny odborníků na vysoké úrovni zřízené Komisí;

c)	struktury pro dialog vytvořené v rámci mezinárodních dohod o vědecko-technické spolupráci;

d)	činnosti zaměřené na budoucí vývoj;

e)	cílené veřejné konzultace (zahrnující případně regionální a celostátní orgány nebo zúčastněné strany) a

f)	transparentní a interaktivní procesy, které zajišťují podporu odpovědného výzkumu a inovací.

2. V plné míře se též zohlední výzkumné a inovační programy zavedené mimo jiné evropskými technologickými platformami, iniciativami společného plánování a evropskými inovačními partnerstvími.

KAPITOLA II

Zvláštní oblasti činnosti

Článek 15

Malé a střední podniky

Zvláštní pozornost se věnuje zajištění přiměřené účasti malých a středních podniků a soukromého sektoru obecně v programu 2019–2020, jakož i souvisejícímu inovačnímu dopadu. V rámci opatření pro hodnocení a sledování se provedou kvantitativní a kvalitativní posouzení účasti malých a středních podniků.

Článek 16

Partnerství veřejného a soukromého sektoru a partnerství v rámci veřejného sektoru

V zájmu dosažení cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení mohou být zvláštní činnosti programu 2019–2020 prováděny prostřednictvím:

a)	společných podniků zřízených na základě kapitoly 5 Smlouvy o Euratomu;

b)	partnerství v rámci veřejného sektoru založených na režimu financování „akce na spolufinancování programů“;

c)	smluvních partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedených v článku 25 nařízení (EU) č. 1291/2013.

Článek 17

Mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1. Subjekty usazené v třetích zemích a mezinárodní organizace jsou způsobilé k účasti na nepřímých akcích programu 2019–2020 za podmínek uvedených v nařízení (EU) č. 1290/2013. Výjimky z tohoto obecného pravidla jsou uvedeny v článku 7 tohoto nařízení. Mezinárodní spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi program 2019–2020 podporuje za účelem:

a)	posílení excelence a atraktivity Unie v oblasti výzkumu a inovací a také její hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti;

b)	účinného řešení společných společenských výzev;

c)	podpory cílů vnější a rozvojové politiky Unie a doplňování vnějších a rozvojových programů a usilování o součinnost s dalšími politikami Unie.

2. Cílené akce zaměřené na podporu spolupráce s konkrétními třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí se provádějí na základě strategického přístupu, jakož i společného zájmu, priorit a vzájemného prospěchu, s přihlédnutím k jejich vědeckým a technologickým schopnostem a tržním příležitostem a k očekávanému dopadu.

Měl by být podporován vzájemný přístup k programům třetích zemí. Pro dosažení co největšího dopadu se podporuje koordinace a synergie s iniciativami členských států a přidružených zemí. Povaha spolupráce se může lišit podle konkrétních partnerských zemí.

V prioritách spolupráce se zohlední vývoj politiky Unie a příležitosti pro spolupráci s třetími zeměmi a spravedlivé a rovné zacházení s právy duševního vlastnictví.

Článek 18

Informace, komunikace, využívání a šíření výsledků

1. Při provádění programu 2019–2020 se činnosti v oblasti komunikace a šíření výsledků považují za nedílnou součást akcí podporovaných programem 2019–2020.

2. Činnosti v oblasti komunikace uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat:

a)	iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí a usnadnění přístupu k financování v rámci programu 2019–2020, zejména pro poměrně málo zastoupené regiony nebo typy účastníků;

b)	cílenou pomoc pro projekty a konsorcia s cílem poskytnout jim přístup k dovednostem nutným pro optimalizaci komunikace o výsledcích a jejich využívání a šíření;

c)	iniciativy na podporu dialogu a diskuze s veřejností o otázkách souvisejících s vědou, technologiemi a inovacemi, jakož i využití sociálních médií a dalších inovačních technologií a metodik;

d)	komunikaci o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, včasné poskytování podrobných informací členským státům Komisí;

3. S výhradou Smlouvy o Euratomu a příslušných právních předpisů Unie mohou činnosti v oblasti šíření výsledků uvedené v odstavci 1 zahrnovat:

a)	akce, které sdružují výsledky z řady projektů, včetně projektů případně financovaných z jiných zdrojů, za účelem vytvoření uživatelsky vstřícných databází a zpráv, jež shrnují hlavní výsledky;

b)	šíření výsledků mezi tvůrci politik, včetně orgánů pro normalizaci, s cílem podpořit využívání výsledků s významem pro politiku náležitými subjekty na mezinárodní, unijní, vnitrostátní a regionální úrovni.

KAPITOLA III

Kontrola

Článek 19

Kontrola a audit

1. Kontrolní systém vytvořený za účelem provádění tohoto nařízení je navržen tak, aby poskytoval odpovídající ujištění o dosažení náležitého řízení rizik týkajících se účelnosti a efektivnosti operací, jakož i legality a správnosti uskutečněných operací s přihlédnutím k víceletému charakteru programů, jakož i k povaze dotyčných plateb.

2. Kontrolní systém uvedený v odstavci 1 zajišťuje náležitou vyváženost mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních, zejména pro účastníky tak, aby bylo možné dosáhnout cílů programu 2019–2020 a aby tento program mohl přilákat ty nejlepší vědecké pracovníky a nejinovativnější podniky.

3. Součástí kontrolního systému uvedeného v odstavci 1 je auditní strategie pro výdaje v nepřímých akcích programu 2019–2020, která je založena na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů v celém programu 2019–2020. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji.

Audity výdajů v nepřímých akcích programu 2019–2020 se provádějí soudržným způsobem v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, s cílem minimalizovat zátěž, kterou audit klade na účastníky.

Článek 20

Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly chráněny finanční zájmy Unie prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

Aniž je dotčen odstavec 3, může Komise provádět audity až dva roky po vyplacení konečné platby.

3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanými z programu 2019–2020 nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení musí obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA IV

Sledování a hodnocení

Článek 21

Sledování

1. Komise každoročně sleduje provádění programu 2019–2020, včetně pokroku a dosažených výsledků. Komise poskytuje v tomto směru informace výboru uvedenému v článku 12.

2. Komise podá zprávu a zpřístupní veřejnosti výsledky sledování podle odstavce 1.

Článek 22

Hodnocení

1. Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces.

Do 31. prosince 2022 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního postupu hodnocení ex post programu 2019–2020. Toto hodnocení se bude týkat odůvodnění, provedení a dosažených výsledků, jakož i dlouhodobějších dopadů a udržitelnosti daných opatření tak, aby z něj bylo možné vycházet při rozhodování o možném obnovení, změně nebo pozastavení následného opatření.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, jsou přímé a nepřímé akce programu 2019–2020 předmětem samostatných hodnocení.

3. V rámci hodnocení uvedených v odstavcích 1 a 2 se posoudí dosažený pokrok směrem k cílům stanoveným v článku 3 s přihlédnutím k příslušným ukazatelům výkonnosti vymezeným v příloze II.

4. Bude-li to vhodné a možné, členské státy Komisi poskytnou údaje a informace nezbytné pro sledování a hodnocení dotčených opatření.

5. Komise sdělí závěry hodnocení uvedených v odstavcích 1 a 2 spolu s vlastními připomínkami Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Zrušení a přechodná ustanovení

1. Nařízení (Euratom) č. 1314/2013 se s účinkem ode dne 1. ledna 2019 zrušuje.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, činnosti nebo akce využívající finanční podporu Společenství podle nařízení (Euratom) č. 1314/2013 se až do svého ukončení, dokončení či uzavření nadále řídí pravidly použitelnými pro tyto činnosti či akce. V případě potřeby jsou zbývající úkoly výboru zřízeného podle nařízení (Euratom) č. 1314/2013 prováděny výborem uvedeným v článku 12 tohoto nařízení.

3. Finanční krytí uvedené v článku 4 může pokrývat také výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem 2019–2020 a opatřeními přijatými podle nařízení (Euratom) č. 1314/2013.

4. Odchylně od čl. 209 odst. 3 druhého pododstavce finančního nařízení jsou roční splátky vytvořené finančním nástrojem zřízeným na základě nařízení (EU) č. 1291/2013 a vyplývající z nevyužití prostředků vyčleněných podle tohoto nařízení nebo nařízení (Euratom) č. 1314/2013, přiděleny programu 2019–2020.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 15. října 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Stanovisko ze dne 6. července 2018 (Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 38).

(2) Nařízení Rady (Euratom) č. 1314/2013 ze dne 16. prosince 2013 o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 948).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(4) Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 62.

(5) Rozhodnutí Rady 2007/198/Euratom ze dne 27. března 2007 o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku (Úř. věst. L 90, 30.3.2007, s. 58).

(6) Úř. věst. L 75, 22.3.2005, s. 67.

(7) Úř. věst. C 74E, 13.3.2012, s. 34.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(9) Nařízení Rady (Euratom) č. 1908/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2011) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 1).

(10) Nařízení Rady (Euratom) č. 139/2012 ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na nepřímých akcích v rámci rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pravidla pro šíření výsledků výzkumu (2012–2013) (Úř. věst. L 47, 18.2.2012, s. 1).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13) Rozhodnutí Komise 96/282/Euratom ze dne 10. dubna 1996 o reorganizaci Společného výzkumného střediska (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 12).

(14) Stanovisko ze dne 11. září 2018 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(15) Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(17) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

PŘÍLOHA I

ČINNOSTI

Odůvodnění programu 2019–2020 – cesta do roku 2020

Dosažením cílů popsaných v článku 3 posílí program 2019–2020 výsledky dosahované u tří priorit rámcového programu „Horizont 2020“, kterými jsou: vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy.

Jaderná energie je součástí diskuse o boji proti změně klimatu a snížení závislosti Evropy na dovozu energie. V širším kontextu úsilí o nalezení udržitelné skladby zdrojů energie pro budoucnost bude program 2019–2020 prostřednictvím svých výzkumných činností rovněž přispívat k diskusi o přínosech a omezeních energie získané jaderným štěpením pro nízkouhlíkové hospodářství. Zajištěním průběžného zlepšování jaderné bezpečnosti by pokročilejší jaderné technologie mohly rovněž nabídnout perspektivu významného zlepšení účinnosti a využívání zdrojů a produkce menšího množství odpadu než současné technologie. Hlediskům jaderné bezpečnosti bude věnována nejvyšší možná pozornost.

Program 2019–2020 posílí rámec pro výzkum a inovace na poli jaderné energie a bude koordinovat výzkumné činnosti členských států, a tím zamezí zdvojení úsilí, zachová kritickou míru v klíčových oblastech a zajistí optimální využití veřejného financování. Taková koordinace nicméně nebude bránit členským státům, aby měly programy vyhovující jejich vnitrostátním potřebám.

Strategie pro rozvoj jaderné syntézy jako věrohodné alternativy pro komerční výrobu energie bez emisí uhlíku se řídí plánem s dílčími cíli pro dosažení výroby elektřiny do roku 2050. Za účelem provedení uvedené strategie se uskuteční restrukturalizace prací souvisejících s jadernou syntézou v Unii, včetně správy, financování a řízení, s cílem přesunout důraz od čistého výzkumu k projektování, výstavbě a provozu budoucích zařízení, jako jsou ITER, DEMO a další. To nebude možné bez úzké spolupráce mezi celou komunitou, která se v Unii zabývá jadernou syntézou, Komisí a vnitrostátními agenturami pro financování.

Aby byly v Unii zachovány nezbytné odborné předpoklady pro dosažení těchto cílů, musí být dále posílena úloha programu 2019–2020 v oblasti odborné přípravy prostřednictvím zřízení vzdělávacích zařízení celoevropského zájmu, která budou realizovat specializované programy. Tak bude nadále podporován Evropský výzkumný prostor a další integrace nových členských států a přidružených zemí.

Činnosti nezbytné k dosažení cílů programu

Nepřímé akce

Aby byla zajištěna vzájemná podpora mezi nepřímými akcemi programu 2019–2020 a výzkumnými činnostmi členských států a soukromého sektoru, stanoví se priority pracovních programů na základě vhodných příspěvků od vnitrostátních veřejných orgánů a od stran zainteresovaných na jaderném výzkumu seskupených v subjektech a rámcích, jako jsou technologické platformy a odborná fóra pro jaderné systémy a bezpečnost, pro nakládání s konečným odpadem a pro radiační ochranu/riziko nízkých dávek, výzkum v oblasti jaderné syntézy a jakékoli jiné relevantní organizace a fóra zainteresovaných stran na poli jaderné energie.

Podpora bezpečnosti jaderných systémů (společenské výzvy, vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu)

V souladu s obecným cílem: podpora společných výzkumných činností týkajících se bezpečného provozu reaktorových systémů a jejich vyřazení z provozu (včetně zařízení jaderného palivového cyklu), které se v Unii používají, nebo (v míře nezbytné pro udržení širokých odborných znalostí na poli jaderné bezpečnosti v Unii) typů reaktorů, které se mohou používat v budoucnosti, s výlučným zaměřením na bezpečnostní aspekty, včetně všech aspektů palivového cyklu, jako je separace a transmutace.

Přispění k vývoji bezpečných dlouhodobých řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem včetně geologického ukládání, jakož i separace a transmutace (vynikající věda, společenské výzvy)

Společné nebo koordinované výzkumné činnosti týkající se zbývajících klíčových aspektů geologického ukládání vyhořelého paliva a dlouhodobých radioaktivních odpadů a případně demonstrace technologií a bezpečnosti. Těmito činnostmi se podpoří vznik společného pohledu Unie na hlavní otázky nakládání s odpadem od vyřazení paliva po jeho odstranění.

Výzkumné činnosti související s řízením ostatních toků radioaktivního odpadu, pro které v současnosti neexistují průmyslově vyspělé procesy.

Podpora rozvoje a udržování odborných znalostí v jaderné oblasti v Unii na špičkové úrovni (vynikající věda)

Podpora společných činností odborné přípravy a mobility mezi výzkumnými středisky a průmyslem a mezi různými členskými a přidruženými státy, jakož i podpora udržení víceoborových kompetencí v oblasti jaderné energie, aby byla v Unii dlouhodobě zaručena dostupnost vhodně kvalifikovaných výzkumných pracovníků, inženýrů a zaměstnanců v jaderném odvětví.

Podpora radiační ochrany a rozvoje lékařského využití záření, a to včetně bezpečných a zabezpečených dodávek a využití radioizotopů (vynikající věda, společenské výzvy)

Společné nebo koordinované výzkumné činnosti zaměřené zejména na rizika nízkých dávek záření z ozáření v průmyslu, lékařského ozáření či ozáření v životním prostředí, na zvládání nouzových situací v souvislosti s haváriemi zahrnujícími radiaci a na radioekologii za účelem vytvoření celoevropské vědecké a technologické základny pro stabilní, nestranný a společensky přijatelný systém ochrany.

Výzkumné činnosti týkající se lékařského využití ionizujícího záření a řešení aspektů provozní bezpečnosti radiační ochrany a jejich využívání.

Přechod k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu (vedoucí postavení v průmyslu, společenské výzvy)

Podpora společných výzkumných činností prováděných členy EUROfusion a kterýmkoli ze subjektů uvedených v písmenu i) s cílem zajistit rychlé zahájení provozu projektu ITER s vysokým výkonem, včetně používání příslušných zařízení (mj. příslušného JET, společného evropského tokamaku JET), integrovaného modelování mimo jiné pomocí vysoce výkonných počítačů a vzdělávacích činností pro přípravu nové generace výzkumných pracovníků a inženýrů.

Položení základů pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu (vedoucí postavení v průmyslu, společenské výzvy)

Podpora společných činností prováděných členy EUROfusion a kterýmkoli ze subjektů uvedených v písmenu i) s cílem vyvíjet materiály a prověřovat způsobilost materiálů pro demonstrační elektrárnu; zde budou zapotřebí mimo jiné přípravné práce na patřičném zařízení pro zkoušení materiálů a jednání o účasti Unie ve vhodném mezinárodním rámci pro uvedené zařízení. Tento rozvoj a kvalifikace umožní využití všech možných úrovní experimentálních, počítačových a teoretických schopností, které jsou k dispozici.

Podpora společných výzkumných činností prováděných členy Evropské dohody o rozvoji v oblasti jaderné syntézy a kterýmkoli ze subjektů uvedených v písmenu i), které se budou týkat problematiky provozu reaktorů a v jejichž rámci budou vyvinuty a demonstrovány všechny technologie s významem pro demonstrační elektrárnu založenou na jaderné syntéze. K těmto činnostem patří příprava koncepčního návrhu či návrhů celé demonstrační elektrárny a zkoumání potenciálu stelarátorů jako elektrárenské technologie.

Podpora inovací a konkurenceschopnosti průmyslu (vedoucí postavení v průmyslu)

Provádění nebo podpora řízení znalostí a přenosu technologií z výzkumu spolufinancovaného programem 2019–2020 do průmyslu využívajícího všech inovačních aspektů tohoto výzkumu.

Podpora inovací mimo jiné prostřednictvím otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, databáze pro řízení a šíření znalostí a podpory technologických témat ve vzdělávacích programech.

Z dlouhodobějšího hlediska program 2019–2020 podporuje přípravu a rozvoj konkurenceschopného průmyslového odvětví jaderné syntézy usnadňováním zapojení soukromého sektoru a ve vhodných případech i MSP, zejména prováděním technologického plánu pro realizaci elektrárny založené na jaderné syntéze s aktivní účastí průmyslu na projektech v oblasti projektování a vývoje.

Zajištění dostupnosti a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu (vynikající věda)

Činnosti na podporu výstavby, modernizace, využívání a trvalé dostupnosti klíčových výzkumných infrastruktur v rámci programu 2019–2020, jakož i náležitého přístupu k těmto infrastrukturám a spolupráce mezi těmito infrastrukturami.

Evropský program jaderné syntézy

Společný program činností provádějících plán, jehož cílem je výroba elektřiny do roku 2050 spolufinancovaný prostřednictvím grantu EUROfusion (akce na spolufinancování programů) uděleného podle nařízení (Euratom) č. 1314/2013 právním subjektům, které zřídí nebo určí členské státy a kterákoli třetí země přidružená k programu 2019–2020. Grant EUROfusion může být nadále financován v rámci programu 2019–2020. Společný program může zahrnovat věcná plnění Společenství, například vědecké a technické využívání zařízení JET v souladu s článkem 10 Smlouvy o Euratomu nebo dočasné přidělení zaměstnanců Komise.

Přímé akce JRC

Priority přímých akcí se stanoví prostřednictvím konzultací s generálními ředitelstvími Komise odpovědnými za danou politiku a se správní radou JRC.

Cílem činností JRC v oblasti jaderné energie je podpořit uplatňování směrnic Rady 2009/71/Euratom (1) a 2011/70/Euratom (2), jakož i závěrů Rady, které jako prioritu stanoví nejvyšší standardy jaderné bezpečnosti v Unii i v mezinárodním měřítku.

JRC zejména musí přispívat k výzkumu jaderné bezpečnosti nutné pro bezpečné a zabezpečené mírové využívání jaderné energie a další použití nezahrnující jaderné štěpení. JRC poskytuje vědecký základ pro příslušné politiky Unie a v případě potřeby reaguje v mezích svého poslání a působnosti na jaderné události, incidenty a havárie. Za tímto účelem JRC provádí výzkum a posouzení, poskytuje referenční materiály a normy a realizuje specializovanou odbornou přípravu a vzdělávání. V případě potřeby se bude usilovat o synergii s příslušnými průřezovými iniciativami s cílem optimalizovat lidské a finanční zdroje a zamezit zdvojení jaderného výzkumu a vývoje v Unii. Činnosti JRC v těchto oblastech budou prováděny s ohledem na příslušné iniciativy na úrovni regionů, členských států nebo Unie a v rámci perspektivy utváření Evropského výzkumného prostoru.

Zlepšení jaderné bezpečnosti, včetně: bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem, včetně konečného geologického uložení, jakož i separace a transmutace, vyřazování z provozu a připravenosti na mimořádné události

JRC přispěje k vývoji nástrojů a metod pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti jaderných zařízení a palivových cyklů, které mají význam pro Evropu. Tyto nástroje a metody zahrnují:

modelování a metodiky pro analýzu vážných havárií s cílem posoudit provozní bezpečnostní rezervy jaderných zařízení; podporu vytvoření společného evropského přístupu k hodnocení pokročilých palivových cyklů a konstrukcí; a zkoumání a šíření závěrů vyvozených z provozních zkušeností. JRC bude dále vyvíjet činnost v rámci svého „Evropského clearingového střediska pro zpětnou vazbu a zkušenosti z provozu jaderných elektráren“ s cílem zaměřit své činnosti na výzvy v oblasti jaderné bezpečnosti, které se objevují v období po havárii ve Fukušimě, a obrátí se na členské státy v rámci jejich způsobilostí v této oblasti;

2)	minimalizaci vědecké nejistoty v předpovědích dlouhodobého chování jaderného odpadu a rozptylu radionuklidů v životním prostředí a klíčové aspekty výzkumu vyřazování jaderných zařízení z provozu;

výměnu s příslušnými zúčastněnými stranami za účelem posílení schopnosti Unie reagovat na jaderné havárie a incidenty prostřednictvím výzkumu systémů varování a modelů rozptylu radioaktivních materiálů v ovzduší a prostřednictvím mobilizace zdrojů a odborných znalostí pro analýzu a modelování jaderných havárií.

Zlepšení jaderní bezpečnosti, včetně jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy

Oblasti nešíření jaderných zbraní se věnuje maximální možná pozornost. JRC bude:

1)	vyvíjet zdokonalené metodiky a metody a technologie pro zjišťování/ověřování za účelem podpory dozoru nad bezpečností ze strany Společenství a posílení mezinárodních záruk;

vyvíjet a používat zdokonalené metody a technologie k prevenci a zjišťování jaderných a radiologických incidentů a reakci na ně, včetně ověřování způsobilosti detekčních technologií a vývoje metod a technik jaderné forenzní vědy pro boj proti nedovolenému obchodování v součinnosti s globálním rámcem pro chemické, biologické, radioaktivní a jaderné materiály (CBRN);

3)	podporovat plnění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a souvisejících strategií Unie prostřednictvím analytických studií a sledovat technický vývoj režimů pro kontrolu vývozu za účelem podpory příslušných útvarů Komise a Unie.

Zvýšení excelence vědecké základny pro normalizaci v jaderné oblasti

JRC dále rozvine vědeckou základnu pro jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení. Důraz se klade na výzkum základních vlastností a chování aktinoidů a konstrukčních a jaderných materiálů. Na podporu normalizace v Unii poskytuje JRC nejmodernější normy v jaderné oblasti, referenční údaje a měření, včetně vývoje a realizace příslušných databází a nástrojů pro posuzování. JRC podpoří další rozvoj lékařských využití, zejména nových terapií rakoviny založených na ozařování alfa-částicemi.

Podpora řízení znalostí, vzdělávání a odborné přípravy

JRC musí držet krok s novým vývojem v oblasti výzkumu a přístrojové techniky, bezpečnosti a environmetálních předpisů. Za tímto účelem se provede průběžný plán investic pro vědecké infrastruktury.

V zájmu zachování předního postavení Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení JRC vyvíjí nástroje pro řízení znalostí, sleduje trendy v oblasti lidských zdrojů v Unii prostřednictvím svého střediska monitoringu lidských zdrojů v jaderné oblasti a realizuje specializované programy odborné přípravy a vzdělávání, zahrnující rovněž otázky vyřazování z provozu.

Podpora politiky Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení

JRC musí rozvíjet své odborné znalosti na špičkové úrovni, aby mohlo poskytovat nezávislé vědecké a technické důkazy, které mohou být nezbytné pro podporu politiky Unie v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení.

Jako prováděcí zástupce Euratomu pro mezinárodní fórum „Generace IV“ („GIF“) pokračuje JRC v koordinaci příspěvku Společenství ke GIF. JRC uskutečňuje a dále rozvíjí mezinárodní výzkumnou spolupráci s hlavními partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi, jako jsou Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a Agentura pro jadernou energii (NEA), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v zájmu prosazování politik Unie v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení.

Průřezové činnosti v rámci programu 2019–2020

Za účelem dosažení svých obecných cílů podporuje program 2019–2020 doplňkové činnosti (přímé i nepřímé, koordinaci a podněcování společného plánování) zajišťující synergii výzkumných prací při řešení společných výzev (např. v oblasti materiálů, technologie chladiv, referenčních údajů týkajících se jaderné energie, modelování a simulací, dálkové manipulace, nakládání s odpadem či radiační ochrany).

Průřezové činnosti a styčné body s rámcovým programem Horizont 2020

V zájmu dosažení cílů programu 2019–2020 se zajistí vhodné vazby a styčné body, například společné výzvy, se zvláštním programem rámcového programu Horizont 2020.

Program 2019–2020 se může podílet na dluhovém a kapitálovém nástroji, které byly vytvořeny podle rámcového programu „Horizont 2020“ a které se rozšíří tak, aby zahrnovaly cíle uvedené v článku 3.

Mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

S cílem poskytnout jasné a významné přínosy pro Unii a její životní prostředí pokračuje mezinárodní spolupráce na poli jaderného výzkumu a inovací, založená na sdílených cílech a vzájemné důvěře. Aby přispělo k dosažení specifických cílů uvedených v článku 3, Společenství bude usilovat o posílení vědeckých a technických znalostí Unie prostřednictvím mezinárodních dohod o spolupráci a podporovat přístup jaderného průmyslu Unie na nové vznikající trhy.

Činnosti mezinárodní spolupráce budou podporovány pomocí mnohostranných rámců (např. MAAE, OECD, ITER a GIF) a prostřednictvím stávající nebo nové dvoustranné spolupráce se zeměmi, které mají silnou výzkumně-vývojovou a průmyslovou základnu a provozují, navrhují nebo budují výzkumná zařízení.

(1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

(2) Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

PŘÍLOHA II

UKAZATELE VÝKONNOSTI

Tato příloha obsahuje pro každý specifický cíl programu 2019–2020 řadu klíčových ukazatelů výkonnosti pro posuzování výsledků a dopadů, které mohou být vylepšeny v rámci provádění programu 2019–2020.

1. Ukazatele pro nepřímé akce

podpora bezpečnosti jaderných systémů

—	počet projektů (společný výzkum a/nebo koordinované akce), které pravděpodobně povedou k prokazatelnému zlepšení praxe v oblasti jaderné bezpečnosti v Evropě;

přispění k vývoji bezpečných dlouhodobých řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem včetně geologického ukládání, separace a transmutace

—	počet projektů přispívajících k vývoji bezpečných dlouhodobých řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem;

podpora rozvoje a udržování odborných znalostí v jaderné oblasti v Evropské unii na špičkové úrovni

—	odborná příprava prostřednictvím výzkumu – počet doktorandů a výzkumných pracovníků z řad postdoktorandů podporovaných prostřednictvím projektů Euratomu v oblasti jaderného štěpení,

—	počet vědeckých členů a školených osob v programu jaderné syntézy Euratomu;

podpora radiační ochrany a rozvoje lékařského využití záření, a to včetně bezpečných a zabezpečených dodávek a využití radioizotopů

—	počet projektů, které pravděpodobně budou mít prokazatelný dopad na regulační praxi v oblasti radiační ochrany a na rozvoj lékařského využití záření;

přechod k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu

—	počet recenzovaných publikací ve zvláště vlivných časopisech;

položení základů pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu

—	procento dílčích cílů plánu pro jadernou syntézu stanovených pro období 2014–2020, kterých program 2019–2020 dosáhne;

podpora inovací a průmyslové konkurenceschopnosti

—	počet vedlejších produktů z výzkumu jaderné syntézy v rámci programu 2019–2020;

—	patentové přihlášky podané a patenty udělené na základě výzkumných činností podpořených programem 2019–2020;

zajištění dostupnosti a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu

—	počet výzkumných pracovníků majících přístup k výzkumným infrastrukturám prostřednictvím programu 2019–2020.

2. Ukazatele pro přímé akce

ukazatel dopadu podpory politiky ze strany JRC

—	počet výskytů hmatatelných konkrétních dopadů technické a vědecké podpory politiky, kterou poskytuje JRC, na politiky Unie;

ukazatel vědecké produktivity JRC

—	počet recenzovaných odborných publikací.

Ukazatele uvedené v písmenech a) a b) mohou být použity podle těchto cílů přímých akcí Společenství:

—	zlepšení jaderné bezpečnosti, včetně bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem, včetně konečného geologického uložení, jakož i separace a transmutace, vyřazování z provozu a připravenosti na mimořádné události,

—	zlepšení jaderné bezpečnosti, včetně: jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy,

—	zvýšení excelence vědecké základny pro normalizaci v jaderné oblasti,

—	podpora řízení znalostí, vzdělávání a odborné přípravy,

—	podpora politiky Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení.

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání