(EU) 2021/1153Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Text s významem pro EHP)

(1)

Aby bylo možné dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, stimulovat vytváření pracovních míst a dodržet dlouhodobé závazky v oblasti dekarbonizace, potřebuje Unie ve svých odvětvích dopravy a energetiky a digitálním odvětví moderní, multimodální a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích ostrovů a regionů, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, okrajových, horských a řídce osídlených regionů. Toto propojení by mělo pomoci zlepšit volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě by měly usnadnit přeshraniční propojení, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispět k dosažení konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.

(2)

Cílem Nástroje pro propojení Evropy (dále jen „CEF“) je urychlit investice v oblasti transevropských sítí a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru a současně zvýšit právní jistotu a dodržovat zásadu technologické neutrality. CEF by měl umožnit plné využívání synergií mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím, a tím zvýšit účinnost akcí Unie a umožnit minimalizaci nákladů na provádění.

(3)

CEF by měl rovněž přispět k akcím Unie proti změně klimatu a podpořit environmentálně a sociálně udržitelné projekty včetně, je-li to vhodné, akce ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zejména by mělo být posíleno přispění CEF k dosahování cílů Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (4) (dále jen „Pařížská dohoda“), jakož i cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobého cíle týkajícího se dekarbonizace.

(4)

CEF by měl zaručit vysokou míru transparentnosti a zajistit veřejnou konzultaci v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem.

(5)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má toto nařízení přispívat k začleňování akcí v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v roce 2024 a 10 % těchto výdajů v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Z celkového finančního krytí CEF by prostřednictvím jeho akcí mělo být 60 % vynaloženo na dosahování cílů v oblasti klimatu, mimo jiné na základě těchto koeficientů: i) 100 % na výdaje na železniční infrastrukturu, dobíjecí infrastrukturu, alternativní a udržitelná paliva, čistou městskou dopravu, přenos elektřiny, skladování elektřiny, inteligentní sítě, přepravu CO2 a energii z obnovitelných zdrojů; ii) 40 % na vnitrozemské vodní cesty a multimodální dopravu a plynárenskou infrastrukturu, pokud umožňuje větší využívání vodíku nebo bioplynu z obnovitelných zdrojů. Použité podrobné koeficienty sledování výdajů na oblast klimatu by měly být v relevantních případech v souladu s koeficienty stanovenými v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5). Během přípravy a provádění CEF budou identifikovány relevantní akce, které budou znovu posouzeny v kontextu procesů příslušných hodnocení a přezkumů. Aby infrastruktura nebyla zranitelná z hlediska potenciálních dlouhodobých důsledků změny klimatu a s cílem zajistit, aby náklady na emise skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, byly zahrnuty do ekonomického hodnocení projektu, měla by se u projektů podporovaných z CEF v relevantních případech provádět identifikace a minimalizace rizik z hlediska změny klimatu v souladu s pokyny, které by Komise měla vypracovat soudržně s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie.

(6)

Podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Genderová rovnost, jakož i rovná práva a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů by měly být zohledněny a podporovány po celou dobu posuzování, přípravy, provádění a monitorování CEF.

(7)

S cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie na podporu opatření přijatých za účelem dosažení souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (6), by měly být sledovány výdaje související se snižováním emisí nebo látek znečišťujících ovzduší podle uvedené směrnice.

(8)

Důležitým cílem CEF je zajistit větší synergie a doplňkovost mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím. Za tímto účelem by měl CEF stanovit přijetí pracovních programů, které by se mohly zabývat specifickými intervenčními oblastmi, například pokud jde o propojenou a automatizovanou mobilitu nebo udržitelná alternativní paliva. Umožnění digitální komunikace by mohlo tvořit nedílnou součást projektu společného zájmu v oblasti energetiky a dopravy. Kromě toho by měl CEF v rámci každého odvětví dát možnost považovat za způsobilé některé synergické prvky související s jiným odvětvím, pokud tento přístup zlepší socioekonomický přínos dané investice. Synergie mezi odvětvími by měly být podněcovány prostřednictvím kritérií pro udělování grantů určených pro výběr akcí, jakož i prostřednictvím zvýšeného spolufinancování.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (7) jsou stanoveny hlavní směry pro transevropskou dopravní síť (TEN-T) (dále jen „hlavní směry pro TEN-T“), jež identifikují infrastrukturu TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splňovat, a stanoví opatření pro její provádění. Hlavní směry pro TEN-T zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury a zásadní modernizaci a rekonstrukci stávající infrastruktury nezbytné pro zajištění spojitosti sítě.

(10)

Za účelem zajištění propojení v celé Unii by akce přispívající k rozvoji projektů společného zájmu v odvětví dopravy, které jsou financovány prostřednictvím CEF, měly vycházet z komplementarity všech druhů dopravy s cílem zajistit efektivní, vzájemně propojené a multimodální sítě. To by mělo zahrnovat i silnice v těch členských státech, ve kterých jsou stále třeba značné investice na dokončení jejich hlavní silniční sítě TEN-T.

(11)

V souladu s čl. 193 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“) lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce 2021–2027, aby byly za způsobilé od 1. ledna 2021 považovány i náklady v souvislosti s akcemi podporovanými podle tohoto nařízení, které již byly zahájeny, i pokud vznikly před podáním žádosti o grant.

(12)

S cílem dosáhnout cílů uvedených v hlavních směrech pro TEN-T, je nutné přednostně podpořit probíhající projekty TEN-T, jakož i přeshraniční a chybějící spojení, a v relevantních případech zajistit, aby byly podpořené akce v souladu s pracovními plány koridorů zavedenými podle nařízení (EU) č. 1315/2013 a s celkovým rozvojem sítě z hlediska výkonnosti a interoperability.

(13)

Zejména v zájmu plného zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) na hlavní síti do roku 2030, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1315/2013, je nutno zvýšit podporu na úrovni Unie a podnítit účast soukromých investorů.

(14)

Mimoto je důležitým předpokladem pro úspěšné dokončení hlavní sítě TEN-T a pro zajištění účinné intermodality napojení letišť na hlavní síť TEN-T. Pokud tedy tato napojení chybí, je nezbytné se na ně přednostně zaměřit.

(15)

Pro provádění přeshraničních akcí je nezbytný vysoký stupeň integrace plánování a provádění. Tuto integraci by bylo možné prokázat prostřednictvím zřízení jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury, společného podniku, dvoustranného právního rámce, rámce založeného na prováděcím aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 nebo jakékoli jiné formy spolupráce, aniž by byla kterémukoli z uvedených příkladů přikládána priorita. Mělo by být podporováno vytváření integrovaných řídicích struktur, včetně společných podniků, a to i vyšší mírou spolufinancování.

(16)

Zefektivnění opatření na podporu realizace TEN-T, která jsou v současnosti vypracovávána, by mělo podpořit efektivnější provádění projektů společného zájmu v oblasti dopravy.

(17)

S cílem zohlednit nárůst objemu dopravy a vývoj TEN-T by mělo být upraveno sladění koridorů hlavní sítě a jejich předem určených úseků. Tyto úpravy koridorů hlavní sítě by neměly ovlivnit dokončení hlavní sítě do roku 2030, měly by zlepšit pokrytí území členských států koridory a měly by být přiměřené, aby byla zachována soudržnost a účinnost rozvoje a koordinace koridorů. Délka koridorů hlavní sítě by se proto neměla prodloužit o více než 15 %. Ve vhodnou dobu by při slaďování koridorů hlavní sítě měly být zohledněny výsledky přezkumu realizace hlavní sítě, který je stanoven v nařízení (EU) č. 1315/2013. Přezkum by měl zohlednit regionální přeshraniční železniční spojení v rámci TEN-T, která byla zrušena nebo demontována, jakož i další změny v globální síti a dopad vystoupení Spojeného království z Unie.

(18)

Je třeba podporovat veřejné a soukromé investice do všech druhů dopravy za účelem podpory inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility po celé Unii. Ve svém sdělení ze dne 31. května 2017 nazvaném „Evropa v pohybu: agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“ představila Komise rozsáhlou řadu iniciativ, které mají zvýšit bezpečnost silničního provozu, podpořit inteligentní zpoplatnění silnic, snížit emise CO2, omezit znečištění ovzduší a přetížení dopravy, podpořit propojenou a autonomní mobilitu a zajistit pracovníkům řádné podmínky a dobu k odpočinku. Uvedené iniciativy by měly být v relevantních případech provázeny finanční podporou Unie prostřednictvím CEF.

(19)

V hlavních směrech pro TEN-T se v souvislosti s novými technologiemi a inovacemi vyžaduje, aby TEN-T umožňovala dekarbonizaci u všech druhů dopravy podněcováním energetické účinnosti a používáním alternativních paliv při dodržování zásady technologické neutrality. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (9) stanoví společný rámec opatření pro zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro všechny druhy dopravy s cílem co nejvíce snížit závislost na fosilních palivech a omezit dopad dopravy na životní prostředí a klima. Uvedená směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy zajistily, že do 31. prosince 2025 budou k dispozici veřejně přístupné dobíjecí nebo plnicí stanice. Jak Komise uvedla ve svém sdělení ze dne 8. listopadu 2017 nazvaném „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility: Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“, je k podpoře nízkoemisní mobility zapotřebí komplexního souboru opatření, včetně finanční podpory, jestliže tržní podmínky neposkytují dostatečnou pobídku.

(20)

V souvislosti se svým sdělením ze dne 17. května 2018 nazvaným „Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“ Komise zdůraznila, že automatizovaná vozidla a pokročilé systémy pro propojení budou znamenat bezpečnější vozidla, která bude možné snáze sdílet a budou dostupnější pro všechny občany, včetně těch, kteří dosud služeb mobility nemohou využívat, jako jsou starší lidé a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V této souvislosti Komise rovněž navrhla „Strategický akční plán EU pro bezpečnost silničního provozu“ a změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES (10).

(21)

Na podporu dokončení dopravních projektů v méně rozvinutých částech sítě by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti, upraveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (11), přesunout do CEF na financování dopravních projektů v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti. Výše prostředků přidělených na projekty způsobilé pro financování by měla v počáteční fázi, která se týká 70 % převáděného finančního krytí, respektovat výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Zbývajících 30 % převáděného finančního krytí by mělo být přiděleno formou soutěže projektům, které se nacházejí v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti, přičemž by přednost měla být dána podpoře co největšího počtu přeshraničních a chybějících spojení. S členskými státy by se mělo zacházet rovnocenným způsobem a měla by být řádně zohledněna znevýhodnění vyplývající ze stálých nepříznivých zeměpisných faktorů. Komise by měla podpořit členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti v jejich úsilí o vytvoření vhodného souboru způsobilých projektů, zejména posílením institucionální kapacity dotčených orgánů veřejné správy.

(22)

Evropská rada se ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 dohodla, že v širším kontextu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 bude na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi zeměmi politiky soudržnosti na podporu fungování vnitřního trhu použita částka 1 384 000 000 EUR (v cenách roku 2018) z CEF a že se na tuto částku mají vztahovat pravidla pro spolufinancování převodu z Fondu soudržnosti do CEF.

(23)

V návaznosti na společné sdělení ze dne 10. listopadu 2017 nazvané „Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii“ bylo ve společném sdělení ze dne 28. března 2018 o akčním plánu o vojenské mobilitě zdůrazněno, že politika v oblasti dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvyšování synergií mezi potřebami obrany a TEN-T s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii, s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti a k potenciálním přínosům pro civilní ochranu. V souladu s akčním plánem o vojenské mobilitě Rada v roce 2018 posoudila a potvrdila vojenské požadavky na dopravní infrastrukturu a útvary Komise v roce 2019 určily části TEN-T, jež jsou vhodné pro dvojí užití, včetně nutných modernizací stávající infrastruktury. Finanční prostředky Unie na projekty dvojího užití by měly být vynakládány prostřednictvím CEF na základě pracovních programů, s přihlédnutím k platným požadavkům stanoveným v rámci akčního plánu o vojenské mobilitě, a jakéhokoliv dalšího orientačního seznamu prioritních projektů, jež členské státy v souladu s uvedeným plánem určí.

(24)

V hlavních směrech pro TEN-T se uznává, že globální síť zajišťuje dostupnost a propojenost všech ostrovů a regionů v Unii, včetně odlehlých a nejvzdálenějších regionů. Ve svém sdělení ze dne 24. října 2017 nazvaném „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ Komise dále zdůraznila specifické potřeby nejvzdálenějších regionů v oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií a nutnost poskytnout odpovídající unijní financování na pokrytí uvedených potřeb, a to i prostřednictvím CEF při uplatňování míry spolufinancování až do maximální výše 70 %.

(25)

S ohledem na potřebu významného objemu investic, kterou je zapotřebí pokrýt v zájmu dosažení pokroku směrem k dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 (odhadem 350 miliard EUR v letech 2021–2027), dokončení globální sítě TEN-T do roku 2050 a investic do dekarbonizace, digitalizace a rozvoje měst (odhadem 700 miliard EUR v letech 2021–2027), je vhodné co nejefektivněji využívat jednotlivé finanční programy a nástroje Unie a maximalizovat tím přidanou hodnotu investic podporovaných Unií. Toho by se dosáhlo zjednodušením investičního procesu, které by zajistilo větší zviditelnění připravovaných dopravních projektů a konzistentnost mezi relevantními programy Unie, zejména CEF, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Fondem soudržnosti a programem InvestEU. V relevantních případech by měly být zohledněny zejména základní podmínky uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2021/1060.

(26)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (12) určuje priority transevropské energetické infrastruktury, jež je nezbytné naplnit, aby Unie dosáhla svých cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu, identifikuje projekty společného zájmu, jež jsou k naplnění těchto priorit nezbytné, a stanoví opatření týkající se udělování povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či usnadnit realizaci uvedených projektů, včetně kritérií způsobilosti těchto projektů k čerpání finanční podpory Unie. Určení projektů společného zájmu v souladu s uvedeným nařízením se bude i nadále řídit zásadou „energetická účinnost v první řadě“, a to tak, že se projekty posoudí na základě scénářů poptávky po energii, které jsou plně v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu.

(27)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (13) zdůrazňuje potřebu vytvořit podpůrný rámec sestávající ze zlepšeného využívání finančních prostředků Unie s výslovným odkazem na akce na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(28)

Ačkoli dokončení síťové infrastruktury zůstává prioritou v zájmu dosažení rozvoje využívání energie z obnovitelných zdrojů, začlenění přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a vytváření inteligentního a energeticky účinného systému zahrnujícího řešení v oblasti skladování a řízení poptávky, která pomáhají vyrovnávat síť, odráží přístup, přijatý v rámci balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany s kolektivní odpovědností za dosažení ambiciózního cíle u energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, a změnu politického kontextu, zajišťující spravedlivou a přiměřenou transformaci, s ambiciózními dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace.

(29)

Vzhledem k programu Unie v oblasti dekarbonizace jsou nezbytné inovativní technologie v oblasti infrastruktury, které umožňují přechod na nízkoemisní systémy v oblasti energetiky a mobility a zlepšují zabezpečení dodávek, současně s úsilím o větší energetickou nezávislost Unie. Ve svém sdělení ze dne 23. listopadu 2017 nazvaném „Posílení evropských energetických sítí“ Komise zejména zdůraznila, že vzhledem k tomu, že energie z obnovitelných zdrojů má v roce 2030 představovat polovinu objemu výroby elektřiny, bude úloha elektřiny stále větší hybnou silou dekarbonizace odvětví, v nichž až doposud převažovala fosilní paliva, jako jsou doprava, průmysl, vytápění a chlazení, a že v souladu s tím se do středu zájmu politiky v oblasti transevropské energetické infrastruktury musí dostat investice do propojení elektroenergetických soustav, skladování elektřiny, projektů inteligentních sítí a plynárenské infrastruktury. Na podporu cílů Unie v oblasti dekarbonizace, integrace vnitřního trhu a zabezpečení dodávek by se měla věnovat patřičná pozornost a dávat přednost technologiím a projektům přispívajícím k přechodu na nízkoemisní hospodářství. Cílem Komise bude zvýšení počtu přeshraničních projektů v oblasti inteligentních sítí a inovativního skladování, jakož i přepravy CO2, které mají být podporovány v rámci CEF.

(30)

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mají umožnit nákladově efektivním způsobem zavádět obnovitelné zdroje energie v Unii a splnit závazný cíl Unie, jímž je dosáhnout v roce 2030 alespoň 32 % energie z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v článku 3 směrnice (EU) 2018/2001, a mají přispět ke strategickému využívání inovativních technologií týkajících se obnovitelných zdrojů. Mezi názorné příklady způsobilých technologií patří výroba energie z obnovitelných zdrojů ve formě větrné energie na pevnině i na moři, solární energie, udržitelné biomasy, přílivové energie, geotermální energie nebo jejich kombinace, jejich připojení k síti a další prvky, jako jsou zařízení na skladování nebo na přeměnu energie. Způsobilé akce se neomezují na odvětví elektřiny a mohou se vztahovat i na jiné nosiče energie a potenciální propojení odvětví například s vytápěním a chlazením, technologiemi přeměny elektřiny na plyn, skladováním a přepravou. Jde pouze o demonstrativní výčet, aby byla zachována flexibilita s ohledem na technologický pokrok a vývoj. Tyto projekty nemusí nutně zahrnovat fyzické propojení mezi spolupracujícími členskými státy. Mohou být realizovány na území pouze jednoho ze zapojených členských států pod podmínkou, že jsou splněna obecná kritéria stanovená v části IV přílohy tohoto nařízení.

(31)

V zájmu podpory přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a uplatnění projektů na trhu by Komise měla usnadnit rozvoj přeshraničních projektů v této oblasti. V odvětví energetiky by při nedostatečném využití přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na trhu měly být nevyužité rozpočtové prostředky pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů využity ke splnění cílů transevropských energetických sítí pro akce týkající se projektů společného zájmu uvedených v nařízení (EU) č. 347/2013, před zvážením případného využití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14).

(32)

Je nezbytné podporovat projekty inteligentních sítí, které integrují výrobu elektrické energie, její distribuci nebo spotřebu, využívají systém řízení v reálném čase a mají vliv na přeshraniční toky elektřiny. Podpora z CEF pro tyto projekty by měla rovněž odrážet klíčovou úlohu inteligentních sítí v energetické transformaci a měla by pomáhat překonat mezery ve financování, které v současné době brzdí investice do rozsáhlého zavádění technologií inteligentních sítí.

(33)

V kontextu podpory Unie by měla být zvláštní pozornost věnována přeshraničním propojením energetických soustav, včetně těch, jež jsou nezbytná pro splnění cíle zajistit do roku 2020 nejméně 10 % a do roku 2030 nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav, stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999. Zavádění elektrických propojovacích vedení má zásadní význam pro integraci trhů a ukončení energetické izolace umožněním vstupu většího podílu obnovitelných zdrojů energie do soustavy, a tím využívání výhod vyplývajících z jejich rozdílných portfolií poptávky a nabídky energie z obnovitelných zdrojů, jakož i ze sítí pro využití větrné energie na moři a inteligentních sítí, a zapojení všech zemí do likvidního a konkurenceschopného trhu s energií.

(34)

Dosažení jednotného digitálního trhu závisí na základní infrastruktuře pro digitální konektivitu. Digitalizace unijního průmyslu a modernizace odvětví, jako jsou doprava, energetika, zdravotní péče a veřejná správa, závisí na univerzálním přístupu ke spolehlivým a cenově dostupným sítím s vysokou a velmi vysokou kapacitou. Digitální připojení se stalo jedním z rozhodujících faktorů pro překlenutí hospodářských, sociálních a územních rozdílů, podporu modernizace místních ekonomik a posílení diverzifikace hospodářské činnosti. Rozsah intervence CEF v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by se měl upravit tak, aby odrážel její vzrůstající význam pro hospodářství a společnost obecně. Je proto nezbytné stanovit infrastrukturní projekty společného zájmu pro digitální konektivitu, které jsou zapotřebí k tomu, aby Unie mohla splnit své cíle v oblasti jednotného digitálního trhu, a zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (15).

(35)

Ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (dále jen „strategie pro gigabitovou společnost“) Komise stanovila strategické cíle do roku 2025 se zřetelem k optimalizaci investic do infrastruktury pro digitální konektivitu. Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (16) je mimo jiné vytvořit regulační prostředí, které podněcuje soukromé investice do sítí pro digitální konektivitu. Je však jasné, že zavádění sítí nadále nebude v řadě oblastí po celé Unii komerčně životaschopné kvůli různým faktorům, jako jsou odlehlost, územní nebo geografická specifika a malá hustota obyvatelstva, a kvůli různým socioekonomickým faktorům, a tudíž naléhavě vyžaduje více pozornosti. CEF by proto měl být upraven tak, aby přispíval k dosažení těch strategických cílů stanovených ve strategii pro gigabitovou společnost, jež mají přispět k rovnováze mezi rozvojem venkovských a městských oblastí, a aby doplňoval podporu poskytovanou na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou z jiných programů, zejména z EFRR, Fondu soudržnosti a programu InvestEU.

(36)

Ačkoli všechny sítě pro digitální konektivitu, které jsou připojeny k internetu, jsou ze své podstaty transevropské, což je zejména důsledkem fungování aplikací a služeb, které umožňují, priorita pro podporu prostřednictvím CEF by měla být dána akcím s nejvyšším očekávaným dopadem na jednotný digitální trh, mimo jiné prostřednictvím jejich sladění s cíli strategie pro gigabitovou společnost, jakož i na digitální transformaci hospodářství a společnosti, přičemž je třeba brát ohled na zjištěné překážky v provádění a selhání trhu.

(37)

Školy, univerzity, knihovny, místní, regionální nebo vnitrostátní správní orgány, hlavní poskytovatelé veřejných služeb, nemocnice a zdravotní střediska, dopravní uzly a digitálně intenzivní podniky jsou subjekty a místy, které mohou působit na důležité součásti socioekonomického vývoje v oblastech, kde se nacházejí, včetně venkovských a řídce osídlených oblastí. Tito socioekonomičtí aktéři musí mít špičkové gigabitové připojení, aby mohli domácnostem, podnikům a místním společenstvím v Unii zajišťovat přístup k nejlepším službám a aplikacím. CEF by měl podporovat přístup uvedených socioekonomických aktérů k sítím s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení schopných poskytovat gigabitové připojení, s cílem maximalizovat jejich pozitivní působení na širší ekonomiku a společnost v jejich oblastech, a to i vytvářením větší poptávky po připojení a službách.

(38)

Nepřipojená území v celé Unii představují úzká místa a nevyužitý potenciál pro jednotný digitální trh. Ve většině venkovských a odlehlých oblastí může hrát vysoce kvalitní internetové připojení zásadní úlohu v předcházení vzniku digitální propasti, izolaci a vylidňování, jelikož snižuje náklady na dodávání zboží a poskytování služeb a částečně kompenzuje odlehlost. Vysoce kvalitní internetové připojení je nezbytné pro nové ekonomické příležitosti, jako je přesné zemědělství nebo rozvoj biohospodářství ve venkovských oblastech. CEF by měl přispět k zajištění pevného nebo bezdrátového připojení s velmi vysokou kapacitou do všech domácností v Unii, venkovských i městských, a zaměřit se na takové zavádění, u něhož byla zaznamenána určitá míra selhání trhu, jež lze řešit pomocí grantů s nízkou intenzitou. Je třeba maximalizovat synergie akcí podporovaných z CEF, přičemž by měla být náležitá pozornost věnována míře koncentrace socioekonomických aktérů v dané oblasti a míře financování potřebné k zajištění pokrytí. Cílem CEF by navíc mělo být dosažení komplexního pokrytí domácností a území, neboť je nehospodárné řešit v pozdější fázi nedostatky v oblasti, která již byla pokryta.

(39)

CEF by měl dále navázat na úspěch iniciativy WiFi4EU a měl by i nadále podporovat poskytování bezplatného, bezpečného, vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně subjektů s veřejným posláním, jako jsou orgány veřejné moci a poskytovatelé veřejných služeb, jakož i venkovních prostor dostupných široké veřejnosti, s cílem propagovat digitální vizi Unie v místních společenstvích.

(40)

Digitální infrastruktura je důležitým odrazovým můstkem pro inovace. S cílem maximalizovat svůj dopad by se měl CEF zaměřit na financování digitální infrastruktury. Jednotlivé digitální služby a aplikace, jako jsou ty, které zahrnují různé technologie distribuované účetní knihy nebo využívají umělou inteligenci, by proto měly být mimo oblast působnosti CEF a namísto toho by se k nim mělo přistupovat prostřednictvím jiných vhodných nástrojů, jako je program Digitální Evropa, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (17). Je rovněž důležité maximalizovat synergie mezi různými programy.

(41)

Životaschopnost očekávaných digitálních služeb příští generace, jako jsou služby a aplikace v oblasti internetu věcí, které mají přinést významné výhody v různých odvětvích a pro společnost jako celek, bude vyžadovat nepřerušené přeshraniční pokrytí systémy 5G, zejména s cílem umožnit, aby uživatelé a objekty mohli zůstat připojeni i v pohybu. Scénáře sdílení nákladů u zavádění sítí 5G v těchto odvětvích jsou však i nadále nejasné a očekávaná rizika komerčního zavádění v některých klíčových oblastech jsou velmi vysoká. Očekává se, že klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací v oblasti propojené mobility budou silniční koridory a vlaková spojení, které proto budou představovat zásadně důležité přeshraniční projekty pro financování v rámci CEF.

(42)

Je zapotřebí zavádět páteřní sítě elektronických komunikací, včetně podmořských kabelů, které spojují evropská území s třetími zeměmi na jiných světadílech nebo spojují evropské ostrovy, nejvzdálenější regiony nebo zámořské země a území, a to i přes teritoriální vody Unie a výlučné ekonomické zóny členských států, s cílem zajistit nezbytnou záložní kapacitu pro tuto zásadní infrastrukturu, zvýšit kapacitu a odolnost digitálních sítí v Unii a přispět k územní soudržnosti. Tyto projekty však často nejsou bez veřejné podpory komerčně životaschopné. Kromě toho by měla být k dispozici podpora s cílem doplnit evropské zdroje v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky odpovídajícími připojeními s terabitovou kapacitou.

(43)

Akce přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by měly zavádět nejlepší dostupné technologie, které jsou pro daný konkrétní projekt nejvhodnější a přitom nabízejí nejlepší poměr mezi nejmodernějšími technologiemi z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti. Zavádění těchto sítí mělo být upřednostněno prostřednictvím pracovních programů, přičemž by se mělo přihlížet ke kritériím stanoveným v tomto nařízení. Zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou může v zájmu maximalizace socioekonomických a environmentálních přínosů zahrnovat pasivní infrastrukturu. Konečně, při stanovování priority akcí by se měly zohlednit potenciální pozitivní vedlejší účinky z hlediska konektivity, například může-li realizovaný projekt zlepšit ekonomické opodstatnění dalšího zavádění v budoucnu, což povede k dalšímu pokrytí území a obyvatelstva v oblastech, jež dosud pokryty nejsou.

(44)

Unie vyvinula vlastní technologii družicové navigace, určování polohy a času (programy Galileo a EGNOS) a vlastní program pro pozorování a monitorování Země (Copernicus). Programy Galileo, EGNOS i Copernicus nabízejí vyspělé služby, které přinášejí veřejným i soukromým uživatelům značné ekonomické výhody. Proto by veškerá dopravní, energetická nebo digitální infrastruktura financovaná z CEF, která využívá služby družicové navigace, určování polohy a času nebo pozorování Země, měla být s uvedenými programy technicky kompatibilní.

(45)

Pozitivní výsledky první výzvy k podávání návrhů na projekty s kombinovaným financováním vyhlášené v rámci stávajícího programu v roce 2017 potvrdily relevantnost a přidanou hodnotu využití grantů Unie ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí, jakož i od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Kombinování zdrojů by mělo pomoci přilákat soukromé investice a poskytnout pákový efekt celkového příspěvku veřejného sektoru v souladu s cíli programu InvestEU. CEF by proto měl i nadále podporovat akce, které lze financovat kombinací grantů Unie s jinými zdroji financování.

(46)

V oblasti dopravy by operace kombinování zdrojů neměly přesáhnout 10 % částky v okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Tyto operace by mělo být možné využívat například pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou.

(47)

Politické cíle CEF mají být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky programu InvestEU. Akce v rámci CEF by se měly přiměřeným způsobem využívat k podpoře investic nápravou selhání trhu nebo řešením nepříznivých investičních situací, aniž by docházelo k duplikaci nebo vytěsňování soukromého financování, zejména pokud akce nejsou komerčně životaschopné, ale mají jasnou přidanou hodnotu Unie.

(48)

S cílem upřednostnit integrovaný rozvoj inovačního cyklu je nezbytné zajistit komplementaritu mezi inovativními řešeními vyvinutými v kontextu rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a inovativními řešeními zaváděnými s podporou z CEF. Za tímto účelem mají synergie s programem Horizont Evropa, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (18), zajistit, aby se potřeby v oblasti výzkumu a inovací v odvětvích dopravy a energetiky a digitálním odvětví v Unii určovaly a stanovovaly během strategického plánovacího procesu programu Horizont Evropa. Synergie s programem Horizont Evropa mají navíc zajistit, aby CEF podporoval rozsáhlé zavádění a využívání inovativních technologií a řešení v oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury, zejména těch, které jsou výsledkem programu Horizont Evropa. Synergie s programem Horizont Evropa mají dále zajistit, aby byla usnadněna výměna informací a údajů mezi programem Horizont Evropa a CEF, například tím, že se bude klást důraz na technologie z programu Horizont Evropa s vysokou tržní připraveností, které by bylo možné dále zavádět prostřednictvím CEF.

(49)

Doba trvání CEF by měla být sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce. Toto nařízení by mělo na celé období 2021–2027 stanovit finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (19).

(50)

Na úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem, v němž jsou určovány vnitrostátní priority reforem států a sledováno jejich provádění. Členské státy vytvářejí na podporu plnění těchto reformních priorit vlastní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by se měly předkládat společně s ročními národními programy reforem jako způsob, jak stanovit a koordinovat prioritní investiční projekty, které mají být podpořeny z vnitrostátních, unijních nebo obojích finančních prostředků. Měly by rovněž sloužit k tomu, aby byly finanční prostředky Unie využívány soudržně a maximalizovala se přidaná hodnota finanční podpory zejména z EFRR a Fondu soudržnosti, Evropské funkce investiční stabilizace, programu InvestEU a v relevantních případech z CEF. V relevantních případech by se finanční podpora měla použít rovněž tak, aby byla v souladu s plány Unie a členských států v oblasti energetiky a klimatu.

(51)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, veřejných zakázek a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(52)

Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, s přihlédnutím zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při výběru těchto možností by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které nesouvisí s náklady uvedenými v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(53)

Právní subjekty usazené v Unii by měly pokud možno moci účastnit se na základě vzájemnosti na rovnocenných programech třetích zemí, které se účastní CEF.

(54)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20) (dále jen „Dohoda o EHP“), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(55)

Finanční nařízení stanoví pravidla pro udělování grantů. S cílem zohlednit specifičnost akcí, které CEF podporuje, a zajistilo se jednotné provádění mezi odvětvími, na něž se CEF vztahuje, je třeba dále upřesnit kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Při výběru akcí a jejich financování by mělo být nutné dodržovat pouze podmínky stanovené v tomto nařízení a ve finančním nařízení. Aniž je dotčeno finančního nařízení, mělo by být možné stanovit v pracovních programech zjednodušené postupy.

(56)

V souladu s finančním nařízením jsou výběrová kritéria a kritéria pro udělení grantu stanovena v pracovních programech. V odvětví dopravy by kvalita a relevantnost projektu měly být posuzovány také s přihlédnutím k jeho očekávanému dopadu na evropskou propojenost, jeho souladu s požadavky na dostupnost a jeho strategii, pokud jde o budoucí potřeby v oblasti údržby.

(57)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (22), (Euratom, ES) č. 2185/96 (23) a (EU) 2017/1939 (24) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (25). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(58)

Podle rozhodnutí Rady (EU) 2013/755/EU (26) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé pro financování s výhradou pravidel a cílů CEF a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je daná zámořská země nebo území spojeno.

(59)

Unie by měla usilovat o soudržnost a synergie se svými programy v oblasti vnějších politik, včetně předvstupní pomoci v návaznosti na závazky přijaté v souvislosti se sdělením Komise ze dne 6. února 2018 nazvaném „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“.

(60)

Pokud se do akcí přispívajících k projektům společného zájmu nebo k přeshraničním projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů zapojí třetí země nebo subjekty usazené ve třetích zemích, měla by být finanční podpora poskytnuta pouze v případě, že je nezbytná k dosažení cílů uvedených projektů. Pokud jde o přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, měla by spolupráce mezi jedním či více členskými státy a třetí zemí (včetně v rámci Energetického společenství) splňovat podmínky stanovené ve směrnici (EU) 2018/2001 ohledně nezbytnosti fyzického propojení s Unií.

(61)

Ve svém sdělení Komise ze dne 3. října 2017 nazvaném „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“ Komise uvádí, že Unie je nejotevřenějším trhem pro zadávání veřejných zakázek na světě, ale přístup pro unijní společnosti v jiných zemích není vždy na základě vzájemnosti. Příjemci podpory z CEF by proto měli plně využívat možností strategického zadávání veřejných zakázek, které nabízí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (27).

(62)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (28) by měl být CEF hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování, jako je sledování výdajů na klimatická opatření, a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má CEF účinky v praxi. Komise by za účelem posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle CEF měla provést hodnocení a sdělit jeho výsledky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a provést veškeré nezbytné úpravy.

(63)

Měla by být zavedena transparentní, odpovědná a přiměřená opatření pro monitorování a podávání zpráv, včetně měřitelných ukazatelů, s cílem posoudit a vykázat pokrok CEF směrem k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v tomto nařízení. Tato opatření by měla rovněž zajistit, aby byly uznány výsledky CEF. Tento systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění CEF a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a obtíží, k nimž došlo, a aby byly tyto údaje a výsledky shromažďovány účinně, účelně a včas. Ke shromáždění relevantních údajů pro účely CEF je nezbytné uložit příjemcům finančních prostředků Unie přiměřené požadavky na podávání zpráv.

(64)

CEF by měl být prováděn prostřednictvím pracovních programů. Do 15 října 2021 [tři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] by měla Komise přijmout první víceleté pracovní programy, které by měly obsahovat harmonogram výzev k podávání návrhů na první tři roky CEF, jejich témata a orientační rozpočet a plánovaný rámec, který by se vztahoval na celé období programu.

(65)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení zvláštních pravidel pro spolufinancování součástí přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, v případě potřeby stanovení požadavků na infrastrukturu použitelných pro určité kategorie akcí v oblasti infrastruktury dvojího užití a postup hodnocení akcí souvisejících s akcemi v oblasti infrastruktury dvojího užití; přijímání pracovních programů a udělování finanční podpory Unie. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (29).

(66)

S cílem upravit v případě potřeby ukazatele používané k monitorování CEF, orientační procentní podíly rozpočtových prostředků přidělené na jednotlivé specifické cíle v odvětví dopravy a definice koridorů hlavní dopravní sítě by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny částí I, II a III přílohy tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(67)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž budovat, rozvíjet, modernizovat a dokončit transevropské sítě v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví a usnadnit přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(68)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (30) a nařízení (EU) č. 283/2014 by proto měla být zrušena. Avšak účinky článku 29 nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se mění příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (31), pokud jde o seznam koridorů pro nákladní dopravu, by měly být zachovány.

(69)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,